(Panna Maria Svatohostýnská)

Významné mariánské poutní místo na střední Moravě,
v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji

Svatý Hostýn - národní kulturní památka

Oficiální, denně aktualizované stránky Matice svatohostýnské a Duchovní správy na Svatém Hostýně,
které pro Vás připravujeme s vírou, nadějí a láskou. Jsou zaměřeny do duchovní i světské sféry.

Střípky ze života církve a kolem ní v roce 2021

 

Vyjádření generálního sekretáře ČBK k neprodloužení nouzového stavu

Svátek Panny Marie Lurdské je 11. února

Do kostela pouze na rezervaci! Covid zahýbal s digitalizací

 

Bůh ano, ale církev ne

V různých obměnách zaznívá výrok v nadpisu z úst mnohých lidí. Důvodů může být více, není cílem těchto řádků, ani nemáme prostor na sociologické šetření. Někteří lidé v tom spatřují potřebný odstup, jiní vymezení se proti historické nebo jiné skutečnosti, kterou považujeme za negativní. Najdou se i ti, kdo uvedeným výrokem deklarují jakýsi náboženský nadhled, tedy to, že nepotřebují být nikde začleněni pro život víry.
Když se ale pozorně podíváme na lidské činnosti a zájmy, všimneme si, že bez předávání a sdílení hodnot, zkušeností a praxe se v žádném oboru neobejdeme. Lidé se sdružují, navzájem inspirují, jsou si povzbuzením. Ani sportovec, který se věnuje individuálnímu sportu, se neobejde bez týmu. Pokud se přece jen někdo naprosto uzavře společnosti ve všem, jeho život někdy strádá, jindy se stane podivínským, v horším případě dokonce začne nějak ubližovat, nebo prostě jen nepředá to dobré, co nese. Mnohé vazby si můžeme zvolit na základě zájmu a lidi kolem nás přijmeme, nebo ne. Některá prostředí ale na naší volbě moc nezávisí – třeba rodina, do které jsme se narodili. Třeba je úžasná, nebo průměrná a běžná, jiná dokonce může být hrozná. Můžeme do ní zapadat, můžeme se izolovat či vymezovat, ale stále je to rodina, ke které nás poutá vztah.
Církev je v tomto smyslu společenství lidí, někdy se hovoří o Božím lidu, které nevzniká na základě sympatií, ale protože věříme, že Bůh lidi zve ke vzájemnosti a společné cestě životem až k věčnosti. Církev je především institucí, ale spíše také jakousi rodinou – setkáme se v ní nejen s lidmi naší krevní skupiny, ale učíme se přijímat a žít i s těmi, kdo nám sympatičtí nejsou, nebo dokonce dělají věci špatně. Ale protože každý člověk chybuje a hřeší, všichni potřebujeme velkorysost Boží i lidskou.
Ježíš si vybral apoštoly ne podle jejich dokonalosti, ale podle jejich ochoty jít za ním. Poutem, které nám pomáhá přijímat i různost, je právě sám Ježíš, on nás učí vnímavosti i milosrdenství. Ani ve víře nedojdeme cíle bez opory druhých. Jako křesťané věříme, že Ježíš ty, kdo se k němu hlásí, provází a dává člověku dary, které je možné přijímat právě pro naši vzájemnost. Církev tedy není pouhé sdílení hodnot víry, ale také prostředí opory pro naději, pro růst, pro hledání správného směru. Církev je složená z hříšníků, tedy vědomá si lidské křehkosti, ale také je prostředím, kde se rozvíjí úcta k životu a lidé hledající Boha objevují jeho obdarování a blízkost. Jeden z významných obrazů je lid vysvobozený z otroctví ke svobodnému životu – pokud jde společně, jsou všichni v bezpečí, ač na sebe musí brát ohledy a navzájem se snášet. Nejinak je tomu dnes.
Kéž nacházíme ty, s nimiž budeme rozvíjet to nejlepší ze života!
Zpravodaj města Strakonice, Roman Dvořák, únor 2021

 

25. světový den zasvěcených osob

Na svátek Uvedení Páně do chrámu (lidově Hromnice), který připadá na 2. února, slavíme Světový den zasvěcených osob. Papež Jan Pavel II. v roce 1997 spojil tento liturgický svátek, který připomíná Ježíšovo zasvěcení, s připomínkou těch, kdo v církvi zasvěcují svůj život celoživotní službě Bohu i lidstvu.

 

 

Církevní rok - něco z 1. části liturgického mezidobí

 

Hasiči dezinfikují kostel aktivním stříbrem, na mše se věřící objednávají

Ve speciálních oblecích, s respirátory i ochrannými brýlemi ovládnou každých pět dní kostel sv. Stanislava v Bolaticích na Opavsku hasiči. Objekt dezinfikují aktivním stříbrem, aby minimalizovali přenos nákazy koronaviru během bohoslužeb.
Mše jsou úplně jiné než obvykle - do kostela smí jen desetina věřících. Objednávají se předem.
„Věřící nemohou chodit v obvyklém počtu, musíme se podřídit legislativě. Ta počet lidí v kostele omezuje na deset procent kapacity, což je u nás pětatřicet lidí,“ vysvětlil bolatický farář Lesław Roman Mazurowski.
Aby požadavkům protiepidemických opatření vyhověl, zavedl systém předobjednávání. „Lidé si musí zavolat a zeptat se, jestli je volné místo a pokud ano, mohou přijít. Jen tak můžeme dostát všem opatřením,“ upřesnil kněz.
Kam si sednout, lidem ukazují speciální štítky umístěné na kostelních lavicích. Pokud jej lavice má a místo je volné, může se příchozí posadit. „Mše máme denně kromě středy. V neděli dvě a ještě jednu s nedělní platností v sobotu večer. Nikdy nezůstane volné místo,“ doplnil Mazurowski.
Po bohoslužbě nebo večer kostel vždy jednou za několik dní projde dezinfekcí. „Přípravek s obsahem aktivního stříbra rozptýlíme zmlžovačem do celého prostoru kostela. Po nástřiku potom hodinu, hodinu a půl nesmí nikdo dovnitř,“ popsal velitel bolatických dobrovolných hasičů Radek Slivka.
Místní hasiči teď v období epidemie koronaviru oblékají ochranné obleky velmi často. V pravidelných intervalech dezinfikují také například obecní úřad, školu a školku či autobusové zastávky, lavičky a vstupy do místních prodejen.
idnes.cz, žah

 

Novoroční přání arcibiskupa Jana Graubnera

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokračování