Duchovní vzdělávání, exercicie, semináře a relaxační pobyty na Svatém Hostýně
Organizační informace
Matice svatohostýnská je pořadatelem veřejně přístupných duchovních
cvičení, do kterých se může přihlásit každý věřící člověk, který je
ochoten se podřídit zavedené tradici těchto akcí.
Na Svatém Hostýně probíhají i další duchovní cvičení pro uzavřená společenství, do kterých se není
možno přihlásit.
V době vrcholné poutní sezóny nevypisujeme termíny duchovního vzdělávání s ohledem
na velký počet poutí a poutníků navštěvujících toto poutní místo. Není
možno zajistit klidné prostředí nutné pro průběh duchovních cvičení.
Přihlášky a bližší informace na recepci v Poutním domě č.3
nebo na korespondenční adrese a dalších kontaktech matice:
Matice svatohostýnská, Svatý Hostýn č. 115, 768 61 Chvalčov
tel: 573381693, e-mail: matice@hostyn.cz
 |
Duchovní vzdělávání na Svatém Hostýně v roce 2021 |
| 5. - 7. 3. | Duchovní obnova s P. Jiřím Pleskačem
(kněz katolické církve východního obřadu) Téma: O mši svaté zrušeno |
| 31. 3. - 4. 4. | Duchovní obnova zaměřená na velikonoční obřady, vede P. Josef Stuchlý SJ zrušeno |
| 16. - 18. 4. | Víkendová duchovní obnova, vede Ing. Mgr. Václav Čáp, téma: Apokalypsa - nadějné poselství do nejistých časů (biblický pohled na dramatická období lidkých dějin podle apokalypsy SZ a NZ) zrušeno |
| 14. - 16.5. | Duchovní cvičení, vede Mons. Pavel Posád zrušeno |
| 23. - 28. 5. | Duchovní obnova s P. Jiřím Pleskačem
(kněz katolické církve východního obřadu) Téma: Vnitřní uzdravení |
| 28. - 30. 5. | Duchovní cvičení pro seniory, vede P. Milan Palkovič |
| 6. - 10. 7. | Ignaciánské duchovní cvičení, vede P. Josef Čunek SJ |
| 26. 7. - 2. 8. | Duchovně rekreační pobyt zrakově postižených, vede P. Josef Žák |
| 8. - 13.8. | Duchovní obnova pro mladé s P. Jiřím Pleskačem (kněz katolické církve východního obřadu) |
| 15. - 18. 8. | Duchovní cvičení, vede Mons. Pavel Posád |
| 20. - 22. 9. | Duchovní cvičení, vede Mons. Pavel Posád |
| 11. - 13. 10. | Duchovní cvičení pro seniory, vede P. Jan Mach |
| 13. - 17. 10. | Exercicie pro muže, povede MUDr. Jitka Dominika Krausová, OV. Pořádá Centum Ostrava |
| 28. - 31. 10. | Duchovní obnova s P. Jiřím Pleskačem (kněz katolické církve východního obřadu), začíná se ve čtvrtek večeří a končí se v neděli po snídani. Téma: O mši svaté - změna |
| 31. 10. - 7. 11. | Exercicie se sv. Ignácem, vede P. Ladislav Nosek SJ - obsazeno |
| 14. - 19. 11. | Duchovní obnova s P. Jiřím Pleskačem
kněz katolické církve východního obřadu) Téma: Vnitřní uzdravení |
| 26. - 28. 11. | Duchovní obnova pro HASIČE a členy Matice Svatohostýnské vede Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký - I. skupina |
| 3. - 5. 12. | Duchovní obnova pro členy Matice svatohostýnské vede Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký - II. skupina |
| 6. - 12. 12. | Ignaciánské exercicie, vede P. Richard Greisiger SJ |
 |
Přihlášky podávejte na adrese: Matice svatohostýnská, z.s. Svatý Hostýn č. 115 768 72 Chvalčov tel: 573 381 693 e-mail:matice@hostyn.cz www.hostyn.cz |
Exercicie
Tento termín znamená několikadenní duchovní obnovu ve skupině
(kursu), který vede zpravidla kněz. Duchovní cvičení spočívají především
v modlitbě, mlčení po celou dobu kursu, přednáškách vedoucího kursu a
společných bohoslužbách.
Již v dávných dobách se křesťané odebírali podle Ježíšova příkladu na
osamělá místa, aby zde určitý čas prožívali intenzivním způsobem v
samotě s Bohem. Ve středověku měly mnohé kláštery pro tento účel
uzpůsobené pokoje a někdy "poustevny". V 16. století dal nový podnět k
duchovním cvičením sv. Ignác z Loyoly, zakladatel jezuitského řádu.
Napsal knihu s názvem "Exercitia spiritualia" (Duchovní cvičení), ve
které popsal tuto asketickou praxi, mající postupný metodický průběh, a
hlavně ji svěřil zkušenému duchovnímu vedení. Duchovní cvičení mohou
trvat tři dny nebo týden, ale podle svatého Ignáce také celý měsíc.
Kodex kanonického práva (CIC) je u duchovních předpokládá každoročně.
Exercicie však hojně absolvují i laici a v poslední době se zvyšuje
zájem o pobyty v exercičních střediscích s duchovním zaměřením. Programy
jsou přizpůsobené potřebám účastníků a výjimku netvoří ani partnerské
páry nebo rodiny s dětmi. Víkend nebo dovolená v klášteře patří stále
častěji k psychohygienické praxi současných lidí.
... a již začínají posvátné exercicie se spasitelným mlčením,
kajícími slzami a zbožnými úmysly a procítěnými promluvami. Není
krásnějšího a vhodnějšího místa pro duchovní cvičení jako hora Hostýn.
Srdečné prostředí, radost duše i očí, plic i čela, které nechalo všechny
starosti bůhví jak daleko a hluboko pod horou a nade vše bezprostřední
blízkost Mariina, s níž si můžeš nerušeně pohovořiti ráno, za poledne i
večer. Ve volné chvíli sleduješ trpícího Spasitele na křížové cestě a
pokaždé v nitru si skládáš svá rozjímání podle rozpoložení a potřeb své
duše pod zorným úhlem poslední meditace exercitátora......
Hlasy svatohostýnské r. 1947
Co jsou to ignaciánské exercicie?
Aktuální nabídka jezuitských exercicií v České republice
Exercicie jsou základem ignaciánské spirituality a na nich stojí i
jezuitské Konstituce. Sv. Ignác v úvodu své exerciční knížky píše, že
exercicie jsou k tomu, aby se člověk zbavil všech neuspořádaných
náklonností a po jejich odstranění hledal a našel Boží vůli v uspořádání
vlastního života ke spáse duše. Cílem exercicií tedy je: zbavit se toho
špatného, co do mého křesťanského života nemůže patřit, a pak najít Boží
vůli pro sebe; hledat, jaký plán má Bůh s mým životem, a rozhodnout se
ho realizovat. K dosažení tohoto cíle slouží některé prostředky, mezi
něž patří především atmosféra ticha (silentium), ve které se po dobu
exercicií žije, pravidelná několikahodinová denní modlitba, účast na
svátostech, rozhovory s exercitátorem.
Zkušenost a poznání, které člověk poctivým, upřímným konáním exercicií
nabude, je bohatstvím nedozírné ceny a může pozitivně ovlivnit mnohé v
životě člověka. Muž či žena začíná víc rozumět sobě a často i Bohu: proč
v určitých chvílích mého života se mnou Bůh jednal právě takto, proč
dopustil ty a ty věci apod. Stejně tak člověk pochopí, že je tady
spousta tajemství, která nás vedou k pokornému přiznání, že jsme jen
lidmi omezeného poznání a omezené intelektuální kapacity a že naším
úkolem je často přijímat i to, co nemůžeme svým rozumem pochopit a
zdůvodnit. Velice cenným plodem exercicií se stává opravdu hluboké a
osobní přilnutí ke Kristu, touha po stálém ryzím přátelství s Ním a
ochota žít skutečně tak, jak si to On přeje.
Plody duchovních cvičení jsou ale pro každého exercitanta jiné, zcela
osobní. To proto, že každý člověk je originál a Bůh během té doby, kdy
se mu člověk otevírá v intenzívní modlitbě, s ním jako s takovým (tedy
jako s originálem) zcela osobně pracuje; dává mu přesně to, co pro svůj
život, pro svou životní cestu potřebuje.
Struktura „duchovních cvičení“ sv. Ignáce z Loyoly
„Duchovní cvičení“ sv. Ignáce z Loyoly, konaná se zaujetím a s otevřeností vůči Bohu, se mohou stát dokonalou školou vnitřního života nejen pro kněze, řeholníky a řeholnice, ale i pro všechny laické osoby bez rozdílu. „Duchovní cvičení“ jsou rozděleny na čtyři části a každou z nich jejich autor nazval „týdnem“. Jejich absolvováním exercitant prochází jakoby třemi etapami duchovního života: očistnou, osvětnou a sjednocení.
První týden: Poznat hloubku vlastního hříchu a zároveň hloubku Božího
milosrdenství.
První týden „cvičení“ nám dává plnější poznání sebe samých. Je to dnes o
to důležitější, že současný člověk následkem povrchního pohledu na
pomíjivý svět neumí vejít do svého nitra, aby poznal svou opravdovou
velikost i skutečnou bídu. „Cvičení“ prvního týdne pomáhají tomu, kdo
dostává duchovní cvičení (srov. DC 5), uvidět nepořádek svého života,
hloubku hříchu i jeho ničící sílu, která narušuje všechny nejdůležitější
vztahy: k Bohu, k bližnímu i k sobě samému. Cesta do vlastního nitra
odkrývá člověku neuvědomělé, často protichůdné motivy jeho jednání,
ničící vášně, vnitřní zranění. Exercitant ji podniká proto, aby s celým
svým břemenem mohl dojít pro odpuštění a uzdravení k ukřižovanému
Kristu, „vždyť Jeho ranami jsme uzdraveni“ (Iz 53,5). Velkou předností
ignaciánských „cvičení“ je to, že k poznání sebe samých docházíme nejen
s pomocí nějakého čistě lidského pohledu na člověka nebo za pomoci
moderních psychologických věd, ale předevšíma v prvé řadě díky světlu
Božího slova a v atmosféře stálé modlitby. Nejdůležitější osobou,
psychologem a léčitelem není ten, kdo dává duchovní cvičení
(exercitátor), ale sám „Stvořitel a Pán, který se sám sděluje Jemu
oddané duši tím, že ji přivine ke své lásce a chvále a disponuje pro tu
cestu, na které mu od této chvíle bude moci lépe sloužit“ (DC 15).
Druhý týden: Poznat, zamilovat si a následovat Krista.
Po zkušenosti očistné moci Božího milosrdenství v prvním týdnu hledá
člověk ve druhém týdnu „cvičení“ důvěrné setkání s osobou Ježíše Krista,
aby Ho „vnitřně poznal, více miloval a věrněji následoval“ (DC 104).
Kristus se stává od této chvíle jeho jediným Pánem a Mistrem. Díky
kontemplaci evangelia druhého týdne „cvičení“ se pozemský život a
lidství Ježíšovo stává pro toho, kdo dostává duchovní cvičení, svátostí,
která umožňuje poznání tajemství samotného Boha: „Kdo vidí mne, vidí
Otce,“ říká Ježíš (Jan 14,19). Když se ten, kdo dostává duchovní
cvičení, dívá tělesnýma očima na lidství Ježíšovo, očima duše „vidí“
Jeho božství. Celý Ježíšův život, který člověk kontempluje, mluví o
nekonečné lásce Boha k lidem a zároveň nás zve, abychom na ni
odpověděli. Tato plnost božství, která je v Kristu, hluboce posvěcuje
každé Jeho slovo, každý Jeho skutek, každé Jeho gesto. Celá lidská
skutečnost pocítila v Ježíši posvěcení. A proto všechno, co popisují
evangelia, se pro nás stává poučením o tom, čím jsme také my, čím se
máme stávat a jak máme žít.
Těm, kdo stojí před volbou životního povolání, rozjímání druhého týdne
pomáhají nejprve získat vnitřní svobodu vůči tomu, co se má stát
předmětem volby. Neboť „při každé volbě, pokud to závisí od nás, musí
být oko našeho úmyslu čisté, že hledím jedině na to, k čemu jsem
stvořen, totiž ke chvále Boha, našeho Pána, a ke spáse své duše“ (DC
169). Teprve vnitřně svobodný člověk může uslyšet výzvu Ježíše na tu
cestu, kterou On sám pro něho vybral. Naše volba cesty života je totiž
vždy přijetím pozvání samotného Ježíše.
U osob, které již ve volbě životního povolání mají jasno, rozjímání
druhého týdne vedou k prohloubení vnitřního života a oživení víry.
Třetí týden: Svým srdcem vnímat a zakoušet utrpení Krista.
Ježíš k nám promlouvá nejvíc tehdy, když pro nás trpí, umírá a vstává z
mrtvých. V rozjímáních o umučení a smrti Ježíše ve třetím týdnu
„cvičení“ vidíme závažnost a dramatičnost situace člověka po dědičném
hříchu, ale také nekonečnou lásku Boha, který obětoval na kříži svého
Syna proto, abychom měli život věčný. Rozjímání o umučení a smrti
upevňují v člověku touhu po plném sjednocení s Ježíšem a vedou ho k
následování Mistra i v tom, co je pro nás nejtěžší: „ke snášení
veškerých urážek, veškeré potupy a stejně tak i chudoby, … jestliže mě
nejsvětější Velebnost chce vyvolit a přijmout k takovému životu a stavu“
(DC 98).
Čtvrtý týden: Radovat se se zmrtvýchvstalým Ježíšem.
Rozjímání o Ježíšově umučení a smrti je sice v "duchovních cvičeních“
chronologicky oddělené od rozjímání o zmrtvýchvstání, obě události ale
vytváří jakoby dvě části jedné centrální události – velikonočního
tajemství. Ježíšovo zmrtvýchvstání nemůže být bez Jeho kříže. Nazírání
Ježíše zmrtvýchvstalého ve čtvrtém týdnu nám ukazuje, že posledním cílem
našeho života není utrpení a strasti, ale podíl na věčném Božím štěstí.
Ježíš odchází z tohoto světa v bolesti a utrpení, ale proto, aby se
znovu vrátil a obdaroval své milované plností lásky a pokoje. Tato
skutečnost nám pomáhá udržet naději a vnitřní pokoj v obdobích životních
zkoušek a v protivenstvích.
Rozjímání o lásce.
„Duchovní cvičení“ končí rozjímáním o lásce. Toto závěrečné rozjímání má
být jakýmsi mostem mezi dobou intenzivní modlitby během duchovních
cvičení a obdobím všedního života, které přichází. Toto rozjímání má
napomoci exercitantovi zakoušet, že „přítomnost Boha můžeme najít ve
všech věcech, které nás obklopují v denním životě, např. v dialogu, při
chůzi, v pozorování, naslouchání, přemýšlení a ve všem, co děláme,
protože Jeho božský Majestát se projevuje ve všech věcech“ (sv. Ignác z
Loyoly). Z člověka naplněného láskou k Bohu pak tryská modlitba velkého
odevzdání a nabídky: „Vezmi si, Pane, a přijmi celou moou svobodu, mou
paměť, můj rozum a celou mou vůli, všechen můj majetek a moje
vlastnictví. Tys mi to dal, Tobě, Pane, to vracím zpět. Všechno je
Tvoje, nalož s tím zcela podle své vůle. Dej mi jen svou lásku a milost,
to mi stačí.“
Exercicie - duchovní cvičení se řídí přibližně tímto denním časovým
rozvrhem:
6:45 Ranní modlitba
7:00 Mše svatá
7:45 Snídaně
8:45 První úvaha (promluva, rozjímání)
10:45 Druhá úvaha
12:00 Oběd
15:00 Třetí úvaha
17:00 Čtvrtá úvaha
18:00 Večeře
19:00 Sv. růženec v basilice
19:45 Konference, dotazy, pohovory
21:30 Noční klid
Zachovej mlčení, aby člověk nepřeslechl to, co Ti chce říct dobrý Pán
Bůh.
Zachovej mlčení a neruš mluvením ty, kdo jsou ochotni v tichu rozjímat.
Tak asi ne ......
Děláme "televizní exercicie", tři rozjímání přes den a jedno v noci.
