Střípky ze života církve a kolem ní v roce 2020
Katolický týdeník: Do roku 2021 vstupme nově
Zdravý náboženský život křesťana je účinným lékem na problémy dnešní
doby. Nový rok je příležitostí k obnově víry.
Letošní Vánoce měly mimořádně dlouhý advent. Aspoň se mi zdá, že celá
doba pandemie byla už jakýmsi adventem. Zastavila nás, ochromila,
uzavřela. Ukázala nám, že věci nemusí běžet podle nás, že všechno může
být jinak. Dokonce i lékaři a politici ukázali, že nemají věci ve svých
rukou, jak by si přáli. My jsme se občas bouřili nejen proti nemoci či
strachu, ale i proti omezení našich práv, třeba účastnit se bohoslužeb.
Adventní očekávání nás vedlo do Starého zákona a nechalo zaznít různým
prorokům, kteří nejen utěšovali a slibovali příchod Spasitele, ale také
kárali a vyzývali k pokání. Když jsem slyšel volání lidí po právu na
bohoslužby, často se mi zdálo, že i nám mohou být adresována Boží slova
o tom, že se mu nelíbíme, že už nechce poslouchat naše modlitby a
přijímat oběti, protože se musíme napřed změnit a začít se dívat Božíma
očima. Pak nám pomůže. On neotálí. On přišel a už je tu. Oslavili jsme
jeho narození. Otevřme mu svá srdce i naše rodiny, aby mohl ukázat svou
spásu. Vracet život do doby před pandemií by ovšem bylo jako vracet se
do Starého zákona. Do nového roku musíme vstoupit nově.
Kdo je člověk?
Domnívám se, že jako křesťané dnešnímu světu nejvíce dlužíme křesťanský
pohled na člověka. Svět se bije o lidská práva, a přitom často jde o
bezpráví na slabších. Přehnaná práva jedince oslabují rodinu,
jednostranná práva dospělých oslabují práva dětí, bezohledná práva
mocných zneužívají slabé. Dokonce: Žádný nebo malý počet dětí je
prezentován jako uvědomělý přístup k ochraně přírody, který si zaslouží
ocenění. A když už je dítě na cestě, veřejné mínění si již dávno
vydobylo zákony o možnosti potratu. Biolog má jasno: druh, který zabíjí
vlastní mláďata, protože se mu o ně nechce starat, vymře… Pak bylo třeba
ještě člověka přesvědčit, že jediným důvodem, proč zde na světě být, je
zábava – filmy, hudba, sex, nápoje, cestování, restaurace, pláže, nic
víc. A až člověk pochopí, že opravdu o nic víc v životě nejde, až
nastane eutanazie duše, pak – pokud již bude sytý života – nabízejí, aby
bez ohledu na věk spáchal spořádaně sebevraždu, při níž mu pomůže lékař
(Marek Orko Vácha).
Společnost má problém se shodnout, kdo je člověk, co je rodina, kdo je
muž a kdo žena. Beseda s mladými mi ukázala, že neznají paliativní léčbu
a jsou pro eutanazii jen ze soucitu s trpícími, že potrat je pro ně jen
vyřešením problému nechtěného těhotenství, že mnohým nahradí děti
čtyřnozí domácí mazlíčci, pro něž žádají práva podobná lidským atd. Zdá
se mi, že společným základem mnoha současných problémů je nedostatečné
pochopení člověka. Strach o život starých lidí v době pandemie znovu
zvedá otázku: Kdo je člověk? Podle některých je člověk jen živočišný
druh. To ovšem vede k výše zmíněným důsledkům.
JAN GRAUBNER, olomoucký arcibiskup
V Ostravě Třebovicích bohoslužby na vstupenky
Tříkrálová sbírka 2021 a aktuální situace
Do průběhu sbírky v roce 2021 zasáhne pandemie a v souvislosti s ní přijatá opatření. Vedení Charity ČR rozhodlo, že po dobu trvání pátého stupně PES koledníci nevyjdou. Koleda ale zrušena není! Přesouvá se do online prostředí – proto přivítejte virtuální koledníky a přijměte online požehnání.
Takoví koledníci nám budou moc chybět.
PES a Třikrálová sbírka
Kolik lidí bude moci na vánoční mši? Na Velehradě mají jasno, na Hostýně to tají
Vánoční půlnoční mše láká do kostelů nejen věřící, kteří navštěvují svatostánek pravidelně, ale dokonce i nevěřící, které pohltí vánoční atmosféra spojená s narozením Ježíše Krista. I to je důvod, proč vláda udělila pro konání večerních obřadů výjimku ze zákazu vycházení. Stále však bude platí nařízení kapacitního omezení.
"Limit počtu účastníků mší odpovídá 20 procentům běžné kapacity kostelů. Jak si s tím jednotlivé farnosti poradí? Jasný manuál z Arcibiskupství olomouckého nepřišel. "Necháváme to na kněžích. Olomoucká arcidiecéze je velice rozlehlá. Těch možností, jak se s tím vypořádat je mnoho. Od nějakého rezervačního systému až po přidávání mší. Jinde je kostel i s omezením dostačující," vysvětluje mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.
Některé farnosti v kraji již mají jasno, jiné však stále tápou. Na vině jsou také stále se měnící vládní opatření. "Mši svatou samozřejmě sloužit budeme, ale více vám neprozradím," řekl Deníku záhadně rektor baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně Josef Stuchlý. "Nechceme to příliš zveřejňovat. Čím více informací se dostane ven, tím více přijde lidí. My jsme ovšem omezeni počtem a chceme, aby se nejprve dostalo na ty, kteří k nám chodí pravidelně," vysvětlil Josef Stuchlý. Ostatní věřící rektor vyzval, aby zůstali letos doma a případně sledovali mši přes internet. Stuchlý nechce prozradit ani to, kolik návštěvníků může dle vládních nařízení v kostele být. "To je nejstřeženější tajemství, které mám. Kdybych to prozradil, nalákalo by to akorát kontroly," usmál se duchovní správce Josef Stuchlý.
Oproti tomu rektor baziliky na Velehradě – Josef Čunek – se netají tím, že na základě vládních nařízení může být v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje současně v jednu chvíli 140 věřících. Ani to by však o Vánocích nemuselo stačit. "Kromě Velehradu se bude letos sloužit i mše svatá v Tupesích a na Salaši. Obě započnou v 15 hodin," prozradil farář Josef Čunek. Díky těmto dvěma obřadům navíc by se na Vánoce mohli do kostela dostat všichni věřící. Zároveň mše v Tupesích a na Salaši mají usnadnit cestu na půlnoční lidem z vesnic. "Nebudou muset až na Velehrad. Musím zmínit i možnost sledovat mši online," upozornil rektor Čunek, který do nového roku 2021 přeje všem hodně zdraví a doporučuje střídmý přístup k informacím o koronaviru.
Ochuzeni o "přespolní" věřící. Svatý Hostýn a Velehrad patří mezi
nejnavštěvovanější poutní místa na Moravě. Pro svou výjimečnost a krásu
je však veřejností hojně vyhledáván i dřevěný kostel ve Velkých
Karlovicích. Vánoční mše budou i zde poznamenány pandemií.
Spíše než vládním omezením o počtu účastníků mše, v karlovickém kostele
vychází pětina kapacity asi na 45 věřících, se dotkne chodu kostela
zavření hotelů. "Velké Karlovice jsou místem s čilým cestovním ruchem.
Na půlnoční mši k nám přichází hodně ubytovaných hostů," vysvětluje
farář kostela Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích František
Kantár. Zda a za jakých podmínek proběhne letošní půlnoční farář zatím
neví. Vyčkává, jak se bude vyvíjet pandemická situace a hlavně vládní
nařízení.
zlinsky.denik.cz - Jakub Omelka
Betlémské světlo se stalo novodobým symbolem Vánoc
Druhá největší řeholní komunita u nás slaví 900 let, dokument ČT (přeskočte úvodní reklamu)
Poselství českých a moravských biskupů
Vánoce v pandemii. Jak oslavit narození Krista
Návod pro farnosti jak umožnit co největšímu počtu farníků návštěvu kostela o Vánocích (audio)
Akce Česko zpívá koledy spojuje lidi k dobru, říká arcibiskup Jan Graubner
.png)
„Jestli rád zpívám koledy? Ano. Na Štědrý večer doma přezpíváme
všechny koledy z Kancionálu, minimálně po jedné sloce,“ uvedl v
rozhovoru pro Deník olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Jakou koledu máte nejraději?
Narodil se Kristus Pán. To je pro mě česká vánoční hymna.
Jak vnímáte akci Česko zpívá koledy s Deníkem, který se takto snaží
propojit občany napříč ČR?
Cením si všeho, co lidi spojuje k dobru. Vánoční tradice je skvělou
příležitostí. Díky za to.
V čem vidíte hlavní smysl Vánoc?
V radosti z Boha, který přichází k člověku. Pokud se mu člověk otevře a
nechá ho v sobě nezištně milovat, může zakusit jeho příchod. Skutky
lásky jsou cestou k poznání Boha.
Z jakých hlavních důvodů je máme slavit?
Křesťanské Vánoce mění svět k lepšímu, pokud je jejich středem Kristus.
Dárky jsou namístě, pokud jsou projevem Boží lásky v nás. Nemohou však
Boha nahradit.
Jaké dárky jste dostával od Ježíška, když jste byl ještě školák?
Tehdy jsme byli hodně chudí a většinou to bylo nějaké oblečení, něco
potřebného do školy či knížka. Nejcennější dárkem byla atmosféra šťastné
rodiny vyrůstající z krásné harmonie rodičů.
Zpívá se už i v zahraničí
Některé koledy se během let obměňovaly, vždy se však zachovala úvodní
Nesem vám noviny. Letos se kromě ní bude zpívat ještě Narodil se Kristus
Pán, Půjdem spolu do Betléma, Jak jsi krásné neviňátko, Pásli ovce
Valaši a Vánoce, Vánoce přicházejí. Akce Česko zpívá koledy s Deníkem se
letos uskuteční s jistým omezením, jelikož vládní opatření znemožňují
hromadné akce. A právě při zpěvu vánočních písní se na řadě míst před
pódii shromažďuje klidně i přes tisíc účastníků.
A jak to tedy bude letos? Prostě si zazpíváme v domácím prostřední, v
rodinném kruhu či pokud by to epidemiologická situace dovolila, v malých
skupinách s dostatečnými rozestupy, třeba před vašim domem, na návsi či
kdekoliv jste byli zvyklí. Pořád však musí platit, že zdraví je na
prvním místě. Stejně tak se nemění, že akce Česko zpívá koledy je
hromadnou akcí, kdy zpívání těch nejkrásnějších vánočních písní ve
stejný čas na dálku propojí obyvatele napříč naší vlastí. A opět věříme,
že se k nim přidají i krajané žijící v zahraničí.
„Česko zpívá koledy je největší spontánní vánoční akce v naší
republice,“ připomíná Roman Gallo, ředitel redakcí Deníku z
vydavatelství Vltava Labe Media. Akci Česko zpívá koledy již
tradičně podporuje také Český rozhlas, na jehož vlnách můžete 9.
prosince v 18:00 koledy rovněž naladit a společně si zazpívat.
Česko zpívá koledy s Deníkem. Desátý ročník ani koronavirus nezastaví
Akce Česko zpívá koledy s Deníkem slaví své první velké kulatiny. Ve
středu 9. prosince se totiž od 18 hodin uskuteční už po desáté. Byť s
jistým omezením, jelikož vládní opatření znemožňují hromadné akce. A
právě při zpěvu vánočních písní se na řadě míst před pódii shromažďuje
klidně i přes tisíc účastníků.
A jak to tedy bude letos?
Prostě si zazpíváme v domácím prostřední v rodinném kruhu či, pokud by
to epidemiologická situace dovolila, v malých skupinách s dostatečnými
rozestupy třeba před vašim domem, na návsi či kdekoliv jste byli zvyklí.
Pořád však musí platit, že zdraví je na prvním místě.
Stejně tak se nemění, že akce Česko zpívá koledy je hromadnou akcí, kdy
zpívání těch nejkrásnějších vánočních písní ve stejný čas na dálku
propojí obyvatele napříč naší vlastí. A opět věříme, že se k nim přidají
i krajané žijící v zahraničí.
„Také letos se můžete k účasti přihlásit na našich webových
stránkách na adrese ceskozpivakoledy.cz. Následně od nás získáte odkaz
na společný stream, na kterém bude 9. prosince tempo i tóny udávat v
přímém přenosu Čechomor. V letošním roce máme připravenou zvukovou
pohlednici, kterou může každý čtenář odeslat z webu svým blízkým,“
uvedla za pořádající Deník manažerka marketingu Jitka Peroutková.
Jako každý rok nám pak můžete do redakce poslat fotky a videa z vašeho
zpívání a my vám je s velkou radostí uveřejníme na webových stránkách,
abyste se tak mohli našim prostřednictvím podělit s dalšími o kus
překrásné atmosféry, kterou adventní čas v Česku, na Moravě i ve Slezsku
nabízí. „Česko zpívá koledy je největší spontánní vánoční akce v naší
republice,“ připomíná Roman Gallo, ředitel redakcí Deníku z
vydavatelství Vltava Labe Media.
Tradice společného zpívání na náměstích vznikla na západu Čech a
společně s dalšími nadšenými zpěváky ji Deník rozšířil do dalších měst a
obcí v zemi. A když se podíváme trochu do historie, tak nás rok od roku
přibývá. V roce 2011 zpívalo 14 míst, v roce 2015 šlo o 730 míst a vloni
už padla hranice 1000 míst.
Za tu dobu se na potěšení lidí v ulicích podílela i řada známých
interpretů. Ve Vítkovicích to byl například Jarek Nohavica, v Českých
Budějovicích Slza, v Praze Čechomor či Divokej Bill a ve Zlíně potěšila
příchozí zpěvačka Dasha nebo Fleret.
Deník.cz
„Úkaz staletí.“ Před Vánoci se dočkáme skutečné Betlémské hvězdy
Letos
se dočkáme pravé Betlémské hvězdy. Dojde k vzácné konjunkci Jupiteru a
Saturna.Situace na obloze 17. prosince 2020 večer - Měsíc, Saturn a
Jupiter nad jihozápadním obzorem. Po největším přiblížení dvou planet,
tedy po 21. prosinci, si Jupiter se Saturnem prohodí místa a Saturn se
ocitne vpravo od Jupiteru.Hvězda nad betlémem? Byla to konjunkce
Jupiteru a Saturna a letos k ní dojde opět.Hvězda nad betlémem? Byla to
konjunkce Jupiteru a Saturna a letos k ní dojde opět.
Výjimečný rok letos zakončí i výjimečný astronomický jev. Na obloze se
objeví skutečná Betlémská hvězda – biblická událost, o které vypráví
Matoušovo evangelium. Nejde ovšem o kometu, jak by mohlo vyplývat z
vánočních obrazů, ale vzácné sblížení Jupiteru a Saturna. Dochází k němu
tak málo, že naposledy ho v této formě mohli vidět naši předkové před
397 lety. A znovu se objeví až v roce 2080. „Půjde o úkaz nikoliv
století, ale staletí. Navíc letos o Vánocích,“ hodnotí událost tajemník
Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan.
Kometa, která proletěla nad Betlémem, zrovna když se narodil Ježíš
Kristus. Motiv, který od počátku věků neodmyslitelně patří k Vánocům.
Jako u každého příběhu, i u tohoto existuje zrnko pravdy – tehdy k
mimořádnému astronomickému jevu skutečně došlo, jen to nebylo žádné
těleso s dlouhým ohonem, které by zrovna putovalo oblohou.
„Pravděpodobně to nebyla ani supernova v únoru roku 4 před naším
letopočtem a ani Venuše jako třetí nejjasnější těleso na obloze,“
konstatuje Suchan.
Ve skutečnosti šlo zřejmě o sblížení dvou vesmírných gigantů. „Z
hlediska samotného astronomického úkazu a symboliky to s největší
pravděpodobností byla třikrát po sobě se opakující konjunkce Jupitera a
Saturnu v roce 7 před naším letopočtem. S tímto vysvětlením Betlémské
hvězdy přišel před více než čtyřmi stoletími Johannes Kepler,“
vysvětluje astronom, jak to nejspíš bylo. O kometě se začalo hovořit až
poté, co ji nakreslil italský malíř Giotto di Bondone ve 14. století.
Toto zobrazení je tedy umělecká licence, nic jiného.
Přitom sblížení Jupiteru a Saturnu je mnohem vzácnější než případná
kometa. A ještě třikrát po sobě. „Planety Jupiter a Saturn se díky
perspektivě tehdy jevily po celý rok velmi blízko sebe a navíc v
souhvězdí Ryb. Ryby jsou souhvězdím Židů, Saturn židovskou „hvězdou“ a
Jupiter zase královskou. Matouš popisuje Betlémskou hvězdu jako „hvězdu
na východě“, což této symbolice nahrává ještě víc a také odpovídá
viditelnosti planet zejména v první půlce roku 7 před naším letopočtem.
Obě planety jsou velmi jasné, zejména Jupiter,“ popisuje Suchan a
přidává symboliku.
Důležité datum: Tři dny před Štědrým dnem
Tolik k výletu do historie. Ale proč se o tom bavit zrovna letos?
Jednoduše proto, že v roce 2020 nás čeká podobná událost – Jupiter a
Saturn se opět sblíží natolik, že na obloze uvidíme pověstnou Betlémskou
hvězdu. Své putování největší planety Sluneční soustavy započaly již
před nějakým časem, pozorovatelné jsou zhruba od léta. Od té doby je
můžeme vidět den po dni stále více u sebe.
„Nyní se nacházejí zvečera nad jihozápadem. Jupiter je vpravo a je
jasnější. Předehrou úkazu staletí bude setkání Měsíce s planetami
Jupiter a Saturn ve večerních hodinách 16. a 17. prosince. To už planety
budou velmi blízko sebe,“ říká Suchan.
Vrchol toho sblížení, odborně konjunkce, nastane přesně tři dny před
Štědrým dnem, zrovna když bude začínat astronomická zima. „Na pondělí
21. prosince 2020 si určitě najděte nerušený výhled na jihozápadní
obzor, bez jakýchkoliv překážek. Planety Jupiter a Saturn najdeme ten
den za soumraku, okolo 17. hodiny, nízko nad jihozápadním obzorem ve
velmi těsné blízkosti,“ radí astronom, kdy se na jev připravit. Podle
něj bude obě planety dělit zhruba pětina průměru měsíčního úplňku.
„Pohled dalekohledem dokonce umožní spatřit obě planety i s jejich
měsíci v zorném poli dalekohledu najednou, takže triedr s sebou,“
přidává další tip.
Suchan říká, že naposledy k takto těsnému sblížení Jupiteru a Saturna
došlo v červenci roku 1623 a znova pravděpodobně nastane v březnu 2080.
„Půjde tak o úkaz nikoliv století, ale staletí. Navíc letos o Vánocích.
Vzpomeňte si pak na Betlémskou hvězdu,“ vyzývá astronom. Sice tato
„hvězda“ nebude tak ohromná jako v dobách, o kterých hovoří biblické
texty, ale zato bude těsnější.
Autor: Markéta Mikešová
Hvězda nad betlémem? Byla to konjunkce Jupiteru a Saturna a letos k ní dojde opět.
Děkuji za vaše modlitby, vzkazuje arcibiskup Graubner věřícím po návratu z nemocnice
Stav arcibiskupa Graubnera se nadále zlepšuje
Po týdnu hospitalizace se stav arcibiskupa Graubnera pomalu zlepšuje
Stav arcibiskupa Graubnera zůstává i po týdnu vážný, Olomouc - 6. prosince 2020
Už více než týden je kvůli koronaviru hospitalizovaný ve Fakultní
nemocnici v Olomouci arcibiskup a předseda České biskupské konference
Jan Graubner. Jeho stav je podle mluvčího Arcibiskupství Olomouckého
Jiřího Gračky stále vážný.
„Nedá říct, že by se zlepšil. Do nemocnice se dostal ve vážném stavu a
ten trvá. Bližší podrobnosti k němu samozřejmě sdělit nemohu,“ řekl
Právu Gračka s tím, že arcibiskup zůstává při vědomí. Mluvčí nemocnice
Adam Fritscher se ke zdravotnímu stavu Jana Graubnera nechtěl
vyjadřovat.
Dvaasedmdesátiletý arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Jan
Graubner byl pozitivně testován na covid-19 ve středu 25. listopadu.
Hospitalizovaný byl v závěru listopadu.
Novinky.cz, 6. prosince
Arcibiskup Graubner byl pozitivně testován na covid, zůstává v domácím ošetřování
Desatero v době koronaviru, autor P. Vojtěch Kodet O. Carm ThD
Nová pravidla pro účast na bohoslužbách od 3. prosince 2020
Aby naše děti nežily jen mobilem
Sociální sítě jsou dobrý sluha. Naše osobnost se ale nemůže odvíjet od počtu lajků, říká Marek Orko Vácha
Opatření v rámci pandemie (září až listopad)
Od 23. listopadu na bohoslužby, svatby a pohřby až 20 osob
Biskupové Čech, Moravy a Slezska vybízejí k postu za ukončení pandemie
Tip na akci, kterou bude možno uskutečnit i v době koronavirové krize
Těžká doba pro církev, mše svaté jsou silně omezeny - zvukový příklad ze Sázavy
Mariánská poutní místa a aktuální, polsky zpívaná modlitba k Panně Marii
Nový Katolický týdeník ke stažení zdarma vždy od soboty (nutno se přihlásit k odběru)
Arcibiskup Graubner vyzval věřící: Jděte příkladem v dodržování opatření
Odpustky přivlastnitelné věrným zemřelým jsou prodlouženy
Texty použitelné z domova při získávání plnomocných odpustků přivlastnitelných pouze duším v očistci
List arcibiskupa Graubnera z 23.10. k vládním opatřením: Buďme lidem nablízku
Biskupové se obrací ze Svatého Hostýna na věřící slovy sv. Jana Pavla II.: Nebojte se!
Prohlášení kardinála Duky k aktuální situaci
Pokyn arcibiskupa Graubnera k aktuálním vládním nařízením z 30.9.
Podoba bohoslužeb a role kněží v době pandemie (Vertikála, Český rozhlas, věnujte 25 min poslechu)
České a moravské diecéze k aktuální situaci ohledně bohoslužeb
O nedělních přenosech bohoslužeb, které vysílá ČT2 z pražského Komunitního centra Matky Terezy
Tak to bylo o Velikonocích, snad to už takové nebude o Vánocích (zpívají děti)
V Kolíně se inspirovali na Svatém Hostýně
Další události a zajímavosti
Všechna videa z "Vlčího doupěte" určená hlavně dětem (kanál YouTube P. Romana Vlka)
Nemohu na ně čekat v kostele svěřuje se "farář z YouTube"
Na Wikipedii je informace o Hvězdicové cyrilometodějské pouti na Velehrad
Zopakujme si seriál ČT o poutních místech - vhodné pro přípravu na další poutní sezónu a dlouhé večery
Restaurování interiéru baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce končí
V rámci oslav letošního trojnásobného výročí mučedníka sv. Jana Sarkandra vznikla pamětní medaile
Relaxační pobyt pro ovdovělé pomůže zlepšit fyzické i duševní zdraví
Mladý programátor Carlo Acutis byl 10. října v Assisi beatifikován
Církev plánuje blahořečit programátora (†15)
70 let od likvidace klášterů v ČR zpravodajství České televize
Mariánské poutě v Čechách i na Moravě
Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje, z.s.p.o. informuje v září 2020 o své činnosti, příslušná tisková zpráva
Kolotoč změn u farářů: kdo a kam půjde
K velké výměně katolických kněží došlo v Arcibiskupství olomouckém
stejně jako v předchozích letech také letos. Kolotoč změn se týká
olomouckého i zlínského kraje. Souvisejí také s tím, že v sobotu 27.
června přijali kněžské svěcení v olomoucké katedrále svatého Václava z
rukou arcibiskupa Jana Graubnera tři novokněží.
Vojtěch Radoch z Ostrožské Lhoty, jenž nastupuje na svou první kněžskou
misi do Valašských Klobouk. Dále Josef Hovád z Říkovic, který míří do
farnosti Bystřice pod Hostýnem a ještě Milan Maštera z Vyškova – Dědic,
nastupující do farnosti Hranice. K výměně kněží v římskokatolických
farnostech na přelomu června a července dochází podle mluvčího
Arcibiskupství olomouckého Jiřího Gračky především kvůli tomu, že jsou
vysvěcováni kněží noví a je třeba je umístit do nových působišť.
"Během roku dělá arcibiskupství spoustu dílčích změn tam, kde je nutné
tu situaci řešit například kvůli úmrtí kněze nebo jeho vážnému
onemocnění. Systematické personální změny ale probíhají vždy na přelomu
června a července," dodal Jiří Gračka.
V přehledu jsou uvedeni jen ti kněží, kteří odcházejí nebo přicházejí na
farnost ve Zlínském kraji.
P. Mgr. Pavel HOFÍREK – děkan ve Valašském Meziříčí je od 1. července
uvolněn z této funkce a stává se místoděkanem ve Valašském Meziříčí.
P. Mgr. Pavel STEFAN – místoděkan ve Valašském Meziříčí je od 1.
července děkanem ve Valašském Meziříčí.
P. ThLic. ICLic. František CINCIALA – farář ve Vlachovicích se od 1.
července stává místoděkanem ve Valašských Kloboukách.
P. Mgr. Václav FOJTÍK – farář v Březnici u Zlína, kaplan ve Zlíně – sv.
Filipa a Jakuba je od 1. července farářem v Hustopečích nad Bečvou a
administrátorem v Bělotíně, Černotíně a Špičkách.
P. Jaroslav POLÁCH – farář v Kunovicích je od 1. července farářem v
Březnici u Zlína.
P. Mgr. Ladislav KUNC – farář ve Vlčnově je od 1. července farářem v
Kunovicích.
P. Dr. Hubert Jan WÓJCIK – kněz diecéze Opole – farář v Luhačovicích,
administrátor v Pozlovicích je od 1. července farářem ve Vlčnově.
P. Mgr. Jan STON – farář v Morkovicích, administrátor v Pačlavicích a
Prasklicích je od 1. července farářem v Luhačovicích a administrátorem v
Pozlovicích.
P. Mgr. Jan PLODR – farář v Krásensku a administrátor v Drahanech,
Rozstání a Studnici u Vyškova je od 1. července farářem v Morkovicích a
administrátorem v Pačlavicích a Prasklicích.
P. Mgr. Pavel JAGOŠ – administrátor Jalubí a administrátor v Jankovicích
je od 1. července kaplanem Jalubí a v Jankovicích.
P. Mgr. Pavel BILIŃSKI – farář v Oseku nad Bečvou, administrátor v
Dolním Újezdu u Lipníka nad Bečvou a Prosenicích je od 1. července
farářem v Jalubí a v Jankovicích.
P. Mgr. Stanislav SUCHÁNEK – farář v Lipníku nad Bečvou, administrátor v
Týnu nad Bečvou je od 1. července navíc administrátorem v Oseku nad
Bečvou.
P. Mgr. Josef ČERVENKA – farář v Soběchlebech u Hranic, administrátor v
Blazicích je od 1. července navíc administrátorem v Hlinsku.
P. Ing. Vratislav KOZUB – farář ve Všechovicích, administrátor v Újezdu
u Všechovic a Loukově je od 1. července uvolněn z Loukova, od 1.
července navíc administrátorem v Paršovicích.
P. doc. Damián NĚMEC OP, dr – rektor klášterního kostela v Uherském
Brodě je od 1. července uvolněn z funkce.
P. Mgr. Jan HRUDÍK – farář v Bystřici pod Hostýnem, administrátor v
Bílavsku, Rusavě a Vítonicích je od 1. července navíc administrátorem v
Loukově.
P. Jiří Augustin PROKOP OP je od 1. července rektorem klášterního
kostela v Uherském Brodě.
P. Mgr. František PONÍŽIL – kaplan ve Valašských Kloboukách je od 1.
července kaplanem ve Slavičíně.
P. Mgr. Martin RUMÍŠEK – kaplan v Luhačovicích, kaplan v Pozlovicích je
od 1. července kaplanem v Kyjově i v Bohuslavicích u Kyjova.
P. Mgr. Jan SVOZILEK – kaplan v Bílovicích a v Březolupech je od 1.
července kaplanem v Luhačovicích i v Pozlovicích.
P. Mgr. Michal ZAHÁLKA – kaplan v Bystřici pod Hostýnem, Bílavsku,
Rusavě a Vítonicích je od 1. července administrátorem v Drahotuších,
Partutovicích a Potštátě.
P. Mgr. Tomasz ŻUREK – kaplan v Kyjově a Kostelci u Kyjova je od 1.
července kaplanem v Bílovicích a v Březolupech.
P. Mgr. Jiří Augustin ZATLOUKAL je od 1. července kaplanem v Kroměříž i–
sv. Mořice i v Hradisku u Kroměříže.
Kroměřížský deník, 13. července 2020
Federace židovských obcí zahrnuje deset obcí,
celkem
kolem tří tisíc členů. Průměrný věk členů komunity, který činí asi 55
let, však nezaručuje reprodukci.
Když měl Tomáš Kraus, dlouholetý tajemník Federace židovských obcí v ČR,
během uplynulé karantény volné chvíle, trávil je sledováním Netflixu.
Tato streamovací služba v nedávné době nabídla divákům několik seriálů,
jejichž děj se odehrává v prostředí americké a izraelské židovské
komunity. „Je pravda, že nebýt karantény, nikdy se k němu nedostanu,“
říká Kraus o seriálu Neortodoxní, který vypráví příběh dívky, jež uteče
z ultraortodoxní židovské komunity v Brooklynu do Berlína, aby tam
začala nový život. „V Česku by se to nemohlo stát, protože žádná podobná
ultraortodoxní komunita tu neexistuje,“ vysvětluje Kraus. Pražské
tradiční židovstvo naopak chodí do synagogy jednou za rok, většinou jen
o vysokých svátcích. Cestou kompromisu Většina ortodoxních židů se do
Česka dostala až po konci druhé světové války, kdy tehdejší
Československo nabídlo repatriantům z Podkarpatské Rusi možnost
přesídlení na své území. „V předválečné Praze žila jen malá ortodoxní
komunita, většina židů se hlásila k takzvanému neologickému směru. Když
se po válce obnovoval náboženský život, původní pražští židé zažili tak
trochu šok, když se v jejich synagogách začali přistěhovalci modlit
podle ortodoxního ritu,“ líčí Kraus. Po dlouhotrvajících sporech našly
obě komunity kompromis – dohodlo se, že se ortodoxní židé budou modlit
ve Staronové synagoze, zatímco původní pražská komunita bude navštěvovat
Jeruzalémskou synagogu. A platí to dodnes.
Federace židovských obcí dnes zahrnuje deset obcí, celkem kolem tří
tisíc členů. „V podstatě se všichni známe navzájem,“ říká Kraus, který
se na životě obce podílí od mládí. Pouze zlomek členů se ale hlásí k
ortodoxnímu židovství. Část ortodoxní komunity je tvořena konvertity,
tedy lidmi, kteří se židy stali z vlastního rozhodnutí. „Občas se
ozývají kritické hlasy, podle kterých by se židovská komunita měla
skládat z rozených židů,“ poznamenává Kraus. Lidí s židovskými kořeny je
podle odhadů Federace v Česku až kolem dvaceti tisíc. „Zatímco podle
ortodoxního rabína je židem pouze ten, kdo má židovskou matku, Federace
používá definici na základě takzvaného práva návratu, kde pro prokázání
židovské identity stačí židovský původ alespoň jednoho z prarodičů.
Soumrak mimopražských obcí Velkou část členů tvoří starší lidé, mezi
nimiž se dodnes najdou ti, kteří přežili holocaust jako děti. Naopak
nejnižší podíl připadá na lidi v produktivním věku. „Průměrný věk členů
komunity, který dnes činí asi 55 let, nezaručuje reprodukci, a pokud to
takto půjde dál, některé mimopražské obce skončí během dalších deseti
let,“ říká tajemník. K nejisté budoucnosti židovských obcí přispěla i
současná krize související s pandemií. „Bylo pravděpodobně chybou
založit téměř všechny příjmy na turistickém ruchu,“ připouští Kraus.
Zatímco pražská obec těží částečně z developerské činnosti s
nemovitostmi, které získala v rámci restitucí, mimopražské obce jsou
odkázány většinou na podporu federace a státu.
„Pokud přežijeme další rok, bude to skutečně ekonomický zázrak,“ říká.
Jeho kolegové v zahraničí podobný problém řešit nemusejí. „V západním
světě je běžné, že si obec financují vlastní členové, například jako v
Německu prostřednictvím církevní daně,“ vysvětluje. V Česku by se podle
něj takový systém neuchytil. „Lidé jsou zvyklí na obrácený tok peněz,
kdy obec investuje do nich, ne naopak,“ podotýká. Judaismus à la carte
České židovské obce trápí podle Krause nejen finanční nestabilita, ale i
krize identity. „Když to přeženu, kdo dnes nenosí pejzy a černý klobouk,
není považován za žida. Jenže Einstein je také nenosil,“ popisuje
stereotyp, který panuje v české veřejnosti a do jisté míry i mezi
českými židy. Největšího rozkvětu se přitom česká židovská komunita
dočkala během první republiky, kdy se velké množství židů přiklonilo k
sekulárnějšímu pojetí židovství a aktivně se podílelo na životě
společnosti. Jejich integrace však nastala již dříve v devatenáctém
století, kdy řada židů přestala používat němčinu, začala mluvit česky a
sympatizovat s českým obrozeneckým hnutím.
„Slavná éra českého židovstva tak neměla nic společného s ortodoxií,“
podotýká. Když se po pádu komunismu obnovovaly židovské obce, český a
obecně středoevropský model židovských komunit už nikdo neznal a jako
vzor sloužil příklad náboženských židovských komunit ze zahraničí.
„Působí to až komicky, když se čeští židé více identifikují se Šumařem
na střeše než s Kafkou,“ vysvětluje Kraus, podle kterého je to výsledek
nedostatečné znalostí dějin vlastní komunity. Příklon k češství Světové
výzkumy ukazují, že více než společné náboženství spojují Židy podobné
osudy v průběhu druhé světové války. „Z výzkumů plyne, že klíčovými
pojmy pro židovskou identitu jsou Izrael a holocaust. Náboženství není
prioritou pomyslného žebříčku hodnot,“ říká Kraus. Sam sebe stejně jako
většina členů židovských obcí považuje za Čecha vyznávajícího židovské
náboženství. „Když jsme v devadesátých letech byli osloveni státem, zda
nechceme získat status národní menšiny, zeptali jsme se našich členů a
ti to odmítli – řekli, že se cítí být Čechy,“ vzpomíná. Židovská
identita se podle něj nemusí vázat pouze na náboženskou složku.
„Zastávám myšlenku judaismu à la carte, který člověku nabízí židovství z
mnoha pohledů – politického, náboženského, etického, kulturního,“
domnívá se odborník, podle kterého je české prostředí židovské kultuře
nakloněno.
Přestože podle výroční zprávy o projevech antisemitismu za rok 2019
nastal dvojnásobný nárůst počtu případů oproti předchozímu roku, je to
stále nízká úroveň. „Když jsem kolegyni z jiné evropské země pověděl o
našich sedmi stech případů ročně, odpověděla, že tolik jich registruje
za den,“ říká Kraus s tím, že 95 procent z celkového počtu tvoří případy
na internetu.
E15.cz, Kristina Veinbender
Skvosty mezi mešními rouchy - výstava v Olomouci
Ve Zlíně se v neděli 19.7. uskuteční benefičně-evangelizační večer s názvem Milované město
V pátek 12. června bude v mnoha kostelích v ČR Noc kostelů, zde je program v Kroměříži
Abeceda křesťanské víry - jednotlivé díly krátkých videokurzů generálního sekretáře ČBK
Otevřené chrámy v Moravskoslezském kraji - příležitost bezplatně navštívit kostely, kaple a poutní místa
Otevřené brány ve Zlínském kraji 2020
Olomoucké kostely v letní sezoně 2020
Doba nouzového stavu a jeho doznívání
Církev a koronavirus na webu ČBK a aktuality na stránkách olomouckého arcibiskupství
Církvím chybějí stamiliony od turistů i z kostelních kasiček
Sdělení ČBK k omezením v době pandemie (7. července 2020)
O koronaviru pro skalní optimisty
KT - Do kostelů se vrací liturgický život
Od 15. června se ruší rozestupy dva metry při bohoslužbách
Od 8. června jsou povolené bohoslužby pro 500 osob
Od 25. května se navyšuje počet osob na bohoslužbách až na 300
Jeden z návrhů, jak budou farnosti řešit nedostatek financí na svůj provoz
V neděli 17. května o půlnoci skončil nouzový stav
Určeno milovníkům češtiny (pro studijní účely
Usnesení Vlády ČR o zvýšení počtu osob na 100 na bohoslužbách od 11.5.
KT - na mši svatou jen s patnácti lidmi
KT - jak vznikají noviny při pandemii?
S malým zpožděním, ale ještě aktuálně (zpívají děti)
Bohoslužby za účasti 15 osob jsou povolené od pátku 24. dubna
Vyjádření ČBK k rozhodnutí Vlády ČR o znovuobnovení bohoslužeb
Velkopáteční obřad v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Velkopáteční obřady pražského arcibiskupa budou před skutečným Kristovým křížem
Krátký videokurz České biskupské konference o víře na téma Golgota
Trochu jinak než je teď obvyklé - Jablunkovská pouť k Panně Marii z Guadalupe v Mexiku
Všechny texty na Svatý týden, včetně tridua
Velikonoční triduum - videa pro podporu osobní a rodinné modlitby z webu liturgie.cz
Komunita Blahoslavenství zve na společné prožití Svatého týdne v našich rodinách
Rozhovor se sestrou Angelikou na téma Morová rána současnosti je nedostatek lásky
Modlitba v rodině na Květnou neděli
Jaké budou v tomto roce Velikonoce, do diskuze v LN se zapojil i P. Richard Greisiger
Podnětný přehled většinou funkčních možností, jak křesťan může využít internet v době koronavirové
Přehled online vysílaných bohoslužeb v ČR
Prohlášení českých a moravských biskupů k mimořádnému opatření vlády ze dne 12. března 2020
Doporučení pro kněze ve farnostech v období zákazu bohoslužeb nad 100 osob
Výzva ČBK v souvislosti s vyhlášením mimořádného opatření MZ ČR ohledně shromáždění osob
Vzpomínáme na to, že před 30 léty navštívil Svatý Otec poutní místo Velehrad
Matice zašovská chce vybudovat v Zašové venkovní křížovou cestu
Svatokopecká bazilika opět v plné kráse a se spoustou technických novinek
V polské farnosti Pleszew využívají nevšedně sluneční svit k výrobě ekologické elektřiny (od 14:22 min)
Vůči neomarxismu máme větší imunitu
Arcibiskup
olomoucký a metropolita moravský Jan Graubner se stal novým předsedou
České biskupské konference, výkonného orgánu české církve, kterému po
dobu deseti let předsedal Dominik kardinál Duka. Co ho čeká, jak hodnotí
dopad pandemie na církev a proč si myslí, že je naší výhodou to, že jsme
byli „promořeni marxismem“? Přinášíme exkluzivní interview s novým
předsedou ČBK.
Jaké největší výzvy teď před Vámi jako novým předsedou ČBK stojí? Jaký
první krok budete muset podniknout?
Především situace je dnes jiná, než byla před dvaceti lety, když jsem
tuto službu přijímal poprvé. Tehdy to bylo pořád ještě porevoluční
budování a kladení kolejí. Dnes je vidět spíše únava, ale nová situace
je výzvou nejen na poli pastorace, která je našim hlavním posláním, ale
i v oblasti ekonomické. Církev vstupuje do těžké hospodářské etapy,
ostatně celosvětová společnost vstupuje do další hospodářské krize a
všichni si budou utahovat opasky, ale snad právě pod tím tlakem vzniknou
nové věci a více se sblížíme i vyrosteme ve vztahu k Bohu, na nějž
budeme muset daleko více spoléhat.
Mohl byste stručně zhodnotit dopady koronavirové pandemie na církev? Lze
už teď odhadnout ekonomické ztráty, které pandemie církvi způsobila?
Dokázala být církev lidem dostatečně nablízku i v době nouzového stavu?
Jako pozitivní mohu vidět, že si mnozí uvědomili lidskou omezenost a
křehkost navyklých jistot. Pandemie ovšem ukázala, jak je snadné
ovládnout lidi strachem a rozbít vztahy i zbavit svobody. Nejde při tom
jen o strach o sebe, ale mnozí, přestože se cítí zdraví, ze strachu, aby
někoho nenakazili, nechají staré lidi v samotě. Církvi to taky ukazuje,
že v praxi je u většiny asi větší strach ze smrti, než víra v život
věčný, a to je výzva. Vedle toho je třeba vidět jako pozitivní znamení
množství ochotných dobrovolníků a spoustu iniciativ i ve farnostech.
Většina kněží byla aspoň v telefonickém spojení se spoustou lidí. Velice
si vážím obětavosti nejen zdravotníků, ale i pracovníků Charity, kteří
měli zpočátku nejméně ochrany. Skutečný ekonomický dopad na církev ještě
neumíme odhadnout, ale bude veliký. K důsledkům coronaviru musíme
připočíst dopady sucha na zemědělství a lesnictví.
Jak se díváte na současnou roli Evropské unie? Na jednu stranu se zdá
být garantem stability a ekonomického rozvoje, na druhou stranu otevřeně
podporuje ideologie, které jsou v rozporu s učením katolické církve, a
vydává je za tzv. evropské hodnoty. Kdo se proti tomu ozve, bývá označen
za ultrakonzervativce nebo za Putinova agenta. Co s tím?
Především, když mluvím o EU, nechci říkat ONI, ale MY. V tom taky vidím
klíč k řešení a výzvu k aktivitě. Křesťanská kultura není poklad v
trezoru či v muzeu. Ta vzniká z žitého evangelia a umírá, když se
evangelium nežije. Ekonomická stabilita nestojí jen na výrobě a obchodu,
ale i na důvěře, spravedlnosti a solidaritě. Nezachrání nás žádná
ideologie, ale otevřenost Bohu, kterého necháme v sobě milovat a ze sebe
vyzařovat. Nauka církve je důležitá, ale důležitější je život křesťanů,
bez toho by se i skvělá nauka mohla stát jen teorií či ideologií.
Promiňte, ale ten soumrak Evropy, to zatemnění mnoha hlav a srdcí vidím
jako výzvu či dluh nás, kteří máme úkol být světlem. Tmu nelze přemoci
jinak než světlem.
Evropská unie se umí zastat mnohých menšin, někdy i takových, které ve
skutečnosti vůbec utlačovány nejsou. Nemáte pocit, že se z hájení práv
menšin stává až jakýsi diktát? Křesťané jsou nejpronásledovanější
skupinou, ale o této skutečnosti jako by se veřejně bálo hovořit. Je
Evropa stále ještě křesťanská?
Bohužel, Evropa dnes vypadá jako postkřesťanská. My si musíme častěji
vzpomenout na první křesťany, kteří žili v pohanské říši. Římská kultura
a společnost se rozpadala. Křesťany dokonce považovala za bezbožníky a
zabíjela, ale oni proměnili společnost zevnitř, protože měli odvahu žít
podle evangelia a nebáli se obětí. V tom byla jejich síla. Dnes se
nesmíme bát nálepkování a marginalizace. Křesťanská obnova společnosti
je možná jen tehdy, jestli se obnoví křesťané, křesťanské rodiny.
Slovensko nedávno odmítlo přijmout Istanbulskou smlouvu, proti níž se
jasně vyslovila i Česká biskupská konference. Potěšil vás postoj našich
východních sousedů? Jak to podle vašeho názoru dopadne v České
republice?
V souvislosti s coronavirem se dnes mluví o potřebě promořit společnost,
aby získala imunitu. Myslím, že postkomunistické země byly za totality
marxismem tak silně promořeny, že máme větší imunitu k marxistickým
idejím, i když přicházejí v nových kabátech neomarxismu. Tím nechci
říct, že jsme na Východě lepší než na Západě, a že se můžeme vytahovat.
V mnohém se musíme od nich učit, ale pokud nechceme zahodit utrpení
našich otců a zpronevěřit jejich zkušenosti, máme povinnost se bránit
zhoubným ideologiím. Nejsem prorok, abych věděl, jak to dopadne, vidím,
že mladá generace tu draho zaplacenou imunitu ztrácí, ale mám naději.
Ekonomové varují před tím, že nás čeká hospodářská krize, jaká tu nebyla
od třicátých let minulého století. Vzhlížíte k budoucnosti spíše s
obavami nebo nadějí?
Vážnou hospodářskou krizi v nejbližších letech považuji za realitu, ale
ne za katastrofu. Jestli se na čas dokážeme uskrovnit, a poučit se z
minulosti, může být poměrně brzy překonána, ale byl bych moc rád,
kdybychom se jen nechtěli vracet do minulosti. Je třeba jít dál a v
ekonomice nevidět zisk jako jediný cíl, ale myslet i na národní
soběstačnost a solidaritu s nejchudšími nejen v EU, ale ve světě,
nedívat se na cizince jako na levnou pracovní sílu, ale nezištně pomoci
s rozvojem v chudých zemích.
Konzervatívní noviny, Antonín Randa, duben 2020
Předsedou ČBK byl zvolen arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Jan Graubner
Setkání České a Slovenské provincie Tovaryšstva Ježíšova na Velehradě
se
konalo ve dnech 4. a 5. února. Mši svatou u příležitosti setkání obou
provincií Tovaryšstva Ježíšova celebroval ve Velehradské bazilice
provinciál České provincie Tovaryšstva Ježíšova P. Petr Přádka SJ.
Padesát let slavíme mši sv. česky
Trident na Svatém Hostýně v roce 2015
Něco o hospodaření katolické církve z Lidových novin, strana 1, strana 2
Holešov si v letošním roce připomene 400. výročí umučení Jana Sarkandera
Letošní
rok si připomene Holešov 400. výročí umučení tamního faráře Jana
Sarkandera. Do letošních oslav se zapojí město, muzeum i Římskokatolická
církev. "Město připravuje otevření Pamětní síně svatého Jana
Sarkandera," uvedla v létě 2019 mluvčí holešovské radnice Hana
Helsnerová.
Na Jana Sarkandera, velmi oblíbeného nejen na Moravě, ale také ve
Slezsku a Polsku, si již koncem prosince vzpomněl sám
arcibiskup Jan Graubner, který celebroval mši v opravených prostorách
kaple zasvěcené právě Janu Sarkanderovi v Olomouci. Kaple prošla
značnou rekonstrukcí a svého slavnostního otevření se dočkala příhodně
jen pár měsíců před kulatým výročím smrti svatého Jana Sarkandera. Mši
svatou provázel zpěv svatomichalské schóly za doprovodu varhan nebo
kytary.
Tato zajímavá a složitá osobnost působila na panství Ladislava Popela
mladšího z Lobkovic. Byl do Holešova povolán, aby zajistil rekatolizaci
Lobkovicových poddaných.
Po vypuknutí stavovského povstání na Moravě přispěl významnou měrou k
záchraně města od vydrancování polskými kozáky. Místo vděku byl následně
Sarkander zajat, falešně obviněn a následně zemřel na následky krutého
mučení ve vězení v Olomouci. Roku 1995 byl Jan Sarkander svatořečen.
Věrnost Jana Sarkandera je podle arcibiskupa Graubnera povzbuzením pro
nás, když bojujeme ve zkouškách a pokušeních.
Ani na mučidlech nevyzradil zpovědní tajemství.
Kroměřížský týdeník, 14.01.2020
Olomouc si připomíná 400 let od umučení Jana Sarkandra
Před 400 léty zemřel v Olomouci mučednickou smrtí sv. Jan Sarkander
Pan Kleinwächter pořádal v Místku již 17. ročník výstavy betlémů
