(Panna Maria Svatohostýnská)

Významné mariánské poutní místo na střední Moravě,
v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji

Svatý Hostýn

Oficiální, denně aktualizované stránky Matice svatohostýnské a Duchovní správy na Svatém Hostýně,
které pro Vás připravujeme s vírou, nadějí a láskou. Jsou zaměřeny do duchovní i světské sféry.

Střípky a události ze Svatého Hostýna v roce 2018

 

Páté setkání členů a příznivců moravských matic bylo v neděli 15. dubna v Zašové

Jarním sluncem prosluněná třetí velikonoční neděle provázela účastníky páté společné pouti moravských matic ve valašském poutním místě, v Zašové. Organizátoři letošní matiční poutě, Matice zašovská a Matice radhošťská, přivítali zástupce Matice cyrilometodějské, Matice svatoantonínské, Matice svatohostýnské, Matice svatokopecké i Matice velehradské v poutním areálu kostela Navštívení Panny Marie i v prostorách bývalého trinitářského kláštera. Poutní mši svatou celebroval Mons. Jan Peňáz, předseda Matice velehradské, koncelebrovali místní pan farář P. Jiří Polášek a P. Bernard Petr Slaboch OPraem. ze Svatého Kopečku u Olomouce. Homilie otce Peňáze se nesla v duchu obou novozákonních čtení k významu poutnictví a o mateřské starostlivosti matic v péči o věřící a poutníky. Kázání ukončil slovy: „Každý z nás na této zemi, poutníkem je k věčnosti“. Po mši svaté následovala komentovaná prohlídka kostela, společná polední modlitba Regina coeli a prohlídka areálu trinitářského kláštera.
V odpoledním programu se nám představily obě valašské matice, Matice zašovská i radhošťská, s velice působivým vystoupením vystoupila zašovská schola, proběhla prezentace o historii trinitářského kláštera (Mgr. Jan Matyáš).
V rámci rozvíjející se církevní turistiky byla prezentována Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje. Ti, kteří vydrželi až do konce matiční poutě, navštívili společně přírodní poutní areál Stračka s pramenem léčivé vody. Pouť byla zakončena svátostným požehnáním na cestu (P.Jiří Polášek).
Dá-li Pán Bůh, příští šestá společná pouť moravských matic v roce 2019 se uskuteční na Svatém Kopečku u Olomouce.
Mořic Jurečka

Dvě fotogalérie ze setkání matic na webu Člověk a víra

Poutní kázání Mons. Jana Peňáze

Vážení a milí,
ještě jednou Vám děkuji za účast na 5. matiční pouti v Zašové. Její uspořádání bylo pro nás velkou zkušeností. Jsme rádi, že jste přijali naše pozvání a svou účastí podpořili naše snažení.
Pozdravujte na Svatém Hostýně
Za Matici zašovskou, Josef Krůpa

Pozvánka na 5. pouť matic v poutním místě Zašová

Poutní místo Zašová

 

 

Pozvánka na Valnou hromadu Matice svatohostýnské a na slavnostní koncert

Pozvánka na Valnou hromadu Matice svatohostýnské a na slavnostní koncert věnovaný hlavně členům matice

 

 

Z velikonoční tradic

se zachovalo to, že kostelní zvony znějí na Zelený čtvrtek při mši naposledy, pak umlknou až do Bílé soboty, "odlétají do Říma". Mnohde existovala pověra, že když naposledy zvoní na Zelený čtvrtek zvon, má člověk cinkat penězi, aby se ho držely. Jinde zvonili paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.
Hlas zvonů nahrazovaly o velikonocích nejrůznější klapačky, řehtačky nejen malé do ruky, ale především na jihovýchodní Moravě i velké klapačky na trakařích. Jejich hluk se rozléhal po celé vesnici, na mnoha místech se říkalo, že děti honí proradného Jidáše.
Již ze 16. století je dochována obchůzka s popěvky, namířenými proti Jidášovi a Židům, kteří ukřižovali Krista. V některých venkovských kostelích bylo zvykem, že jeden z chlapců, jakmile kněz začal mši, vyběhl ven a pelášil pryč. Ostatní děti s klapačkami a řehtačkami za ním. Dbalo se, aby honěný chlapec, představující Jidáše, byl zrzavý. Někdy vybíhali chlapci společně a Jidášem byl pak nejlepší běžec či ten, kdo vyběhl z kostela jako prvý. Často se při pronásledování volalo: "Jidáše honíme, klekání zvoníme, při tom se modlíme ...."
Méně často se Jidáš pronásledoval v jiné velikonoční dny.

I na Svatém Hostýně chodili kdysi chlapci z Chvalčové Lhoty s řehtačkami a dřevěnými klapačkami (r. 1916)

 

Svatý týden byl zahájen v bazilice na Květnou neděli průvodem s ratolestmi

 

Pořad bohoslužeb na Svatém Hostýně o Velikonocích (29. 3. - 2.4.)

Zelený čtvrtek: 17:00, večerní mše sv.na památku večeře Páně
Velký pátek: 15:00, velkopáteční obřady, pašije, uctívání sv. Kříže a sv. přijímání
Bílá sobota: večerní obřady již náležejí ke Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně a začínají v 19:00 .
Neděle, Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, mše sv. v: 7:15, 9:15, 11:15, 14:15
Pondělí velikonoční, mše sv. v: 7:15, 9:15, 11:15
Na Zelený čtvrtek, Velký pátek a na Bílou sobotu nebudou dopolední mše sv.
Možnost sv. zpovědi bude upřesněna v ohláškách.

 

 

 

Kvůli vichřici se postili v neděli 18. března

Silný vítr zkomplikoval o víkendu život na mnoha místech ČR. Na Svatém Hostýně kvůli němu zůstali poutníci bez zásob i možnosti odjet domů.
V-neděli ráno jsme zjistili, že kvůli popadaným stromům se na Svatý Hostýn nikdo nedostane. Zavřené tak zůstaly všechny restaurace i stánky a my jsme se rázem ocitli bez jídla, popsala napínavé chvíle Marie Vaňková z valašskoklobouckého Centra pro rodinu.
Na Svatém Hostýně se svými kolegy pořádala víkendové setkání pro-snoubence a všichni tak byli navzdory svátečnímu dni donuceni se postit. Naštěstí jsme si mohli uvařit aspoň kávu a čaj a o své skromné zásoby se pak s námi rozdělila další ubytovaná skupina.
Právě okolí Svatého Hostýna patřilo o víkendu k nejpostiženějším místům Zlínského kraje. V sobotu a neděli vyjeli hasiči k celkem 52 případům odstraňování škod po vichřici, z toho 42 jich bylo v okrese Kroměříž a většina kolem Bystřice pod Hostýnem, shrnul mluvčí kraje Roman Žemlička. Silnici na Svatý Hostýn dle něj blokovalo deset padlých stromů a během prací v blízkostí hasičů spadl další. Odklízení proto muselo být načas přerušeno a silnice zůstala pro dopravu uzavřena ještě večer.
Pohroma se přitom vyhnula samotnému poutnímu místu. Nejvíc popadaných stromů bylo uprostřed kopce, v asi dvousetmetrovém úseku silnice. Na vrchoIku ale k žádným vážnějším škodám nedošlo, jak uvedl technický administrátor svatohostýnské duchovní správy Petr Janek.
Šťastného konce se pak během dne dočkali i „trosečníci“ na odříznutém vrcholku. V průběhu odpoledne hasiči volali, že jedou nahoru a v koloně za nimi pak všichni poutníci budou moci z Hostýna odjet, popsala vedoucí hospodářské správy Dagmar Fojtů a dodala, že od pondělního rána je už silnice znovu průjezdná.
KT, Jiří Gračka

 

 

Video z pohřbu P. Františka Měsíce SJ v sobotu 10. března 2018

Snímky z pohřbu a další soubor fotografií

 

 

Video dokument o Svatém Hostýně

a o některých dalších poutních místech jako nových Národních kulturních památkách.

Stanoviska osobností, které se vyjádřily k Svatému Hostýnu jako nové NKP v jarním čísle Listů svatohostýnských

 

 

Na Svatém Hostýně máme nového kněze

K 1. březnu 2018 rozšířil jezuitskou komunitu na Svatém Hostýně další kněz P. Mgr. et Mgr. Petr Havlíček, dosavadní administrátor akademické farnosti v Olomouci.

 

 

Železný poutník, tradiční noční postní putování Svatý Kopeček - Svatý Hostýn, 16. - 17. 3. 2018

 

 

Koncept rozvoje poutního místa a návrh na prodloužení volebního období

V poslední době se matiční výbor na poutním místě opakovaně zabývá otázkou důležitosti a pořadí různých aktivit v závislosti na čase a finančních možnostech. V souvislosti s novými úkoly a potřebami doby se tak stále více dostává do popředí otázka, čím je třeba se především zabývat a jakým směrem se v delším časovém horizontu vydat.
K tomu je nutné vytvořit koncept rozvoje poutního místa, shodnout se na něm a posléze se krok za krokem snažit jednotlivé záměry realizovat. Doba pokročila. Není možné mít na zřeteli jen aktuální údržbu, ale také přemýšlet nad další budoucností Svatého Hostýna. Nechceme činit unáhlená rozhodnutí, která jsou v krátkém čase odsouzena k zapomnění, ale realisticky zvážené kroky opřené o finanční a personální možnosti. Takový dokument je pro další práci velmi potřebný. Stávající výbor na něm začal pracovat.
K tomu je však třeba ještě jedna věc. Protože se zvolený výbor každé tři roky z vůle voličů tu více, tu méně obměňuje, bylo by dobré, kdyby iniciátoři projektů měli potřebný čas na jejich realizaci. Doba tří let je pro investiční činnost poměrně krátká. Stávalo se, že nový výbor situaci vyhodnotil jinak a řada možná i dobrých projektů zůstala pouze ve formě idejí. Současní členové výboru se proto usnesli, že květnové valné hromadě předloží návrh na prodloužení mandátu volených členů výboru z dosavadních tří na pět let. Domníváme se, že tento čas je potřebný pro to, aby alespoň některé projekty mohly být realizovány těmi, kteří je navrhli, a nebyly jen nutným úkolem těch, kteří ho po předchůdcích převzali.
Prosíme o Vaše pochopení. Chceme pracovat odpovědně, mít čas na solidní analýzu dosavadních kroků, pokusit se zohlednit předpokládaný rozvoj poutního místa a na základě toho stanovit priority. S výsledky naší práce Vás budeme na našich webových stránkách i stránkách Listů svatohostýnských nadále seznamovat.
P. Vladimír Kelnar

 

 

Veliký měsíc vychází za bazilikou na Svatém Hostýně

Jeden z nejlepších úlovků se podařil nadšenému amatérskému fotografovi Tomáši Bubíkovi, který zachytil vycházející úplněk za bazilikou na Svatém Hostýně. V úterý 30. ledna 2018 v 18:15 se mu to konečně podařilo. Byla to vzácná shoda výběru vhodné vzdálenosti od Hostýna, tak, aby měsíc byl větší než bazilika, místa odkud se fotilo a času, kdy vše nastalo. Taky teleobjektivu, který přiblížil nádherné panoráma a samozřejmě i počasí. Nasvětlení řady poutních domů je ze zbytkového jasu oblohy po západu slunce.
„Tak na tenhle záběr jsem čekal bez přehánění několik let. Buď bylo zataženo, nebo byl daleko, nebo se neprotnul s Hostýnem (fotografováno od sousoší sv. Anny na katastru obce Jankovice), ale dnes se zadařilo,“ okomentoval svůj snímek, který zveřejnil na Facebooku. Fotka Měsíce, coby rudomodré koule, zářící v pozadí Hostýna – poutního místa na Zlínsku, měla během chvilky stovky obdivných komentářů.

 

Jezuité zvou na duchovní cvičení na Svatém Hostýně i jinde

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokračování