Budoucí záměry, plány a studie
 |
 |
 |
 |
 |
| Dopravní obslužnost na Svatém Hostýně, počátek roku
2022, hlavně 1. a 2. etapa stavby Shrnutí dění na stavbě nové cesty na vrchol Hostýna ke konci května 2022 K 22. dubnu je na účtu pro financování Dopravní obslužnosti částka 673 tis Kč od drobných dárců TV Magazín Zlínský kraj v úvodu svého vysílání reportoval o zahájení rozsáhlé úpravy příjezdu na Hostýn Arcibiskup Jan Graubner zahájil požehnáním úpravy dopravní infrastruktury na Svatém Hostýně K 11. březnu je na účtu pro financování Dopravní obslužnosti částka 485 000 Kč od drobných dárců Hejtman zlínského kraje píše předsedovi výboru Matice svatohostýnské Snáz až k bazilice na Svatém Hostýně - k poutnímu místu povede nová přístupová cesta Dva doklady o tom, že už v roce 1949 začala realizace projektu Dopravní obslužnost zápis 1, zápis 2 Detailní výkres s přehledem staveb Dopravní obslužnosti a další ilustrační fotografie k 1. a 2. stavbě Jednání Výboru MSH za účasti o. arcibiskupa Jana a hejtmana Zlínského kraje Slovo předsedy Matice svatohostýnské a Příspěvek na novou cestu jako vánoční dar Dopravní obslužnost Hostýna v kostce, viz taky Otec arcibiskup Jan zaslal úvodní informace Rada Zlínského kraje v čele s hejtmanem jednala v úterý 31. srpna s výborem Matice svatohostýnské Tak se o dopravní obslužnosti psalo v roce 2016 (v době vzniku projektu) |
Územní plán obce Chvalčov (platný od 8.10. 2009) na jejímž katastru je Svatý Hostýn
Výřez vrcholu Svatého Hostýna z hlavního výkresu územního plánu
Podle vládou schváleného návrhu je Svatý Hostýn od 1.7. 2018 Národní kulturní památka
Videodokument o Svatém Hostýně jako o nové Národní kulturní památce
Mezi národní kulturní památky míří Svatý Hostýn či Svatý Kopeček
Noviny informují - Hostýn je o krok blíž k seznamu památek
Výbor matice diskutoval s architekty z VUT Brno na téma vize dalšího směřování Svatého Hostýna
Svatý Hostýn by se v budoucnu mohl změnit podle návrhů studentů brněnské architektury (ČR Brno)
Možné varianty a vize budoucí podoby Svatého Hostýna
Na Hostýně chystají velké změny, vznikne pěší zóna
Projekt dopravní obslužnosti Svatého Hostýna
Budoucnost Svatého Hostýna - stále inspiratívní územní plán z roku 1995
Obecní zastupitelstvo obce Chvalčov schválilo na svém zasedání dne 28.8.1995 územní plán zóny Sv. Hostýn. Tento územní plán byl zpracován brněnským ateliérem Löw a spol. Schválením dokumentu je garantována minulost tohoto sídelního celku a jeho budoucnost dostala pevné obrysy. Soutěž o urbanistické řešení tohoto důležitého územního celku vypsal Okresní úřad v Kroměříži 11. května 1994. Studie byla dokončena 9. září 1994 a postupně byla předkládána ke schvalovacímu řízení a odborným expertizám. Řešitelem projektu byl tým odborníků pod vedením ing. arch. Jiřího Löwa z Brna. Studie se snaží odpovědět na otázky vnějších vazeb v areálu Sv. Hostýna. Prvořadým problémem je urbanistické výtvarné řešení a bezkolizní provoz návštěvníků Sv. Hostýna.
Při řešení zadaných úkolů považoval autorský kolektiv za nejdůležitější řešení prostorových a funkčních vztahů. Tyto vztahy jsou určovány především čtyřmi skupinami uživatelů území.
První skupinou jsou
turisté bez výraznějších náboženských vztahů ke Sv. Hostýnu. Z jejich pohledu je Sv. Hostýn výraznou vlastivědnou atraktivitou. Pro ně budou rozhodujícími objekty bazilika, rozhledna, větrná elektrárna a komplex historicko-architektonických artefaktů (Jurkovičova křížová cesta, lesní hřbitov). Svůj význam bezesporu sehraje možnost snadné dostupnosti, návaznosti na další hřebenové turistické trasy, ale také možnosti stravovací, ubytovací a oddechové. Určitě se projeví nové druhy turistické činnosti, např. cykloturistika.Druho
u skupinu tvoří poutníci, převážně pasivní křesťané. Tato skupina bude vždy největší a nejvýznamnější, bude klást důraz na poznávání duchovního života. Způsob pronikání principů a podstaty katolického náboženství do života této skupiny bude do značné míry ovlivňováno vnějšími hmotnými projevy, díly a artefakty. Tým řešitelů se proto domnívá, že právě proto je nutno dobře a důsledně architektonicky zvládnout duchovní děj a symboliku celého poutního místa. U řady lidí architektura a výtvarné symboly tohoto řešení ovlivní jejich názory na život a místo víry a vztahu k Bohu v něm.Třetí skupinu tvoří duchovní komunita při poutním místě. Zahrnuje duchovní správu, personál a věřící, kteří zde nějakou dobu a z různých důvodů pobývají a pracují. Tato skupina není početná, avšak význam jejich funkčních nároků je zásadní, neboť je v ní zahrnuto veškeré trvalé obyvatelstvo. Tato skupina paradoxně nejméně potřebuje rozsáhlý komplex. Život těchto obyvatel, jejich vztah k Bohu, má zcela jiné dimenze, nejméně ze všech potřebují formalistické náležitosti. Oni Boha nehledají, nýbrž jsou s ním v komunikaci, žijí v něm. Vědomí Boží přítomnosti všude kolem nemusí být pro ně zdůrazňováno a umocňováno dalšími artefakty mimo chrám.
Čtvrtou skupinou jsou duchovní a laici, kteří pobývají na Sv. Hostýně v rámci duchovních cvičení, exercicií. Jejich počet nebude ani v budoucnu nikdy vysoký. Specifické však budou jejich požadavky. Kromě bydlení v místě, zajištění stravy a hygieny budou požadována místa pro přednášky, cvičení a zejména pro meditace.
Autorský kolektiv se snažil ve své studii navázat na náboženské tradice a propojit je na podmínky dnešní doby. Toto propojení je možno charakterizovat následujícím konstatováním:
Mariánský kult opřený formálně o "tatarskou pověst" se mění na neméně silný a vřelý, ale pravdivý kult Panny Marie - Orodovnice, vedoucí nás na naší cestě k Bohu. Mariánské poutě jsou příležitostí, abychom ve stejné době, na stejném místě a ve stejné víře hledali a nacházeli Boha.
Základní symbol pouti jako cesty k Bo
hu je rozhodujícím motivem současné ikonografie Sv. Hostýna. Tento motiv je na konci 20. století, které tolik přeje tělu a jeho pohodlí a tak málo oslovuje duši, snad nejvýznamnější.Snaha o propojení náboženského prostředí areálu se současnými starostmi a trápeními s podobnými potížemi předků. Trápení a utrpení zasazené do kontextu obou křížových cest umožní lepší pochopení velikosti Vykoupení.
Dědictví protináboženské propagandy a výchovy minulých padesáti let dostalo velkou část populace do postavení vyžadující misijní činnosti a úsilí. Proto je tolik kladen důraz na hmotnou symboliku architektury, urbanismu a výtvarného umění, které může oslovit lidskou duši nejméně násilně.
Koncepce sakrální vztahů na Sv. Hostýně reaguje na uvedená východiska základní myšlenkou, jíž je cesta k Bohu. Tato tvůrčí idea je tvořena trasou, využívající stávající komunikace a sestavuje je do logické souvislosti.
1. Cesta k Bohu začíná u jižního vstupu do keltských valů prvním úsekem - Cestou hledání. Ta je tvořena turisticky značenou lesní cestou, na níž navazují všechny současné i minulé přístupové cesty z okolí (Rusava, Slavkov, Bystřice, Chvalčov). Důležitá je návaznost na autobusovou zastávku a nově navrženou komerční zónu. Bude se zde nacházet i parkoviště pro osobní vozy. Právě návaznost na ukončení dopravního systému na Sv. Hostýn umožňuje jednosměrný bezkolizní příchod k Vodní kapli, kde Cesta hledání končí a začíná druhý úsek. Cesta bude lemována citacemi Desatera.
2. Druhým úsekem je Cesta utrpení, využívající schodišt
ě a končící na temeni hory u baziliky. Cesta dostává novou ideovou náplň. Od schodiště budou odstraněny staré krámky, které budou přeneseny do spodní části k parkovišti, kde budou tvořit významnou část komerční zóny. Cesta utrpení je cestou zpytování svědomí a lítosti nad našimi hříchy. Začíná v místě ohybu schodiště u Božského srdce Páně. V místě současných krámků zůstanou jen jejich základy a kolem cesty by byly rozesety kameny jako připomínky našich hříchů. Každý může donést svůj kámen se svými hříchy. Čím více kamenů bude, tím lépe, abychom si uvědomovali, kolik je kolem nás zla, špatnosti a hříchů. Cesta končí u baziliky, kde můžeme hledat pomoc a přímluvu a Matky Boží.3. Cesta vykoupení je třetím úsekem Cesty k Bohu. Má dvě větve, protože je tvořena navzájem prolnutými křížovými cestami. Začíná u nově navrženého kříže u kaple Sv. Jana Sarkandra a končí u hřbitovní kaple. Cesty jsou z funkčního hlediska rovnocenné, i když lze předpokládat, že vzhledem k jejich rozdílné poloze, výtvarnému ztvárnění a terénní náročnosti budou vždy předmětem osobní volby. Poloha obou křížových cest evokuje v nás pocit chrámu pod širým nebem, v němž jsou jednotlivá zastavení bočními kaplemi.
4. Od hřbitovní kaple, u níž obě křížové cesty končí, je navržena Cesta věčného života. Je inspirována faktem, že předchozí cesta končí daleko od chrámu a návrat je možný jen křížovou cestou pozpátku a také skutečností, že louka by měla sloužit v budoucnosti jako největší shromaždiště venkovních bohoslužeb. Autoři projektu pojali Cestu věčného života jako cestu chrámem pod širým nebem až k oltáři. Široká a upravená pěšina nás povede přes louku k venkovnímu oltáři, který bude jinak orientován. Venkovní oltář by byl koncipován jako lehká palubová deska mírně se vznášející nad terénem. Nad oltářem je na ní vtyčen na čtyřech ocelových sloupech kupolový baldachýn z průsvitného plastu.
Všechny čtyři cesty jsou vkomponovány do prostoru Sv. Hostýna tak, aby minimálně zasahovaly jedna do druhé, aby poutníkům umožňovaly plné soustředění a usebrání se na modlitbu.
S ohledem na dobu vzniku územního plánu sídelního celku Svatý Hostýn jsou dnes některá z navrhovaných opatření již hotová, jiná teprve na realizaci čekají nebo o nich budou vedena další upřesňující jednání. Autorský kolektiv navrhl řešení, která byla vybrána jako nejlepší, a proto by měla být skutečně realizována. Budu komentovat jednotlivé návrhy s konstatováním, co již uděláno bylo a jaké změny uvedený prostor teprve čekají.
Prostor autobusového nástupiště
Löw
ův kolektiv doporučuje autobusovou točnu předělat tak, aby bylo možné zachovat dostatečnou kapacitu. Navrhují vytvořit nástupní a komerční prostor. Terénními úpravami se získá dostatek prostoru pro výstavbu nových stánků. První stánkový blok (pro 11 pultů) bude postaven do terénního zářezu jako jednostranný objekt. Druhý blok (18 pultů) bude dvoustranný. Společně se třetím objektem - restaurací - uzavřou tyto objekty autobusové nástupiště ze tří stran. Restaurace s terasou bude zahrnovat ještě WC, kancelář nástupiště a úschovnu kol. Hlavní pěší trasa povede ke schodišti, kde by mělo být informační centrum i nová vlastivědná expozice. Druhá trasa bude pokračovat po pěší rampě dolů k "Ovčárně". Prostranství bude ošetřeno, nekvalitní a poškozené porosty budou vykáceny a nahrazeny novými, byť za cenu stavebních a dopravních komplikací. Zvláště by měl být osazen středový prostor točny listnatými vysokokmeny.Prostor Ovčárny
Objekt Ovčárny byl zrekonstruován a v současné době je pronajat a slouží své- mu účelu. Jeho okolí je však narušeno vodní erozí, takže neskýtá vegetaci možnost udržet se a vyvíjet se. Z důvodu vegetační degenerace podloží vystupuje, a tím vzniká prašné prostředí. Jsou však zachovány některé kvalitní stromy - lípa, javor klen, jasan. Za rybníčkem jsou nádherné exempláře buků.
Je rovněž navržena nová síť cest. Podél stánkových objektů je navržen nový chodník umožňující zásobování jednotlivých stánků a hostinců. Prostor mezi stánky a restaurací bude sloužit návštěvníkům jako odpočinková a občerstvovací zóna. V prostoru této zóny bude dalších 6 stánků a WC. Problematická je dnes otázka čistírny odpadních vod. V současné době jsou vedena jednání o kanalizaci na Svatém Hostýně. V případě její výstavby by se na ni napojily všechny tyto objekty, a výstavba čističky by tedy nebyla nutná. Rybníček by zůstal zachován alespoň jako zásobárna vody pro případ požáru a s ohledem na výskyt některých chráněných živočichů by požíval zvláštní ochrany. Z prostoru za rybníčkem jsou krásné výhledy na Bystřici pod Hostýnem, při dobrém počasí i na Přerovsko a Olomoucko.
Hlavní poutní cesta k rybníčku a pojezdový chodník by byly s ohledem na své zatížení zpevněny, další cesty by byly vydlážděny kamenem nebo měly šotolinový povrch. Doporučena je regenerace ostatních povrchů navezením humusu a osetím travní směsí snášející zvláště velkou zátěž.
Prostor Vodní kaple a Cesty hledání
Stavby kolem Vodní kaple jsou v dezolátním stavu. Je nutné provést nejen jejich opravu, ale i opravu pramene. Zejmén
a stánky a jejich okolí vyžadují lepší architektonické řešení. Pěší cesta od Lázní by měla být jako jedna z hlavních pěších přístupových tras opravena. Stromy i keře v okolí jsou kvalitní, avšak projevuje se rudelizace (zanesení nekvalitních porostů - kopřiv, černého bezu apod.).Hlavní podmínkou pro vyjádření důležitosti Vodní kaple jako výchozího bodu Cesty hledání jsou úpravy komunikací, zpevnění jejich povrchů a úprava okolí. Nejdůležitější úpravou bude vybudování cesty od rybníčku k Vodní kapli. V jejím okolí bude postaveno několik drobných staveb sakrálního charakteru. Druhou nezbytnou podmínkou je oprava vodního pramene a jeho zařízení. Bez těchto úprav není možné udržovat funkčnost pramene. Je proto doporučeno opravit nejen Vodní kapli, ale protáhnout terasu, na níž stojí, i vlevo, zářezem do svahu. Při opravě pramene bude nutné uvést nejnižší patro do funkčnější podoby, včetně krámků. Zásahy do okolního terénu by byly minimální.
Prostor centrálního schodiště
Kolem hlavního schodiště jsou dnes rozesety krámky, které svým značně komerčním posláním narušují duchovní prostor. V tomto případě neobstojí ani obvyklá odvolávka na tradice. Vlivem intenzivního sešlapu je porušena i vegetace v okolí schodiště. Prostor mezi stromy a krámky také není dostatečně dořešen.
Autorský kolektiv proto navrhuje asanaci celých řad krámků kolem schodiště. Doporučují ponechat pouze tu část, která je vůči schodišti kolmá a tvoří vhodný urbanistický tvar. Ten vytváří podnož prostoru před bazilikou. Regulovaným provozem (pouze prodej náboženských předmětů) by tak byl dotvářen kolorit poutě. U ponechaných stánků je však nutný architektonický zásah.
Kolem schodiště je navrhován systém osazení desek z plochých kamenů a travnatých ploch k instalaci velkých valounů jako svébytného artefaktu. Okolí bude osázeno stromy a keři, které odcloní dopravní a komerční zónu a zajistí intimitu tohoto duchovního prostoru. Doporučena je také dosadba solitérních lip.
Prostor poutních domů
Řešení tohoto prostoru je vcelku dané a studie jeho problematiku neřeší. Upozorňuje pouze na vhodnost oprav fasád a na řešení dvorního traktu. Konstatuje rovněž rudelizaci, ale upozorňuje i na kvalitní stromy přímo v areálu.
Co návrh řeší, je přístupová cesta do areálu. Aby se tato cesta vyhnula nově navrhovaným sakrálním objektům lemujícím Cestu utrpení po hlavním schodišti, odbočuje přístupová cesta ještě před nynějšími krámky do protisměru příjezdové silnice úbočím do areálu Matice Svatohostýnské. Zvolené řešení se muselo vypořádat s výškovými rozdíly, což se podařilo, a navíc to umožnilo vytvořit přímo v areálu parkovací místa pro ubytované poutníky. Komunikace bude zpevněná, jednoproudá s výhybnami.
Studie rovněž poukazuje na nutnost vytvořit i prostor pro ubytované exercitanty, kteří budou na Hostýně konat duchovní cvičení, a počítá s vytvořením venkovního prostoru v zahradě - parku, kde bude nutné vytvořit alespoň čtyři altánky, opravit a dobudovat chodníky a připravit letní studovnu. Prostor by sahal od dnešní čistírny odpadních vod a starověkého valu až k příjezdové komunikaci. Zde je navrženo malé dětské hřiště a sportoviště.
Počítá se s dosadbou stromů a keřů a dalším krajinotvorným dořešením prostoru. Z estetického hlediska je rovněž doporučeno odstranění čistírny. Vzhledem k plánovanému odkanalizování celku nebude čistička okolí v budoucnu obtěžovat.
Prostor baziliky a venkovního oltáře
V bezprostředním obvodu baziliky došlo k řadě pozitivních změn. Byly opraveny dlažby a zbourán plechový průchod do baziliky, který přetínal cestu kolem celé stavby. Byly opraveny střechy a krovy nejen na bazilice, ale i na přilehlých objektech. Nyní se připravuje rekonstrukce vstupního schodiště . V tomto prostoru nepředpokládá návrh větší krajinné úpravy, snad kromě symetrické nástupní rampy ke kostelu z pravé strany.
Větší úpravy jsou plánovány na louce v prostoru polního oltáře. Ten je situován na ose bazilika - hřbitovní kaple a oproti nynějšímu oltáři je posunut asi o dvacet metrů ve směru od baziliky. Prostor mezi bazilikou a venkovním oltářem nevyžaduje úpravy a je význačným krajinotvorným celkem jako přírodní baldachýn.
Prostor křížových cest
Návrh konstatuje architektonickou podobu jako konečnou. Starší křížovou cestu považují autoři za dobře ošetřenou. Jediné, co bude vyžadovat úpravu, je komunikace podél této křížové cesty. Jurkovičova křížová cesta byla rekonstruována včetně okolí. Domnívám se, že prostor křížových cest se dnes nejvíce přiblížil představám architekta Löwa. Přesto i zde by mělo dojít k výraznějším změnám. Navržena je nová poutní trasa, Cesta věčné- ho života, směřující od hřbitovní kaple k venkovnímu oltáři. Louka by měla být sečena tak, aby tvořila odpočinkovou plochu a v případě venkovních poutí i prostor pro shromažd'ování věřících. Je doporučeno, aby prostory obou křížových cest byly doplněny o místa umožňující odpočinek.
Prostor hřbitova a hřbitovní kaple
Jde o udržované místo, architektonicky celkem jednotné (kromě hrobu arcibiskupa F Vaňáka). Nově byla upravena komunikace kolem památníku obětí komunistického teroru. Toto místo nevyžaduje další úpravy.
Prostor větrné elektrárny
Tento prostor je z architektonického hlediska značně nesourodý. Dva objekty technické vybavenosti (vodojem a větrná elektrárna) jsou v kontrapozici s rozhlednou. Průhledy do okolí jsou zčásti nefunkční a zasloužily by si obnovu a vyčištění. Návrh předpokládá osazení ještě dvou větrných elektráren, avšak to už v současné době vzhledem k vysoké ekologické náročnosti asi nebude pravdou. Autoři doporučují opravení vodojemu a jeho lepší začlenění do prostoru, doporučují také opravu rozhledny, zvětšení prostoru kolem ní a úpravu cesty.
Doporučují také odsvěcení a zrušení kaple v rozhledně, protože tato kaple pozbyla svého významu a jiná místa na Sv. Hostýně ji plně nahradí. Její poloha téměř vylučuje potřebnou náboženskou úctu a význam.
Uvedené záměry nového architektonického uspořádání Svatého Hostýna ukazují, že moderní pojetí se snaží přiblížit otázky duchovního života dnešním lidem jejich způsobem vnímání. Starší lidé se možná zaleknou novot, ale nad starými fotografiemi si uvědomuji, jak rychle se Svatý Hostýn měnil. Porovnám-li fotografie z korunovace Milostné sochy P Marie z roku 1912, jsem si jist, že její účastníci by možná byli zděšeni tím, co se na Hostýně objevilo dvacet let po této korunovaci. Dnešní staříčci i stařenky, dědové a babičky tu samou věc považují za tradici, s níž by se nemělo hýbat. Ale cožpak se život a církev nemění? Neodsuzujme to, co ještě není, a hledejme to, co nás může oslovit. I proto jsem zpracoval toto seznámení s novým záměrem územního plánu sídelního celku Svatý Hostýn, aby všichni jeho příznivci a ctitelé byli poučeni a nedívali se na novoty s nedůvěrou.
Pavel Malének
