Historie Hostýna
Stručný výčet důležitých událostí v létech 2008 až 2016 na Svatém Hostýně
Zrestaurovaný obraz Panny Marie Svatohostýnské, který je na faře v Bystřici pod Hostýnem
Významné archeologické nálezy na Svatém Hostýně
Svatý Hostýn těsně po listopadu 1989
Historie sochy Božského Srdce Páně
Po revoluci jsme byli všichni mladší a krásnější a někteří z nás se dokonce vypravili na Svatý Hostýn
Dějiny Svatého Hostýna v kostce (i když na poměry na internetu je zde mnoho písmen)
Císařská návštěva v Bystřici pod Hostýnem a na Svatém Hostýně v roce 1897
V roce 2018 si připomínáme 100 let od vzniku Československa
Je to dávno, kdy do Bystřice docházel kat z Kroměříže
Křížová cesta Dušana Jurkoviče z keramických kachlí vznikala 20 let (vč. audia ČR)
Hostýn je nejvýše položené poutní místo na Moravě (vč. audia ČR)
Popis historie baziliky pro publikaci Otevřené brány
Ve vesnici Podlesí na okraji vojenského prostoru Libavá přežíval jeden z hostýnských zvonů z konce 18. stol.
Novodobá historie Matice svatohostýnské je postupně zpracovávána
Arcibiskup František Vaňák je pohřben na Svatém Hostýně
Historické snímky ze setkání mládeže na Svatém Hostýně ke konci tisíciletí
Hostýnské hospody, noclehárny a kramářské boudy, minulost a současnost
Z archivu bystřického muzea jsme obdrželi několik historických fotografií Svatého Hostýna
O tom, jak jsme se v minulosti setkávali na Moravě s nájezdníky a s islámskou kulturou
Otestujte si své znalosti o Svatém Hostýně
Svatý Hostýn - památná perla Moravy
Posvátný vrch Hostýna je nejznámější m starodávným poutním místem na Moravě. Hora s chrámem je dominantou viditelnou ze širokého okolí. Moravané mají Svatý Hostýn a Češi Říp.
Svatý Hostýn byl vždy pevnou tvrzí víry v dobách starých i
nedávných a bude jí i v příštích časech. Matka Boží, která na
Hostýně divy tvoří – Vítězná Ochránkyně Moravy, zůstane i
nadále Matkou lidu svému.
Mezi stovkami poutních míst v naší zemi má svatý Hostýn první
místo pro svou událost o zázračném vyhnání Tatarů Matkou Boží
s Ježíškem s blesky.
Dne 9.8.1982 udělil papež Jan Pavel II. hostýnskému chrámu
zvláštní čestný papežský titul Menší bazilika, latinsky
Basilica minor .
Další významnou událostí je, že Svatý Hostýn byl 31. ledna 2018
vládou uznán jako součást nejvýznamnějšího kulturního
bohatství národa a zařazen do souboru Kulturních národních
památek (jako nejvyšší národní certifikát zaručující státní
památkovou péči, pak už je jen památka UNESCO).
Zajímavostí je, že v téže době, amatérský fotograf Tomáš Bubík
z Jankovic, plánovaně vyfotil zajímavý úkaz Superúplňku (kdy
se Měsíc nejvice přibližuje Zemi) se siluetou basiliky ve
středu. Tento nádherný nebeský úkaz, kdy zářný Měsíc v úplňku
objímá hostýnskou Baziliku, vystihuje majestát Svatého Hostýna a
tak poukazuje na Pannu Marii, Matku Boží jako Vítěznou
Ochránkyní Moravy a nebeskou Královnu všech, kdo se k Ní
utíkají. Památná hora Hostýna uchovává tajemství milosti Panny
Marie – Matky Boží a Paní Marie Vítězné.
Každoročně proudí na Svatý Hostýn davy poutníků, turistů,
cyklistů a v zimním období i spousta lyžařů a sáňkařů.
Hostýnské vrchy jsou plné turistických cest a cyklistických či
lyžařských tras, navazující na lyžařský areál Tesák a Troják.
Svatý Hostýn si uchovává nadále meditativní charakter a působí
jako oáza klidu v dnešním uspěchaném světě.
1. Vítězná ochrana Moravy
Horu tvoří 2 vrcholy - nejvyšší místo (735 m n.m.) zaujímá
severní vrchol s nejstarší rozhlednou na Moravě s kaplí
Svatého kříže (1897). Rozhledna je vysoká 15 m s 59 železnými
schody. Vedle rozhledny stojí větrná elektrárna.
Na druhém západním temeni stojí dominantní objekty celého
Hostýna. Poutní chrám - bazilika Nanebevzaté Panny Marie
obklopena ambity s kaplemi s duchovní správou, udělenou
páterům jezuitům, za spolupráce Matice svatohostýnské. V
nadmořské výšce 718 m je nejvýše položenou sakrální stavbou na
Moravě, kde lidé opakovaně přicházejí k Té, která je zde
právem uctívána jako "Vítězná ochrana Moravy". Patronka Panna
Maria s Ježíškem a blesky pomohla a stále pomáhá.
Za Bazilikou se nachází - klášter (řeholní dům páterů
jezuitů), vlevo od baziliky kaple sv. Jana Sarkandra a
Lasalettská kaple Panny Marie plačící, dále po levé straně
kolem lesa vede vzácná mozaiková Jurkovičova křížová cesta.
Vpravo se nachází kaple sv. Josefa, dále areál poutních domů a
Jurkovičův sál s muzeem.
Monumentální schodiště (1910)
Schodiště je dlouhé 242 m a tvoří ho 250 stupňů (221
pískovcových a 29 žulových) a cesty jej rozdělují na tři
části. Umocňuje architektonický a výtvarný dojem při pohledu
na poutní chrám. Citlivě harmonizuje nejen s ním, ale i s
okolní přírodou. Patří spolu s Jurkovičovou křížovou cestou k
nejrozsáhlejším stavbám, které dotvořily poutní areál Hostýna.
Stavitelem se stal Otto Zeman z Bystřice pod Hostýnem.
Výstavba mohutného schodiště byla na svou dobu velkým dílem a
jedním z nejdůležitějších opatření před slavnostmi korunovace
Panny Marie.
Poutní areál Hostýna se rozděluje do několika zón:
1. Svatý Hostýn tvoří dominantu nižší hory. Srdce Hostýnského
areálu tvoří Bazilika Nanebevzaté Panny Marie spojena
schodištěm s Vodní kaplí se zázračným Pramenem Panny Marie.
Zázračný Pramen spojuje obě části nižší hory, neboť stéká
puklinou ve skále pod oltářem v bazilice až pod kopec k Vodní
kapli, kde pramení na povrch.
2. Hostýn tvoří hostýnský areál se zbývajícími částmi (vyšší
hora a ostatní obytné a komerční části a památky).
3. Přírodní zóna obklopuje obě předchozí části
2. Hostýnský zázrak
Událost o zázračné porážce Tatarů pod Hostýnem byla mnohokrát
zpodobněna slovem i obrazem. Hostýnský zázrak zaznamenal
poprvé Bohuslav Balbín v Dodatcích k dílu Diva Montis Sancti z
roku 1665.
Půl milionu divokých Tatarů (asijský národ Mongolů, pod
vedením Džinghischána) táhlo na západ do Evropy a 9. dubna
1241 se valili na Moravu. Bojovníci se vyznačovali mimořádnou
krutostí a bojovností. Zaplavili a zpustošili celou zemi a
oblehli horu Hostýn. Tisíce Moravanů prchali v hrůze do
hostýnských lesů a hledali úkryt a ochranu na temeni hory. Zde
po dobu nejméně tří měsíců, bezbranní a vyděšení v modlitbách,
zoufale prosili Pannu Marii o pomoc a vodu. Dodnes se traduje,
že na zásah Matky Boží vytryskl pod vrcholem hory pramen vody,
který zachránil Moravany před smrtí žízní i hladem, neboť
svatá zázračná voda tišila žízeň i hlad. Poté se strhla
obrovská bouře, která blesky a ohněm zničila tatarské ležení
pod Hostýnem a Tataři v panice ujížděli pryč. Vděční lidé po
celá staletí až dodnes putují na Svatý Hostýn za Pannou Marií
Svatohostýnskou, k zázračnému Prameni a do Baziliky. Madona s
Ježíškem, který má v ruce svazek blesků, je dodnes symbolem
Svatého Hostýna. Poutníci se mohou osvěžit i onou hostýnskou
vodou, která pramení u Vodní kaple.
Objevení Královédvorského rukopisu roku 1817, v básni Jaroslav
se popisuje vítězství Jaroslava ze Štemberka nad Tatary v
Olomouci (kam odtáhli pokoření Tataři po Hostýně). Se svým
nepočetným vojskem Jaroslav vyčkal na příhodnou chvíli a zabil
jejich vojevůdce Petu. Tataři bez vůdce v panice utekli do
Uher. Na základě těchto událostí se upevnila i mariánská úcta
na Svatém Hostýně.
3. Hostýnské hradiště – staré keltské oppidum
Hora Hostýn představovala strategicky důležité místo a stala
se svědkem i dějištěm pohnutých událostí našich dějin, o čemž
svědčí četně vykopávky i lidové tradice. Dějiny místa sahají
do šerého dávnověku. První osadníci žili na Hostýně od pravěku
(ojedinělé nálezy ze starší a mladší doby kamenné). Doklady
pro nejstarší osídlení spadají do nejmladší fáze doby bronzové
– vznik ostrožného hradiště z období kultury lidu
popelnicových polí. První trvalejší osídlení připadá na pozdně
bronzovou fázi kultury lužických popelnicových polí. Již tehdy
vznikl na Hostýně val zvýšený v druhé etapě osídlení – v
období laténu.Nositeli této kultury byli Keltové, kteří zde
tvořili tzv. oppidum (opevněné sídliště)
První opevnění pravděpodobně vzniklo kolem roku 1200 před
n.l., intenzivně a prokazatelně osídleno v době železné. První
písemná zmínka o kopci Hostýnu (tehdy se ještě psal Holštejn)
pochází z poloviny 16. století. Teprve v roce 1669 ve svém
díle Sacri pulveres (Svaté popele) zaznamenal jezuita Jiří
Gruger.
Staré keltské oppidum, se nachází na temeni hory pod vrstvami
současné historie, střežící tzv. Jantarovou obchodní stezku,
která vedla Moravskou bránou kolem Hostýna, o čemž svědčí
nález velkého pokladu ozdob a mincí evropských, byzantských a
arabských z doby okolo r. 1010 na kopci Strážné u Kelče.
Hostýn je po Starém Hradisku u Protivanova 2. keltským oppidem
na Moravě. Založili je západní Keltové (Galové) - první
bezpečně známé etnikum na našem území. Kolem roku 200 před
n.l. přišli na Hostýn a jsou poslední civilizací, která
hostýnské opevnění tzv. hradisko přebudovala. Některé z
nalezených předmětů k vidění v malém Svatohostýnském muzeu. Z
doby osídlení se také dochovala malá keltská vodní nádrž tzv.
malý rybník. Hradiště v období 4. až 7. století našeho
letopočtu nebylo trvale osídleno, mělo pouze účel vojenský,
obranný a strážní. V té době se předpokládá příchod Slovanů
dot těchto míst. Dokazují to nálezy mincí, keramiky atd. V
době mladohradištní (13. století), což odpovídá době
legendárního vpádu Tatarů.
Celý vrchol hory je ohrazen ledvinovým valem o rozloze 20 ha,
v délce 1835 m (dodnes v některých místech má výšku 9 m a
šířku 23 m), přerušený třemi branami (Rusavská, Slavkovská a
Železná) a několika menšími průlomy.
4. Slované a soluňští bratři Cyril a Metoděj
Úctu k Matce Boží, šířili na Moravě sv. Cyril a Metoděj
(přišli na Velkou Moravu v 9. stol.). Po Keltech a kočovných
germánech od 6. stol. přicházeli postupně východní Slované,
kteří po roce 800 vytvořili Velkou Moravu. Jejich
pokřesťanštění bylo dílem soluňských bratří. Hlásali pohanským
praotcům křesťanskou víru a přiblížili lásku k Panně Marii,
jejíž obraz pověsili na lípu (slovanský strom). Jejich
pískovcové sochy jsou umístěny v průčelí chrámu a ukotveny na
piedestalu žulového schodiště. Další upomínky jejich postav
jsou umístěny v bazilice v sošném i obrazném ztvárnění.
5. Vznik kostela na Hostýně
Samotný vznik doprovází několik pověstí a legend. Podle
některých byly již za pohanských dob na Hostýně konány
bohoslužby a v roce 863, kdy sv. Cytil a Metoděj přinesli na
Velkou Moravu křesťanskou víru, stal se hostýnský vrch
posvátný a dle lidové tradice tam byla postavena mariánská
kaple. V době, kdy po českých zemích hlásali křesťanskou víru,
se údajně dostali i na Hostýn. Měli sklátit z oltáře tam
stojícího bůžka Hostýna a Radegasta a nahradit jej obrazem
Panny Marie. Jejich cesty však podchyceny nejsou. Podle
některých badatelů se mělo jednat o kostelík před kterým se
obránci Hostýna modlili dne 12. května 1241.
Nejstarší zmínka o kostele či kapli na Hostýně byla
zaznamenána v „Dějinách Tovaryšstva Ježíšéva české provincie“,
sepsané roku 1747 J. Smidlem a váže se až k roku 1567, kdy je
Hostýn uveden jako známé poutní místo. Roku 1641 ho již stejný
autor uvádí jako kostel starý (antiquissimum templum). Další
zmínka se nachází v listině roku 1625 (uložené v archivu
olomoucké konzistoře), kde se uvádí, že na Svatý Hostýn
chodívají dvakrát ročně četná procesí.
6. Prastarý kostelík (antiquissimu templum) z 13. stol.
Na počest Ochranitelky Panny Marie postavili ve 13. stol.
zachránění lidé nejprve z vděčnosti na hostýnském vrchu
jednoduchou dřevěnou kapli (během roku z vlastních prostředků,
dřeva a kamení). Kaple byla bez ozdob, pouze zděný obětní stůl
(na východní straně) a na něm vyřezávaná dřevěná soška Panny
Marie Ochranitelky. Byla to první soška z lipového dřeva asi
loket vysoká a představovala Pannu Marii s korunkou na hlavě,
jak oběma rukama rozprostírá svůj plášť, pod nímž ukrývala
množství klečících a prosících lidí. Podobně zachyceno i ve
starých hostýnských písních a dalších obrázcích, aby památka
zůstala navždy připomínána a stále živá. (O. Kozlová Obrazy z
dějin Hostýna).
Také se píše: „Lidé zachráněni při tatarském vpádu postavili z
vděčnosti na hostýnském vrchu sochu Panny Marie Ochranitelky“
(Jiří Crugeri Sacri pulveres z roku 1669).
Významnou informací o stáří poutního místa na Hostýně je zápis
v matrice holešovského děkanství z roku 1672 a v protokolu o
stavu bystřické farnosti z roku 1691 se píše: "bystřickému
kostelu náleží více než 400 let stará kaple na hoře Hostýn ke
cti Panny Marie (píše se, že do roku od zázraku postavena
kaple). Všechny nejstarší listiny ze 17. stol. vzpomínající
Hostýn shodně, mluví o prastarém kostele (antiquissimu
templum).
Pod jedním vyobrazením hostýnské legendy nápis: Panna Maryga
Hostýnská gak se od roku 1242 až po rok 1620 uctívala.
7. Základy prastaré svatyně (rotundy) – nové objevy
Není bez zajímavosti, že při odkrývání a výměně staré podlahy
v bazilice (říjen 2010 až březen 2011), nalezeny pod
presbytářem dosud neznámé základy prastaré svatyně, které měly
tvar kruhové rotundy. Stáří se odhaduje na 9. a počátek 10.
století.
Podle některých interpretací těch, kteří se účastnili
odkrývání podlahy se mohlo jednat o část (v některé literatuře
uváděné) románské rotundy.
Předchozí kaple byla menší než současná stavba a presbytář
kostela zůstal na stejném místě (Ing. Josef Matela z Brusné,
sledoval odkrývání podlahy).
Základy staveb:
1. vrstva nejstarší základy (9. - 10. stol.)
2. vrstva (rok 1845) dlažbu tvoří pískovec s břidlicí.
3. vrstva (rok 1895) dlažba tvořená mramorem.
4. vrstva (rok 1910) položen rakovnický šamot (hutnická
dlažba).
5. vrstva (rok 2011) položena dlažba keramická, kopie dlažby
původní se stejným motivem, ručně vyráběná a vybraná pro
dlouhou životnost.
Část objevených základů je možné prohlédnout pod sklem za
oltářem pod milostnou sochou.
Jinak vypracovaná zpráva příslušné odborné instituce nám toho
moc neříká.
Současně s výměnou podlahy provedeno odvětrání a instalace
podlahového vytápění.
8. Poutní místo - vývoj
O poutním místě se z dob před rokem 1620 dochovalo málo zpráv.
Ví se o kapli, kterou před rokem 1550 rozšiřoval Burian Žabka
z Limberka. Do této kaple chodívali horníci, kteří z
hostýnského kopce dolovali železo, stříbro a zmiňuje se i
zlato.
Roku 1555 Burian Žabka z Limberka prodal panství pánům z
Víckova, za jejich vlády poprvé Hostýn zmiňován jako poutní
místo.
Zmínky o prvních poutích na Svatý Hostýn se datují od 16.
století. Nejstarší zápis o poutích na Svatý Hostýn je až z roku
1625 a píše se v něm, že je zde stará svatyně, kam dvakrát
ročně chodívá četná procesí. Od nepaměti se slavila každý rok
dvojí pouť (první neděli po svátku Nanebevzetí (patrocinium) a
čtvrtou neděli po Velikonocích (posvěcení).
Na sklonku 16. stol. se bystřický luterán pán Václav Bítovský
z Bítova (odpůrce mariánských zbožností) rozhodl odstranit a
spálit po staletí uctívanou hostýnskou sošku Panny Marie a
zpustošil i hostýnský kostelík. I jeho osud se krátce poté
naplnil. Podstata kostelíka musela být zachována, neboť v roce
1633 zmiňován na Hostýně starý chrám.
Roku 1628 přešlo bystřické panství na katolického pána Václava
z Lobkovic. Dojat nad zpustošeností památného místa nechal
opravit poničený kostelík. Pro tuto kapli dala v první
polovině 17. století Polyxena z Lobkovic zhotovit na lípové
desce obraz Panny Marie Vítězné Bleskuvládné (2.obr.), jako
obraz Matky Boží, držící v ruce synáčka, jenž metaje blesky
proráží voje tatarské. Na tomto místě byl obraz uctíván v
letech 1628 až 1655. Za jejich vlády byly poutě na Svatý Hostýn
obnoveny.
Roku 1650 prodali Lobkovicové panství Janu z Rottalu (tajnému
radovi a rytíři zlatého rouna). Janova manželka, Marie ze
Šternberka, dala pro kostel na Svatém Hostýně zhotovit stříbrný
obraz Panny Marie, Matky Boží, Vítězné ochrany Moravy
(3.obr.), který znázorňuje útěk Tatarů od Hostýna. Tento obraz
byl později přenesen do kostela sv. Jiljí v Bystřici pod
Hostýnem. O tři roky později nechal zbožný Jan Rottal rozšířit
dosavadní kapli a opatřil ji věží. Z původních 6x4 m na 8x6 m.
Protože ani tato rozšířená kaple poutníkům nestačila, nechal
přistavět po stranách ještě dvě otevřené kaple. Jan z Rottalu
nechal postavit i Vodní kapli.
Mladší vyobrazení představuje Pannu Marii jak se vznáší nad
Hostýnem (4.obr.) a pod ní prachající Tataři na koních a
hořící stany (rok 1781).
9. Historický Pramen Svaté vody (17. stol.)
Důležitým symbolem tohoto místa je kromě Milostného obrazu
také Pramen uzdravující vody. Vodní kaple byla postavena na
počátku monumentálního schodiště vedoucího až k bazilice a tak
symbolicky spojuje dva stěžejní body hostýnského areálu. Podle
staleté tradice vytryskl Pramen zázračné uzdravující vody z
bílé skály na západním svahu přímo pod chrámem. Stalo se tak
při tatarském obležení v roce 1241, po vroucné modlitbě
obležených moravanů a následné divé bouři, která rozehnala
tatarské vojsko na koních.
Kapličku s oltářem nechal postavit hrabě Jan Rottal kolem
upraveného vodního pramene až roku 1658 (rottalovský znak nad
oltářem - zlatý kříž v červeném poli). Nechal pod ní také
zhotovit mramorovou nádržku na vodu. Josef Hrdina v Dějůvkách
(1834) píše: "Při oné svaté vodě novou žonderku Rottal
vystavěl, v níž také oltář byl pořízen i s právem, aby se na
něm mše svatá sloužili směla." Rottal nechal také prokopat
první průlom valů (Rusavská brána), aby poutníci měli
snadnější přístup na horu. V roce 1700 byla kaple upravena
bystřickým farářem Tomášem Požárníkem. V roce 1748 byla
rozšířena a dále přestavena, pod kaplí vybudováno sklepení s
několika výtoky vody. V roce 1843 se prováděly vnitřní úpravy
kaple a byla pozlacena původní menší barokní socha Panny Marie
a přenesena do Vodní kaple. Koncem 19. století novobarokně
upraveno vstupní průčelí. V roce 1904 úprava pramene (vývody k
pití zvlášť na pěti místech, zvlášť na umývání rukou a zvlášť
do žlabů na umývání nohou). Roku 1948 vypukl požár ze špatně
postavené svíčky a byla poškozena nástěnná malba. Dříve
interiér zdobily malby vodních zřídel. Při poslední
rekonstrukci v roce 2008 byla v kapli umístěna nová socha
Panny Marie Svatohostýnské a strop zdobí zrestaurované
novodobé květinové motivy v zrcadlech (sochař a restaurátor
Jan Kozel). Vzorek vody bývá pravidelně posílán k
bakteriologickému a chemickému rozboru.
Víra v zázračnou moc hostýnské vody má ve zbožném moravském
lidu hluboké kořeny podnes.
Na tomto místě poutníci i dnes prožívají dotek Boží milosti a
pomoci skrze Matku Boží Ochránkyni, nacházejíce zde pokoj a
sílu v životních těžkostech.
10. Rottalovský velkolepý chrám Panny Marie Vítězné a jejího
Nanebevzetí (pol. 18.st.)
V 1. polovině 18. století nechal potomek Jana Rotalla - hrabě
František Antonín Rottal, nahradit starou kapli monumentální
barokní stavbou s názvem chrám Panny Marie Vítězné a jejího
Nanebevzetí. Stavba probíhala v letech 1721 (posvěcen základní
kámen) až 1748 (28.7. vysvěcení) a protáhla se na celých 27
let (pro nedostatek financí kvůli válkám o rakouské a
španělské dědictví a kvůli povětrnostním vlivům).
Vytvořil ji Tomáš Šturm z Holešova, nadaný a proslulý stavitel
své doby, podle plánů kroměřížského architekta olomouckých
biskupů, italského původu Ignáce Cyraniho z Bolleshousu, který
se podílel na stavbě či úpravách dalších sedmi barokních
sakrálních památek na Moravě (mj. kroměřížské kostely sv. Jana
Křtitele, Nanebevzetí Panny Marie či kaple Panny Marie
Bolestné u kostela sv. Mořice).
Jde o centrálně orientovanou stavbu oválného půdorysu v pozdně
barokním slohu s mohutnými základy zapuštěnými ve skále, s
pevnou valenou klenbou, která v pozdějších dobách, kdy byla
skoro 50 let odkryta, odolávala tvrdým horským podmínkám a
zachovala se ve velmi dobrém stavu. Střecha byla jiná než dnes
(viz. obraz hulínského malíře J. A. Nevídala), západní průčelí
lemováno na koso postavenými věžemi cibulovitého tvaru,
báňovitá střecha, jejíž severní a jižní strana se sbíhala do
hřebenu dvěma špicemi, na východní části nižší. Nad
presbytářem byla věžička se zvonkem ke zvonění k pozdvihování,
na věžích v průčelí čtyři zvony (tři daroval sám hrabě Rottal
a čtvrtý kroměřížský občan Ant. Tomášek).
Za doby Rottalů hlavní oltář byl dvojitý - jeho přední část
zasvěcena Panně Marii Vítězné, zadní část Panně Marii
Nanebevzaté. Vnitřek kostela bíle omítnut, bez nástěnných
maleb, se šesti oltáři. Rotalovskou kapli nechal hrabě
přestavět a rozšířit, na jižní straně vybudovat příbytky pro
tři kněze, varhaníka a kostelníka, hostinec pro poutníky.
Kolem kostela vybudoval Rottal prostorné chodby na sloupech
tzv. ambity a kol nových staveb zbudována vysoká zeď pro
bezpečnost poutního areálu (popis chrámu P. Vídenského).
První mše svatá na Svatém Hostýně byla sloužená 24.2.1748.
Slavnostní mše spojená se svěcením chrámu se však uskutečnila
až 28.7.1748 za účasti třicetitisíc poutníků a věřících.
Ještě v 18. století však postihly chrám dvě pohromy.
Požár v chrámu
Brzy po smrti posledního mužského potomka z rodu Rottalů,
uhodil v 24.9.1769 do střechy chrámu blesk, který způsobil
požár, při němž došlo k roztavení tří ze čtyř zvonů. Čtvrtý se
bez poškození zřítil ze schodů dolů. Dovnitř se požár naštěstí
nedostal. Do dvou let mohl být chrám znovu opraven.
Odsvěcení chrámu (1787)
Roku 1779 dostavěn kostel na Rusavě a se vznikem samostatné
farnosti Hostýn ztratil farníky a stal se pouze kostelem
poutním. Na základě josefinských reforem 1.8.1784 (císařský
výnos Josefa II. o zákazu všech poutí a zrušení poutních míst)
byl 4.1.1787 hostýnský chrám zrušen, odsvěcen a strženy věže,
krov a střecha, čímž byl určen k likvidaci (majitelem chrámu
byl tehdy hrabě Monte l Abbate della Rovere, zeť zakladatele,
Františka Antonína Rottala). Nařízení rozboření chrámu, se
naštěstí neuskutečnilo. Kostel uzavřen, vydrancován a poničen
postupně chátral (milostný obraz hostýnský převezen a
uskladněn v bystřickém zámku). Přesto se poutníci, dál
vydávali k zarůstající ruině, věrní poutní tradici a
neochvějné víře (podobu zničeného chrámu zachycuje jedna z
maleb v jeho dnešním interiéru). Vše ponecháno osudu a času...
11. Znovuobnovení hostýnského chrámu (19. stol)
V Básni Josefa Lindy Jaroslav v Rukopisu královédvorském
(1819) dostalo se pověsti největšího rozšíření, Hostýn se stal
posvátnou horou českého národa. V souvislosti s ním ožily opět
poutě na Svatý Hostýn. V dalších letech sbírali věřící peníze na
opětovnou opravu chrámu.
Obětavý bystřický farář a obnovitel hostýnského chrámu (+
1869) Bernard Reger, přes všechny nesnáze, nevzdával své
rozhodnutí obnovit hostýnský chrám a svými dopisy upozorňoval
tehdejšího majitele panství barona Oliviera Loudona i
samotného císaře Ferdinanada, na neutěšený stav chrámu na
Hostýně. Založil sbírku na opravu chrámu (1828). Přispěla i
císařská rodina, matka císařovna Karolína Augusta, baron
Loudon a další významné osobnostil.
Po napoleonských válkách nastala nová situace. Úřady vyhověly
peticím k obnově chrámu z různých farností, ani procesí nikdo
nezakazoval. Od roku 1840 byly poutě povoleny i úředně.
Nakonec došlo ke svolení znovuobnovení hostýnského chrámu, ale
trvalo dlouho, než se podařilo pozůstatky chrámu restaurovat.
Zpustošený hostýnský chrám (nástropní malba v sakristii).
Na Hostýn přišli jezuité v květnu 1887 (3 členové řádu
Tovaryšstva Ježíšova včele s P. Janem Cibulkou - prvním
hostýnským duchovním správcem v letech 1887 – 1898) a vznikla
Matice svatohostýnská, která od barona Loudona zakoupila celý
vrchol kopce i s okolním lesem, pastvinami a ubytovnou. Řád
Tovaryšstva Ježíšova přivedl před první světovou válkou Svatý
Hostýn k nebývalému rozkvětu (postavil hostinec, nové kaple,
Křížovou cestu a takřka 230 metrů dlouhé schodiště).
V jubilejní den 600. výročí od porážky Tatarů u Hostýna v 10.
května 1841 (čtvrtou neděli po velikonocích) zahájena oprava
chrámu .
Všechny opravy chrámu (včetně kaple sv. Jiljí a severní
ambity) měly být dokončeny podle plánu P. Jana Cibulky do roku
1891 k 650. výročí porážky Tatarů. V pol. 19. stol. opraven do
nynější podoby a znovu vysvěcen 15. srpna 1891. Slavnostního
vysvěcení se zúčastnilo okolo sto tisíc věřících.
12. Bazilika Nanebevzaté Panny Marie (1841 - 1891)
V současnosti zdaleka viditelnou dominantou vrchu Hostýna je
bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Mezi stovkami poutních míst
v Evropě i jinde ve světě, stěží najdeme Milostný obraz
podobný hostýnskému - Matku Boží s blesky.
Dnešní chrám postaven v letech 1841 – 1891. Má podobu oválu
(původní rottalovský chrám) se dvěma věžemi ukončen stříškami
v podobě čtyřbokého jehlanu. Střecha má tvar helmice s
bronzovou krytinou. Po zničení se z rottalovské výzdoby chrámu
se nic nezachovalo. Po svém obnovení se zde prolínají 2
umělecké slohy - pozdní baroko a klasicismus.
Nad vstupním portálem chrámu je významné dílo pražského malíře
a mozaikáře Viktora Foerstera, mladšího bratra slavného
hudebního skladatele J. B. Foerstera z r. 1912. Velký
mozaikový obraz Panny Marie Svatohostýnské zdaleka září z
průčelí baziliky a je složený z 260.000 barevných skleněných
kostiček dovezených z Itálie, které tvoří plochu 26 m2. V
barevné mozaice znázorňuje hostýnskou Pannu Marii s Ježíškem
vznášející se na fialových mracích, jak stojí na zlatém
půlměsíci nad modrými horami a vršky zelených jehličnatých
stromů. Madona a Ježíškem vystupuje ze zlaté záře paprsků do
temných mraků. Pod obrazem mezi barokními volutami je v
obdélníkovém rámu mozaikový nápis: VÍTĚZNÁ OCHRANO MORAVY BUĎ
ZDRÁVA. Nad obrazem zlatý nápis: ZŮSTAŇ MATKOU LIDU SVÉMU. V
té době to byla první a největší moravská mozaika.
Masivní hlavní vrata jsou pokryta bronzovou výzdobou od
sochaře Josefa Axmana z Brna, žáka J. V. Myslbekova. Zdobí je
šest bronzových čtvercových polí s monogramy IHS a MARIA se
čtyřmi reliéfy českých světců (sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv.
Ludmily a sv. Hedviky).
Panna Marie - Matka Boží – Paní Marie Vítězná a Bleskuvládná
Při vstupu do prostorného chrámového interiéru návštěvníka
zaujme přímý pohled na skvostný a sluncem zářící Milostný
obraz Madony s dítětem se zlatým měsícem (smavým) pod nohama,
s korunou a dvanácti hvězdami kolem hlavy a obrovskými blesky
z Ježíškovi levé ručky. Postava v životní velikosti obklopená
bílým mračnem a vznášející se nad bronzovým svatostánkem
připomíná „Ženu Sluncem oděnou“ (Zjevení 12,1 - Poražený
nepřítel).
Milostný svatohostýnský obraz Matky Boží s Blesky stojí nad
hlavním oltářem pod sloupovým baldachýnem, který tvoří šestice
korintských sloupů se dvěmi vznášejícími se anděly v oblacích
(zakončený mariánským monogramem). Blesky jsou určené Tatarům
zobrazeným dole za svatostánkem, kde je zachycen reliéf
zázračné porážky Tatarů, kteří prchají před blesky. Milostný
výjev oslavuje pokoření pohanských Tatarů a vítězství Matky
Boží. Vytvořil ji brněnský řezbář Benedikt Edele a předlohou
byl původní malý rottalovský obraz Panny Marie Vítězné. Malbu
a pozlacení provedl brněnský malíř |Josef Haman.
Na vítězném oblouku, který odděluje prebytář od chrámové lodi
je ve zlatém nápisu hostýnská prosba: ZDRÁVAS VÍTĚZNÁ OCHRANO
MORAVY. ZŮSTAŇ MATKOU SVÉMU LIDU.
Presbytář byl nejvíce poškozenou částí a jím byla oprava
zahájena. Obnoveny sakristie s orátořemi na obou stranách.
Dodatečné prolomení kulatého okna nad hlavním presbytářem.
Motiv nad oknem připomíná východ slunce (maloval na skle B.
Škarda z Brna).
O hlavní oltář (1935) a výzdobu se postaral Řehoř Wolný
(rajhradský benediktin) inspirován barokním oltářem brněnské
katedrály. Novobarokní bronzový svatostánek završený vzácnou
drobnou plastikou Krista na kříži, zhotovenou podle Josefa
Václava Myslbeka akademickým sochařem Janem Třískou. Na bocích
stojí dvojice bronzových andělů od Vincence Vosmíka (tvůrce
výzdoby hlavního nádraží v Praze).
Vedle oltáře na podstavcích jsou umístěny sochy slovanských
věrozvěstců. Vpravo sv. Cyril jako biskup drží obraz Panny
Marie Tuřanské a vlevo sv. Metoděj první moravský arcibiskup,
s mušlí (atribut křtu).
Nad vchody do obou protějších sakristií jsou dva andělé na
zlatém podkladu - jeden pozdravuje Pannu Marii a druhý ji
prosí (zlatým písmem kolem napsáno). Na evangelijní straně
nejstarší známé vyobrazení Panny Marie Ochranitelky „jak se od
roku 1242 uctívalo, než ho Václav Bítovský zničil roku 1620“.
Jako matka rozprostírá svůj plášť a chrání pod ním zástup
prosících krojovaných Moravanů. Na protější epištolní straně
vidíme rottalovský obraz Panny Marie Vítězné v novější podobě,
na ruce s Ježíškem metajícím blesky. Pod ní chrám vystavěný
Františkem Antonínem Rottalem se stavením duchovních správců a
byt kostelníka a varhaníka, vlevo stará kaple, dole hospoda a
Vodní kaple. Obraz je namalován podle staré mědirytiny od
malíře Jana Nevídala (rok 1748). Pod obrazem Panny Marie
Ochranitelky a stejně tak i na protější straně je pamětní
mramorová deska, připomínající korunovační slavnost z roku
1912.
Pod římsami presbytáře je šest obrazů českých patronů (sv.
Hedviky,, sv. Cyrila, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv.
Metoděje a sv. Jana Sarkandra). Na stěně po obou stranách
milostné sochy je zlatými písmeny na červeném podkladě napsána
celá loretánská litanie.
Ovál chrámové lodi
Při rekonstrukci v letech 1887 - 1891 chrám vyzdoben
nástěnnými malbami od malíře a restaurátora Jana Zapletala ml.
z Prahy, rodákem z Kroměříže, jemuž vypomáhal jezuitský řádový
bratr František Obdržálek.
Pohnutá historie Hostýna zhotovena podle představ prvního
hostýnského jezuity P. Jana Cibulky. Nejprve bylo vytvořeno na
modré kupoli nad římsou 360 zlatých hvězd a uprostřed byl erb
Loudonů.
Výzdoba chrámu přibližuje události tohoto místa pomocí výjevů
ze života světců i historie chrámu. Namalováno kolem 900
postav a obličejů a věrně zachycené významné události, dobové
oblečení i lidové kroje. Šest Bočních oltářů ideově a
ikonograficky doplňují nástěnné malby ze života světců.
Čtyři oltáře po obvodové zdi chrámu s vybavením z doby obnovy
z pol. 19 stol:
Oltář sv. Josefa (vlevo) s oltářním obrazem Sen sv. Josefa
(Jan Zapletal 1846).
Oltář sv. Valentina (vpravo) s oltářním obrazem Sv. Valentin
uzdravuje nemocné (Leopold Ventruba z Kroměříže 1845).
Oltář sv. Šebastiána (vpravo)s oltářním obrazem Umučení sv.
Šebastiána (neznámý autor).
Oltář sv. Anny (naproti) s oltářním obrazem Sv. Anna a sv.
Jáchymem s dítětem Marií. (Jan Prachař ze Štenberka).
Nad klenbovým pásem Vítězného oblouku oddělujícím presbytář od
chrámové lodi je známý výjev Korunovace Panny Marie.
Na zúženém pásu Vítězného oblouku: 5 nástěnných obrazů se
stručnými dějinami poutního místa.
Kazatelna z roku 1845 je opět dílem Benedikta Edeleho
(řezbářské práce) a malíře Josefa Hamana z Brna (pozlacení).
U severního bočního vchodu Oltář Božského srdce Páně. Pod
sochou reliéfní obraz sv. Františka z Assisi. Vlevo od sochy
klečící bystřický farář Bernard Reger vedle něho baron Oliver
Laudon, držící obraz zpustošeného Hostýna. V horním poli výjev
zjevení Pána Ježíše sv. Markétě Alacogue. U protějšího bočního
východu Oltář Panny Marie Lurdské, pod ní reliéf zakladatele
jezuitského řádu sv. Ignáce z Loyoly.
U hlavního vchodu visí památný kříž, při jehož restaurování
(1888) objeveno pod nánosy barev vzácné cedrové dřevo. Kristus
zhotoven z jednoho kusu dřeva. Přivezen z Kroměříže v roce
1845. Na hudebním kůru umístěny varhany z roku 1848, generální
přestavba v letech 2002-2003.
Do dřevěného zábradlí parapetu kůru zasazeno pět figurálních
reliéfů zpěváků a poutníků všech stavů od dětí až po starce
(Ambrož Špetík 1955).
13. Korunovace na svatém Hostýně
Byla velkolepá a patří k nejpozoruhodnějším náboženským
událostem 20. století, dlouho uchovávaných v paměti i
písemných zprávách účastníků. Slavnosti se konaly od 15. srpna
1912, trvaly 11 dní a proběhly za obrovské účasti věřících z
Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, z Vídně, ale i ze vzdálené
Ameriky. V den slavnosti byla milostná socha blahoslavené
Panny Marie a jejího božského dítka ozdobena vzácnými
korunkami ze zlata a drahých kamenů, zhotovenými předními
českými umělci. Korunovace se zúčastnilo přes 100 000 poutníků
i přes nepřízeň počasí.
Korunky osobně posvětil v tom roce papež Pius X.
K sedmdesátému výročí korunovace sochy Panny Marie
svatohostýnské získal poutní chrám 9.8.1982 vysoké vyznamenání
- papež Jan Pavel II. mu udělil II. papežským listem titul
Bazilika Minor - Menší Basilika. Znění papežského dekretu
zaznamenáno v Bazilice na mramorové desce na stěně při levé
straně hlavního oltáře.
V jubilejním roce 2012 proběhla slavnostní připomínka - sto
let od slavné papežské korunovace sochy Matky Boží
Svatohostýnské a Ježíška. Korunky připomínají, že je Vítěznou
ochránkyní Moravy a nebeskou Královnou mající v Božím
království místo nejpřednější, po boku svého Syna. V tom roce
proběhla slavnostní instalace sedmi nových zvonů. Zvony svým
velebným zvukem budou při připomínat mnoha budoucím generacím
sté výročí korunovace Vítězné ochránkyně Moravy.
Zajímavost: Při návštěvě baziliky na Svatém Hostýně jeden
důstojník, ze země Tatarů, zděšen nad sochou Panny Marie s
Ježíškem s blesky, vyjevil pravdu, že jeho předkové bojovníci,
v té době opravdu viděli, jak se při porážce tatarů postava
Panny Marie s blesky v mracích vznáší nad tatarským vojskem
tak, jak ji viděl vyobrazenou v bazilice na Svatém Hostýně.
Významné památky v areálu Hostýna
Jurkovičova křížová cesta
Autorem překrásné moderní mozaikové křížové cesty je známý
slovenský architekt Dušan Jurkovič, který při tvorbě zastavení
vycházel z valašské tradice. Postavena v letech 1903 – 1933.
Její první zastaveni je umístěné vlevo vedle baziliky podél
lesa. Poslední zastavení, kruhová kaplička Božího hrobu, je
kousek od lesního hřbitova. Zde mají hroby osobnosti, jejichž
život byl propojen se Svatým Hostýnem.
Pro malířskou výzdobu povolal sám Jurkovič předního moravského
malíře Jožu Uprku, ten navrhl obrazy všech zastavení. Obrazy
zhotoveny novou technikou tzv. sklomalby, nevydržely drsné
hostýnské podmínky. Z Uprkových obrazů se zachovalo pouze
XIII. zastavení - Ježíš své Matce na klín položen. K další
spolupráci přizván moravský malíř Jano Köhler, který
pokračoval ve výzdobě kapliček technikou pestrobarevné
keramické mozaiky, která vyhovovala výrazu myšlenky a
odolávala drsnému horskému podnebí. A tak od roku 1912 zdobí
postupně stěny kaplí keramické obrazy pašijových scén. Jako
poslední byl vytvořen obraz I. zastaveni. v r. 1933.
Model mozaiky prvního zastavení Pilátův soud je k vidění na
Svatém Hostýně v bazilice v měřítku 1:1.
Jurkovičův sál a Svatohostýnské muzeum
Jedinečné prostory Jurkovičova sálu se nachází v areálu
poutních domů, kde je umístěno od roku 2007 Svatohostýnské
muzeum. Zřizovatelem a provozovatelem muzea je Matice
svatohostýnská, která do přízemí umístila exponáty z
historického vývoje Hostýna od pravěku až po současnost a na
galerii expozici přírodnin, fauny a flory Hostýnských vrchů.
V jubilejním roce 2012 zde poprvé zahájena výstava obrazů
významným českým duchovním malířem Zdeňkem Hajným z Prahy a
rodákem ze Vsetína (1942 - 2014).
Původní muzeum bylo zřízeno v rozhledně a založili ho
hostýnští jezuité roku 1913. Sbírky během krátké doby
obsahovaly přes 100 exemplářů.
Zajímavá je sbírka starých svatohostýnských písní z r. 1773 a
také nálezy archeologické (např. šípy, kopí, úlomky z popelnic
a tuhových nádob na obilí, brousky, kamenné koule apod).
Najdeme zde portrét světitele hostýnského kostela v roce 1845
P. Šlosara, obraz Svatého Hostýna z roku 1886, dva obrazy
sutin zpustošeného chrámu z roku 1827 od prof. Veselého, obraz
Zakončení poutí roku 1883 od bystřického rodáka Františka
Ondrušky, obrázek nemocné matky barona Laudona konající pouť v
roce 1842, obraz blahoslaveného Jana Sarkandra a jiné obrazy,
staré pohlednice, medailky, a další umělecké předměty.
Socha Božského srdce Páně
monumentální bronzová plastika pražského akademického sochaře
z Prahy Vincence Vosmíka z roku 1919 stojí na levé straně
schodiště nad Vodní kaplí. Vysoká 3 metry váží 660 kg umístěna
na žulovém podstavci s nápisem: Já jsem cesta, pravda a život.
Kristus impozantních rozměrů, podmanivého dojmu, pevného
postoje jehož roucho činí v záhybech svých dojem pláště
královského majestátu, s milou, pokornou lehce nakloněnou
hlavou, důstojnou a něžnou tváří v rámci bohatých a lepých
vlasů a dvě spanilé ruce žehnají poutníkům. Autor o svém díle
řekl: "Tohohle Krista pokládám za vrchol svých meditací a
svého umění. Práci svou jsem dělal s vírou v Boha, s citem
člověka, s láskou k umění. Bude státi v přírodě na místě
historickém lidem milovaném zelený les maje za sebou a
nekonečnou rovinu před sebou"
Sarkandrova kaple
Novobarokní kaple pochází z roku 1889 při severním boku
kostela zasvěcená sv. Janu Sarkandrovi (kanonizován v Olomouci
v roce 1995 papežem Janem Pavlem II.). Jedná se o jedinou
dochovanou kapli (přestavěnou z kaple sv. Jiljí), kterou zde
postavil majitel panství Jan Rottal roku 1658. Oltářní obraz
včetně nástěnných maleb přibližují život sv. Jana Sarkandra,
který byl farářem v nedalekém Holešově a často vodíval procesí
na Svatý Hostýn.
Cesta Světla
Jednotlivá zastavení navrhl Ing. Josef Indra z Prostějova a
obrazy namaloval Zdirad Čech z Kladna. Nová meditační stezka,
vybudovaná v roce 2010, podél starobylého valu hostýnské
pevnosti. Dává ve čtrnácti zastaveních rozjímat o
velikonočních událostech, o setkávání vzkříšeného Krista s
jeho učedníky, o nanebevstoupení a seslání Ducha svatého. Učí
tak více žít v duchu zmrtvýchvstalého Krista. Jde o zastřešená
dřevěná zastavení spočívající na kamenném bloku. Základové
kameny pro jednotlivá zastavení jsou dary různých kamenolomů a
základ každého zastavení tvoří jiná hornina.
Rozhledna s kaplí Svatého kříže
Nejstarší rozhledna na Moravě stojící na nejvyšším vrcholku
Hostýna (735 m n.m.) pochází z roku 1897 a nabízí úchvatný
výhled na Bystřici pod Hostýnem a vzdálenější rovinu Hané.
Rozhledna je vysoká 15 m s 59 železnými schody. Kaple je
umístěna v přízemí pod rozhlednou. 1.9.1897 navštívil Hostýn
císař František Josef I. a položil základní kámen ke kapli
Svatého Kříže s rozhlednou. Podle návrhu Patera Jana Cibulky
postavil olomoucký stavitel Václav Wittner.
Větrná elektrárna
zprovozněná na jaře v roce 1993, stojí v blízkosti rozhledny a
je tvořena 30 metrovým stožárem s vrtulí o průměru 27 metrů a
vyrábí elektrickou energii v nepřetržitém provozu.
Stará křížová cesta
klasicistní otevřené jednoduché kaple tvoří kamenné podstavce
ukončené křížem s reliéfními pašijovými obrazy. Základní kámen
byl posvěcen v roce 1900, stavbu provedl Otto Zeman a obrazy
zhotovil bystřický malíř Žůrek. Začíná za Sarkandrovou kaplí a
končí pod rozhlednou. Křížová cesta ukončena rotundou u
hřbitova s kamenným reliéfem "Kladení do hrobu" od sochaře
Doležala z Olomouce (toto zastavení společné s novou
Jurkovičovou křížovou cestou).
Sochy, pomníky na Svatém Hostýně
• Sochy sv. Cyrila a Metoděje
• Socha sv. Antonín, který káže rybám
• Socha Božského srdce Páně
• Socha sv. Anny
• Socha sv. Ambrože
Matice svatohostýnská
Poutní místo s rostoucím počtem poutníků si žádalo duchovní
správu a plné zabezpečení. Družstvo svatohostýnské (1881) se
rozhodlo vybudovat klášter na Svatém Hostýně s řádovými knězi
jezuity. Roku 1895 vznikla z popudu nového hostýnského kněze,
dr. Antonína Cyrila Stojana, Matice svatohostýnská, občanské
sdružení, po Orlu druhou největší křesťanskou organizací v ČR.
Ještě téhož roku zakoupila Matice vrchol Hostýna od majitele
panství, barona Loudona. V krátké době vybudovala z darů
poutníků nový hostinec a velkou noclehárnu a upravila Vodní
kapli. Roku 1898 nechala Matice postavit kapli sv. Kříže a
rozhlednu na nejvyšším místě hostýnského kopce. V současnosti
trvale pečuje o církevní památku a její rozvoj.
Královně Moravy
Rudolf Stupavský (výňatek)
Od ní vyproste si nadšení,
ona chmury z lící zaplaší,
ostré trny v růže promění...
Aby víru nejdražší náš statek,
chránila nám v zemi moravské,
aby nových Tatar lítý sbor
z měst prchl, vesnic, niv hor.
Švarné dívky - Moravěnky květy
junáci i ostatní - vlasti stráž
srdcí svých jí obětujte vzněty,
její silou otužte svoji páž,
vítězství by skytla nad zlobou,
učiňte ji srdcí Královnou.
Text: Michaela Šťastná
Císařská návštěva v Bystřici pod Hostýnem a na Svatém Hostýně v roce 1897
Na začátku září 2018 si Bystřice pod Hostýnem připomněla
významné výročí -uplynulo sto dvacet jedna let od návštěvy
císaře Františka Josefa I., který se v okolí města zúčastnil
velkolepých vojenských manévrů. Vzhledem k vojenskému účelu
cesty císař neuděloval žádné audience, kromě slavnostního
uvítání na nádraží se nekonala žádná oficiální přijetí.
Rozsáhlá vojenská cvičení 1. a 2. armádního sboru (Krakov a
Vídeň) probíhala mezi městy Valašské Meziříčí, Hranice,
Dřevohostice a Holešov.
V Galuškově kronice, uložené v bystřickém městském muzeu, se o
přípravách města, cest, kudy se bude pohybovat císař a celkové
atmosféře píše: "Již více dnů před příjezdem Jeho Veličenstva
počalo se v Bystřici ubytovati mnoho vysokého c. a k.
důstojnictva, cizinců a žurnalistů. Bystřice nabývala rázu
slavnostního, cesty vyrovnány bílavským cementem, stavěny byly
nádherné slavobrány, tribuny, počínaje od nádraží ve všech
ulicích ověnčené stožáry s prapory barev zemí Rakouských, domy
nakvap krášleny, ověnčeny a prapory barev císařských a
zemských zdobeny. Oddělění c. k. stavebního sboru bylo
součinno při opravě povodní potrhaných hrází a silniční výbor
při rychlém znovupostavení mostů a silnice. Obce opravovaly
polní cesty. Páni Thoneti postarali se o skvělé osvětlení
města, svého parku a parku svobodného pána z Loudonů. Kde kdo,
každý v největším spěchu se chystal velebně přivítati svého
milovaného císaře a pána, ustala každá vedlejší práce a
nastala nedočkavá touha, která i spánek rušila."
Ve středu dne 1. září 1897 vyjel císař s doprovodem z Vídně
brzy ráno. V půl desáté vlak dorazil do Bystřice pod Hostýnem.
Zde císaře a jeho doprovod pozdravil zemský hejtman hrabě
Felix Vetter, bystřický starosta Eduard Pospíšil, starosta
Dřevohostic František Kuderka a členové zemského výboru,
poslanci Karel Bubela a Jan Rozkošný, oba v hanáckých krojích.
O tom, jaké bylo počasí a kdo všechno se zúčastnil přivítání
mocnáře, nás opět informuje kronikář Galuška: "Počasí bylo
sice před tím nepříznivé, avšak nebe tomu chtělo a nastalo
dnem 1. září překrásné a upřímně řečeno císařské počasí, jež
po čtyry dny trvalo. Obec pořadateli se postarala o zastavení
se provozu a kol mimo město a po celý čas o vzorný policejní
pořádek. Dne 1. září časně zrána přijížděli drahou a vozmo a
přicházely bezpočetné cizí spolky s prapory a hudbou,
banderia, deputace, všechna představenstva obcí zdejšího a
četná i z cizích okresů, nesčíslné množství obecenstva, mezi
nimiž se Hanáci a Hanačky, Slováci, Záhoráci a Valaši obojího
pohlaví ve svých malebných krojích překrásně vyjímali. K osmé
hodině ranní bylo vše již tak přeplněno, že se stěží podařilo
pořadatelům utvořiti mohutný špalír od nádraží na náměstí a
odtud k zámku svobodného pána z Loudonů." Císař František
Josef I. se během pobytu v Bystřici pod Hostýnem podepsal do
pamětní knihy.
Po krátkém odpočinku na zámku přijal císař vojenský raport a
odjel za stálých ovací obyvatelstva na Hostýn. Jely celkem
čtyři kočáry. V prvním jel místodržitel baron Spence-Boden s
holešovským okresním hejtmanem Wachou a hejtmanem Svitavským z
Brna, ve druhém jel císař pán s baronem Loudonem, ve třetím
ministr války baron Krieghammer s náčelníkem generálního štábu
baronem Beckem a ve čtvrtém dva vyšší důstojníci.
Kočáry projížděly obcemi Chvalčova Lhota a Chvalčov, v nichž
byly všechny domy ozdobeny prapory. Obyvatelstvo obou těchto
obcí stálo ve velkém počtu před domy a pozdravovalo mocnáře.
Téměř na konci Chvalčova, na Říce, několik desítek metrů nad
nynějším hotelem Říka, odbočily kočáry ostře doprava na
stoupající lesní cestu. V této zatáčce stáli lesní úředníci
barona Laudona a provolávali císaři slávu.
Za jízdy po této cestě kázal panovník několikrát zastavit, aby
si prohlédl krásné panorama. Celkem hodinu trvala jízda z
bystřického zámku až na vrchol Hostýna. Na vrcholku hory
očekávalo císaře okolo 50 000 lidí a několik set kněží z celé
Moravy.
Jakmile se mocnář se svojí suitou objevil na kraji hostýnského
temene u valu, uvítalo císaře procesí z Blatnice vedené
říšským poslancem dr. Antonínem Stojanem. Čtyři trubači na
levé věži chrámu zahráli císařskou hymnu, po níž zástupy
přítomných pozdravovaly císaře voláním sláva a zpívali píseň
„Tisíckrát pozdravujeme tebe.“
Před
schodištěm do chrámu očekával panovníka výbor Matice
svatohostýnské: gen. vikář Msgr. Jan Weinlich, kanovník Hanák,
hrabě Julius Seilern, dr. Pištěcký, starosta Kroměříže, děkan
dr. Schneider, farář v Kroměříži, dr. A.C. Stojan, lékárník
Jan Harna.
Císaře oslovil a uvítal Msgr. Jan Weinlich, předseda Matice,
nejprve českým pozdravem „Pochválen buď Ježíš Kristus“, pak
pokračoval německy a uvítací řeč dokončil opět česky. Císař
poděkoval za uvítání nejprve německy: Jest mi zvláštním
zadostiučiněním, že mohu navštíviti toto posvátné místo, které
křesťanský svět vysoce ctí a kde zbožné modlitby tak často
došly vyslyšení.
Poděkování zakončil česky: Děkuji Vám za upřímná slova,
kterými jste mne uvítal.
Po přivítání promluvil mocnář několik slov s dalšími členy
výboru Matice. Při rozhovoru s dr. Stojanem vyslovil císař
svůj údiv nad tak velkým množstvím lidí na hostýnském temeni a
pochválil krásné kroje moravského lidu i jeho zpěv a vyslovil
politování, že národní kroje tak rychle mizí.
Císař se potom s doprovodem odebral do chrámu Nanebevzetí
Panny Marie, kde se požehnal, pokropil svěcenou vodou,
pomodlil se na klekátku u hlavního oltáře, kde také přijal
svátostné požehnání od superiora Cibulky. To vše doprovázel
zpěv z kůru v provedení pěveckého spolku „Moravan“ z
Kroměříže. Mocnář se po požehnání podepsal česky do pamětní
knihy Matice svatohostýnské a pak položil ruku na základní
kámen pro stavbu kaple Svatého Kříže s rozhlednou na vrcholu
Hostýna a podepsal zakládací listinu rozhledny a kaple tohoto
znění:
My
František Josef I., císař rakouský, král český atd. konajíce
první mezi panovníky pouť k Matce Boží, jež na Svatém Hostýně
divy tvoří, ráčili jsme ze zvláštní milosti položiti základní
kámen ku kapli sv. Kříže a k rozhledně, jež nese naše jméno na
čest a slávu Nejsvětější Trojice, na chválu Kříže Kristova a
na poctivost Panny Marie, Vítězné ochrany Moravy. L P. 1897
panování našeho 49. dne 1. září František Josef I.
Tím císař povolil stavbu tohoto objektu, rovněž svolil, aby
rozhledna nesla jeho jméno. Mimo to mocnář svolil, aby na levé
(severní) straně chrámu u hlavního vchodu byla zazděna
mramorová pamětní deska na památku jeho pouti na Svatý Hostýn.
Dále se panovník věnoval prohlídce chrámu, s jehož dějinami ho
stručně seznámil Jan Cibulka, který podával vysvětlení i k
jednotlivým kostelním malbám a obrazům.
Superior Jan Cibulka doprovázel mocnáře i do kaple Jana
Sarkandra. Před kaplí očekával císaře hostinský na Svatém
Hostýně Josef Dostál, jež podal mocnáři sklenici se svatou
vodou a jeho šestiletý syn Jindřich podal podle slovanského
zvyku císaři chleba a sůl. Podobně byli obslouženi i
hodnostáři z panovníkovy družiny. Po prohlídce kaple se mocnář
rozloučil a odebral se ke svému kočáru. Cestou k němu mluvil
císař s P. Cibulkou a vyslovil mu uznání za zvelebení Hostýna.
Při jeho cestě zpět do Bystřice se s ním loučily nepřehledné
zástupy přítomných neutuchajícím jásotem a novým nadšeným
provoláváním slávy. Tím skončila mocnářova pouť na Svatý
Hostýn.
Odpoledne se císař s doprovodem zúčastnil slavnostní hostiny
pro sto lidí, kterou na bystřickém zámku na jeho počest
uspořádal hostitel hrabě Ernst Olivier Loudon. Po 19. hodině
parkem prošel pochodňový lampionový průvod.
Ve čtvrtek dne 2. září 1897 odjel František Josef I. v sedm
hodin ráno na místa manévrů. Přímé rozkazy vojskům vydával
náčelník generálního štábu generál von Beck. Třetí den
manévrů, v pátek 3. září 1897, stála vojska proti sobě
připravena svést rozhodující bitvu. Bojovalo se mezi obcemi
Soběchleby, Nětčice a Horní Újezd. Stejně jako předchozí dny
se cvičení těšilo velkému zájmu místních obyvatel, kteří
chtěli hlavně využít jedinečné příležitosti vidět panovníka na
vlastní oči. Bojové akce byly nakonec uprostřed střetu
přerušeny, aniž by se rozhodlo o vítězi. Císař se vrátil do
Bystřice pod Hostýnem, kde se v 17 hodin odpoledne zúčastnil
slavnostního otevření nově postavené měšťanské školy, která
nesla jeho jméno. Po nezbytných projevech následovala
prohlídka školy a zápis do pamětní knihy, po půl hodině císař
budovu opustil provázen voláním slávy. Dalším místem, které
císař navštívil, byla bystřická továrna firmy Thonet.
Poslední den manévrů, v sobotu dne 4. září 1897, se bojovalo
mezi obcemi Kelč, Všechovice a Kunovice. Po oboustranně prudké
střelbě z děl zaútočila pěchota 2. sboru na 1. sbor. Oba sbory
urputně bojovaly až do dvou hodin odpoledne, kdy byl zadržen
útok 2. sboru a byl vydán signál na znamení konce. Jeho
Veličenstvo císař vyslovil shromážděné generalitě svou
nejvyšší spokojenost. Pochválil dobrý výcvik a způsobilost
pěchoty, výkon jízdy hlavně ve výzvědní službě a výbornou
připravenost obou armádních sborů. Náčelníkovi generálního
štábu generálu von Beckovi vyslovil své uznání nad neobyčejně
poučným rozvržením manévrů. Poté ve čtyři hodiny odpoledne
František Josef I. odcestoval vlakem zpět do Vídně.
K Bystřici pod Hostýnem se po čtyři dny císařovy návštěvy
upírala pozornost celé monarchie. O manévrech obsáhle
referoval tehdejší tisk, ať už to byl německý Prager Tagblatt
či moravský Velehrad. Návštěvu císaře Františka Josefa I.
dodnes připomíná jednak malba na fasádě bystřického zámku,
jejímž autorem je malíř Hanuš Schwaiger, jednak pamětní
medaile, které byly při této vzácné příležitosti vydány.
Podle Ing. Jiřího Daňka, Otrokovice
Stručný výčet důležitých událostí v létech 2008 až 2016 na Svatém Hostýně
2008 - Byl otevřen první úsek budoucí Cyrilometodějské poutní cesty z Velehradu na Svatý Hostýn . Byla ukončena oprava Vodní kaple
2009 - Z funkce předsedy MSH odstoupil Mgr. Aleš Dufek a na jeho místo nastoupil Mgr. Lubomír Vývoda
2010 - Byl otevřen druhý úsek cyrilometodějské poutní cesty Svatý Kopeček - Svatý Hostýn
2010 - Byla požehnána nová meditační Cesta světla
2010 - Na podzim byla zahájena výměna dlažby v bazilice s následnou montáží podlahového vytápění s využitím tepelných čerpadel. Při odstraňování staré dlažby bylo objeveno několik archeologických nálezů
2011 - Příprava oslav 100 let od korunovace sochy Panny Marie zahrnovala taky několik investičních a revitalizačních akcí, jednou z nich byl i nový venkovní oltář
2012 - Poslední opravy a rekonstrukce byly ukončeny před hlavními oslavami v polovině srpna. Nejvíce pozornosti vzbudilo 7 nových zvonů pro baziliku
2012 - Byl to rok duchovních a kulturních akcí na počest oslav korunovace. Vše vyvrcholilo slavnostní mší sv. 18. srpna za účasti 100 kněží, 8 biskupů a velkých zástupů Božího lidu
2013 - V září se uskutečnila návštěva prezidenta republiky Miloše Zemana na Svatém Hostýně
2014 - 4. prosince zemřel ve věku 84 let P. Jan Chromeček SJ, dlouholetý správce a rektor baziliky
2015 - Do tohoto roku jsme vstoupili otevřením Svaté brány a začal Svatý rok milosrdenství
2016 - 13. června zemřel PhDr. P. Karel Říha SJ ve věku 93 let, významný teolog, filosof a spisovatel
Je to dávno, kdy do Bystřice docházel kat z Kroměříže
Bystřice byla příliš malé městečko na to, aby měla vlastního kata.
Byl-li vykonán hrdelní rozsudek, přicházel do Bystřice kat z Kroměříže.
A protože to byla pro tehdejší lid podívaná, chodívali Bystřičtí katovi
naproti před hranice města. Jménem cechů šli katovi naproti mistři,
jménem občanů muži s kordy. Protože byli ale chudí, chodili bez bot.
Lidé z okolních obcí přihlížející takovým událostem jim začali říkat
"miserere s kordy".
Kata vítali lidé chlebem a solí a doprovázeli ho k radnici, odkud
putovali k místu, kde byl trest uskutečněn. V Bystřici byla jeho
působiště hned dvě. Obě nechal podle dobových pravidel na svém panství
zřídit v 17. století Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic. Stínadla, tedy
popravčí špalek byla při silnici k Holešovu, šibenice stála na okraji
Dubíčka při silnici k Valašskému Meziříčí. Obě místa byla později
označena kamennými kříži. Ten v Dubíčku je dnes ovšem po stavbě silnice
přemístěn.
Traduje se, že posledním, komu Bytřičtí kata volali, byl zbojník Švrček
z Rusavy. Ještě dlouho po jeho smrti si lidé pamatovali písničku, kterou
si pod šibenicí zpíval:
Aj Janíčku Švrčičku
brzy uhlídáš v poli hruštičku
u ní šibenice stojí
šak si z toho nic nedělej, šak ťa
vyprovodijá bystřičtí radní páni.
Šibenice i popravčí špalky při silnicích jako odstrašující mechanismus
byly zrušeny za jesefínských reforem.
Převzato z Bystřického zpravodaje
V roce 2018 si připomínáme 100 let od vzniku Československa
Svatý
Hostýn byl válečných hrůz 1. světové války naštěstí ušetřen, proto se
mohl stát v těchto smutných časech útočištěm i útěchou nejen pro naše
vojíny na frontách, ale i jejich příbuzných, kteří přicházeli vyprosit
pro ně ochranu Panny Marie Svatohostýnské. Dva týdny před skončením
první světové války byl v Praze 28. října 1918 vyhlášen československý
samostatný stát, jenž byl naplněním dávné touhy českého národa po
samostatnosti. Velká radost z nabyté svobody byla už v prvních dnech (3.
11.) zkalena bezbožnými činy nevěrců a nepřátel katolické církve. Na
Staroměstském náměstí v Praze zfanatizovaný dav strhl památný Mariánský
sloup, který byl postaven v roce 1650 na poděkování za šťastné uchránění
Prahy proti Švédům.
Na mnoha místech se proto konaly smírné pobožnosti. Také na Svatém
Hostýně byla na tento úmysl vykonána pobožnost křížové cesty a mše
svatá. Brzy po této události došlo i na dalších místech k zneucťování
soch svatých a k rozbíjení křížů. Z pražských škol byly následně
odstraňovány kříže a na popelářských vozech odváženy na skládky.
Protikatolické běsnění se záhy přeneslo i na Slovensko. K tomuto tažení
se připojila i nově vzniklá Církev československá (1920). V těchto, pro
katolickou církev těžkých dobách, byl vedle Velehradu zase Svatý Hostýn,
který moravskému lidu dodával sílu a odvahu se postavit proti nevěře a
sektářství. Moravští katolíci, pevně semknuti kolem svého vůdce –
Antonína Cyrila Stojana, byli odhodláni chránit a zachovat víru svých
předků, posilováni důvěrou ve svou ochránkyni Pannu Marii
Svatohostýnskou.
První velká náboženská slavnost po válce na Svatém Hostýně se konala 8.
září 1919, při níž byla posvěcena socha Božského Srdce Páně, dílo
akademického sochaře Čeňka Vosmíka. O týden později byl posvěcen i
pomník padlých, také dílo Vosmíkovo. Členové spolku Omladina se rozhodli
hned na počátku války, kdy již mnozí jejich kamarádi padli na bojišti,
postavit pomník padlým spolubratrům. P. Žůrek, přítel a otec Omladiny, a
hostýnský superior navrhli, aby zadní strana kapličky druhého zastavení
nové křížové cesty byla ozdobena pamětní deskou se jmény padlých vojínů.
Protože válka pokračovala a padlých přibývalo, muselo se upustit od
původního záměru. Místo desky se jmény navrhl Čeněk Vosmík bronzový
reliéf, který vyjadřoval myšlenky živé Omladiny, vzpomínající na své
padlé bratry. Bronzový reliéf je 3 m dlouhý, 2,3 m vysoký a váží 600 kg.
Uprostřed obrazu je Spasitel, který rozpíná své probodené ruce nad
vojenskou mohylou. Kolem něho vidíme modlící se vdovu se sirotky,
klečícího chlapce, který ztratil ve válce otce, smutnou dívku, jež
přišla o svého snoubence, vysoké postavy vojáků uctívající památku svých
druhů, zástupce kněží, ustarané hlavy matek a otců spínajících ruce k
modlitbě za své padlé syny. A nad těmi všemi skupinami postav se velebně
vznáší Svatohostýnská Panna Maria. Obraz je ukončen věnovací deskou:
Bratřím vojínům – Omladina 1919 – Vítězná ochrano Moravy – oroduj za ně.
Olga Kozlová
Historické fotografie z vrcholu Svatého Hostýna zachycují roky 1902 -
1961
První dva snímky zachycují chrám ještě bez mozaiky nad hlavním vchodem.
Skoro se nechce věřit, že už ve dvacátých létech na Hostýnem létala
letadla, ze kterých někdo fotil vrchol. Jsou vidět už trochu odrostlé
stromy, kterými byl vrchol zalesněn v roce 1905. Socha Božského Srdce
Páně stála až do roku 1931 v horní části schodiště. Na louce je i
anglická kaple, která byly rozebrána v roce 1930. Monumentální schodiště
pod chrámem bylo uprostřed rozděleno zábradlím. V létech 1929 - 1932
byla vyměněna kopule chrámu. Už ve třicátých létech byl problém s
dojezdem auty a autobusy na vrchol Hostýna. V době hlavních poutí byla
přístupová cesta doslova obležena autobusy. A jejich odvážní řidiči
dokonce sjížděli k Ovčárně. Na snímcích je rovněž světelný kříž o jehož
obnově se opět začíná mluvit.
Fotogalérie (přibližné letopočty pořízení jsou v názvech snímků)
O tom, jak jsme se v minulosti setkávali na Moravě s nájezdníky a s islámskou kulturou
Otestujte si své znalosti o Svatém Hostýně