Střípky ze života církve a kolem ní v roce 2022

 

Lesní kaple v Přílepech u Holešova zasvěcená Panně Marii Svatohostýnské
  Poutní místo Panny Marie Karmelské a klášter karmelitánů v Kostelním Vydří

Karmelská pouť v Ostravě

Arcidiecéze olomoucká má od 4. července nového administrátora,

Modlitba arcibiskupa Graubnera u mariánského sloupu, Praha 2. července

Tři fotogalérie z uvedení arcibiskupa Graubnera na svatovojtěšský stolec, Praha 2. července

  Mezi čestnými hosty u tohoto významného odpoledního okamžiku v sobotu 2. července na Staroměstském náměstí v Praze byli i zástupci Matice svatohostýnské, foto Michaela Vraná

S arcibiskupem Graubnerem se loučil našlapaný olomoucký dóm, přijela celá Morava ...

Fotogalerie: Apoštolský nuncius dorazil na pražské arcibiskupství

Apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo je již v České republice

Ve čtvrtek 30. června jsme se loučili s o. arcibiskupem Janem

Nový olomoucký arcibiskup by měl být znám do roka

Děti v rodinách nebo raději domácí mazlíčci?

Děti dnes prožívají mládí jinak než jsme ho prožívali my

 

Vyhořel český kostel v USA

Holy Rosary Church in Hostyn, Texas před požárem (snímek je z roku 2014)

Areál české krajanské farnosti v Hostynu v okresu Fayette v Texasu poškodil masivní požár. Zasažen byl kostel Královny posvátného růžence, jehož základní kámen kdysi požehnal kardinál Josef Beran.
Příčinou byl patrně výbuch plynu. Nehoda se stala 9. června ve čtvrtek krátce před ranní mší svatou, jedna farnice utrpěla popáleniny. Šerif okresu Fayette Keith Korenek požádal na svém Facebooku o modlitby za farnost a za zraněnou ženu. Kostel Královny posvátného růžence u řeky Colorado vyrostl v roce 1869 jako malá dřevostavba pro první osadníky, mezi kterými byli i imigranti z českých zemí. Nahradil malou kapli z roku 1856. Na vrchu, který přistěhovalci pojmenovali Hostyn, založili také českou katolickou školu a farní hřbitov. Kostel byl roku 1888 přestavěn na větší a sloužil až do roku 1907, kdy vyhořel. Třetí budova pak vydržela až do roku 1966. Největší rozkvět zažívala farnost v první polovině 20. století: vznikla větší škola a farní gymnázium, lurdská grotta, křížová cesta s Kalvárií, rozšířil se farní sál a zřídila se nová jídelna. Farnost získala díky závětím farníků nové pozemky. K oslavám 100. výročí Hostyna v květnu 1956 se sešlo 10 tisíc lidí.
Také nynější zděný kostel vyrostl díky odkazu jednoho z farníků. Základní kámen požehnal 18. dubna 1966 kardinál Josef Beran během své cesty po USA a Kanadě. Ve farnosti uchovávají vícero památek na domov předků: v lurdské jeskyni je umístěna deska z moravského Svatého Hostýna, na nádvoří stojí kaple zasvěcená sv. Václavu, darem někdejšího pražského arcibiskupa kardinála Karla Kašpara je pak replika sošky Pražského Jezulátka.
KT, A. Scheinostová

Hostyn, Texas

 

Království české  versus Markrabství moravské - list 1, list 2, list 3, list 4

První zkušenosti z diplomatické mise v tropických poměrech střední Afriky

Tohle je generace. která nás v budoucnu nahradí, foto ČaV

 

Matice svatohostýnská měla své zastoupení

na Katholikentag ve Stuttgartu ve dnech 25. - 29. května

Vedle našeho stánku na Katholikentag besedoval i německý kanclléř Olaf Scholz

 

Na Svatojánských slavnostech Navalis v Praze (15.5.)

měla Matice svatohostýnská své zastoupení

Svatojánské slavnosti ovládly Prahu 1 (video)

Arcidiecézní charita Olomouc ve zkratce

Věřící v ostravsko-opavské diecézi se budou podílet na platech kněží

 

Radiožurnál, dvacet minut s Mons. Janem Graubnerem

 

Historik Šebek: Graubner otupí napětí.
Morava ale z jeho jmenování není nadšená, je tam skutečně oblíbený

Jmenováním Jana Graubnera novým českým primasem a pražským arcibiskupem si vzal papež František oddechový čas. A vsadil na klidnou sílu, která nebude ani tweetovat, ani blogovat. "Tak razantně jako kardinál Dominik Duka do veřejného prostoru vstupovat nebude," říká církevní historik Jaroslav Šebek.

Lidovky.cz: Stalo se už někdy v historii české církve, že olomoucký arcibiskup "zaskočil" na pražský trůn?
Nestalo, tedy pokud budeme mluvit o moderní historii. V roce 1916 ale došlo k tomu, že se český primas Lev Skrbenský stal arcibiskupem olomouckým. Důvody však byly jiné: rakouské úřady vnímaly pražského arcibiskupa jako příliš benevolentního, a proto ho odsunuly do Olomouce. Na jeho místo pak do Prahy přišel z Brna biskup Paul de Huyn, velmi silně německy cítící prelát, který přispěl k tomu, že církev byla vnímána v českém veřejném mínění negativně. Po vzniku Československa na svůj úřad rezignoval. Daleko pozitivnější přechod z Moravy do Prahy je spojován s kardinálem Františkem Tomáškem. Trochu připomíná současný příběh Jana Graubnera. Tomáška také čekal neznámý terén, vůbec se do Prahy netěšil. Problém s Prahou má i Jan Graubner. Vyjádřil to svými slovy "Pražané si mě nevybrali, ani já jsem si Pražany nevybral". Není to tedy úplně srdeční vztah, je to spíš oběť.

Lidovky.cz: Být duchovním na Moravě, kde je tradičně církev silnější v kramflecích, je asi velký rozdíl.
Církev na Moravě skutečně funguje jinak než česká. Nicméně Tomášek, na kterého se pražské intelektuální prostředí dívalo podezíravě, si vybral dobrý okruh spolupracovníků. Ti mu vytvořili zázemí a z nerozhodného biskupa se stal jasnou protikomunistickou ikonou.

Lidovky.cz: Čeká něco podobného i Jana Graubnera? Přivede si do Prahy svoje lidi? Není tajemstvím, že vztahy na Pražském arcibiskupství nejsou úplně ideální.
Jeden z důvodů, proč byl nakonec Jan Graubner papežem jmenován, je podle mě to, že se od něj očekává zklidnění situace, otupení napětí. A to i v "baráku", tedy na arcibiskupství. Je otázkou, do jaké míry chce personálně zasahovat, protože jde úplně na neznámý terén a navíc s velmi krátkou časovou perspektivou. Můžeme se bavit tak maximálně o pěti letech. Je ale teoreticky možné, že by mohl získat i kardinálský titul. Příští rok v dubnu dovrší kardinál Duka osmdesát let a tím mu skončí možnost volit papeže. Jan Graubner podstoupil přechodem do Prahy oběť a jeho velká loajalita vůči papeži může být oceněna právě i tím, že bude jmenován kardinálem. Většinou totiž tento titul dostávali právě pražští arcibiskupové. Kardinál je určitě kariérní završení pro každého duchovního.

Lidovky.cz: Necítí se Češi uraženi, že Vatikán nebyl schopen vybrat českého primasa z českého prostředí? Nehrozí "rebelie" české církve?
Jan Graubner není tím, kdo by vzbudil rebelské nálady. Prostě nejsou lidé, shoduje se většina. A sázet na nováčka, který se vůbec nebude v situaci orientovat nebo bude polarizující, to není ideální. V tuto chvíli je daleko lepší, abychom měli arcibiskupa na přechodnou dobu. Nicméně kritické hlasy se určitě ozvou. V danou chvíli je ale opravdu lepší sázet na jistotu a na člověka, který by snad mohl situaci zklidnit. Mohli bychom se z toho poučit, pokud jde o volbu prezidenta, aby se vybral také člověk, který bude situaci v zemi zklidňovat. Větší část svého arcibiskupského působení v Praze stráví Jan Graubner s novým prezidentem, to je další oříšek, který bude muset rozlousknout.

Lidovky.cz: Z pohledu Moravy: není zklamaná, že jí Čechy berou Jana Graubnera?
Morava z tohoto kroku skutečně není nadšená. Olomoucký arcibiskup Graubner si tam získal obrovskou autoritu a oblibu. Ani jemu se ale nevyhnuly aféry a skandály, například laxnost při řešení sexuálního skandálu kněze Františka Merty, což je v jeho kariéře černým puntíkem. Pak je tam ještě soudně vyřešená pře kolem arcibiskupských vinných sklepů. Toto vše mu však vůbec neubírá na obrovské oblibě a autoritě na Moravě. Je tam velmi ceněn i proto, že nehrotí situace. Je skutečně oblíbenou figurou. O to větším problémem nyní bude výběr jeho vhodného nástupce.

Lidovky.cz: O některých jménech se už mluví.
Samozřejmě je v Olomouci situace jednodušší v tom, že tam jsou dva pomocní biskupové. Hodně se hovoří o Josefu Nuzíkovi, že by možná mohl být dočasně jmenován jako apoštolský administrátor a pak by se zase hledal další. Vždy se ale může ukázat, že Vatikán má jinou představu.

Lidovky.cz: Čeká tedy Olomouc podobný model jako Prahu?
Nejen Olomouc, takové to teď bude ve všech biskupstvích. Výběr biskupů se bude dělat velmi obšírně. Mám z toho všeho pocit, že personální krize se zde dotýká hlavně lidí kolem šedesátky, kteří jsou pro biskupský úřad optimální. V církvi jsou jiná personální kritéria než v běžném životě. V církvi člověk dosahuje důchodu až v 75 letech. A to limituje jakoukoli volbu. V okamžiku, kdy je biskup či arcibiskup zvolen v padesáti, tak to má na minimálně 25 let, což asi ve Vatikánu nechtějí. Tak dlouhá doba ve funkci není dobrá, protože se z toho pak stane stereotyp, negenerují se změny. Optimální věk je proto kolem šedesáti. Jenže tady se právě ukazuje, že v této věkové skupině je personální krize.

Lidovky.cz: Mladší generace reformistů si musí počkat?
Oni ti mladší mají někdy i tendenci úřad odmítnout, protože se na něj necítí. A pokud jde o volbu českého primasa, tam si myslím, že se mohlo stát to, že někteří kandidáti byli vnímáni jako trochu polarizující osobnosti. A ty nebyly v danou chvíli pro Vatikán akceptovatelné. Vsadil na jistotu a získal čtyři či pět let, než se objeví další lidé, budou už mít akceptovatelný věk, budou se současně i profilovat a může se stát, že se u těch polarizujících otupí hrany. Zrovna pražský arcibiskup je funkce, v níž se musí hodně vyjednávat i s politiky. V tom je Jan Graubner, už i titulu funkce předsedy České biskupské konference i arcibiskupa olomouckého, velmi úspěšný. Je to člověk konsenzu. Nemá ani zálibu na rozdíl od kardinála Duky psát hned emotivně nějaké komentáře k událostem.

Lidovky.cz: Tedy nebude tweetovat ani blogovat?
Nebude, nikdy to nedělal. Nicméně dokázal velmi rychle a jasně reagovat na situaci, která vznikla vloni v létě kolem členů mediálních rad spojených s katolickou církví. Zásadně se proti nim vymezil, zatímco kardinál Duka je podpořil. Nebudeme však svědky toho, že by nějak aktivně vystupoval s veřejnými komentáři. To u něj nenastane. Jeho vystupování bude umírněné. Tak razantně jako kardinál Duka arcibiskup Graubner do veřejného prostoru vstupovat nebude.

Lidovky.cz: Je pro nového českého primasa hendikepem, že nemá zkušenost ze zahraničí?
Upřímně si myslím, že to žádný hendikep není, protože se od něj neočekává, aby dával vize. Očekává se od něj zklidnění situace. On je člověk, který je hluboce duchovně orientovaný, Vatikán si ho vybral už v roce 1990 do Olomouce proto, že byl velmi schopným pastýřem. I v komunistických podmínkách získával velkou část mladých lidí. Byl velmi úspěšným farářem ve Vizovicích, přitahoval lidi duchovně, to oceňují i teď. Velmi silně reflektoval i svoji zkušenost na prahu smrti, když před dvěma lety onemocněl těžkou formou covidu. Pro sekulární společnost se to může zdát nepodstatné, ale je to důležitá složka jeho osobnosti.

Lidovky.cz: Může touto svou klidnou silou zkultivovat i české politické prostředí? Jak je vůbec politiky vnímán?
Nebude asi podporovat extrémní politická hnutí na rozdíl od kardinála Duky. Bližší jsou mu spíše strany trojkoalice, zejména pak lidovci a ODS. Bude ale vystupovat rozhodně nadstranicky, což dělal i v Olomouci. Pokud by se stalo, že by dokázal zkultivovat veřejnou debatu, bylo by to jenom dobře. My tady totiž moc těch kultivátorů nemáme.

Lidovky.cz: Odcházející primas Dominik Duka byl původně v roce 2010 vítán také vstřícně. Kdy a proč se pak nazírání na něj u některých změnilo?
Osobně pozoruji zlom v roce 2015 v důsledku migrační krize. A vůbec v celé té sérii útoků na Evropu o rok později. Kardinála Duku hodně zasáhla událost, která se stala v červenci 2016, kdy byl zavražděn ve Francii přímo v kostele katolický kněz jen proto, že byl křesťanem a knězem. Od té doby vidíme, že se Duka stal obhájcem konzervativního světa. Tyto události zásadně změnily postoje celé řady lidí v církvi. Velmi silně konzervativní orientace Duky vede k tomu, že vystupuje razantně proti liberálnějším tendencím ve společnosti. A to hlavně v nejcitlivější otázce pro katolíky, která přebíjí všechna jiná témata – v otázce rodiny, partnerských vztahů, ve vztahu k sexuálním menšinám a v otázce gender ideologie. Pro mnoho katolíků je toto hlavní terén, ve kterém se chtějí pohybovat. Kvůli tomu se pak ale zapomíná na mnoho jiných důležitých věcí, které by měla církev vykonávat. Z tohoto hlediska by se mohla po nástupu Jana Graubnera pozice církve změnit. Má sice stejné názory jako kardinál Duka na otázky rodinného a partnerského soužití istejně velké obavy z islámu a migrace z muslimských zemí, ale současně je autorem celé řady charitativních projektů. To je jeho přidanou hodnotou. Například známá tříkrálová sbírka, která se stala vlajkovou lodí katolické charity, je jeho projektem. Prokázal, že má velký organizační talent.

Lidovky.cz: Ten měl ale kardinál Duka také: vyjednal církevní restituce a spor o katedrálu.
Jeho největším úspěchem je dosažení dohod o církevních restitucích, pokud jde ale o katedrálu, ta je pro některé katolíky sporným bodem.

Lidovky.cz: Církevní majetek je pro církev nejen zadostiučiněním, ale především obrovskou starostí, které se Jan Graubner nevyhne.
Proslýchá se, že jméno Graubner "posvětil" i český byznys. Hlavní zájem na tom, aby se stal Jan Graubner arcibiskupem, měl papež František. Ten o tom rozhodl v nestandardně krátké době. Myslím si, že papež se nakonec rozhodl tak, protože si chtěl Vatikán vybrat oddechový čas na to, aby se našel další člověk, který pak arcidiecézi povede delší období. A jestli na tom má zájem byznys? To může teoreticky souviset s tím, že je zde pořád poměrně značná suma z církevních restitucí, které mohou být nějakým způsobem ekonomicky zhodnoceny. Proslýchá se, že v minulosti některé investice v pražském arcibiskupství za kardinála Duky nebyly provedeny úplně šťastně. Takže pokud tady třeba nějaký zájem z ekonomického hlediska je, tak je to dáno tím, že Jan Graubner je považován za schopného hospodáře.

Lidovky.cz: Nicméně také se spálil, když investoval stovku milionů korun do potápějící se kontroverzní skupiny Arca Capital.
To se určitě nepovedlo, měli být v Olomouci obezřetnější, ale na druhou stranu se mu povedla velká investice do obnovy poutního areálu Velehrad. V tomto směru se ukázal být velmi úspěšný a z Velehradu se stává centrum církevní turistiky, což považuji za pozitivní fenomén.

21.05.2022 lidovky.cz - Iveta Křížová, Lidovky.cz

 

Diplomatem ve Středoafrické republice

Prohlédněte si šikmý kostel s autorkou Šikmého kostela

Zlínský kraj - kraj ve kterém žijí křesťané

Slavnostní neděle 8. května 2022 na Svatém Kopečku zahrnula i setkání moravských poutních matic

 

Novým pražským arcibiskupem se stává skutečný duchovní pastýř

Odchod Jana Graubnera do Prahy je pro Olomouc ztráta, shodují se osobnosti

Tisková konference ke jmenování nového arcibiskupa pražského

 

Arcibiskup Graubner povede olomouckou arcidiecézi do 2. července. Budoucí a současný primas.

 

V pátek 10. června se uskuteční Noc kostelů i na Kroměřížsku, napsala Naďa Fraisová

V Býškovicích zasvětili kapli patronce uhořelé dívenky

Čtení na neděli ze 100+1 - středověký hoax

Na věčnost odešel oblíbený kněz P. Josef Červenka      Záznam pohřební mše.sv.

 

Snad už je to jenom milá vzpomínka na Velikonoce 2020, zpívají děti

Velikonoční triduum

Svatý Longin, světec, kolem kterého jsou známy různé legendy

Svatý týden v české lidové tradici

Z velikonočních tradic

Kristus - Oráč, zhudebněná báseň v prostředí Jurkovičovy křížové cesty (sestavila Miroslava Štěrbová)

Květná neděle v české lidové tradici

Křížová cesta Dušana Jurkoviče a Jano Köhlera .

Postní doba v české lidové tradici

 

Křížová cesta za mír ve světě, inspirovaná poselstvím papeže Františka k postní době 2022 ...
Hodnota míru ...
V Ostravě jsou pravoslavní, kteří říkají válce na Ukrajině - Je to ruská agrese ...
Arcibiskup Graubner: Nebojte se!

 

Slovo biskupů k uvolňování pandemických opatření

Covidová pravidla pro církve a náboženství
Covidová pravidla pro ubytování v našich poutních domech
Covidová pravidla pro provoz restaurací a zahrádek
Covidová pravidla pro kulturu

 

Konference A. C. Stojan – arcibiskup a senátor ve službě a dialogu církve a státu

Konference představila arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana a jeho všestranné působení a službě církvi a národu a připomenula další církevní představitele, kteří rozvíjeli jeho odkaz, byli na straně národa a sehráli významnou roli ve vztazích církve a státu v historii Československa.
Konala se v Praze v Senátu Parlamentu ČR v úterý 15. března 2022 odpoledne v Hlavním sále Valdštejnského paláce. Konference se zúčastnila téměř stovka zájemců z řad odborné veřejnosti.
I.B.

Pozvánkaprogram konference, její průběh a hllavní přednášející

 

 

 

 

Senát si připomněl arcibiskupa Stojana

Arcibiskup A. C. Stojan udržoval kontakty s představiteli církve na Ukrajině a zval je na Velehrad.
Olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan se narodil 22. května 1851 v Beňově u Přerova. V polovině března se v Senátu konala připomínka jeho 100. výročí jmenování arcibiskupem olomouckým.
"Připomenutí osobnosti arcibiskupa a senátora Antonína Cyrila Stojana je v těchto dramatických chvílích mezinárodního politického napětí symbolické. Jeho životní cesta a odkaz duchovního dědictví, morálních hodnot a budování československé státnosti dávají smysl také našim činům, důležitosti pevných postojů a ochrany společenských hodnot," poznamenala místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová.
"Konference je inspirující, protože je stále oslavující zájem A. C. Stojana jako kněze i politika o potřebné, kterým slouží," připomněl olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Podle účastníků konference Stojan vynikal nejen jako teolog a politik, ale i ve společenském a kulturním životě.
Sloužil v Příboře, Dražkovicích u Vyškova, v Kroměříži a v roce 1907 byl jmenován kanovníkem olomoucké kapituly. "Snažil se o povznesení kláštera na Velehradě a založil spolek Cyrilometodějské družstvo Velehrad. Stál také u zrodu Akademie velehradské.
Zasloužil se o poutní místo Svatý Hostýn a z jeho popudu navštívil Hostýn i císař František Josef I.," uvedl historik Jaroslav Šebek. Stojan také dokázal spojit kněžské povolání s profesí politika. Byl členem Katolickonárodní strany na Moravě, za kterou byl zvolen říšským poslancem, kterým byl až do konce monarchie, několikrát byl poslancem Moravského zemského sněmu a v politické činnosti pokračoval i po vzniku Československé republiky – v parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění.
V roce 1921 byl jmenován olomouckým arcibiskupem. Antonín Cyril Stojan zemřel 29. září 1923. Je pochován v kapli velehradské baziliky.
Dítě domkáře
Antonín Stojan (jméno Cyril je biřmovací) se narodil jako páté z osmi dětí v rodině domkáře, ševce a později kostelníka Františka Stojana a Josefy, rozené Kubíčkové.
Po absolvování obecné školy odešel studovat k piaristům v poutním místě Stará Voda u Budišova. Po dvou letech přešel na piaristické gymnázium v Příboře a po čtyřech letech pak do Kroměříže, kde v roce 1872 maturoval s vyznamenáním. Rozhodl se pro kněžství a v letech 1872 až 1876 vystudoval teologii v Olomouci. Působil v různých farnostech, hlavně na dvojjazyčných územích, například ve Svébohově na Šumpersku.
Věřící na arcibiskupa dodnes vzpomínají, protože zakládal knihovny a pořádal sbírky na podporu poutních míst Svatého Hostýna a Velehradu. "Právě jeho zásluhou je jak obnovení zanedbané baziliky bez duchovní správy na Svatém Hostýně, tak založení tradice unionistických kongresů na Velehradě," připomněl Šebek.
Olomoucký arcibiskup Josef Karel Matocha zahájil v roce 1948 proces na jeho blahořečení. Současný papež František uznal jeho "heroické ctnosti" v roce 2016. Jeho životním krédem bylo: Mám, co jsem dal druhým.
25.03.2022 5plus2 – Dalibor Maňas

Fotogalérie účastníka konference okouzleného i prostředím Valdštejnského paláce a jeho okolí a fotogalérie ze stránek Senátu

Na doplnění - A. C. Stojan jako obnovitel Svatého Hostýna  Oldin1   Oldin2

 

Poslední rozloučení s o. biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem

Vzpomínky na o. biskupa - březnové Okno 1, březnové Okno 2

Videozáznam TV Noe z posledního rozloučení,
Pohřeb biskupa Františka Václava Lobkowicze, sobota 26. února,
Rozloučení s otcem biskupem Františkem pátek 25. února,
Parte

 

Intelektuál Halík i lidový kazatel Kodet: ke stejnému cíli směřují jinými cestami

V knihách duchovních Tomáše Halíka a Vojtěcha Kodeta promlouvají dva vyhraněné pohledy na katolictví. Církev nejsou jen průvody s korouhvičkami.Zatímco kněze Tomáše Halíka zná široká veřejnost, karmelitán Vojtěch Kodet je v sekulárním světě postavou naopak téměř neznámou. V rámci katolické církve jde přitom o stejnou váhovou kategorii – před časem se o nich dokonce mluvilo jako o možných biskupech. To ještě hvězda obou duchovních stoupala. Dnes jsou však v rámci oficiálních církevních struktur odsunuti tak trochu stranou a od katolických představitelů vůči nim zaznívají výhrady. Ani knihy, které Halík i Kodet nedávno vydali, nejspíš bez výhrad přijaty nezůstanou.
Někdejší generální představený karmelitánského řádu v Česku Vojtěch Kodet se představuje titulem rozhovorů Bůh své bitvy neprohrává. Autor dialogu Jan Paulas je empatickým a zasvěceným tazatelem. V místech, kde Kodeta kvůli jeho tradičnímu postoji škádlí, je kniha nejsilnější. S konzervativní orientací to přitom není u Kodeta černobílé. "Službu kněze jsme tak klerikalizovali, že v určitém období bez kněze nebylo možné dělat ve farnosti vůbec nic. Jde tedy o to, jestli nás Pán Bůh nevede k jakémusi přehodnocení farního systému, který jsme tak bezděčně přijali z dob Marie Terezie a lpíme na něm," říká například a jeho slova by podepsal každý liberál.
Kodet se stal pro katolickou hierarchii podezřelým kvůli modlitbám za takzvané uzdravení rodových kořenů. Kněz odmítá, že by šlo o magické úkony, nebo že by snad potomci nesli vinu za své předky. Potřebují se s ní ale vypořádat a osvobodit nejen psychicky, nýbrž také duchovně.
Kodet často operuje s pojmem démon. Nemyslí tím obecný princip zla, ale duchovní bytosti, padlé anděly. Kodet byl přitom zhruba po stoleté pauze ustanoven prvním českým exorcistou, modlitbami vyháněl z lidí zlé duchy. Popisuje stavy, kdy posedlý vládne nadlidskou silou a o svém chování přitom neví. Nepomohla medikace ani psychiatrie, pomohla modlitba – někdy jediná, jindy práce s nešťastníkem trvala roky.
Než byl Kodetovi odebrán souhlas k vykonávání exorcismu, věnoval se mu intenzivně. Na druhou stranu se razantně vymezuje vůči ezoterice, pokládá ji za nebezpečnou. Činí to ale zkratkovitými argumenty, je zjevné, že pro ni nemá nejen pochopení, ale ani dost informací.
Kodet je otevřený, vtipný, sebekritický. Nedbá na vlastní kněžskou důstojnost – zde by se od něj mohl Halík učit. Je osvěžující od vzdělaného člověka slyšet, že na to, aby vstoupil v mládí k jezuitům, nebyl dost chytrý.
Dnes nemá Kodet ani vlastní farnost a působí jako jakýsi lidový kazatel. V kostele měl narváno, už když coby mladý kaplan působil na venkově, a jeho emotivní slova katolíky táhnou stále. "Církev zde není proto, aby se světu přizpůsobila," říká. Zároveň ale nepožaduje to, co mnozí jiní konzervativci, tedy aby se církvi přizpůsobil svět.
Potřeba proměny církve je naopak leitmotivem úvah Tomáše Halíka v jeho knize Odpoledne křesťanství. Víra, o jaké Halík sní, nereaguje jen na aktuální výzvy světa, ale poskytuje mu k těmto proměnám duchovní základ. Konečnou pravdu, kterou křesťan nachází v Bibli, samozřejmě Halík nezpochybňuje, ale pokouší se Písmo číst nově. "Živé křesťanství je v pohybu, děje se, je stále nehotové, je teprve na cestě ke svému eschatologickému završení. V křesťanství jde opravdu o to,narodit se znovu‘, o proměnu," zamýšlí se Halík.
Touto proměnou však nemá být změna názorů či morální polepšení, to snad může být důsledkem, nikoliv podstatou víry. "Kristus nepřišel nabídnout,učení‘ (doktrínu), nýbrž cestu, na níž se neustále učíme proměňovat naše lidství, náš způsob, jak být člověkem." Ježíš pro Halíka není ani tak učitelem morálky, jako spíš učitelem života.
Halík si svou vizi neusnadňuje, prochází paradoxy víry a pokouší se pojmenovávat její podstatu i ve chvíli "smrti Boha", kdy Kristus podle tradice o Velikonocích sestoupil do pekel. "Žádné dogma nám nezakazuje naději, že po Ježíšově průchodu peklem zůstává peklo prázdné," píše.
Halíkovo křesťanství je intelektuální a přitom otevřené. Kodet klade na první místo zkušenost a prožitek. Oba duchovní mají široké a vyhraněné pole příznivců, budí respekt i bouřlivý nesouhlas. Zjednodušeně řečeno: Halík je příliš liberální, Kodet moc konzervativní. Jejich nové knihy ukazují římskokatolickou církev v pestrosti kritických hlasů. Že je takové uvažování často vnímáno oficiálními strukturami jako ohrožení, jen dokládá, o jak nehybný monolit jde. Naštěstí církev nejsou jen průvody s korouhvičkami a strach o "dědictví otců" ohrožené modernitou. Je to i živá cesta k současnosti. Halík s Kodetem nabízejí dva směry, kudy se k ní vydat. Cíl pak zůstává oběma společný.
iHNed.cz, 18.02.2022, Aleš Palán

 

Setkání náboženských představitelů na podporu lidí na Ukrajině

Fotografové diecézního společenství ČaV vytvářejí fotorodinu

Nové Svatokopecké muzeum zve po přestávce znovu návštěvníky. Nabízí i komentované prohlídky

Týdeník Kroměřížska (20.2.) psal o knězi-botanikovi Františku Gogelovi

 

Playlist Pavla Siudy

Máte písničku, která vás dokáže chytnout za srdce? Určitě je jich spousta. Když ji moderátor pustí v rádiu, zesílíte zvuk a s radostí se zaposloucháte do tónů melodie, vyklepáváte prsty o stůl rytmus nebo si ji sami pobrukujete. Když znáte slova, máte chuť si ji i zanotovat nebo ji rovnou zazpíváte.
Každá píseň v sobě nese určité poselství. Textaři si pohrávají se slovíčky, kombinují rýmy a sdělují posluchači krátký příběh podbarvený melodií a hlasem zpěváka či zpěvačky. Když dokážeme textu porozumět, máme možnost pochopit sdělení. Může nás dokonce i hluboce zasáhnout. Prostě chytit za srdce.
Myslím si, že i písně může použít Bůh k tomu, aby k nám promluvil. A nemusí to být jen skladby z kancionálu nebo zpěvníku Hosana. Klidně to mohou být i aktuální hity, které denně slyšíme z rádia. Správné načasování slov a melodií linoucích se z reproduktoru mohou na duši člověka působit stejně jako hlas z hořícího keře.
Za pár dní to budou dva roky, kdy se v éteru poprvé rozezněla písnička Marka Ztraceného s názvem „Tak se nezlob“. Je vyznáním muže z nedokonalosti ve vztahu k partnerce. Vyjmenovává v ní všechno možné, co v životě zanedbal, a chlapsky lituje promarněného času. Tato forma zpytování svědomí se zalíbila řadě mediálně známých tváří, které se v klipu vžili do role muže toužícího po změně.
Přesně tuto písničku, kvůli které jsem mnohdy zvyšoval hlasitost autorádia, zařadilo do vysílání rádio Čas právě ve chvíli, kdy jsem před dvěma týdny ležel na operačním sále. Na rozdíl ode mne nechal lékař hlasitost trochu snížit, aby s kolegy mohl dát do pořádku mé srdce. „Asi jsem si všímal jenom sám sebe, jen svých problémů, nedělil se napůl, zapomínal, neobjímal, kvůli práci ponocoval…“ znělo mi v uších a refrén: „Tak se nezlob, že jsem takovej vůl“ mi už vůbec nepřipadal legrační.
„Playlist“ mého životního restartu měl nekonečných 120 minut.
Zněly songy v angličtině, z nichž jsem zachytil slova „God“, „Love“ a „Heart“. Zvlášť citlivě jsem vnímal české interprety. V písni Terezy Kerndlové se dlouhé čtyři minuty opakuje: „Bůh ví, že chci umřít vedle tebe... a ty schody, co jdou z nebe“. Kapela Mirai k tomu po hodině komplikovaného zákroku spustí: „Měl bych jednu malou otázku: ‚Jaký je můj úděl? A proč život visí na vlásku‘?“ Lékaři spalují falešnou dráhu, která narušuje pravidelný rytmus srdce. Netuším, jak to všechno dopad ne, a společně s Richardem Krajčem už jen v duchu opakuji: „Zůstaň tu se mnou!“
Když vše dobře skončí, zahraje mi ABBA svůj hit „Dancing Queen“.
Pavel Siuda, šéfredaktor diecézního zpravodaje Okno a Listů svatohostýnských

 

Homilie ze mše svaté 23.1.2022, P. Marián Pospěcha

Prožijte si naplno opomíjený svátek Hromnice

Kasičky v kostelech doplňují terminály, lidé si ale zvykají jen pomalu

Funkcionalistický kostel Krista Spasitele na Barrandově v Praze je architektonický skvost

Holešov čeká rekonstrukce morového sloupu

Dvě fotogalérie z Tříkrálové sbírky v Olomouci

 

Ave Maria, krátké info k modlitební akci

Akce bude probíhat od půlnoci rána do půlnoci večera 13. ledna. Má název Mariin den. Modleme se třináctého v měsíci, tak jak byl 13. den vybrán pro zjevení ve Fatimě, zda jak si žádala Panna Maria - Rosa Mystica, aby právě tento den byl zasvěcen Matce Boží.
Modlí se biskupové, kněží, řeholníci a laici z mariánských a jiných poutnických míst za vítězství Neposkvrněného srdce Panny Marie Organizuje to Slovenská úmluva za rodinu pod záštitou o. biskupa Kuboša, ale vysílat to budeme z Polska, z kláštera Sester v Krakowě - Lagiewnikách.
Oslovili jsme více než 20 poutních hlavně mariánských měst po celém světě (Kibeho, Lurdy, Fatima, La Sallete, Censtochowa, Niepokalanowo, Guadalupe, Loreto, San Giovani Rotondo, Gargano …). Většina už potvrdila účast, časy od 15:00 do 22:00 jsou už obsazené. Postupně to doplňujeme.
Každé poutní místo má 1 hodinu, během které by se mělo pomodlit 2 růžence a krátké zasvěcení se Panně Marii. Ideálně, pokud by to bylo v češtině, polštině, italštině a angličtině – pro tyto jazyky máme tlumočníky. Je zapotřebí mít live kamery a YT kanál, nebo umět vysílat živě přes stream.
Pro Svatý Hostýn to bude ve 20:00 - https://youtu.be/yItCeG7UEEI
Přeji požehnaný den, Erik Zbiňovský

Startočeské pranostiky v průběhu roku

Týden modliteb za jednotu křesťanů 18.– 25. ledna

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokračování