(Panna Maria Svatohostýnská)

Významné mariánské poutní místo na střední Moravě,
v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji

Svatý Hostýn - národní kulturní památka

Oficiální, denně aktualizované stránky Matice svatohostýnské a Duchovní správy na Svatém Hostýně,
které pro Vás připravujeme s vírou, nadějí a láskou. Jsou zaměřeny do duchovní i světské sféry.

Střípky ze života církve a kolem ní v roce 2021

 

Svět potřebuje slyšet dobré zprávy – pozvánka ke studiu na VOŠ publicistiky v Praze

Křesťanská televize Noe společně s Vyšší odbornou školou publicistiky v Praze již čtvrtým rokem pokračují ve studijním projektu pro mladé novináře a zájemce o práci v médiích.
Studenti VOŠ publicistiky podpoření v tomto projektu budou zdokonalovat své odborné dovednosti v rámci dlouhodobé profesní stáže přímo v televizi Noe. Během studia se vybraní zájemci účastní přípravy i natáčení reportáží, pořadů a přímých přenosů, a tak získávají cennou profesionální praxi.
Projekt má za cíl najít mladé lidi se zájmem o práci v médiích, a to i ze sociálně slabších rodin. Vybraným studentům totiž školné (32 000 Kč za rok) spoluzajišťuje televize Noe.
Podmínkou přijetí je dokončené středoškolské vzdělání, završené maturitní zkouškou. Po vyplnění přihlášky na VOŠ publicistiky (do přihlášky je nutné uvést zkratku „TV NOE“) budou zájemci pozváni k informativnímu výběrovému rozhovoru o motivaci ke spolupráci s televizí Noe.
VOŠ publicistiky a televize Noe chtějí tímto projektem umožnit mladým lidem vstup do mediálního prostoru, aby mohli dobře realizovat své poslání – pravdivě a odpovědně informovat o problémech i dobrých zprávách světa kolem nás.
Více informací na www.vosp.cz/noe, kontakt: Lukáš Jirsa, jirsa@telepace.cz

 

Práce na horách - Dům sv. Josefa na Gruni v Beskydech hledá správce

V Domě sv. Josefa na Gruni Manželé Kubečkovi z horské chaty s rodinným zázemím „Dům sv. Josefa“ na Gruni v Beskydech se připravují na předání správcovství vhodnému nástupci.
Vypsali výběrové řízení, v němž hledají vhodného kandidáta nebo manželský pár, který by se po jejich odchodu do důchodu provozu rekreačního areálu věnoval. Správcem se může stát křesťanský manželský pár nebo samostatný muž, který se chce věnovat práci s lidmi a pro lidi (V případě manželského páru, nabízíme možnost zaměstnání ženy jako provozní).
Od správce se očekává, že bude rád trávit většinu roku na horách a bude k dispozici hostům, kteří do domu přijíždějí za rekreací nebo na různé duchovní obnovy. Zn. svědomitost, zodpovědnost a vize dalšího rozvoje rozvoj chaty.
Více informací k pracovní nabídce na www.dsvj.cz/hledame-spravce nebo přímo na telefonu 731 604 114.

 

Biskupové si přejí, aby se lidé vrátili do kostelů

Biskupové Čech, Moravy a Slezska vydali na svém 126. plenárním zasedání v Nepomuku prohlášení k tématu pandemie nemoci Covid-19. Poděkovali všem, kteří se zapojili do boje s touto nákazou, a vzpomněli na oběti, které pandemie koronaviru za sebou zanechala.
Současně také hovoří o potřebě návratu věřících ke slavení bohoslužeb ve společenství farností v rámci povolených limitů, které umožňují účast většího počtu věřících. „Byla to pro nás všechny zkouška víry, důvěry v Pána, ale také příležitost k přehodnocení životních priorit, každodenní rutiny a obrovská šance využít všechny ty dary, které byly doposud skryty.
Pro mnohé z nás to byla doba, kdy jsme si z lidského hlediska sáhli na dno, kdy onemocnělo a zemřelo nemálo našich blízkých a přátel,“ píší biskupové, kteří vyjádřili vděčnost všem, kteří se jakkoli podíleli na tom, že naši bližní měli potřebnou lékařskou, ošetřovatelskou i duchovní péči. „Jsme rádi, že i Církev zde přiložila ruku k dílu, což není nic navíc, protože služba Bohu a služba člověku je do ní vepsána samotným Zakladatelem.“
Biskupové se ve svém prohlášení s pastorační starostlivostí obracejí na věřící, aby se nebáli vrátit od televizních obrazovek a monitorů počítačů opět ke slavení mše svaté ve společenství věřících. „Proto si vás dovolujeme povzbudit, abyste se postupně vraceli do kostelů, pochopitelně při zachování příslušných hygienických opatření a s potřebnou mírou opatrnosti.
Sledování mše svaté v televizi a na sociálních sítích, nechť je nadále k dispozici nemocným a těm, kteří do kostela nemohou. Je však načase, abychom si my ostatní opět připomněli, že svěcení svátečního dne je jedním z přikázání Desatera a že ke svátečnímu dni patří i účast na bohoslužbě.
Je rovněž na místě, abychom projevili Bohu vděčnost za překonání této vlny pandemie a přicházeli do kostela poděkovat trvale a pravidelně s ještě větší horlivostí než dříve. Radostnou zprávou je, že můžeme opět chválit Pána i zpěvem.“
Plné znění prohlášení na www.doo.cz.

 

MUSICA Holešov koncert Pocta sv. Janu Sarkanderovi, sobota 22. května

 

Podobně jako ve Zlínském kraji existuje v Moravskoslezském kraji projekt Otevřené chrámy

Projekt Otevřené chrámy, na němž již 5. rokem spolupracuje Biskupství ostravsko-opavské s krajským úřadem Moravskoslezského kraje, zpřístupní od soboty 29. května do 31. října celkem 35 církevních staveb. Vstup do církevních památek a prohlídky s průvodcem jsou bezplatné. Kompletní nabídka bude aktualizována na https://doo.cz/otevrenechramy.

 

Děti se vrátily do lavic, ale jsou obavy z jejich závislostí na internetu

Ředitel Církevní základní školy sv. Ludmily v Hradci nad Moravicí Tomáš Honěk má jako zkušený pedagog obavy z toho, jaké následky na dětech zanechá celoroční vysedávání u počítačů. První negativní dopady se již začínají objevovat. „Před nástupem Covidu jsme se snažili děti od mobilů a počítačů odpoutat. Ve škole jsme měli mobily zakázané. Pak přišel loňský březen a od té doby všichni sedí hodiny a hodiny u počítačů a mobilů. Děti začínají mít problémy se závislostí na internetu. Obávám se, že ty následky budou do budoucna v určitých ohledech horší než Covid,“ konstatuje ředitel školy. Podobně se o devastaci národa kvůli závislosti na sociálních sítích a nevhodném obsahu obávají i odborníci z řad psychologů a pediatrů.
Pavel Siuda

 

Kostely se chystají na víkendový návrat věřících, bohoslužby budou dál i on-line

Farnosti se chystají na první víkend, kdy mohou otevřít brány pro širokou veřejnost. Věřící musejí i nadále na mše s ochranou dýchacích cest, dezinfikovat si ruce a udržovat dvoumetrové odstupy od lidí, kteří nejsou členy rodiny. Poprvé od října ale nebude kapacita kostelů omezená. Umožňuje to mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví z minulého týdne. Někteří duchovní budou i dál bohoslužby vysílat on-line.
Olomoucké arcibiskupství, pod které spadá přes tisíc kostelů, se o víkendu chystá na výrazný nárůst počtů věřících na bohoslužbách. Za to, že budou lidé sedět dostatečně daleko od sebe, je zodpovědný farář.
„Většina kněží chce řešit rozestupy tak, že označí lavice, ve kterých lidé nemohou sedět,“ vysvětluje mluvčí Jiří Gračka. Pokud se věřící do kostela z kapacitních důvodů nevejdou, mohou si mši před většinou kostelů vyslechnout z reproduktoru.
Více věřících tento víkend očekávají i v Praze. Duchovní zde podle mluvčího pražského arcibiskupství Jiřího Prinze spoléhají hlavně na to, že lidé budou rozumní a opatření automaticky dodrží.
Kostely v oslovených diecézích chtějí pokračovat v on-line přenosech bohoslužeb. „Lidé si našli svůj oblíbený přenos a vyhovuje jim, že se mohou on-line podívat v podstatě na jakékoliv poutní místo, kostel nebo řeholní společenství,“ říká mluvčí Diecéze ostravsko-opavské Pavel Siuda.
Přenosy fungovaly i loni v létě, když věřící do kostela mohli bez omezení. V on-line vysílání budou pokračovat i evangelíci, jak ČT potvrdil zástupce Českobratrské církve evangelické Adam Csukás. Ten nicméně doufá, že se do kostelů bude osobně vracet čím dál víc lidí.
Konec přídavných bohoslužeb
Rozvolnění opatření pro mnohé kostely znamená i úpravu rozvrhu bohoslužeb. Mnohé kostely během nouzového stavu navyšovaly počty mší, aby se tam vzhledem k přísným kapacitním omezením zvládli věřící vystřídat. V Olomouci se teď tyto přídavné bohoslužby ruší, končí i systémy, skrz které si lidé místa v kostelních lavicích rezervovali.
Vládní nařízení týkající se účasti na mších se za poslední rok měnila hned několikrát, podle posledního, které platilo od 27. prosince 2020, mohly kostely naplnit pouze 10 procent míst k sezení, zakázán byl hromadný zpěv. Ten je odteď povolen, věřící ale musí s výjimkou členů jedné domácnosti dodržovat rozestupy alespoň dva metry. Po celou dobu bohoslužby platí povinnost mít nasazený respirátor, chirurgickou roušku či nano roušku. Před vstupem do kostela je povinnost vydezinfikovat si ruce.
Kristina Marie Kubcová

 

Homilie ze mše svaté 25.4.2021, P. Marián Pospěcha - z archivu TV Noe

 

Na svatého Marka v neděli 25. dubna 2021

– v den, kdy se žehná polím, lukám, pastvinám, sadům, zahradám, vinicím, lesům i rybníkům i ostatním plochám by bylo dobré vyjít v 15 hodin ven (třeba na nejbližší kopec anebo jen do zahrady) a tam se pomodlit.

 

 

 

 

 

 

 

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 23. dubna 2021

se výslovně o bohoslužbách nezmiňuje ale analogicky se bohoslužeb může týkat č. 17 (celý text opatření).
Od pondělí 26. dubna neplatí omezení na 10% kapacity, ale možnost naplnit kapacitu při dodržení rozestupů 2 metry mezi účastníky bohoslužby, pokud nejsou členy jedné domácnosti. Neplatí ani zákaz zpěvu při bohoslužbě.
Při bohoslužbě je dále potřeba používat roušky nebo respirátory a při vstupu do kostela si desinfikovat ruce. Přesto, že to není výslovně uvedeno nadále neužívejme svěcenou vodu v kropenkách a při mši svaté vynechejme pozdravení pokoje.
Tato opatření se týkají výhradně bohoslužeb, které jsou zahrnuty do výkonu práva pokojně se shromažďovat. Jiné organizované akce a setkání zatím umožněny nejsou.

 

Mons. Jan Peňáz nám na sv. Marka (neděle 25. dubna 2021) doporučuje

 

Dožil se sta let

Krátce po oslavách svého významného životního jubilea zemřel ve věku sto let v pátek 26. března kněz P. František Pevný SJ, který ve svém mládí studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži.
Mezi farnosti, kde o. František působil jako duchovní správce patří Drahotuše, Bohosudov a Vincentinum Velehrad. Po roce 1989 sloužil jako novicmistr v Kolíně, od roku 1997 byla jeho působištěm jezuitská komunita v Brně.

Týdeník Kroměřížska, Naďa Fraisová

 

 

 

 

Nastal čas sázení ...

Už nevím, co v té výloze byl za obchod. Snad knihkupectví. Dlouho jsem v tom městě nebyl a dnes to již nepoznávám. Velká prosklená výloha je prázdná – podobně jako jiné v okolí. Za špinavým oknem jsou narovnané květináče. Je jich tady nejmíň deset. Z každého roste výhonek mladého dubu. Chvíli stojím před touto nevšední výlohou a prohlížím si toto netradiční zboží. Ano, jsou to sazenice stromků. Rostou přímo z rozpuklých žaludů. Nedávno jsme přesně takové nasbírali s dětmi na kraji lesa. „Ve škole bude soutěž ve sběru žaludů a kaštanů,“ hlásily. Nebyla. Škola je zavřená – stejně jako většina obchodů v tomto městě. A některé – zdá se – už napořád.
Ty zelenající lístky na nízkém stonku, seřazené v květináčích za beznadějně prázdnou výlohou, jsou jak vystřižené z jednoho starého příběhu. Chci si je vyfotit. Ale v mobilu už není ani kilobyte místa. Tak si tu scénu zkouším zapamatovat. Tady musí žít muž, co bude sázet stromy. Nebo je to žena? Prostě člověk, který využil prázdnou výlohu jako líheň budoucích statných dubů. To je tak symbolické. Co teď může dělat? Sedět a čekat, hledět do prázdnoty a lamentovat? Ne. Ten čas, tuto životní situaci, jakkoliv je těžká a nepříjemná, někdo využil správně. Myslí na budoucnost – stejně jako Elzéard Bouffier z povídky francouzského spisovatele Jeana Giona Muž, který sázel stromy. Pastýř, který v pustém alpském údolí během dvou světových válek vysadil stovky, tisíce, statisíce dubů, buků a bříz, vrátil ve fiktivním příběhu do krajiny život. Jean Giono postavu vykreslil tak věrně, že se stala téměř reálnou a je napodobována. Sázet stromy má prostě smysl. I v čase, který se zdá být nesmyslný. Ale kde si může obyčejný člověk z města nějaký ten doubek nebo břízku, která přitáhne vodu do vyprahlých údolí, zasadit? Nenarazí na nějakého ouřadu, kterému to bude vadit?
„Sázet stromy“ – vysázím do vyhledávače a najdu hned dva odkazy. Jeden z nich má výstižný název: „Sázíme budoucnost“. Lesníci to znají. Naši sadbu nebudeme sklízet, ale má budoucnost. A to platí v živé přírodě i duchovní rovině. A jak praví Kazatel: „Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat.“ Teď máme čas na přípravu sadby.
Okno, Pavel Siuda

 

V pondělí 22. 3. zazní v poledne zvony na kostelech jako připomínka první oběti koronaviru před rokem

 

Velikonoční přání otce arcibiskupa Graubnera

Na Zelený čtvrtek zvony odlétají do Říma

Výjimka ze zákazu vycházení na velikonoční bohoslužby

Požehnané netradiční Velikonoce nám přejí autoři www.velikonoce.cz

Církevní rok - Velikonoce, od Květné neděle do První neděle po Velikonocích

Velikonoční symbolika

Katolický týdeník: Jak oslavíme Velikonoce?

Druhé koronavirové Velikonoce: některé bohoslužby budou před kostelem, jiné se uskuteční víckrát

Slováci chtějí otevřít kostely

Omezení pro bohoslužby zůstávají nezměněna

Kostel v Zábřehu si pořídil dávkovač na svěcenou vodu

 

Blíží se sčítání lidu, přihlasme se k naší církvi i na příslušném formuláři

 

Beňov slavil velkého rodáka. Arcibiskup Graubner se tam modlil za uzdravení

Slavnostní bohoslužba k 100. výročí vysvěcení Antonína Cyrila Stojana olomouckým arcibiskupem v kostele sv. Františka z Assisi v Beňově se stala nadějí pro věřící, kteří se modlí za uzdravení blízkých.
Uctít sté výročí vysvěcení beňovského rodáka Antonína Cyrila Stojana olomouckým arcibiskupem přijel moravský metropolita Jan Graubner. Bohoslužba za uzdravení na Stojanovu přímluvu měla povzbudit obyvatele naší země v těžké době.
Mše svatá se konala v beňovském kostelíku za přísných epidemických opatření. Protože do kostela měla přístup jen hrstka věřících, přenášela celý průběh bohoslužby Televize Noe.

Byl slavný žitím evangelia
Olomoucký arcibiskup Jan Graubner vyzdvihl Stojanovu službu církvi, ale i jeho pomoc obyčejným lidem.
„Stojan není slavný proto, že byl biskupem, stal se biskupem proto, že už byl slavný - pro svůj způsob žití evangelia. Jako kněz se věnoval politice, což bylo tenkrát běžné. Do politiky šel ale proto, aby sloužil druhým. Nehledal výhody ani majetky, dokonce víme, že po něm zůstaly dluhy. Viděl potřebné, kterým uměl naslouchat a nedal si pokoje, dokud jim nepomohl. Byl skromný, obětavý a pracovitý, ale vždy pro druhé - to bylo motorem jeho skutků,“ řekl během bohoslužby Jan Graubner.
Připomněl také některé momenty jeho života, které se tradují.
„Víme, že když pořádal pouti, staral se o ubytování druhých, ale sám spal v sedě na schodech, zabalený jen do maminčina vlňáku, který často nosil s sebou a používal ho jako spacák. Myslím, že Česká pošta by ho mohla mít klidně za svého patrona, protože jí dal spoustu práce. V archivech najdeme téměř 90 tisíc jeho dopisů - a to neměl počítač ani sekretářku. Jeho dopisy jsou většinou velmi stručné, věcné a za každým stojí kus práce,“ připomněl.

Velké dílo: 139 nových kostelů
Po nejslavnějším beňovském rodákovi A. C. Stojanovi zůstalo podle arcibiskupa Jana Graubnera velké dílo.
„Stačí si připomenout jen pár čísel. Přičinil se o založení 112 duchovních správ, stavbu 139 nových kostelů a 64 nových far. Významně pomohl s opravou 159 kostelů a 29 far. Když chtěli ve farnostech postavit kostel a nedařilo se jim to, tak zašli za Stojanem. Vytáhl kalendář, kde našel datum a řekl: Tehdy přijdu vysvětit základní kámen. Když se ho zeptali, kde ho mají vzít, tak odpověděl: Já ho přivezu,“ zmínil.
Antonín Cyril Stojan se zasloužil o obnovu velehradské cyrilometodějské tradice, ale i o zvelebení Svatého Hostýna a založil Matici hostýnskou. Snažil se o rozšíření ekumenického hnutí a usiloval o jednotu křesťanů.

Běží proces blahořečení
Nedělní bohoslužba v kostele v Beňově byla zároveň modlitbou věřících za uzdravení.
„Mnozí věříme, že je dnes otec arcibiskup Stojan v nebeské slávě. Běží proces jeho blahořečení, Svatý otec uznal jeho hrdinské ctnosti a patří mu titul Služebník Boží. Mnozí lidé ho vzývají a prosí o zázraky na jeho přímluvu. Řada z nich byla vyslyšena,“ řekl Jan Graubner, který má osobní zkušenost s těžkou nemocí covid-19.
„Řada lidí se modlila za mé uzdravení a vím, že mnoho lidí se modlilo právě na Stojanovu přímluvu. Za všechny nemocné se můžeme modlit stejným způsobem,“ poznamenal.

Obec Beňov na svého slavného rodáka nezapomíná
„Jsme rádi, že si můžeme připomenout sté výročí vysvěcení A. C. Stojana arcibiskupem. Pro obec Beňov je Stojan dodnes nejslavnějším rodákem. V květnu si připomeneme také 170. výročí jeho narození, a pokud to umožní situace, chtěli bychom uspořádat koncert v kostele. Jeho památku připomíná nejen Stojanova lípa vedle místního kostela, ale i malé muzeum na faře. "Jsou v něm vystaveny především jeho osobní věci – vysvědčení, kancionály, obrazy, ornáty, liturgické předměty, knihy nebo obrazy. Muzeum bylo otevřeno v roce 1993 a nyní zvažujeme jeho další rozšíření," shrnul starosta obce Ivo Pitner.
Arcibiskup Stojan byl podle Ivo Pitnera mimořádnou osobností. "Překročil hranice své působnosti na celou Evropu – jeho krédem bylo sbližování národů a hlavně církví. I dnes se o něm mluví jako o Světlu z Beňova, protože kolem sebe šířil pozitivní energii a naději," uvedl starosta.

Lidumil, který věděl, co druzí potřebují
Podle děkana přerovské farnosti Josefa Rosenberga nastoupil A. C. Stojan na arcibiskupský stolec v nelehké době. „Doba po první světové válce s sebou přinesla spoustu sociálních otázek, byla s ní spojena chudoba i sociální rozdíly. Arcibiskup Stojan začal budovat dnešní charity na pomoc trpícím a chudým. Byl to lidumil, který věděl, jak lidé žijí, a zároveň věděl, co potřebují. Jeho přínos byl obrovský - jak na poli sociálním, kdy za jeho éry vznikla spousta farností a kostelů, tak i duchovním,“ uzavřel.

Neděle 14. března 2021, Petra Poláková-Uvírová, foto Lukáš Kaboň

47 fotografií a krátké video ze mše sv. a z prohlídky muzea ACS

Zdroj: https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/arcibiskup-graubner-se-modlil-za-uzdraveni-20210314.html

 

Seriál ČT o křížových cestách má 11. dílů a je vhodný pro poslech v této postní době

 

Koronavirus, epidemie a ... křesťan

Slovo arcibiskupa Graubnera ke zpřísněným opatřením

Výsledky Tříkrálové sbírky 2021 ukazují na veliké rozdíly mezi diecézemi

Církevní rok – postní doba, půst – návrat k Bohu

Průvodce postní dobou

Postní neděle v únorově-březnovém čase

Ať zase zazní Maria. Dřevohostičtí se skládají na nový zvon

Kostel Krista Spasitele a komunitní centrum Praha-Barrandov stojí určitě za shlédnutí i na fotografiích

 

Rádi vzpomínáme na P. Františka Líznu SJ

Pohřeb P. Františka Lízny SJ na záznamu TV Noe

Za pátera Líznu (týdeník Reflex)

Dvě fotogalérie z pohřbu P. Františka Lízny SJ, který se konal v Brně

Poutník Jan vzpomíná na poutníka Františka

Zemřel jezuita František Lízna, dlouholetý exercitátor na Svatém Hostýně, doplnění na stránkách jezuitů

O státní souhlas jsem nikdy nestál, říká kněz František Lízna SJ
Rebel současné církve a ctitel Panny Marie Svatohostýnské P. František Lizna SJ
Rozhovor s P. Františkem Líznou SJ o odvaze, blízkosti smrti a záporném kontě

 

Sestry Nejsvětější Svátosti mají v Budějovicích unikátní manufakturu

Vyjádření generálního sekretáře ČBK k neprodloužení nouzového stavu

Svátek Panny Marie Lurdské je 11. února

Do kostela pouze na rezervaci! Covid zahýbal s digitalizací

Kroměřížský deník 25.2.: Podle duchovního správce Svatého Hostýna Josefa Stuchlého se nedělních on-line přenosů mší sv. účastní až 1000 diváků

 

Bůh ano, ale církev ne

V různých obměnách zaznívá výrok v nadpisu z úst mnohých lidí. Důvodů může být více, není cílem těchto řádků, ani nemáme prostor na sociologické šetření. Někteří lidé v tom spatřují potřebný odstup, jiní vymezení se proti historické nebo jiné skutečnosti, kterou považujeme za negativní. Najdou se i ti, kdo uvedeným výrokem deklarují jakýsi náboženský nadhled, tedy to, že nepotřebují být nikde začleněni pro život víry.
Když se ale pozorně podíváme na lidské činnosti a zájmy, všimneme si, že bez předávání a sdílení hodnot, zkušeností a praxe se v žádném oboru neobejdeme. Lidé se sdružují, navzájem inspirují, jsou si povzbuzením. Ani sportovec, který se věnuje individuálnímu sportu, se neobejde bez týmu. Pokud se přece jen někdo naprosto uzavře společnosti ve všem, jeho život někdy strádá, jindy se stane podivínským, v horším případě dokonce začne nějak ubližovat, nebo prostě jen nepředá to dobré, co nese. Mnohé vazby si můžeme zvolit na základě zájmu a lidi kolem nás přijmeme, nebo ne. Některá prostředí ale na naší volbě moc nezávisí – třeba rodina, do které jsme se narodili. Třeba je úžasná, nebo průměrná a běžná, jiná dokonce může být hrozná. Můžeme do ní zapadat, můžeme se izolovat či vymezovat, ale stále je to rodina, ke které nás poutá vztah.
Církev je v tomto smyslu společenství lidí, někdy se hovoří o Božím lidu, které nevzniká na základě sympatií, ale protože věříme, že Bůh lidi zve ke vzájemnosti a společné cestě životem až k věčnosti. Církev je především institucí, ale spíše také jakousi rodinou – setkáme se v ní nejen s lidmi naší krevní skupiny, ale učíme se přijímat a žít i s těmi, kdo nám sympatičtí nejsou, nebo dokonce dělají věci špatně. Ale protože každý člověk chybuje a hřeší, všichni potřebujeme velkorysost Boží i lidskou.
Ježíš si vybral apoštoly ne podle jejich dokonalosti, ale podle jejich ochoty jít za ním. Poutem, které nám pomáhá přijímat i různost, je právě sám Ježíš, on nás učí vnímavosti i milosrdenství. Ani ve víře nedojdeme cíle bez opory druhých. Jako křesťané věříme, že Ježíš ty, kdo se k němu hlásí, provází a dává člověku dary, které je možné přijímat právě pro naši vzájemnost. Církev tedy není pouhé sdílení hodnot víry, ale také prostředí opory pro naději, pro růst, pro hledání správného směru. Církev je složená z hříšníků, tedy vědomá si lidské křehkosti, ale také je prostředím, kde se rozvíjí úcta k životu a lidé hledající Boha objevují jeho obdarování a blízkost. Jeden z významných obrazů je lid vysvobozený z otroctví ke svobodnému životu – pokud jde společně, jsou všichni v bezpečí, ač na sebe musí brát ohledy a navzájem se snášet. Nejinak je tomu dnes.
Kéž nacházíme ty, s nimiž budeme rozvíjet to nejlepší ze života!
Zpravodaj města Strakonice, Roman Dvořák, únor 2021

 

25. světový den zasvěcených osob

Na svátek Uvedení Páně do chrámu (lidově Hromnice), který připadá na 2. února, slavíme Světový den zasvěcených osob. Papež Jan Pavel II. v roce 1997 spojil tento liturgický svátek, který připomíná Ježíšovo zasvěcení, s připomínkou těch, kdo v církvi zasvěcují svůj život celoživotní službě Bohu i lidstvu.

 

 

Církevní rok - něco z 1. části liturgického mezidobí

Kněz pojal obřad žehnání vody, křídy a kadidla didakticky

 

Hasiči dezinfikují kostel aktivním stříbrem, na mše se věřící objednávají

Ve speciálních oblecích, s respirátory i ochrannými brýlemi ovládnou každých pět dní kostel sv. Stanislava v Bolaticích na Opavsku hasiči. Objekt dezinfikují aktivním stříbrem, aby minimalizovali přenos nákazy koronaviru během bohoslužeb.
Mše jsou úplně jiné než obvykle - do kostela smí jen desetina věřících. Objednávají se předem.
„Věřící nemohou chodit v obvyklém počtu, musíme se podřídit legislativě. Ta počet lidí v kostele omezuje na deset procent kapacity, což je u nás pětatřicet lidí,“ vysvětlil bolatický farář Lesław Roman Mazurowski.
Aby požadavkům protiepidemických opatření vyhověl, zavedl systém předobjednávání. „Lidé si musí zavolat a zeptat se, jestli je volné místo a pokud ano, mohou přijít. Jen tak můžeme dostát všem opatřením,“ upřesnil kněz.
Kam si sednout, lidem ukazují speciální štítky umístěné na kostelních lavicích. Pokud jej lavice má a místo je volné, může se příchozí posadit. „Mše máme denně kromě středy. V neděli dvě a ještě jednu s nedělní platností v sobotu večer. Nikdy nezůstane volné místo,“ doplnil Mazurowski.
Po bohoslužbě nebo večer kostel vždy jednou za několik dní projde dezinfekcí. „Přípravek s obsahem aktivního stříbra rozptýlíme zmlžovačem do celého prostoru kostela. Po nástřiku potom hodinu, hodinu a půl nesmí nikdo dovnitř,“ popsal velitel bolatických dobrovolných hasičů Radek Slivka.
Místní hasiči teď v období epidemie koronaviru oblékají ochranné obleky velmi často. V pravidelných intervalech dezinfikují také například obecní úřad, školu a školku či autobusové zastávky, lavičky a vstupy do místních prodejen.
idnes.cz, žah

 

Farnost v Ledči nad Sázavou bojuje o přežití: kněz navrhl poplatky za mši

 

Novoroční přání arcibiskupa Jana Graubnera

Ocitl jsem se na prahu věčnosti, popsal arcibiskup Graubner

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokračování