Poutě na Moravě (i jinde v Evropě a ve světě)
Cyrilometodějská stezka v moravsko-slovenském příhraničí
Dne 3. prosince 2019 se ve Slovanském sále Stojanova gymnázia na
Velehradě konala závěrečná konference projektu Partnerství a aktivní
institucionální sítě Cyrilometodějské stezky v moravsko-slovenském
příhraničí.
V kontextu několika přednášek byl kladen důraz na duchovní a kulturní
dědictví slovanských zemí prostřednictvím realizace Cyrilometodějské
stezky napříč Moravou, Slezskem, Slovenskem, Českou republikou, napříč
celou Evropou.
Do odpoledního programu byly zařazeny zajímavé interaktivní prezentace
zahraničních hostů, odborníků na danou problematiku, z Chorvatska,
Maďarska, Bulharska, Makedonie a ze Slovenské republiky.
Příběh duchovní a kulturní identity slovanských zemí by měl do budoucna
propojovat duchovní, kulturní, sociální a přírodní hodnoty nejen
moravsko-slovenského příhraničí, ale celé Evropy.
MUDr. Mořic Jurečka
Jak to viděl Slovácký deník
Dvě fotogalérie
Mons. Jan Peňáz, propagátor poutí na Velehrad, děkuje a oznamuje
Sakrální památky si ve Zlínském kraji prohlédlo 95 tisíc návštěvníků
Letní cyrilometodějské putování 21. – 24. srpna 2019
O putování po nové trase Cyrilometodějské stezky z nejstaršího
poutního místa Veľké Skalky u Trenčína jsem se dozvěděla prostřednictvím
opravdového poutníka, tělem i duší, výborného organizátora a dobrého
člověka Petra Hirsche. Cíl byl jednoznačný, Velehrad. A to ve speciální
čas. Vyvrcholení XIX. Hvězdicové pěší pouti, kde se právě v sobotu 24.
8. sešlo příznačných devatenáct proudů poutníků z různých míst Čech a
Moravy (náš proud byl devatenáctý).
Naše pěší putování jsme začali velkolepě, slavnostním uvedením do života
cyrilometodějské trasy z trenčínské Skalky na moravský Velehrad.
Slavnostní mše, požehnání poutníkům, malé občerstvení, první razítko do
cyrilometodějského kredenciálu (poutní knížka, jakýsi pas poutníka, kde
jsou razítka z míst, kterými poutník prochází). Na několika prvních
kilometrech nás doprovodil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek a župan
Trenčianského samosprávného kraje Jaroslav Baška.
Po všech slavnostních ceremoniích, bedlivě sledováni regionálními médii,
jsme se vydali na Pouť. Na téměř devadesátikilometrové putování chudými
Kopanicemi, kouzelnými Bílými Karpaty a zpěvavým Slováckem. Skupinka tří
desítek poutníků z celé republiky. Od Teplic přes Prahu, Zlín, Uh.
Hradiště. Slovenská sekce byla zastoupena přáteli z Košic, Trenčína a
Horné Súče.
Cyrilometodějské putování bylo tak jako za starých časů o sbližování
národů, poznávání historie, o bezpočtu kroků na prošlapaných stezkách
(trasu vytyčil Klub českých a Klub slovenských turistů).
Kromě tradičního programu nás čekala návštěva zrekonstruované chalupy
poslední žítkovské bohyně Irmy a obsáhlé povídání o životě na
Kopanicích. Muzeum Bojkovska a fundovaná přednáška. Nad Luhačovicemi
jsme si zazpívali jako doklad vzájemného porozumění a přátelství několik
slovenských písniček.
To se nám to chodilo a putovalo. Celé naše putování zaznamenával filmový
štáb. Už teď se můžeme těšit na zajímavý filmový počin o
cyrilometodějské pouti ze Skalky u Trenčína na Velehrad.
Děkuji spolupoutníci, putovalo se mi s vámi dobře.
Olga Skovajsová 24. 8. 2019
Další odkazy vztahující se k tomuto putování:
Poutní stezka Skalka nad Váhom - Velehrad, videoreportáž TV
Noe
Na Cyrilometodějskou stezku se poprvé vydali poutníci,
videoreportáž itvs24.cz
Zakončení hvězdicové pouti na Velehrad bylo v sobotu 24.
srpna
Za rodiny, církev, Evropu, mír a příhodné počasí
Trenčiansky kraj - Zo Skalky až na Velehrad
Na stránkách Zlínského kraje je článek o zahájení putování
ze Skalky nad Váhom na Velehrad
1. česko-slovenské putovanie po značenej CM ceste,
slávnostné zahájenie 21.8. 2019
Pútnické miesto Skalka pri Trenčíne, miesto konania akcie
Církevní turistika se rozmáhá
i ve Zlínském kraji - z vysílání Českého rozhlasu
Poutní trasa CM stezky mezi Svatým Hostýnem a Velehradem vede jinde, než byla před 13 léty vytýčena
Putujte s námi prostorem i časem ke kořenům slovanské kultury
9. moravská Compostela ve dnech 30. června až 4. července 2019
Co o této pouti píše Mons. Jan Peňáz na svých stránkách:
12. pěší pouť ze Svatého Hostýna na posvátný Velehrad spojená s 9.
moravskou Compostelou ze Svatého Kopečka
S pomocí Boží, s Pannu Marií Ochránkyní na cestách, pod ochranou andělů
strážných a díky obětavosti mnoha lidí jsem došli. Bohu díky. A všem Pán
Bůh zaplať.
Ze Svatého Kopečka nás vyšlo 37, nejmladší 10ti letá Pavlínka, nesli
jsme jen lehký zesilovač, pouze 3,5 kg, doprovázel nás zase obětavý p.
František Mrázek, administrativu převzaly sestry z Matice svatokopecké.
Po požehnání od místního duchovního otce jsme s malým zpožděním vyšli za
dost velkého tepla. V Tršicích jsme obdivovali, jak opravy kostela zase
pokročily a na faře bylo občerstvení zase chutnější a vydatnější. Před
Pavlovicemi se jednomu poutníkovi udělalo špatně, ale paní doktorka a
magnézium do spravily. V kostele jsme měli hned mši svatou, kázal jsem
na nedělní evangelium, někteří pak řekli, že si při něm krátce a
příjemně zdřímli. Chápu to. Děkujeme centru Ráj, cítili jsme se opravdu
jako v ráji a spali jako dudci. Druhý den nás čekalo ještě větší horko,
ale také milé překvapení na obecním úřadě ve Slavkově - vydatné
občerstvení připravené společně místními ve spolupráci s obcí. Pak už
jsme stoupali na Svatý Hostýn (letos jsem tam poprvé vyjel autem). Na
místě setkání obou cest není ani dvojitý panel - poslední svatokopecký a
první velehradský, ale skoro žádné stromy. Není to díky kůrovci, jak se
pořád říká a píše, je to vinou kůrovce. To už se zatáhlo, do baziliky
jsme vešli před 16. hodinou za zvonění všech zvonů, krátce se pomodlili
a ubytovali. V 17 byla naplánovaná mše svatá, přicházeli jsme na ni do
ztemnělého kostela, protože se úplně zatáhlo. Těsně před ní na chvíli
vypadla elektřina, po celou dobu hřmělo a voda bušila do střech i oken,
ale když jsme vyšli, bylo krásně - po dešti, jasno, krásně se nám
dýchalo.
Ráno jsme měli hlavní mši svatou, připomněl jsem slova na bazilice:
Zůstaň Matkou lidu svému, a slova z poslední sloky písně Tisíckráte
pozdravujem Tebe: Tehdy, Matko rač se zastati, která k sobě obsahově
patří, která bychom si přáli prožít na celé pozemské pouti a zažít na
jejím zakončení. Přidali se další, takže nás vycházelo 75, na tradičním
místě, kde stával panel, dostali nováčci cyrilometodějský křížek.
Zajímavé, že podobně jako na Svatém Kopečku jich zase byla asi třetina.
Zastávka v Rusavě, dvě trasy na Ondřejovsko, milý Lukoveček, milá Štípa,
povzbuzení o. Františka, další opravy a většinou autobusem do Zlína. Noc
v Orlovně, jeden poutník ji strávil bez spacáku, protože jsme ho - ten
spacák - omylem zamkli v autě.
Slovo na den od o. Ivana, nádherná cesta lesem, rozdělení poutníků na
asfaltové a hliněné, setkání u Svaté Vody skoro na minutu a milé. Přidal
se 8 letý Vítek, 9 letý Martin a devítiměsíční Pepíček, rozmilé
Oldřichovice, ale také zbožné díky o. Miroslavovi -- s kropením
poutníků, uctíváním ostatků a adorací.
Zastavení u hrobu Aničky Zelíkové, milá Napajedla, večeře i snídaně na
faře, ráno odchod po adoraci vedené o. Ryszardem.
U řeky Moravy jsme se setkali s mládeží z Opavska, která také putuje už
po dvanácté. Jdou sedm dní, ujdou celkem 150 km, dnes začínají
předposlední den, spali v Otrokovicích, dnes dojdou do Traplic, za sebou
mají už 125 km a s sebou vezou rozhlas na ručním vozíku. Také jsme jej
používali, ale nosívali ho na zádech, vážil 8,5 kg a bylo to namáhavé.
Proto jsme letos pořídili nový, nosí se přes rameno a má jen 3,5 kg.
Opavských jde kolem 80, tři do deseti let jako u nás, většina kolem
dvaceti, někdo starší, ale nikdo nad 70 let, zatímco s námi takových
bylo 7.
Cesta podle Baťova kanálu, kam se poutníci trochu cpali a cyklisté také,
takže jeden dědeček s vnoučkem na kole ho za pár vteřin naučil dvě
sprostá slova, asi nechtěně, my jsme také nechtěli nikomu zavazet. Po
cestě bratr Vladimír připomněl, že sokoli a vojáci se zdravili: Nazdar,
vodáci: Ahoj, ňoumové: Čau, ale že zažil, jak si poutníci říkali
Nazdárek. Začali jsme si to ostatním, i těm, kdo nás předjížděli nebo se
k nám blížili v protisměru.. Třeba se tím napětí mezi pěšími a kolovými
trošku uvolnilo. Nakonec jsme se tak zdravili i mezi sebou. Přidali se
ještě další, také bratr Jaroslav, který byl i na první pěší pouti z
Levého Hradce na Velehrad v roce 1982, takže na Velehrad nás vcházelo
88. Milé Jalubí a milý Katolický týdeník, letos značka Řeporyje a
bezinka, spojení s 31 poutníky Sv. Antonínka 31, přivítání panem
starostou a zástupci Matice, vstup do baziliky a první mše svatá letošní
pouti s vozíčkáři a o. biskupem Antonínem. U oltáře bylo i kněží, kteří
přišli s pěšímu poutníky z Pozořic a Milonic - 8 a ze Žarošic - 12,
takže pěších poutníků bylo nejméně 139.
Vydání pamětních listů připravených Evropskou kulturní stezkou sv.
Cyrila a Metoděje, ubytování a Dny dobré vůle.
Osobně jsme si ještě prohlédli nové sochy, které pak o. biskup Antonín
ráno požehnal.
Mons. Jan Peňáz
Z Blatnice vyšli poutníci 4.7. a jejich proud se připojil
před Velehradem k poutníkům Compostely
Fotografie z 9. moravské Compostely, úsek mezi Svatým
Hostýnem a Velehradem, autor pan Kudrnáč
Televizní reportáž z 9. moravské Compostely
Při vstupu do poutního areálu na Velehradě nás uvítají nově
nainstalované sochy sv. C+M
V neděli 12. května 2019 bude ve Štípě u Zlína pouť matek, mše sv. v 10:30
Železného poutníka se účastnilo několik stovek poutníků
V
noci z pátku 5. dubna na sobotu 6. dubna se konal již 22. ročník
Železného poutníka – pouti z baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém
Kopečku u Olomouce do baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Svatém
Hostýně.
Pouť byla zahájena mší svatou v 19 hod., po níž se vycházelo. Už na
začátku se nám Boží přítomnost dala poznat západem slunce. První
zastávka byla tradičně ve Velké Bystřici, kde se někdejší vzájemné
představování jednotlivců kvůli množství poutníků změnilo na jakési
vzájemné počítání (arci)diecézí a národů.
Druhá neoficiální zastávka byla v Tršicích, kde se poutníci občerstvili
v hospodě „U žáby“. Zde byl pro ně otevřen kostel k modlitbě.
Další zastavení se konalo na 25. kilometru v Prosenicích, kde si pro nás
naši přátelé připravili občerstvení v podobně buchet, čaje, kávy a
jiných drobností. I zde byl otevřen kostel k meditaci.
Posledním zastavením byl až Svatý Hostýn, proto si zbylých 23 kilometrů
lidé krátili modlitbami růžence. Když si někdo sáhl až na dno svých sil
a uvědomil si svou zanedbatelnost před Bohem, mohl si přivolat pomoc v
podobě organizovaného odvozu do cíle.
Na Svatém Hostýně byl pro nás otevřen poutní dům, kde si většina
poutníků ještě zdřímla a ošetřovala si své rány, povětšinou puchýře na
nohách. Ráno o čtvrt na osm byla v bazilice mše svatá, po které se
všichni odbelhali k již přistaveným autobusům a autům. Někteří
odvážlivci šli i domů pěšky.
Zakladatel a stálice – P. Marian Husek, OPraem. – byl jako vždy
přítomen. Úbytek zúčastněných kněží doplňoval svou přítomností
strahovský opat P. Daniel Janáček, OPraem. Železného poutníka se letos
účastnilo více než čtyři sta poutníků.
Vojtěch Krtek
Daří se východní Moravě prodat její kulturní a duchovní tradice?
Na východní Moravě to žije. Zatímco v některých jiných tuzemských
krajích se s vytvářením mezioborového produktu cestovního ruchu poněkud
prali, nebo dokonce ještě perou, ve Zlínském kraji se podařilo vytvořit
předpoklady rovnou pro dva. Přinesou regionu kýžené cílové skupiny?
Centrála cestovního ruchu Východní Moravy (CCRVM) se do
toho pustila s vervou a stala se regionálním koordinátorem hned dvou
mezioborových produktů vycházejících z masivního kulturního dědictví,
kterým Zlínský kraj disponuje, ale doposud naplno nevytěžil jeho
potenciál. I proto spadají oba do kategorii kulturního turismu. Avšak
zatímco produkt s všeříkajícím pojmenováním Skanzen Modrá s podtitulem
Centrum historie a tradic cílí na turisty se zájmem o nehmotné dědictví
a regionální zajímavosti, produkt nesoucí označení Cyrilometodějská
stezka míří spíše na cestovatele zajímající se o spiritualitu a
náboženství.
Po stopách bratrů ze Soluně
Produkt
Cyrilometodějská stezka vzešel z dlouhodobého mezinárodního projektu
Evropské kulturní stezky svatého Cyrila a Metoděje (EKSCM), z něhož se
následně rozvinulo stejně pojmenované sdružení právnických osob. Jeho
vznik iniciovala CCRVM společně se Zlínským krajem v roce 2013, tedy v
době připomínání 1 150. výročí příchodu soluňských bratrů na Moravu. Cíl
projektu byl ambiciózní – jeho snahou bylo vytvořit trasu s
celoevropským přesahem, která by odpovídala standardu kulturních stezek
podle kritérií Rady Evropy. V konečné podobě bude prezentovat soubor tří
páteřních tras, díky kterým se budou moci turisté vydat po stopách sv.
Cyrila a Metoděje. "Trasy jsou navrženy tak, aby propojovaly poutní
místa a zároveň přinášely informace o kulturním dědictví raného
středověku. Jedná se jak o hmotné statky, jako jsou např. sakrální
stavby, sochy, obrazy, archeologické nálezy,
naleziště a archeoparky – slovanská hradiště, muzea, galerie, knihovny a
jejich kulturní fondy a expozice, tak i dědictví nehmotné povahy," uvádí
produktová karta k projektu a dále odhaluje: "Cyrilometodějské trasy
vedou ke křesťanským kulturním kořenům evropské společnosti. Jejich
centrem je Velehrad a východní Morava, šířeji moravsko-slovenské pomezí,
ale jsou dále rozvíjeny do dalších významných evropských poutních míst."
Proto jsou hlavními turistickými cíli, k nimž chce produkt turisty dále
dovést, např. i Svatý Hostýn, poutní kaple sv. Cyrila a Metoděje na
Radhošti, hradiště v Mikulčicích či archeoparky v Chotěbuzi a Modré.
Pro koho je určen?
Produkt by chtěl jako cílové skupiny oslovit především školy a mládež,
rodiny s dětmi, tzv. singles cestovatele a seniory. Co se týká
zdrojových trhů, primární cílení je směrováno na tuzemské turisty a dále
i na klientelu ze sousedních zemí a Itálie, která má zájem o historii,
kulturu, tradice a náboženskou tematiku. Atraktivní by produkt měl být
nejen pro organizovanou turistiku v rámci náboženských či farních
spolků, ale i pro individuální cestovatele. Komunikován bude proto kromě
češtiny i v angličtině, němčině a polštině. Aktuálně je do rozvoje
produktu zapojena řada partnerů, kterými jsou nejen místní samosprávy,
ale i občanská sdružení, organizace neziskového sektoru, církevní
spolky, subjekty podnikající v cestovním ruchu i vzdělávací instituce.
Zatímco zmíněné subjekty se podílí zejména na jeho propagaci, hlavním
hybatelem a koordinátorem je sdružení EKSCM. A to si před sebe vytyčilo
vytvoření komplexní a koordinované nabídky pro poutníky a turisty na
všech trasách Cyrilometodějské stezky. "Kromě návrhu tras zveřejňovaných
na webových stránkách a mapování zajímavých míst prezentujících
cyrilometodějskou a velkomoravskou tradici připravuje (sekretariát
EKSCM) také speciální akce – cyrilometodějské putování pro veřejnost –
zážitkové putování nejen obohacené výklady o duchovním a kulturním
dědictví, ale také o dobovou gastronomii," doplňuje produktová karta
projektu. Kromě toho je také jedním z hlavních cílů koordinátora
vytvoření tzv. poutních pasů pro organizované i individuální turisty.
Tyto pasy by jim měly nabídnout celou řadu benefitů a fungovat ve své
podstatě velmi podobně jako tradiční turistické karty. A proč právě
poutní pasy? Pokud totiž bude produkt úspěšný, mohl by do budoucna
napomoci prodloužit délku pobytů poutníků a cestovatelů, diverzifikovat
udržitelnou turistickou nabídku a prodloužit sezonu. Jeho výhodou proti
ostatním produktům cestovního ruchu je dále skutečnost, že byl v
minulosti již velmi intenzivně a úspěšně komunikován skrze zahraniční
zastoupení agentury CzechTourism v Miláně italské klientele. Díky tomu
je nyní plnohodnotnou součástí nabídky italského sdružení na podporu
poutní turistiky Cammini de Europa. Zároveň je nabízen i italskou
incomingovou cestovní kanceláří Compagnia dei Cammini a spolupráce byla
zahájena i s českou agenturou TravelSmart, které poskytuje itinerář
tematické třídenní cesty nazvaný Velká Morava tehdy a dnes.
Skanzen v Modré
Druhým
mezioborovým produktem cestovního ruchu rozvíjeným ve spolupráci s CCRVM
je i projekt nazvaný Skanzen Modrá – Centrum historie a tradic, jehož
provozovatelem je stejnojmenná obec. "Destinace Skanzen Modrá je
specifická a neopakovatelná svým místem pod hradem Buchlov, bájnými
příběhy z Chřibů i bohatou historií velkomoravských a cyrilometodějských
tradic. Je nezapomenutelná díky místním přívětivým lidem, kteří
předávají své tradice a řemesla z generace na generaci. Je specifická
díky snaze navrátit staré, vyhynulé druhy rostlin a živočichů do místní
krajiny," popisuje unikátnost projektu jeho produktová karta. Jeho
mezioborovost leží především v návaznosti na starobylé tradice, jimiž
Zlínský kraj žije naplno dodnes. Zapojeny jsou do něj proto nejen místní
subjekty cestovního ruchu, ale i výrobci, řemeslníci a nositelé
kulturních tradic v regionu, z nichž je celá řada držitelem titulu
Nositelé tradic lidových řemesel i mnoha dalších ocenění. "Skanzen Modrá
s řemeslníky úzce spolupracuje – prezentují se v rámci jarmarků, trhů,
doprovodných akcí. Zboží místních řemeslníků je prodáváno jako
upomínkové lokální předměty v archeoskanzenu i Centru slováckých
tradic," popisuje dále karta. Dvě zmíněná místa jsou ostatně hlavními
cíli, které se produkt pokouší propojit s dalšími turistickými
atraktivitami v jejich bezprostřední blízkosti, jako je Botanická a
podvodní expozice Živá voda, Stezka praturů či rozhledna Modrá.
A zase ty rodiny!
Svým pojetím je proto produkt vhodný téměř pro všechny cílové skupiny
návštěvníků, přičemž největší důraz je v nabídce kladen na rodiny s
dětmi, aktivní mladé cestovatele, skupiny přátel či školní skupiny.
Primárně je směřován na domácí turisty ze Zlínského, Pardubického,
Královéhradeckého, Jihomoravského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje
či návštěvníky ze Slovenska. Sekundárně se pak snaží za ujmout i méně
náročnou klientelu ze zbývajících sousedních zemí, případně Ruska,
Ukrajiny nebo třeba i Japonska a Koreje.
Kam se posune dál?
To, že se projekt do podoby plnohodnotného mezioborového produktu
cestovního ruchu teprve transformuje, ukazuje i plán jeho dalšího
rozvoje, který byl zatím stanoven na tři roky. Během této doby by mělo
dojít v regionu nejen k vylepšení a vybudování doprovodné
infrastruktury, ale mělo by vzniknout i nové zázemí pro turisty,
kupříkladu by u významných zastavení měly být k nalezení nabíjecí
stanice pro elektrokola. Vytvořeny by měly být i další nové atraktivity
– počítá se třeba s rozšířením naučné stezky Cesta praturů, vybudování
rekreační vodní nádrže s klidovou zónou či odpočinkového parku se sadem
švestek. Jedním z úkolů, které si dále provozovatel produktu vytyčil, je
i zřízení vlastní cestovní kanceláře či agentury Skanzenu Modrá, který
by produkt pomáhal prodávat. Spolupráce s cestovními kancelářemi a
agenturami je totiž v tuto chvíli v rukou samotných zapojených subjektů.
Zatímco třeba hotel Skanzen kooperuje s CK Prahatour, ITS, Čedok či
třeba Invia, tak Archeo park Modrá navázal partnerství s cestovními
kancelářemi a agenturami zaměřenými na děti, jako jsou třeba CK Úsměv,
Agentura Sluníčko či CK Rapant. V případě obou zmíněných produktů lze
říct, že vytyčené plány, aktivity a úkoly jsou skutečně ambiciózní, což
však jen dokazuje, že jejich provozovatelé i koordinátoři životnosti
mezioborových produktů cestovního ruchu věří. Zda se kraji splní
očekávání, by se mohlo
ukázat v horizontu několika let.
Produkt by chtěl jako cílové skupiny oslovit především školy a mládež,
rodiny s dětmi, tzv. singles cestovatele a seniory.
Gaja Koláčková, 4. dubna 2019
Zde je nová trasa putování ze Svatého Hostýna na Velehrad podle představ KÚ ve Zlíně
Co pro nás (svatohostýňáky) chystá profesionální poutník Mons. Peňáz v roce 2019
Na
Velehrad i z Velehradu putujeme pěšky poděkovat svatým Cyrilu a
Metoději, s prosbou, aby jejich dědictví opravdu žilo a zvláště za
příznivé počasí, za mír, církev, vlast a za rodiny a mládež
- s dodatkem dle listu sv. apoštola Jakuba 4,15 Dá-li Pán ...
Pěší pouť ze Svatého Kopečka přes Svatý Hostýn na Velehrad
XII. ročník ze Svatého Hostýna a zároveň IX. Moravská Compostela
neděle 30.6. - čtvrtek 4.7.2019
IX. svatováclavská pěší pouť Velehrad - Svatý Hostýn
pátek 27.9. - neděle 29.9. - Slavnost sv. Václava je v sobotu.
Přihlášky a zpřesněné informace:
Mons Jan Peňáz,
http://www.poutnik-jan.cz
P. M. Dunda, http://www.fatym.com/ jáhen Ladislav Kinc,
kinc@dieceze.cz
Matice velehradská, e-mail: info@velehradinfo.cz, tel. 571 110 538,
www.velehradinfo.cz
Putování po cyrilometodějských stezkách s Vltavou
Stránky zaměřené na putování po stopách slovanských kořenů
Poutník Jan informuje na svých stránkách, že Cyrilometodějská stezka je vyznačena v terénu i v mapách
Takto si představují někteří novináři ideální vyvrcholení poutní sezóny - Dub nad Moravou
Zašová, pátek 21. září 2018 - setkání s Petrem Prokopem Siostrzonkem, arciopatem břevnovského kláštera
Panna Maria ve skále (Spálov na Novojičínsku), neděle 9. září 2018 v 10:00
Pozvánka na pouť do Určic v neděli 9. září 2018 a tisková zpráva
Varování z Vysočiny - zázračný pramen je bez vody. I na Svatém Hostýně pociťujeme její úbytek
Mnich
Hertwig popsal v 18. století nejméně 28 zázraků, jež měly mít spojení s
léčivým pramenem u Pohledu. Kvůli suchu z něj však nyní voda nevytéká.
POHLED Tisíce lidí zavítaly o víkendu po sv. Anně ke kostelu sv. Anny u
Pohledu na Havlíčkobrodsku. Konala se zde tradiční Svatoanenská pouť.
Hlavně v neděli se odehrála řada církevních obřadů. A točily se tu
desítky kolotočů. Mnozí však odjížděli zklamáni. Nemohli si nečepovat
vodu z údajně zázračného pramene.
"Je to škoda. Jezdíme sem na poutě už mnoho let. Vždy jsme si tady vodu
nabrali. Jenže už loni netekla a letos to, bohužel, není lepší," smutně
pokrčila rameny paní Ludmila ze Žďárska. "V autě máme kanystr. Ještě že
jsme se s ním netáhli z parkoviště zbytečně," dodala.
Pramen, který má údajně léčivé účinky, vyvěral ze země jen pár metrů za
kostelem. Právě kvůli němu zde vzniklo oblíbené poutní místo. Jenže v
srpnu před dvěma roky, poprvé po plných 130 letech, přestala voda z
trubky ústící do rezervoáru pod kapličkou vytékat.
"Může za to sucho, pramen vyschl a v rezervoáru nedosahuje k přepadové
trubce. Loni na jaře pár měsíců voda tekla, naposledy pak několik dní v
lednu. Od té doby nic," říká starosta Pohledu Milan Klement.
Pramen patří obci. Podle pověstí lidi uměl léčit. Teď je to spíše
naopak. V poslední době se stal jablkem sváru mezi obcí, církví a
správcem poutního místa – i obětí nešťastného zásahu dělníků. Zda se
ještě někdy vrátí jeho sláva, není vůbec jisté.
Voda je znečištěná
I kdyby voda z pramene o víkendové pouti vytékala, stejně by nebyla
použitelná. "Je znečištěná. A protože je málo vody, nepodařilo se ji
zatím vyčistit a rezervoár s odtokovou trubkou propláchnout," zmiňuje
starosta Klement.
Loni v létě se totiž v kapličce nad rezervoárem vody opravovala podlaha
a dělala nová drenáž u vchodu. A dělníci nešťastně svedli hadicí
povrchovou vodu do nádrže, v níž se hromadila pramenící voda.
"Neuváženost tohoto našeho kroku se projevila během přívalového deště,
kdy došlo ke kontaminaci studánky povrchovou vodou," přiznal následně v
obecním zpravodaji jeden z dělníků Jan Novotný mladší.
Následné laboratorní rozbory ukázaly, jak moc je voda znečištěná.
Dostaly se do ní koliformní bakterie, což jsou organismy fekálního
původu. Od té doby se studánku vyčistit nepodařilo. "Když je málo vody,
nebylo možné to zatím řešit," podotýká Milan Klement.
Jednoduchá není ani situace, kdy pramen patří obci a kaplička, pod níž
se rezervoár nachází, církvi. "Chtěli bychom mít k rezervoáru stálý
přístup, abychom množství vody mohli monitorovat," poznamenal pohledský
starosta.
Zásobník na vodu se nachází přímo uprostřed kaple pod podlahou, v místě,
kde stojí těžký betonový sokl s velkým opracovaným kamenem na svém
vrcholu. Včera na něm lidé zapalovali svíčky. Interiér kaple je nově
rekonstruovaný.
Naposledy byl "vstup" do rezervoáru otevřen před opravou loni na jaře.
Tehdy ho prohlédli odborníci, studna byla prozkoumána 3D skenerem,
nahlédli do ní archeologové a postup prací při snaze o obnovení pramene
posoudili i památkáři.
Obec při té příležitosti instalovala novou litinovou přepadovou trubku.
Znovu podobným způsobem rozkopávat novou podlahu a přesouvat těžký sokl
správce poutního místa nechce. "Ale i havlíčkobrodské děkanství má velký
zájem na tom, aby voda znovu tekla a aby pramen dával čistou vodu.
Bohužel se zde sešlo víc věcí najednou a sucho je tím největším
problémem," pravil Oldřich Kučera, děkan brodské farnosti, pod níž
Pohled spadá. Jak dodal, po pouti se děkanství s představiteli Pohledu
dohodne, jak to udělat, aby obec měla k rezervoáru přístup a mohla
množství vody monitorovat. "Přístup jí umožníme," slíbil děkan.
Mnich zapisoval zázraky
Vodu ze zdejšího slabě radioaktivního sirnato-železitého pramene lidé
čepovali už nejméně od poloviny 18. století. Traduje se, že má léčivé
účinky. Může za to údajný zázrak, kdy otíráním očí svatoanenskou vodou
byla uzdravena poloslepá žena dřevaře Tondla.
Tato informace se rychle roznesla po okolí a u pramene pod kapličkou
přibývalo poutníků i nemocných. Opat pohledského kláštera Bohuslav
Tureček a abatyše Kandida Marešová nechali kvůli množícím se zázrakům
postavit v místě roku 1752 poustevnu. "Šlo o jednopatrovou zděnou budovu
se šindelovou střechou, umístěnou na ostrůvku odděleném od okolí vodním
příkopem," popisují pohledské webové stránky.
Do poustevny byl povolán mnich František Augustin Hertwig, jehož úkolem
bylo zapisovat zázraky, které se u studánky udály. Do roku 1773 jich
popsal 28.
Počet přicházejících poutníků rychle vzrůstal, šplhal do tisíců. Proto
byl z milodarů postaven rokokový kostelík, v roce 1761 byl vysvěcen a
roku 1766 obohacen o dva malé zvony. Poutní éra symbolicky končí roku
1824 přestavbou kapličky u pramene na větší kapli. Zájem poutníků však
ani v posledních letech neopadá.
Mladá fronta Dnes, 30.7.2018, Martin Vokáč
Trasy po stopách věrozvěstů
Od pohanského boha Radegasta k „bohyním“ na Žítkové: i tudy směřuje
část Cyrilometodějské stezky, jejíž značky se už letos objeví v krajině.
Poutní trasa povede také k Moravskému krasu a plánuje se i propojení se
Slovenskem.
„V letošním roce bude na Moravě vyznačeno celkem tři sta kilometrů
poutních tras Cyrilometodějské stezky. Stane se tak na základě dohody o
spolupráci uzavřené s Klubem českých turistů,“ uvedl radní Zlínského
kraje Jan Pijáček. Právě Zlínský kraj stál totiž před pěti lety u zrodu
projektu, který si vznik stezek a potřebné infrastruktury vytkl za cíl.
Značené trasy mají být prozatím tři a jejich styčným bodem bude
Velehrad. První začíná na Pustevnách v blízkosti hory Radhošť a povede
přes Svatý Hostýn, druhá vychází z Vranova u Brna a její zastávky tvoří
poutní místo Křtiny a hora sv. Klimenta u Osvětiman. Třetí stezka pak
propojí Velehrad s Luhačovicemi a obcí Žítková a v jednání je i její
prodloužení na Slovensko, do Trenčína a Skalky nad Váhom.
Zájem o rozvoj poutních stezek podle zástupců Zlínského kraje rezonuje
na úrovni států, krajů i obcí už od roku 2013, kdy se připomínalo 1150.
výročí příchodu slovanských věrozvěstů. Snahou je postupně vybudovat
turistickou trasu odpovídající standardu kulturních stezek podle
kritérií Rady Evropy. „Podařilo se nám za uplynulých pět let upevnit
zájmové sdružení právnických osob Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a
Metoděje. Před sebou teď máme nejdůležitější etapu, zavedení
Cyrilometodějské stezky v moravsko-slovenském příhraničí,“ sdělila
Martina Janochová, ředitelka sdružení, které o vznik stezky pečuje.
To už má za sebou několik vydaných publikací, například poutní průvodce
dvěma trasami směřujícími na Velehrad ze Svatého Kopečka u Olomouce a ze
slovenského Šaštína, nebo knižně zpracovaný příběh svatých Cyrila a
Metoděje. A vznikly také dvě „hledačky“ pro rodiny s dětmi: sady
zastavení po různých místech spojených s věrozvěsty, Velkou Moravou a
Velehradem, přičemž na každém stanovišti je třeba splnit nějaký úkol s
danou lokalitou související.
Sdružení vedle toho uspořádalo výtvarnou soutěž „Putování dějinami s
Cyrilem a Metodějem“. To, jak příběh slovanských věrozvěstů oslovuje
dnešní školní mládež na obou stranách česko-slovenské hranice, pak mohli
lidé zjistit na výstavě došlých prací v polovině června v Kunovicích na
Uherskohradišťsku. Do soutěže se zapojily děti a mládež ze čtyřiceti
škol od Kladna po Košice. „Dokazuje to, že naše národy cyrilometodějská
tematika spojuje a že mladá generace a pedagogové ctí odkaz slovanských
apoštolů,“ uvedl radní Zlínského kraje a poslanec Petr Gazdík.
Konference, která se k celému projektu Cyrilometodějské stezky
uskutečnila taktéž v polovině června, podle Martiny Janochové uvítala
kolem osmdesáti českých i slovenských odborníků z oblasti veřejné
správy, regionálního rozvoje, cestovního ruchu, kultury i církve.
„Představili jsme při ní nový přístup rozvoje stezky, založený na
spolupráci a komunikaci s partnery a odborníky z různých sfér i s
místními subjekty,“ dodala Janochová.
Iniciativu oceňuje také olomoucké arcibiskupství, jehož územím má
převážná část plánovaných stezek procházet. „Odkaz sv. Cyrila a Metoděje
jako patronů Evropy je natolik zásadní, že vše, co přispívá k jeho
popularizaci, a to nejen mezi věřícími, je velmi záslužné,“ zmínil
pomocný biskup a zároveň biskupský delegát pro kulturu a památky Antonín
Basler. Znalost kořenů naší kultury v evropském kontextu podle něj
přispívá k jejich upevňování v současnosti. „Ať tato snaha prospěje
dobru všech našich spoluobčanů,“ uzavřel.
KT č.29, Jiří Gračka
Další odkazy k tématu:
Matice svatohostýnská byla zastoupena jako
pozorovatel na VH
Evropské kult. stezky sv. Cyrila a Metoděje
Putování dějinami s Cyrilem a Metodějem
Na Moravě vyznačí prvních
300 kilometrů Cyrilometodějské stezky
XII. pouť ze Svatého Hostýna a XII. Moravská Compostela ve dnech 30. 6. - 4. 7. 2018
Putujeme na poděkování svatým Cyrilu a Metoději, s prosbou, aby
jejich dědictví opravdu žilo a zvláště za mír, církev, vlast a rodiny a
mládež po poutních cestách, které byly zbudovány maticemi mezi hlavními
moravskými poutním i místy:
Svatý Hostýn - Velehrad od r. 2008, Svatý Kopeček - Svatý Hostýn od r.
2010, Velehrad - Svatý Antonínek od r. 2012.
Bohu díky. Andělům strážným a všem svatým díky. Pán Bůh zaplať všem
dobrodincům.
11. pouť ze Svatého Hostýna, 8. Moravská Compostela, moje už 23. pouť po
této trase, i když některé etapy jsem kvůli službě ve farnosti někdy
přeskočil
Bohu díky, jeho andělům a svatým též!
Pán Bůh zaplať všem našim pomocníkům a dobrodincům, kteří se postarali o
naše ubytování a výživu, zvláště na Svatém Kopečku, v Tršicích, v
Pavlovicích, v Slavkově, na Svatém Hostýně, v Lukovečku, ve Štípě, ve
Zlíně, v Oldřichovicích, v Napajedlích, v Jalubí a na Velehradě. Díky p.
Mrázkovi za vožení zavazadel.
Ze Svatého Kopečka nás v sobotu 30.6. 2018 vyšlo 39, ze Svatého Hostýna
už 94, na Velehrad došlo 103, tam nás čekalo 28 poutníků ze Svatého
Antonínka, v bazilice P. Pohanka s 45 žarošickými a P. Lacina s 11
poutníky z Pozořic a Milonic - celkem zatím 178. Mezi nimi více rodin a
hodně mladých. Bohu díky. Upřesnění jsou možná a žádaná.
Zajímavosti:
První dva dny foukal ostrý vítr, bylo to, příjemné, ale museli jsme si
hlídat klobouky. Bylo vidět do daleka.
Fary i kostely na trase každým rokem rostou do krásy, uvnitř i zvenku.
Osobně mám dojem, že žádná geologická eroze nefunguje, každý kopec se mi
každým rokem zdá vyšší.
Nejkrásnější dojem jsem měl na Svatém Hostýně, kde si na trávníku pod
prvními schody, tedy u nohou Panny Marie, hrály malé děti a když nás
poutníky uviděly a uslyšely, úžasem otevřely svá dětská kukadla dokořán.
Vícekrát po cestě jsme dostali neplánované občerstvení na cestu.
Česká televize za námi přijela už 3.7. takže se ve zprávách z pěšího
putování objevily i milé Oldřichovice.
Krásné uvítání panem místostarostou na Velehradě.
Poprvé společná fotka všech poutníků u opatského domu s bazilikou v
pozadí.
Mši sv. sloužil biskup Josef Nuzík.
Pak všem poutníkům vydány krásné pamětní listy připravené Evropskou
kulturní stezkou sv. Cyrila a Metoděje.
Poutník Jan
Poutníci jdoucí na Velehrad, lidé žijící na Velehradě a poutníci z Velehradu, úvaha nejen o této pouti
230 fotografií z putování mezi Svatým Hostýnem a Velehradem ve dnech 2. - 4. července
Trochu jiné poutnictví než o jakém se píše na našich stránkách, ale takových hledajících poutníků je mnoho
Seznam zpřístupněných kostelů s průvodcovskou službou v Moravskoslezském kraji
Seznam poutních míst v ČR, která budou nově národními kulturními památkami
Mše sv., kterou odsloužil o. Marian Kuffa na poutním místě Maria ve Skále
Poutník z Prostějova zdolal na jihu Evropy 1200 kilometrů
Papež František vydal dokument o poutních místech
Seznam katolických poutních míst v Česku
Turistům a především poutníkům je určen popis Cyrilometodějských tras na Moravě a vytištěný průvodce
Poutní místa na Východní Moravě v rámci CM stezky - videoklip
Co na nás (svatohostýňáky) chystá profesionální poutník Mons. Peňáz v roce 2018
V.
pouť moravských matic - neděle 15. dubna v Zašové
XI. ročník Svatý Kopeček - Svatý Hostýn - Velehrad,
zároveň VIII. Moravská Compostela: Svatý Kopeček - sobota 30.6. - středa
4.7. 2018 - 110 km, noclehy: 30.6. Pavlovice, 1.7. Svatý Hostýn, 2.7.
Zlín, 3.7. Napajedla, 4.7. Velehrad, je však možno jít jen ze Svatého
Hostýna až 2.7.ráno - 60 km
IX. svatováclavská pouť: Velehrad - (Napajedla nebo
Pohořelice) - Štípa - Svatý Hostýn, pátek 28.9 v 10:00 mše sv. v
bazilice - neděle 30. 9. - 60 km
Upřesněné informace hledejte na http://www.poutnik-jan.cz/
Poutník Jan nachodil přes 10 tisíc kilometrů. Teď slouží v rodném kraji
Diplomová práce zaměřená na CM poutní trasu mezi Svatým Kopečkem, Svatým Hostýnem a Velehradem
Vážená paní, vážený pane,
jsem studentkou Mendelovy univerzity v Brně, Fakulty regionálního
rozvoje a mezinárodních studií a v současné době pracuji na diplomové
práci. Práce se zabývá zjištěním úrovně spokojenosti a potřeb poutníků,
přičemž důraz je kladen na poutní trasy spojené se sv. Cyrilem a
Metodějem a na rozvoj těchto tras v České republice.
Cílem mého výzkumu je pomocí analýzy dotazníkového šetření
identifikovat, co je pro poutníky na konkrétní trase (Svatý Kopeček –
Velehrad) důležité a co by eventuálně zvýšilo jejich spokojenost.
Vyhodnocení dotazníků přispěje k rozvoji dalších poutních tras v České
republice a také k vybudování mezinárodní sítě těchto stezek.
Touto cestou bych Vás ráda požádala o rozeslání dotazníku mezi farníky a
přátele - poutníky.
Níže posílám odkaz na dotazníkový formulář, který můžete šířit dále.
Pokud uznáte za vhodnější variantu tištěnou verzi a nabídnutí např. po
mši svaté nebo na farních setkáních, posílám také dokumentový soubor k
vytištění.
Velice si vážím každé vaší pomoci.
S přátelským pozdravem,
Klára Valová
Mendelova univerzita v Brně
Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Ústav jazykových a kulturních studií
xvalova7@node.mendelu.cz
Odkaz na online dotazník:
https://docs.google.com/forms/d/1HegD4RtcpEFn1SJ4zZC_GoY4Tc4y_1YK9BoErENU92I/edit
Církevní památky ve Zlínském kraji přilákaly 217 tisíc lidí
Kde v Česku najdete tajemná místa se silnou energií? My vás tam dovedeme!
Nemusíte cestovat až do Peru na Machu Picchu, abyste načerpali novou energii, klidně si vezměte dobré boty, batoh a vyrazte na místa, která se nacházejí na našem území. Jsou tajemná a mají léčivou moc, takže tam najdete nejen klid na duši, ale taky se můžete uzdravit. Která to jsou?
Vrch Hostýn
Nachází se na Moravě a zhruba dvě stě let před naším letopočtem tam
Keltové postavili rozlehlé hradiště. Poutní místo bazilika Nanebevzetí
Panny Marie tu byla postavena až v 18. století. Lidé, kteří sem jezdí,
potvrzují, že je místo nabíjí příjemnou a pozitivní energií, až se
dostaví pocit tepla.
Andělská hora
Zřícenina, která se nachází v Karlovarském kraji, je oblíbené poutní
místo. Jeho zvláštností je trojúhelníková dispozice, takže doslova srší
energií. Celá oblast působí pozitivně na lidský organismus a potvrzují
to i senzibilové. Prý se tu zbavíte napětí, úzkosti či deprese.
Svatý kopeček
Je jednou z velkých dominant Mikulova, a pokud jste tam ještě nebyli, honem to napravte. Na kopci je kostel, zvonice a křížová cesta. Právě ve zvonici je velmi silný zdroj energie. Stačí, když si sem sednete nebo lehnete na zem, zavřete oči a chvíli na sebe necháte tyhle síly působit.
Říp
Je nejen symbolem české národní historie, ale památná hora Říp má i
velmi silnou energii, kterou na vás může přenést. Ne nadarmo se říká, že
každý Čech by měl aspoň jednou v životě na Říp vystoupat.
Panenský Týnec
Tento nikdy nedokončený chrám přitahuje nejen léčitele a psychotroniky,
ale i obyčejné lidi. Má totiž silnou pozitivní sílu a pocítíte ji na
vlastní kůži tím, že vás bude mravenčit po celém těle. Údajně zde
přijdete o špatnou náladu, zbavíte se smutku a načerpáte elán a
pozitivní myšlení.
Poutní kostel Křtiny
Patří k našim nejstarším poutním místům a jde o největší stavbu
Santiniho-Aichela na půdorysu řeckého kříže. Staré pověsti říkají, že ve
zdejším údolí křtili Cyril a Metoděj a jejich žáci. Kdo ví, kolik je na
tom pravdy, ale silnou energii tu skutečně pocítíte.
Boží kameny
Tohle místo vhodné na meditaci leží nedaleko Strakonic a prý se tu
nabijete pozitivní energií úplně nejvíc ze všech míst! Jde o shluk
kamenů, které jsou nabíjené kosmickou energií. Léčivé účinky má údajně
kámen ve tvaru lodi. Stačí si k němu sednout a dotknout se ho a zbavíte
se chronických zdravotních obtíží.
Vyšehrad
Bájný Vyšehrad je magické místo v Praze. Má silnou energii a je opředen
spoustou legend. Leží na průsečíku několika energetických linií, a snad
proto je tak magický. Patří k energeticky nejsilnějším místům u nás a
můžete zde čerpat energii ze stromů nebo dotykem menhirů, které jsou
rozmístěny v různých koutech celého Vyšehradu. Nejznámější jsou tři
Čertovy sloupy. Pokud potřebujete nalézt odpověď na vaše otázky, zajděte
do kostela sv. Petra a Pavla, kde je určitě najdete.
Blesk.cz, 24.11.2017, fotogalérie
Svatováclavské putování 2017 z Velehradu na Svatý Hostýn
Jubilejní X. pouť Svatý Kopeček - Svatý Hostýn - Velehrad, 30.6. - 4.7.2017
na poděkování svatým Cyrilu a Metoději, s prosbou, aby jejich
dědictví opravdu žilo a zvláště za mír, církev, vlast a rodiny a mládež
po poutních cestách, které byly zbudovány maticemi mezi hlavními
moravskými poutním i místy: Bohu díky za počasí - pršelo jen v noci a
nás padla občas jen rosa, slunce nepálilo naplno, často bylo pod mrakem
- a za rodiče a zdraví a tělo - andělům a svatým díky za ochranu po
cestě - nic vážného se nestalo.
Ze Sv. Kopečka nás 30.6. vyšlo 36, ze Sv. Hostýna už 99 a roční ANIČKA v
kočárku a pan řidič doprovodného vozidla obětavý František Mrázek. Asi
20 % poutníků mělo pod 20 let, byli mezi nimi i tři hoši školou povinní:
Štěpán, Martin a Vojtěch. Nejstarší byla 78-letá Jitka, nejstarší kluk
měl o 5 let méně.
Když jsme šli po rovině od Olomouce na Sv. Hostýn, byly často u cesty
kříže. Všiml jsem si, že kolem každého byla pečlivě vysečena tráva, asi
4 metry z každé strany a po celé ploše příkopy či okraje, až k plodině
pěstované na poli. To jsem v jiných částech naší vlasti neviděl, i když
je mi jasné, že ve svahu se tak pěkný čtverec vyséci nedá. Jsou oblasti,
kde se ani nesnaží aspoň tu vysokou plevel trochu uklidit. Milá a
příjemně překvapivá byla zastávka ve Slavkově pod Hostýnem.
3.7. jsme byli přijati v kostele sv. Zdislavy v Oldřichovicích, kde jsem
do pamětní knihy svým jménem a podle pravdy napsal, že "kopce jsou
každým rokem vyšší" a jménem všech také podle pravdy, že "přijetí je
každým rokem vřelejší". Totéž by se dalo napsat na každém místě, kde se
zastavíme. 4.7. nás kolem Baťova kanálu už šlo 121, protože dojeli
poutníci z Novojičínska, kteří pěšky po nedělích doputovali do Napajedel
(a F. Mrázek jel před námi po státní silnici).
Poslední den nás od půl šesté ráno asi do půl dvanácté dopoledne
natáčela Česká televize. Je zajímavé, že z těchto bezmála šesti hodin
práce v terénu vznikl po hodinách práce ve stříhárně dvou a
čtvrtminutový pořad, který pak vysílali večer. U Jalubí jsme 4.7. viděli
v polích první kombajny. Letos už začaly žně, ačkoli se tvrdí, že datum
5.7. pro svátek sv. Cyrila a Metoděje bylo vybráno tak, aby už byly
skončené poslední senoseče v horách a zároveň aby bylo před začátkem
prvních žní na rovinách.
O. Jan
Mše sv., kterou odsloužil o. Marian Kuffa na poutním místě Maria ve Skále (u Oder)
Antonín Cyril Stojan, moravský římskokatolický duchovní a politik
se zasloužil o obnovu a povznesení nejvýznamnějších moravských poutních míst – Svatého Hostýna a Velehradu. Rozdal vše, co měl. Ještě v požehnaném věku nosil v rukou na Hostýn cihly. Díky někdejšímu arcibiskupovi Antonínu Cyrilu Stojanovi (1851–1923) přijíždějí na pouti na Moravě desítky tisíc lidí.
V
poutnické sezoně stoupají po schodišti ke slavné hostýnské bazilice
denně stovky až tisíce párů nohou. Stejně tak si houfy lidí pravidelně
prohlížejí nádherný areál velehradského kláštera, začátkem července se
jich sem na Dny lidí dobré vůle sjíždějí desítky tisíc. Obě poutní místa
v kraji jsou notoricky známá věřícím i ateistům a patří mezi
nejnavštěvovanější lokality v celé zemi.
Největší radost by z toho měl jeden člověk: Antonín Cyril Stojan.
Výjimečný římskokatolický duchovní, který tato místa zpropagoval tak, že
jejich věhlas daleko přesahuje české hranice.
"Byl by určitě moc rád. Hostýn i Velehrad dnes mají obrovský duchovní
význam, on tu ale budoval zázemí prakticky z ničeho. My jen navazujeme
na jeho práci," říká předseda Matice svatohostýnské Lubomír Vývoda.
Stojan si Hostýn ani Velehrad nevybral náhodou. Rodák z Beňova na
Přerovsku k nim měl hlubokou úctu a miloval je už od mládí. Důležitou
roli hrála samozřejmě víra. Už jako chlapec se Antonín Stojan (jméno
Cyril přijal později při biřmování) chtěl stát knězem.
Měl pro to výborné předpoklady, patřil vždy k nejnadanějším žákům a
vynikal na všech školách, které studoval. Jeho spolužák z Kroměřížského
piaristického gymnázia Antonín Daněk vzpomínal, že "za Stojana to byla
nejslavnější éra kroměřížského gymnázia a doba rozmachu slovanského
vědomí a sebevědomí." Už v mládí vedl mezi spolužáky plamenné
vlastenecké projevy, stejně jako později v 70. letech 19. století v
kněžském semináři v Olomouci, kde při studiu na kněze musel podle zákona
zároveň plnit vojenský výcvik. "Jakožto bohoslovec voják diskutoval
zapáleně se svými druhy o významu posvátného Velehradu pro dějiny
moravské a vzbuzoval lásku k posvátnému Hostýnu," stojí v kronice
kněžského semináře.
Místo kožichu koupil knihy
To už se naplno projevovala jeho podnikavost. Pomocí inzerátů v novinách
a za pomoci různých knihkupectví a duchovní správy shromáždil spoustu
poučně-zábavných knih, jimiž podporoval chudé obce na venkově. Díky tomu
mohlo po celé Moravě vzniknout hned několik knihoven.
Vyhlášený byl i tím, že uměl neobvykle důsledně získávat prostředky. A
když vybíral příspěvky na obnovení velehradské svatyně, jeho kolegové ze
studií si z něj utahovali. "Přišel do některé studovny a bohoslovci
říkali: Držte si kapsy, Stojan jde!" uvádí jeden z mnoha Stojanových
životopisců, teolog Zdeněk Libosvar.
Tato pověst jej provázela po celý život. I poté, co byl vysvěcen na
kněze a vyměnil několik působišť, vždy platilo, že horlivě pracoval a na
své záměry využil všechny finance, co měl k dispozici.
O jeho až marnotratné štědrosti, kdy se snažil lidem pomoci za každou
cenu, se traduje řada příběhů. Měl vyloženou radost, pokud mohl někoho
obdarovat, klidně i chudáka na nádraží.
Dnes již zesnulá učitelka a spisovatelka Marie Holková ve své knize
popsala historku ze Stojanova působení v Příboře. Když mu tamní řezník
poslal peníze, aby si koupil pořádný kožich a nebyla mu v kostele zima,
za týden jej spatřil v jeho starém kabátě. "Já kožich nekoupil.
Potřeboval jsem peníze na české knihy. Pro naše lidi. Do knihoven na
venkov. Že se nezlobíte?" vykládal mu bezelstně Stojan.
Víra a vlastenectví jej přivedlo i do politiky, jako člen Katolické
strany národní byl na konci 19. století zvolen za poslance do Říšské
rady. V parlamentu zůstal až do zániku monarchie a politicky aktivní byl
i po první světové válce. Do svého úmrtí v roce 1923 byl stále obratným
a schopným senátorem.
"Na schůze, kde byl řečníkem Stojan, se lidé jen hrnuli. Vždy mluvil
vtipně a k věci," líčila Holková.
Stejně tak stoupal Stojan církevní hierarchií, jedenáct let dělal faráře
v Příboře, dvacet let v Dražovicích u Vyškova, dalších devět působil
jako probošt kroměřížský. Vrcholem bylo jeho jmenování arcibiskupem
olomouckým v roce 1921.
Souběh funkcí, duchovních povinností i propagační a budovatelské
činnosti znamenal, že Stojan pracoval takřka bez přestání. Často spával
jen několik hodin denně v nočních vlacích. "Aby ušetřil čas, jeden z
největších pokladů života, jezdil do Prahy v noci a nočním rychlíkem se
vracel do Olomouce," vzpomínal katolický kněz František Vymětal.
Dvě místa, která miloval
Byť působil na mnoha místech, za celý svůj život tíhl ke dvěma –
Velehradu a Hostýnu. Před tamními svatostánky čerpal sílu, modlil se k
Panence Marii a uctíval cyrilometodějskou tradici. O těchto místech
povídal, když byl třikrát v Římě na audienci u papeže. Dovezl odtud
částečku nalezených cyrilometodějských ostatků pro Velehrad a posvěcené
posvěcené korunky na Svatý Hostýn.
Celý život pracoval na obnově a rozkvětu obou poutních míst. Na
Velehradě stál u zrodu spolku Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje, na
Hostýně pomáhal založit Matici svatohostýnskou, které pak dělal
předsedu. Nešlo mu jen o opravy stávajících památek, ale pomohl k
postavení nových budov, které dnes slouží jako zázemí pro poutníky.
Vyjednal odkoupení vrcholu Hostýna od barona Laudona, jemuž patřil
pozemek hory svatohostýnské. Jeho zásluhou vznikl na Hostýně klášter,
opravil se kostel i kaple sv. Jiljí. Zorganizoval obrovské poutě.
"Když přivezl z Říma obraz Zvěstování Panny Marie, který posvětil Svatý
Otec Lev XIII., sešlo se na Hostýně sto tisíc poutníků," připomínal
Libosvar.
Stojan však myslel i na praktické věci. Nechal vybudovat útulnu pro
příchozí, s radnicí Bystřice vedl spor o přístupovou stezku, vyjednal
zřízení prodejních stánků. Na kopec přivedl elektřinu i telefon.
"Na stopy jeho činnosti je možno na Hostýně narazit opravdu všude,"
výstižně shrnul Libosvar.
Stejně usilovně pracoval rovněž na Velehradě. Dodnes se vypráví, jak
ještě jako mladík sehnal pro zvelebení tamního chrámu třicet tisíc
zlatých v loterii. Ta čítala celkem 200 tisíc losů a nabídla šest tisíc
věcných výher, které Stojan shromáždit od světských hodnostářů, šlechty
i kněžstva.
Proslul také pořádáním unionistických sjezdů za účelem sbližování
západního a východního křesťanství.
Na Velehradě jsou dodnes budovy či organizace, které nesou Stojanovo
jméno. Například exerciční dům Stojanov, který slouží pro odborná
cvičení, meditaci i jako ubytovna pro poutníky, nebo Stojanovo
gymnázium. Tatíček Stojan, jak mu dodnes lidé přezdívají, se zasloužil o
postavení celkem 139 nových kostelů a 64 far, významně pomohl při opravě
159 kostelů a 29 far.
Neobvyklá štědrost jej provázela i ve funkci arcibiskupa. Neslo to i
negativní důsledky, jeho nástupce musel řešit dluh 16 milionů korun.
Extrémní práce do roztrhání těla se časem velmi neblaze podepsala na
Stojanově zdraví. Lidé, kteří jej potkávali, o něm říkali, že je to
první člověk, který má ohromné mozoly od psaní. Jenže silná únava
způsobila závažnější onemocnění.
V roce 1922 začal arcibiskup slábnout, bylo mu 71 let. Přestože se
necítil dobře, stále myslel na svá milovaná místa. Nechal pod Hostýnem
shromáždit velikou hromadu cihel, z nichž chtěl na svatém kopci postavit
poutní dům. "Sám vynesl na kopec první cihlu. Jeho příklad zapůsobil na
poutníky, že vynášeli cihly a ušetřilo se tím na dopravě na 50 tisíc,"
popsal Libosvar.
V následujícím roce Stojan částečně ochrnul, prodělal pět mrtvic a
zůstával v posteli. I odtud se snažil pracovat. Stálým ležením se u něj
však vyvinul zápal plic. Ze sna prý vzlykal "Velehrade, Velehrade". Se
smrtí byl smířený, ale nejvíce ho drásalo pomyšlení, že už nikdy neuvidí
milovaný Velehrad a Hostýn...
Mladá fronta Dnes, Ondřej Holubec
Společná pouť matic spojených s moravskými poutními místy - neděle 2. dubna 2017 v 10:00 na Velehradě
Do kostelů v Moravskoslezském kraji bezplatně a s průvodcem
Částku 1,2 miliónu korun dá Moravskoslezský kraj na zpřístupnění
zhruba 30 sakrálních staveb patřících biskupství ostravskoopavskému. To
se bude na projektu Otevřené chrámy 2017 podílet částkou 800 tisíc
korun. Kostely a poutní místa budou bezplatně zpřístupněny od 1. května.
"Je tady dlouhodobá poptávka po zpřístupnění sakrálních staveb. Lidé
chtějí navštěvovat kostely v rámci svých turistických aktivit a
cykloturistiky," řekl jeden z důvodů, proč budou chrámy otevřeny,
náměstek hejtmana pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo (KDU-ČSL).
Dodal, že kraj tak chce změnit i vlastní negativní image, neboť bývá
označován za region s nejmenším počtem zpřístupněných památek v České
republice.
Peníze z krajské dotace využije biskupství hlavně na financování
průvodců v kostelech a propagaci projektu. Další provozní náklady budou
církev a jednotlivé farnosti financovat ze svých rozpočtů.
Zpřístupněné kostely budou rozděleny do tří kategorií. Celoročně šest
dní v týdnu bude otevřena katedrála Božského Spasitele v Ostravě,
konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě, kostel Povýšení svatého
Kříže v Karviné, kostel sv. Jana a Pavla ve Frýdku-Místku a kostel v
Havířově.
"Chrámy a kostely jsme vybírali tak, aby v největších městech kraje byl
celoročně šest dnů v týdnu otevřen alespoň jeden kostel. V letní sezóně
a o víkendech budou otevřeny nejvýznamnější poutní chrámy a historicky
pozoruhodné a turisticky atraktivní kostely," vysvětlil projektový
manažer biskupství Miroslav Přikryl.
Chrámy
na dvou nejznámějších poutních místech v kraji, bazilika Navštívení
Panny Marie ve Frýdku a poutní chrám Sedmibolestné Panny Marie na
Cvilíně u Krnova, budou otevřeny šest dní v týdnu od května do října.
Ve stejném období, ale jen o víkendech a svátcích bude otevřeno i
dalších 22 kostelů. Půjde mimo jiné o kostel sv. Petra z Alkantary v
Karviné-Dolech, dřevěné kostely ve Štramberku a Gutech, kostely sv. Jana
Křtitele ve Frýdku, sv. Martina v Krnově, sv. Hedviky v Opavě, sv.
Benedikta v Krnově-Kostelci nebo sv. Michaela v Hrozové. Více o projektu
na
www.doo.cz/otevrenechramy. Podle náměstka hejtmana jde o to, aby
lidem byly dostupnější nejen památky, ale také koncerty, výstavy,
festivaly či divadelní představení. Dosáhnout toho chce navyšováním
krajských dotací do kultury a památkové péče. "Pro tento rok se nám
podařilo meziročně navýšit tyto dotace ze 48 na 66 miliónů korun. A pro
další léta se uvažuje o pravidelném navyšování této podpory každoročně
minimálně o 10 procent. Pokud tady chceme špičkové umělce a umění či
zvýšit turistický ruch, bez peněz se to neobejde," upozornil Curylo.
Pavel Karban, Právo
Velké pěší poutě 2017
Ze Svatého Kopečka přes Svatý Hostýn na Velehrad na počátku letních
prázdnin se bude konat
30. června až 4. července.
VIII. svatováclavská pěší pouť Velehrad - Svatý Hostýn ve dnech 28.-30. září 2017.
Pěší celonoční postní pouť ze Svatého Kopečka, mše sv. na závěr v So 1. dubna 2017 v 7:15 .
Poděkování Mons. Janu Peňázovi
Jedno
nepravdivé přísloví říká, že dobré věci se pochválí samy. Napadá mne,
když jsem si na internetových stránkách prohlížel fotografie z již
devátého ročníku putování na Velehrad ze Svatého Hostýna. Koná se vždy
začátkem července na úvod cyrilometodějských slavností. I letos putovala
více než stovka poutníků, kteří se cestou modlili a rozjímali. Hlavní
postavou ve všech ročnících je zcela jistě Mons. Jan Peňáz, farář z
farnosti Křtiny. Spolupracovali jsme s ním již při vytvoření poutní
trasy a každoročně je tento kněz zároveň jakýmsi duchovním vůdcem všech
poutníků. Na tom všem je vidět, že nestačí budovat pouze hmotné věci
(poutní trasy), ale mnohem důležitější je dávat těmto hmotným věcem
smysl (konat poutě), aby sloužily dobru. Tuto myšlenku by možná bylo
dobré používat vždy na začátku budování nejrůznějších velkých projektů,
které v církvi plánujeme. Tedy že nejde o samotný hmotný cíl našeho
snažení, ale hlavně o výsledky v duchovní rovině, zda ta či ona věc
prospěje naší spáse.
Děkuji Mons. Janu Peňázovi za úsilí a obětavost, které každoročně již
devět let věnuje poutní stezce Svatý Hostýn – Velehrad.
Aleš Dufek
