(Panna Maria Svatohostýnská)

Významné mariánské poutní místo na střední Moravě,
v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji

Svatý Hostýn - národní kulturní památka

Oficiální, denně aktualizované stránky Matice svatohostýnské a Duchovní správy na Svatém Hostýně,
které pro Vás připravujeme s vírou, nadějí a láskou. Jsou zaměřeny do duchovní i světské sféry.

Střípky ze života církve a kolem ní v roce 2020

 

Od 23. listopadu na bohoslužby, svatby a pohřby až 20 osob

Všechna videa z "Vlčího doupěte" určená hlavně dětem (kanál YouTube P. Romana Vlka)

Nemohu na ně čekat v kostele svěřuje se "farář z YouTube"

Slavnost Ježíše Krista Krále

Biskupové Čech, Moravy a Slezska vybízejí k postu za ukončení pandemie

Tip na akci, kterou bude možno uskutečnit i v době koronavirové krize

Na Wikipedii je informace o Hvězdicové cyrilometodějské pouti na Velehrad

Těžká doba pro církev, mše svaté jsou silně omezeny - zvukový příklad ze Sázavy

Mariánská poutní místa a aktuální, polsky zpívaná modlitba k Panně Marii

Zopakujme si seriál ČT o poutních místech - vhodné pro přípravu na další poutní sezónu a dlouhé večery

Nový Katolický týdeník ke stažení zdarma vždy od soboty (nutno se přihlásit k odběru)

Arcibiskup Graubner vyzval věřící: Jděte příkladem v dodržování opatření

Odpustky přivlastnitelné věrným zemřelým jsou prodlouženy

List arcibiskupa Graubnera z 23.10. k vládním opatřením: Buďme lidem nablízku

Biskupové se obrací ze Svatého Hostýna na věřící slovy sv. Jana Pavla II.: Nebojte se!

Prohlášení kardinála Duky k aktuální situaci

Víra v roce COVIDu neklesá

Pokyn arcibiskupa Graubnera k aktuálním vládním nařízením z 30.9.

Restaurování interiéru baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce končí

V rámci oslav letošního trojnásobného výročí mučedníka sv. Jana Sarkandra vznikla pamětní medaile

Relaxační pobyt pro ovdovělé pomůže zlepšit fyzické i duševní zdraví

Podoba bohoslužeb a role kněží v době pandemie (Vertikála, Český rozhlas, věnujte 25 min poslechu)

Mladý programátor Carlo Acutis byl v sobotu v Assisi beatifikován

Církev plánuje blahořečit programátora (†15)

České a moravské diecéze k aktuální situaci ohledně bohoslužeb

Mariánské poutě v Čechách i na Moravě

Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje, z.s.p.o. informuje v září 2020 o své činnosti, příslušná tisková zpráva

 

 

Kolotoč změn u farářů: kdo a kam půjde

K velké výměně katolických kněží došlo v Arcibiskupství olomouckém stejně jako v předchozích letech také letos. Kolotoč změn se týká olomouckého i zlínského kraje. Souvisejí také s tím, že v sobotu 27. června přijali kněžské svěcení v olomoucké katedrále svatého Václava z rukou arcibiskupa Jana Graubnera tři novokněží.
Vojtěch Radoch z Ostrožské Lhoty, jenž nastupuje na svou první kněžskou misi do Valašských Klobouk. Dále Josef Hovád z Říkovic, který míří do farnosti Bystřice pod Hostýnem a ještě Milan Maštera z Vyškova – Dědic, nastupující do farnosti Hranice. K výměně kněží v římskokatolických farnostech na přelomu června a července dochází podle mluvčího Arcibiskupství olomouckého Jiřího Gračky především kvůli tomu, že jsou vysvěcováni kněží noví a je třeba je umístit do nových působišť.
"Během roku dělá arcibiskupství spoustu dílčích změn tam, kde je nutné tu situaci řešit například kvůli úmrtí kněze nebo jeho vážnému onemocnění. Systematické personální změny ale probíhají vždy na přelomu června a července," dodal Jiří Gračka.
V přehledu jsou uvedeni jen ti kněží, kteří odcházejí nebo přicházejí na farnost ve Zlínském kraji.
P. Mgr. Pavel HOFÍREK – děkan ve Valašském Meziříčí je od 1. července uvolněn z této funkce a stává se místoděkanem ve Valašském Meziříčí.
P. Mgr. Pavel STEFAN – místoděkan ve Valašském Meziříčí je od 1. července děkanem ve Valašském Meziříčí.
P. ThLic. ICLic. František CINCIALA – farář ve Vlachovicích se od 1. července stává místoděkanem ve Valašských Kloboukách.
P. Mgr. Václav FOJTÍK – farář v Březnici u Zlína, kaplan ve Zlíně – sv. Filipa a Jakuba je od 1. července farářem v Hustopečích nad Bečvou a administrátorem v Bělotíně, Černotíně a Špičkách.
P. Jaroslav POLÁCH – farář v Kunovicích je od 1. července farářem v Březnici u Zlína.
P. Mgr. Ladislav KUNC – farář ve Vlčnově je od 1. července farářem v Kunovicích.
P. Dr. Hubert Jan WÓJCIK – kněz diecéze Opole – farář v Luhačovicích, administrátor v Pozlovicích je od 1. července farářem ve Vlčnově.
P. Mgr. Jan STON – farář v Morkovicích, administrátor v Pačlavicích a Prasklicích je od 1. července farářem v Luhačovicích a administrátorem v Pozlovicích.
P. Mgr. Jan PLODR – farář v Krásensku a administrátor v Drahanech, Rozstání a Studnici u Vyškova je od 1. července farářem v Morkovicích a administrátorem v Pačlavicích a Prasklicích.
P. Mgr. Pavel JAGOŠ – administrátor Jalubí a administrátor v Jankovicích je od 1. července kaplanem Jalubí a v Jankovicích.
P. Mgr. Pavel BILIŃSKI – farář v Oseku nad Bečvou, administrátor v Dolním Újezdu u Lipníka nad Bečvou a Prosenicích je od 1. července farářem v Jalubí a v Jankovicích.
P. Mgr. Stanislav SUCHÁNEK – farář v Lipníku nad Bečvou, administrátor v Týnu nad Bečvou je od 1. července navíc administrátorem v Oseku nad Bečvou.
P. Mgr. Josef ČERVENKA – farář v Soběchlebech u Hranic, administrátor v Blazicích je od 1. července navíc administrátorem v Hlinsku.
P. Ing. Vratislav KOZUB – farář ve Všechovicích, administrátor v Újezdu u Všechovic a Loukově je od 1. července uvolněn z Loukova, od 1. července navíc administrátorem v Paršovicích.
P. doc. Damián NĚMEC OP, dr – rektor klášterního kostela v Uherském Brodě je od 1. července uvolněn z funkce.
P. Mgr. Jan HRUDÍK – farář v Bystřici pod Hostýnem, administrátor v Bílavsku, Rusavě a Vítonicích je od 1. července navíc administrátorem v Loukově.
P. Jiří Augustin PROKOP OP je od 1. července rektorem klášterního kostela v Uherském Brodě.
P. Mgr. František PONÍŽIL – kaplan ve Valašských Kloboukách je od 1. července kaplanem ve Slavičíně.
P. Mgr. Martin RUMÍŠEK – kaplan v Luhačovicích, kaplan v Pozlovicích je od 1. července kaplanem v Kyjově i v Bohuslavicích u Kyjova.
P. Mgr. Jan SVOZILEK – kaplan v Bílovicích a v Březolupech je od 1. července kaplanem v Luhačovicích i v Pozlovicích.
P. Mgr. Michal ZAHÁLKA – kaplan v Bystřici pod Hostýnem, Bílavsku, Rusavě a Vítonicích je od 1. července administrátorem v Drahotuších, Partutovicích a Potštátě.
P. Mgr. Tomasz ŻUREK – kaplan v Kyjově a Kostelci u Kyjova je od 1. července kaplanem v Bílovicích a v Březolupech.
P. Mgr. Jiří Augustin ZATLOUKAL je od 1. července kaplanem v Kroměříž i– sv. Mořice i v Hradisku u Kroměříže.

Kroměřížský deník, 13. července 2020

 

Federace židovských obcí zahrnuje deset obcí,

celkem kolem tří tisíc členů. Průměrný věk členů komunity, který činí asi 55 let, však nezaručuje reprodukci.

Když měl Tomáš Kraus, dlouholetý tajemník Federace židovských obcí v ČR, během uplynulé karantény volné chvíle, trávil je sledováním Netflixu. Tato streamovací služba v nedávné době nabídla divákům několik seriálů, jejichž děj se odehrává v prostředí americké a izraelské židovské komunity. „Je pravda, že nebýt karantény, nikdy se k němu nedostanu,“ říká Kraus o seriálu Neortodoxní, který vypráví příběh dívky, jež uteče z ultraortodoxní židovské komunity v Brooklynu do Berlína, aby tam začala nový život. „V Česku by se to nemohlo stát, protože žádná podobná ultraortodoxní komunita tu neexistuje,“ vysvětluje Kraus. Pražské tradiční židovstvo naopak chodí do synagogy jednou za rok, většinou jen o vysokých svátcích. Cestou kompromisu Většina ortodoxních židů se do Česka dostala až po konci druhé světové války, kdy tehdejší Československo nabídlo repatriantům z Podkarpatské Rusi možnost přesídlení na své území. „V předválečné Praze žila jen malá ortodoxní komunita, většina židů se hlásila k takzvanému neologickému směru. Když se po válce obnovoval náboženský život, původní pražští židé zažili tak trochu šok, když se v jejich synagogách začali přistěhovalci modlit podle ortodoxního ritu,“ líčí Kraus. Po dlouhotrvajících sporech našly obě komunity kompromis – dohodlo se, že se ortodoxní židé budou modlit ve Staronové synagoze, zatímco původní pražská komunita bude navštěvovat Jeruzalémskou synagogu. A platí to dodnes.
Federace židovských obcí dnes zahrnuje deset obcí, celkem kolem tří tisíc členů. „V podstatě se všichni známe navzájem,“ říká Kraus, který se na životě obce podílí od mládí. Pouze zlomek členů se ale hlásí k ortodoxnímu židovství. Část ortodoxní komunity je tvořena konvertity, tedy lidmi, kteří se židy stali z vlastního rozhodnutí. „Občas se ozývají kritické hlasy, podle kterých by se židovská komunita měla skládat z rozených židů,“ poznamenává Kraus. Lidí s židovskými kořeny je podle odhadů Federace v Česku až kolem dvaceti tisíc. „Zatímco podle ortodoxního rabína je židem pouze ten, kdo má židovskou matku, Federace používá definici na základě takzvaného práva návratu, kde pro prokázání židovské identity stačí židovský původ alespoň jednoho z prarodičů. Soumrak mimopražských obcí Velkou část členů tvoří starší lidé, mezi nimiž se dodnes najdou ti, kteří přežili holocaust jako děti. Naopak nejnižší podíl připadá na lidi v produktivním věku. „Průměrný věk členů komunity, který dnes činí asi 55 let, nezaručuje reprodukci, a pokud to takto půjde dál, některé mimopražské obce skončí během dalších deseti let,“ říká tajemník. K nejisté budoucnosti židovských obcí přispěla i současná krize související s pandemií. „Bylo pravděpodobně chybou založit téměř všechny příjmy na turistickém ruchu,“ připouští Kraus. Zatímco pražská obec těží částečně z developerské činnosti s nemovitostmi, které získala v rámci restitucí, mimopražské obce jsou odkázány většinou na podporu federace a státu.
„Pokud přežijeme další rok, bude to skutečně ekonomický zázrak,“ říká. Jeho kolegové v zahraničí podobný problém řešit nemusejí. „V západním světě je běžné, že si obec financují vlastní členové, například jako v Německu prostřednictvím církevní daně,“ vysvětluje. V Česku by se podle něj takový systém neuchytil. „Lidé jsou zvyklí na obrácený tok peněz, kdy obec investuje do nich, ne naopak,“ podotýká. Judaismus à la carte České židovské obce trápí podle Krause nejen finanční nestabilita, ale i krize identity. „Když to přeženu, kdo dnes nenosí pejzy a černý klobouk, není považován za žida. Jenže Einstein je také nenosil,“ popisuje stereotyp, který panuje v české veřejnosti a do jisté míry i mezi českými židy. Největšího rozkvětu se přitom česká židovská komunita dočkala během první republiky, kdy se velké množství židů přiklonilo k sekulárnějšímu pojetí židovství a aktivně se podílelo na životě společnosti. Jejich integrace však nastala již dříve v devatenáctém století, kdy řada židů přestala používat němčinu, začala mluvit česky a sympatizovat s českým obrozeneckým hnutím.
„Slavná éra českého židovstva tak neměla nic společného s ortodoxií,“ podotýká. Když se po pádu komunismu obnovovaly židovské obce, český a obecně středoevropský model židovských komunit už nikdo neznal a jako vzor sloužil příklad náboženských židovských komunit ze zahraničí. „Působí to až komicky, když se čeští židé více identifikují se Šumařem na střeše než s Kafkou,“ vysvětluje Kraus, podle kterého je to výsledek nedostatečné znalostí dějin vlastní komunity. Příklon k češství Světové výzkumy ukazují, že více než společné náboženství spojují Židy podobné osudy v průběhu druhé světové války. „Z výzkumů plyne, že klíčovými pojmy pro židovskou identitu jsou Izrael a holocaust. Náboženství není prioritou pomyslného žebříčku hodnot,“ říká Kraus. Sam sebe stejně jako většina členů židovských obcí považuje za Čecha vyznávajícího židovské náboženství. „Když jsme v devadesátých letech byli osloveni státem, zda nechceme získat status národní menšiny, zeptali jsme se našich členů a ti to odmítli – řekli, že se cítí být Čechy,“ vzpomíná. Židovská identita se podle něj nemusí vázat pouze na náboženskou složku. „Zastávám myšlenku judaismu à la carte, který člověku nabízí židovství z mnoha pohledů – politického, náboženského, etického, kulturního,“ domnívá se odborník, podle kterého je české prostředí židovské kultuře nakloněno.
Přestože podle výroční zprávy o projevech antisemitismu za rok 2019 nastal dvojnásobný nárůst počtu případů oproti předchozímu roku, je to stále nízká úroveň. „Když jsem kolegyni z jiné evropské země pověděl o našich sedmi stech případů ročně, odpověděla, že tolik jich registruje za den,“ říká Kraus s tím, že 95 procent z celkového počtu tvoří případy na internetu.
E15.cz, Kristina Veinbender

 

Skvosty mezi mešními rouchy - výstava v Olomouci

Ve Zlíně se v neděli 19.7. uskuteční benefičně-evangelizační večer s názvem Milované město

V pátek 12. června bude v mnoha kostelích v ČR Noc kostelů, zde je program v Kroměříži

Abeceda křesťanské víry - jednotlivé díly krátkých videokurzů generálního sekretáře ČBK

Otevřené chrámy v Moravskoslezském kraji - příležitost bezplatně navštívit kostely, kaple a poutní místa

Otevřené brány ve Zlínském kraji 2020

Olomoucké kostely v letní sezoně 2020

 

Doba nouzového stavu a jeho doznívání

Církev a koronavirus na webu ČBK a aktuality na stránkách olomouckého arcibiskupství

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie (7. července 2020)

O koronaviru pro skalní optimisty

KT - Do kostelů se vrací liturgický život

Od 15. června se ruší rozestupy dva metry při bohoslužbách

Od 8. června jsou povolené bohoslužby pro 500 osob

Od 25. května se navyšuje počet osob na bohoslužbách až na 300

Bohoslužby se vrací k normálu

Jeden z návrhů, jak budou farnosti řešit nedostatek financí na svůj provoz

V neděli 17. května o půlnoci skončil nouzový stav

Určeno milovníkům češtiny (pro studijní účely

Usnesení Vlády ČR o zvýšení počtu osob na 100 na bohoslužbách od 11.5.

KT - na mši svatou jen s patnácti lidmi

KT - jak vznikají noviny při pandemii?

S malým zpožděním, ale ještě aktuálně (zpívají děti)

Bohoslužby za účasti 15 osob jsou povolené od pátku 24. dubna

Vyjádření ČBK k rozhodnutí Vlády ČR o znovuobnovení bohoslužeb

Podpořme Katolický týdeník

Velkopáteční obřad v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Velkopáteční obřady pražského arcibiskupa budou před skutečným Kristovým křížem

Krátký videokurz České biskupské konference o víře na téma Golgota

Trochu jinak než je teď obvyklé - Jablunkovská pouť k Panně Marii z Guadalupe v Mexiku

Velikonoční výzva biskupů

Všechny texty na Svatý týden, včetně tridua

Velikonoční triduum - videa pro podporu osobní a rodinné modlitby z webu liturgie.cz

Komunita Blahoslavenství zve na společné prožití Svatého týdne v našich rodinách

Rozhovor se sestrou Angelikou na téma Morová rána současnosti je nedostatek lásky

Modlitba v rodině na Květnou neděli

Jaké budou v tomto roce Velikonoce, do diskuze v LN se zapojil i P. Richard Greisiger

Podnětný přehled většinou funkčních možností, jak křesťan může využít internet v době koronavirové

Přehled online vysílaných bohoslužeb v ČR

Prohlášení českých a moravských biskupů k mimořádnému opatření vlády ze dne 12. března 2020

Doporučení pro kněze ve farnostech v období zákazu bohoslužeb nad 100 osob

Výzva ČBK v souvislosti s vyhlášením mimořádného opatření MZ ČR ohledně shromáždění osob

 

 

Do přírody za Pannou Marií

Vzpomínáme na to, že před 30 léty navštívil Svatý Otec poutní místo Velehrad

Matice zašovská chce vybudovat v Zašové venkovní křížovou cestu

Svatokopecká bazilika opět v plné kráse a se spoustou technických novinek

 

Vůči neomarxismu máme větší imunitu

Arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Jan Graubner se stal novým předsedou České biskupské konference, výkonného orgánu české církve, kterému po dobu deseti let předsedal Dominik kardinál Duka. Co ho čeká, jak hodnotí dopad pandemie na církev a proč si myslí, že je naší výhodou to, že jsme byli „promořeni marxismem“? Přinášíme exkluzivní interview s novým předsedou ČBK.

Jaké největší výzvy teď před Vámi jako novým předsedou ČBK stojí? Jaký první krok budete muset podniknout?

Především situace je dnes jiná, než byla před dvaceti lety, když jsem tuto službu přijímal poprvé. Tehdy to bylo pořád ještě porevoluční budování a kladení kolejí. Dnes je vidět spíše únava, ale nová situace je výzvou nejen na poli pastorace, která je našim hlavním posláním, ale i v oblasti ekonomické. Církev vstupuje do těžké hospodářské etapy, ostatně celosvětová společnost vstupuje do další hospodářské krize a všichni si budou utahovat opasky, ale snad právě pod tím tlakem vzniknou nové věci a více se sblížíme i vyrosteme ve vztahu k Bohu, na nějž budeme muset daleko více spoléhat.

Mohl byste stručně zhodnotit dopady koronavirové pandemie na církev? Lze už teď odhadnout ekonomické ztráty, které pandemie církvi způsobila? Dokázala být církev lidem dostatečně nablízku i v době nouzového stavu?

Jako pozitivní mohu vidět, že si mnozí uvědomili lidskou omezenost a křehkost navyklých jistot. Pandemie ovšem ukázala, jak je snadné ovládnout lidi strachem a rozbít vztahy i zbavit svobody. Nejde při tom jen o strach o sebe, ale mnozí, přestože se cítí zdraví, ze strachu, aby někoho nenakazili, nechají staré lidi v samotě. Církvi to taky ukazuje, že v praxi je u většiny asi větší strach ze smrti, než víra v život věčný, a to je výzva. Vedle toho je třeba vidět jako pozitivní znamení množství ochotných dobrovolníků a spoustu iniciativ i ve farnostech. Většina kněží byla aspoň v telefonickém spojení se spoustou lidí. Velice si vážím obětavosti nejen zdravotníků, ale i pracovníků Charity, kteří měli zpočátku nejméně ochrany. Skutečný ekonomický dopad na církev ještě neumíme odhadnout, ale bude veliký. K důsledkům coronaviru musíme připočíst dopady sucha na zemědělství a lesnictví.

Jak se díváte na současnou roli Evropské unie? Na jednu stranu se zdá být garantem stability a ekonomického rozvoje, na druhou stranu otevřeně podporuje ideologie, které jsou v rozporu s učením katolické církve, a vydává je za tzv. evropské hodnoty. Kdo se proti tomu ozve, bývá označen za ultrakonzervativce nebo za Putinova agenta. Co s tím?

Především, když mluvím o EU, nechci říkat ONI, ale MY. V tom taky vidím klíč k řešení a výzvu k aktivitě. Křesťanská kultura není poklad v trezoru či v muzeu. Ta vzniká z žitého evangelia a umírá, když se evangelium nežije. Ekonomická stabilita nestojí jen na výrobě a obchodu, ale i na důvěře, spravedlnosti a solidaritě. Nezachrání nás žádná ideologie, ale otevřenost Bohu, kterého necháme v sobě milovat a ze sebe vyzařovat. Nauka církve je důležitá, ale důležitější je život křesťanů, bez toho by se i skvělá nauka mohla stát jen teorií či ideologií. Promiňte, ale ten soumrak Evropy, to zatemnění mnoha hlav a srdcí vidím jako výzvu či dluh nás, kteří máme úkol být světlem. Tmu nelze přemoci jinak než světlem.

Evropská unie se umí zastat mnohých menšin, někdy i takových, které ve skutečnosti vůbec utlačovány nejsou. Nemáte pocit, že se z hájení práv menšin stává až jakýsi diktát? Křesťané jsou nejpronásledovanější skupinou, ale o této skutečnosti jako by se veřejně bálo hovořit. Je Evropa stále ještě křesťanská?

Bohužel, Evropa dnes vypadá jako postkřesťanská. My si musíme častěji vzpomenout na první křesťany, kteří žili v pohanské říši. Římská kultura a společnost se rozpadala. Křesťany dokonce považovala za bezbožníky a zabíjela, ale oni proměnili společnost zevnitř, protože měli odvahu žít podle evangelia a nebáli se obětí. V tom byla jejich síla. Dnes se nesmíme bát nálepkování a marginalizace. Křesťanská obnova společnosti je možná jen tehdy, jestli se obnoví křesťané, křesťanské rodiny.

Slovensko nedávno odmítlo přijmout Istanbulskou smlouvu, proti níž se jasně vyslovila i Česká biskupská konference. Potěšil vás postoj našich východních sousedů? Jak to podle vašeho názoru dopadne v České republice?

V souvislosti s coronavirem se dnes mluví o potřebě promořit společnost, aby získala imunitu. Myslím, že postkomunistické země byly za totality marxismem tak silně promořeny, že máme větší imunitu k marxistickým idejím, i když přicházejí v nových kabátech neomarxismu. Tím nechci říct, že jsme na Východě lepší než na Západě, a že se můžeme vytahovat. V mnohém se musíme od nich učit, ale pokud nechceme zahodit utrpení našich otců a zpronevěřit jejich zkušenosti, máme povinnost se bránit zhoubným ideologiím. Nejsem prorok, abych věděl, jak to dopadne, vidím, že mladá generace tu draho zaplacenou imunitu ztrácí, ale mám naději.

Ekonomové varují před tím, že nás čeká hospodářská krize, jaká tu nebyla od třicátých let minulého století. Vzhlížíte k budoucnosti spíše s obavami nebo nadějí?

Vážnou hospodářskou krizi v nejbližších letech považuji za realitu, ale ne za katastrofu. Jestli se na čas dokážeme uskrovnit, a poučit se z minulosti, může být poměrně brzy překonána, ale byl bych moc rád, kdybychom se jen nechtěli vracet do minulosti. Je třeba jít dál a v ekonomice nevidět zisk jako jediný cíl, ale myslet i na národní soběstačnost a solidaritu s nejchudšími nejen v EU, ale ve světě, nedívat se na cizince jako na levnou pracovní sílu, ale nezištně pomoci s rozvojem v chudých zemích.

Konzervatívní noviny, Antonín Randa, duben 2020

Předsedou ČBK byl zvolen arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Jan Graubner

 

Setkání České a Slovenské provincie Tovaryšstva Ježíšova na Velehradě

se konalo ve dnech 4. a 5. února. Mši svatou u příležitosti setkání obou provincií Tovaryšstva Ježíšova celebroval ve Velehradské bazilice provinciál České provincie Tovaryšstva Ježíšova P. Petr Přádka SJ.

 

 

 

Padesát let slavíme mši sv. česky
Trident na Svatém Hostýně v roce 2015

 

Něco o hospodaření katolické církve z Lidových novin, strana 1, strana 2

 

Holešov si v letošním roce připomene 400. výročí umučení Jana Sarkandera

Letošní rok si připomene Holešov 400. výročí umučení tamního faráře Jana Sarkandera. Do letošních oslav se zapojí město, muzeum i Římskokatolická církev. "Město připravuje otevření Pamětní síně svatého Jana Sarkandera," uvedla v létě 2019 mluvčí holešovské radnice Hana Helsnerová.
Na Jana Sarkandera, velmi oblíbeného nejen na Moravě, ale také ve Slezsku a Polsku, si již koncem prosince vzpomněl sám arcibiskup Jan Graubner, který celebroval mši v opravených prostorách kaple zasvěcené právě Janu Sarkanderovi v Olomouci. Kaple prošla značnou rekonstrukcí a svého slavnostního otevření se dočkala příhodně jen pár měsíců před kulatým výročím smrti svatého Jana Sarkandera. Mši svatou provázel zpěv svatomichalské schóly za doprovodu varhan nebo kytary.
Tato zajímavá a složitá osobnost působila na panství Ladislava Popela mladšího z Lobkovic. Byl do Holešova povolán, aby zajistil rekatolizaci Lobkovicových poddaných.
Po vypuknutí stavovského povstání na Moravě přispěl významnou měrou k záchraně města od vydrancování polskými kozáky. Místo vděku byl následně Sarkander zajat, falešně obviněn a následně zemřel na následky krutého mučení ve vězení v Olomouci. Roku 1995 byl Jan Sarkander svatořečen. Věrnost Jana Sarkandera je podle arcibiskupa Graubnera povzbuzením pro nás, když bojujeme ve zkouškách a pokušeních.
Ani na mučidlech nevyzradil zpovědní tajemství.
Kroměřížský týdeník, 14.01.2020

Olomouc si připomíná 400 let od umučení Jana Sarkandra

Před 400 léty zemřel v Olomouci mučednickou smrtí sv. Jan Sarkander

 

 

Tříkrálová sbírka 2020

Pan Kleinwächter pořádal v Místku již 17. ročník výstavy betlémů

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokračování