(Panna Maria Svatohostýnská)

Významné mariánské poutní místo na střední Moravě,
v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji

Svatý Hostýn - národní kulturní památka

Oficiální, denně aktualizované stránky Matice svatohostýnské a Duchovní správy na Svatém Hostýně,
které pro Vás připravujeme s vírou, nadějí a láskou. Jsou zaměřeny do duchovní i světské sféry.

Střípky a události ze Svatého Hostýna v roce 2020

 

Antonín Cyril Stojan (1851 – 1923)

Olomoucký arcibiskup v letech 1921 – 1923, pocházel z Beňova nedaleko Přerova a kněžské svěcení přijal roku 1876. Působil na několika místech severní Moravy, než byl ustanoven farářem v Dražovicích u Vyškova. Úspěšně kandidoval jako poslanec do Říšské rady a po vzniku Československa byl nejdříve poslancem a poté senátorem. Po odstoupení olomouckého arcibiskupa Lva Skrbenského z Hříště byl Stojan zvolen správcem diecéze a počátkem roku 1921 jmenován arcibiskupem. Zemřel však již necelé dva roky poté a byl pochován na Velehradě, o jehož obnovu – spolu se Svatým Hostýnem – celý život usiloval. Beatifikační proces byl v olomoucké arcidiecézi zahájen roku 1965 a ukončen o dvacet let později, Kongregace pro blahořečení a svatořečení vydala roku 1996 dekret o správnosti procesu a papež František uznal v roce 2016 jeho heroické ctnosti.

Muzeum A.C. Stojana na stránkách obce

Fara v Beňově a Muzeum A. C. Stojana - únor 2020

 

 

Matice svatohostýnská měla své zastoupení na veletrhu v Praze v expozici ČBK

Mezinárodní veletrh cestovního ruchu HOLIDAY WORLD je významnou akci svého druhu nejen v České republice, ale i v regionu střední Evropy. I v roce 2020 se na veletrhu představil téměř celý svět. Nechyběly národní turistické centrály tradičních evropských zemí i vzdálených destinací, jako Ameriky, Asie nebo Afriky. Na turistické zážitky lákaly regiony České republiky, aktuální nabídku zájezdů do celého světa nabídly desítky cestovních kanceláří a agentur.
Katolická církev se prezentovala v samostatném stánku České biskupské konference, kde se střídali zástupci jednotlivých diecézí, významných poutních míst a ubytovacích zařízení v rámci církevní turistiky. Byly zde vidět taky stánky dalších církví a náboženských společností.
Veletrh HOLIDAY WORLD 2020 byl opět spojen s veletrhem PAMÁTKY – MUZEA – ŘEMESLA, který představil nejzajímavější památkové objekty České republiky včetně církevních památek. Záštitu nad touto výstavou převzalo Ministerstvo kultury ČR. V rámci propojení těchto dvou veletrhů tak došlo k logické synergii mezi památkami a cestovním ruchem - spojení památek a turistiky.

Co píší Listy svatohostýnské o účasti Matice svatohostýnské na obou veletrzích cestovního ruchu

 

Nové propagační materiály

Ve spolupráci s grafickým studiem a tiskárnou Kleinwächter v Místku byly navrženy a vytištěny nové propagační materiály. Jsou určeny pro širokou veřejnost, poutníky i turisty ve zhuštěné podobě seznamují s děním na Svatém Hostýně, s jeho historií i současností tohoto mariánského poutního místa. V rámci přeshraniční spolupráce jsme pořídili i propagační leták pro poutní místo Turzovka - Korňa v žilinské diecézi na Slovensku. Ve vydávání dalších letáků (i cizojazyčných) budeme pokračovat.
Na novém grafickém stylu, který zahrnuje nejen nové logo, ale i další písemnosti, informační systém a objekty na Svatém Hostýně, má největší zásluhu P. Vladimír Kelnar, člen výboru MSH - zde je k přečtení úvodní informace.

Hlavní leták poutního místa
Akce na Svatém Hostýně v roce 2020, ceny ubytování a doprava
Rozhledna Císaře Františka Josefa I.
Stanovy Matice svatohostýnské a přihláška
Poutní místo Turzovka - Korňa

 

Gostyň v Polsku se podobá Hostýnu

Podobnost je zejména ve vnějším vzhledu a přístupovém schodišti k bazilice. To je ovšem mnohem kratší a méně strmé, než u našeho nejvýše položeného poutního místa Hostýn (735 m n. m.) s bazilikou Panny Marie Nanebevzaté. Polský Hostýn - Svatá hora stojí rovněž na návrší, ale v oblasti rovinatého Velkopolska jen 120 metrů n. m. vysokém.
Založení baziliky, která patří k nejcennějším památkám barokní architektury v Polsku, je spojováno se založením Kongregace sv. Filipa Neri v roce 1668. Součástí areálu je klášter, vybudovaný v letech 1732 - 36 a osídlený mnichy "filipíny hostýnskými", nazvanými podle patrona sv. Filipa z Neri.
Ve střední části baziliky je osmiboká, 40 m vysoká kopule, má 17 m v průměru, váží kolem 90 tun. Z nejvyšších oken lze za dobré viditelnosti spatřit 70 km vzdálenou Poznaň a údajně také až 120 km vzdálené město Wroclaw. V kříži na vrcholu kopule jsou umístěny dokumenty se záznamy o opravách baziliky. Z místa pod kopulí je vidět na hlavní oltář a také na všechny boční oltáře v bazilice.
Právě tak je tomu i v podzemních kryptách pod bazilikou, které přesně kopíruji konfiguraci baziliky. V podzemí je umístěno 350 truhel. Jsou v nich ostatky knězi a zakladatelů baziliky, pro ty je vyhrazena krypta pod hlavním oltářem. V jedné z truhel lze spatřit vysušenou postavu kněze, který zemřel r. 1773.
Ani krypty se nevyhnuly výkyvu doby, za druhé světové války v nich byly vojenské ubikace. Vojáci, Němci i Rusové, většinu truhel otevřeli a vybrali všechny cennosti. Ostatky byly později umístěny zpět do truhel náhodně. Stejný osud nepotkal jen truhly hermeticky uzavřené, ve kterých neprobíhá běžné tlení lidské tkáně, protože vojáci měli obavy z nákazy.
V kryptách už se nepochovává. Výjimku mají privilegovaní příslušníci rodin zakladatelů baziliky, jejich ostatky bývají uloženy do hlavní krypty v hermeticky uzavřené truhle.
Průvodcovskou službu bazilikou i kryptami provádějí studenti teologie, klerici k prvního ročníku kongregace knížete Filipínů, založené sv. Filipem Neri. Zasvěceně vyprávějí nejen historii baziliky, znájí také technické detaily stavby. Vyprávění dokáží ozvláštnit vtipnými příběhy a historkami - snad i v duchu patrona sv. Filipa z Neri, který byl člověkem veselým, nabádal k radosti, byl nazýván božím žertéřem a je zobrazován se srdcem v dlani, neboť se mu podle legendy pro svou dobrotu a lásku nevešlo do hrudi. Už za svého života byl prohlášen svatým a zvolen kardinálem, ale po sedmi dnech se této vznešené funkce vzdal a vrátil se jako prostý kněz mezi své věřící.
Areál Hostýna - Svaté hory - je v oblasti Velkopolska historickým skvostem barokní polské architektury. Kromě vzácných reliktů lze spatřit také studnu z r. 1657, nadkrytou střechou cibulovitého tvaru, krytou šindelem.
V areálu, který je přívětivým místem pro návštěvu, je také prodejna se suvenýry a publikacemi. Neschází ani restaurace pro občerstvení.
Richard Sobotka

Stránky - http://www.jozefzeidler.eu/web/, pro prohlížení si zapněte překládač stránek.
Gostyň je přibližně v polovině cesty mezi Wroclaví a Poznaní. Je to taky centrum vážné hudby - a určitě tip na poutní zájezd.

 

Požehnaný den

Bohu díky za možnost zúčastnit se mše sv. u Panny Marie na Hostýnku. Díky za přiměřená, věcná, vysvětlující a objasňující homilie, která zůstávají v srdci. Díky za mši svatou, která je startem každého dne. Ať Vás, kteří nám sloužíte provází Boží požehnámí, ochrana Panny Mari a Anděla Strážného. Díky za pozdravy a ujištění, že o nás, kteří jsme anonymní, víte. Díky.
S úctou M. Kubová

 

I v letošním roce měla Matice svatohostýnská své zastoupení na veletrhu v Brně

a zase to byla součást expozice Arcibiskupství pražského. Matice svatohostýnská zde měla své dva reprezentanty, kteří návštěvníkům veletrhu přibližovali význam tohoto mariánského poutního místa zasazeného v krásném přírodním prostředí Hostýnských vrchů a seznamovali je co nabízí jak v duchovní sféře, tak i ve sféře obecné celoroční turistiky.

   

 

Štěpán Rak koncertoval na Svatém Hostýně

Na Svatém Hostýně pomalu končí oslava Vánoc a přelomu mezi rokem 2019 a 2020 a na Nový rok byl na programu koncert Štěpána Raka – světového kytarového virtuose, skladatele, profesora pražské Akademie múzických umění.
Přečtěme si alespoň to, co o něm píše Alfred Strejček (více je pak na stránkách www.stepanrak.cz):
"Nelze postihnout všechny tváře a podoby Štěpánovy. Mnohé jsou překvapivé, ale všechny spojuje hudba a láska. Jen přes tyto dva fenomény se lze dobrat k jeho nitru. Štěpána nelze přehlédnout. Lze ho mít rád (a hodně!), nebo i naopak. Nikdy nestojí v závětří. K životu přistupuje vášnivě. Pere se s časem i sám se sebou (někdy i se světem kolem), dívá se a zachycuje okem objektivu poezii, která nám často uniká – a miluje. Vždy celým srdcem. V tom je žhavé magma jeho tvorby. Když hraje na kytaru, sám se stává hudbou. U nikoho jiného jsem to dosud neviděl. Závidí i přeje. Umí být opatrný na korunu, ale věnuje často velkoryse celý výtěžek koncertu včetně honoráře na pomoc potřebným. Jeho hudba nemá ohraničení ani respekt k ustáleným formám. Respektuje ale vždy své posluchače, ať už sedí v nejslavnějších koncertních síních světových metropolí nebo u táboráku na Medenici. Tam všude je jeden Štěpán a jedna hudba. A ta se dotýká všech.
Ani 1648 společných vystoupení ve 33 zemích čtyř kontinentů mi nedovolí napsat, že Štěpána dobře znám, ale moc si ho vážím a mám upřímně rád!"

Ve svém hodinovém koncertu ve vánočně vyzdobené bazilice Nanebevzetí Panny Marie zahájil skladbou připomínající krále Davida, pak to byly variace na renesanční hudbu, vánoční hudba jak ji známe na západ od našich hranic, variace na známé české koledy a na závěr se virtuos věnoval vzpomínkám na vznik naší a slovenské hymny u příležitosti konce starého a začátku nového roku.
Nejsem odborník na hudbu, ale to co jsem viděl a slyšel v průběhu jedné hodiny mě dojalo k slzám (a nebyl jsem sám). Je neuvěřitelné, co dokáže jedna kytara v rukách opravdového mága. Skutečně to byla jen jedna židle, jeden muž, jedna kytara a mikrofon. Chvílemi se mi zdálo, že hraje celý orchestr, slyšel jsem různé nástroje a chvílemi to bylo lyrické zklidnění.
Závěrečný potlesk ve stoje byl určitě dokladem toho, že jsme byli touto hudbou zasaženi všichni. Pan profesor vyjádřil poděkování za to, že mu bylo umožněno koncertovat v tak významném chrámu, my posluchači jsme zase věděli, že i pro baziliku to byla čest.

 

Ivo Buráň

Doplněno odborníky (13. ledna 2020)

Dovoluji si poslat odkaz na svůj stručný report o koncertu Štěpána Raka na Hostýně:
https://jazzport.cz/2020/01/13/novorocni-koncert-stepana-raka-na-hostyne/

Pan profesor Rak s potěšením schválil uveřejnění obou uvedených videí:
Tři úryvky vánočních písní (od 00:00, 03:26 a 05:03).
https://youtu.be/P5FDSYu6nwg

Závěrečná část fantazie na českou a slovenskou národní hymnu z nového alba Štěpána Raka DOMOV MŮJ.
https://youtu.be/lEu0XuoMiAA

Album všech doladěných fotek:
https://photos.app.goo.gl/KKChPg2zReMNZv658

Michal Sýkora, Jazzport.cz

 

 

Dětský folklorní soubor Děcka ze Skoronic,

tradičně hostoval na Svatém Hostýně a měl svá vystoupení v bazilice naplánovana na Silvestra (2x), na Nový rok 1x a 2. ledna 2020 1x. Děvčata zpívala koledy v průběhu mší sv. a celý soubor měl po ukončení mší sv. folklorní pásmo.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokračování