(Panna Maria Svatohostýnská)

Významné mariánské poutní místo na střední Moravě,
v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji

Svatý Hostýn

Oficiální, denně aktualizované stránky Matice svatohostýnské a Duchovní správy na Svatém Hostýně,
které pro Vás připravujeme s vírou, nadějí a láskou. Jsou zaměřeny do duchovní i světské sféry.

Jenom texty článků:

Celá čísla i s fotografiemi:

   
Ročník 21  
  Číslo 2/2017 - 3,3 MB
  Číslo 1/2017 - 2,5 MB
  Svatohostýnský kalendář 2017 týdenní - 8,3 MB
   
Ročník 20  
Textová verze už není k dispozici Číslo 4/2016 - 3,1 MB
  Číslo 3/2016 - 2,4 MB
  Číslo 2/2016 - 3,2 MB
  Číslo 1/2016 - 3,0 MB, Poutní deníček - 2,2 MB
  Svatohostýnský kalendář 2016 týdenní - 5,1 MB
   
Ročník 19  
Číslo 4/2015 (zimní) Číslo 4/2015 - 3,3 MB
Číslo 3/2015 (podzimní) Číslo 3/2015 - 2,8 MB
Číslo 2/2015 (letní) Číslo 2/2015 - 2,5 MB
Číslo 1/2015 (jarní) Číslo 1/2015 - 2,2 MB
  Svatohostýnský kalendář 2015 týdenní - 5,2 MB
   
Ročník 18  
Číslo 4/2014 (zimní) Číslo 4/2014 - 4,1 MB
Číslo 3/2014 (podzimní) Číslo 3/2014 - 3,2 MB
Číslo 2/2014 (letní) Číslo 2/2014 - 2,8 MB
Číslo 1/2014 (jarní) Číslo 1/2014 - 2,7 MB
  Svatohostýnský kalendář 2014 týdenní - 3,8 MB
   
Ročník 17  
Číslo 4/2013 (zimní) Číslo 4/2013 - 2,9 MB
Číslo 3/2013 (podzimní) Číslo 3/2013 - 2,1 MB
Číslo 2/2013 (letní) Číslo 2/2013 - 2,0 MB
Číslo 1/2013 (jarní) Číslo 1/2013 - 1,6 MB
  Svatohostýnský kalendář 2013 týdenní
   
Ročník 16  
Číslo 4/2012 (zimní) Číslo 4/2012 - 2,2 MB
Číslo 3/2012 (podzimní) Číslo 3/2012 - 2,2 MB
Číslo 2/2012 (letní) Číslo 2/2012 - 1,5 MB
Číslo 1/2012 (jarní) Číslo 1/2012 - 1,6 MB
  Svatohostýnský kalendář 2012 týdenní
   
Ročník 15  
Číslo 4/2011 (zimní) Číslo 4/2011 - 0,9 MB
Číslo 3/2011 (podzimní) Číslo 3/2011 - 1,6 MB
Číslo 2/2011 (letní) Číslo 2/2011 - 1,6 MB
Číslo 1/2011 (jarní) Číslo 1/2011 - 1,0 MB
Svatohostýnský kalendář 2011 roční Svatohostýnský kalendář 2011 týdenní

 

 

Objevná diplomová práce o svatohostýnském periodiku

Diplomové práce absolventů vysokých škol mají prokázat jejich schopnost zpracovat samostatně dané téma, vyhledat a použít prameny a vyjádřit k danému tématu svůj názor. Kvalita těchto prací bývá různá, jejich úroveň závisí na obtížnosti tématu, schopnostech a úsilí autora, dostupnosti materiálů a mnoha dalších okolnostech.
Před letošními prázdninami se mně dostala do rukou diplomová práce Mgr. Alžběty Vejrostové. Dnes již absolventka Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně je Bystřičanka. Je potěšitelné, že svoji práci zaměřila na náš region. Nazvala ji „K větší slávě Panny Marie Hostýnské“. Podtitul „Vývoj Hlasů svatohostýnských v letech 1905–1948“ jednoznačně vymezuje téma celé práce.
Autorka postupovala ve své práci od obecného ke konkrétnímu. Po nezbytném odborném úvodu a historickém exkurzu si všímá vývoje tištěných médií v první polovině 20. století v širších sociálních, legislativních a technických souvislostech. Dále sleduje vývoj katolického tisku na Moravě a působení Tovaryšstva Ježíšova v českých zemích, na Svatém Hostýně a redaktorské zapojení jeho členů do katolického tisku.
Poté Mgr. A. Vejrostová objasňuje jednotlivé metody použité pro zpracování vytčeného úkolu. Tato odborná, ale zároveň objevná a zajímavá část tvoří přechod k hlavnímu tématu práce. A nutno přiznat, že tato část je pro zájemce o regionální historii nejpoutavější. Vždyť se jedná o první zpracování historie jednoho z nejdéle vycházejících katolických periodik. Na téměř 60 stranách je popsán vznik, historie vydávání, technické, ekonomické a názorové okolnosti ovlivňující podobu, obsah a strukturu časopisu.
Celé období od vzniku Hlasů svatohostýnských až po jejich zánik v roce 1948 traktuje diplomantka do šesti kapitol. Nejobsáhlejší je kapitola mapující časopis v prvním roce jeho vydávání. Popisuje v něm založení, ekonomiku, tisk a distribuci, zvláštní pozornost je věnována distribuci časopisu do Ameriky. V této kapitole, ostatně jako ve všech následujících, popisuje autorka činnost redakce, stálých i externích autorů, konstatuje a kriticky hodnotí strukturu a obsah periodika a všímá si formy a grafiky Hlasů svatohostýnských.
Po této kapitole následuje popis období mezi lety 1906 až 1914, kdy Hlasy svatohostýnské vycházely jako lidový katolický měsíčník. Následující kapitola „Hlasy svatohostýnské a první světová válka“ reflektuje období nelehké pro redakci a čtenáře. Období 1921 až 1936 nazývá autorka „Dlouhým desetiletím“. Redakce se v tomto období snažila obsahově rozšířit Hlasy svatohostýnské a hledala cestu jak zvýšit počty abonentů.
Předposlední část diplomové práce věnovala A. Vejrostová období postupného zhoršování politické situace v evropském prostoru. Nazvala ji „Konec éry“, byť po skončení druhé světové války Hlasy svatohostýnské opět začaly vycházet. Obnovení časopisu v roce 1946 nemělo mít dlouhého trvání. Proto nese poslední kapitola diplomové práce název „Epilog“. Prosincovým číslem v roce 1948 Hlasy svatohostýnské zanikly. Jejich pokračovatelem se staly po více než padesáti letech Listy svatohostýnské vycházející však jako čtvrtletník.
Absolventská práce Alžběty Vejrostové je psána velmi čtivě. Autorka doplňuje texty citacemi z Hlasů svatohostýnských, aby své soudy a tvrzení podložila autentickým vyjádřením autorským či redakčním. Z celé práce vyniká zodpovědná příprava a studium pramenů, literatury a dalších zdrojů, jimiž je práce doplněna. Za zmínku stojí také doprovodné informace, jako jsou seznam literatury, pramenů, věcný rejstřík a řada vyobrazení vzhledu Hlasů svatohostýnských, jimiž je dokumentován grafický vývoj časopisu. Ocenit je třeba i skutečnost, že autorka pročetla všechny ročníky Hlasů svatohostýnských. Orientace v textech a schopnost analýzy, třídění a jejich srovnání dělá z této výtečné diplomové práce především důležitý doklad o vývoji svébytného a ojedinělého časopisu, jehož vývoj a význam pomalu upadal v zapomnění. Diplomová práce Mgr. Alžběty Vejrostové je cenná už tím, že tuto problematiku důkladně analyzovala a zachovala tím další stopu v historii regionální, ale i moravské žurnalistiky. I v tom je tato práce objevná, ojedinělá a zaslouží si naše uznání. Práce bude uložena v bystřickém městském muzeu, a bude tedy k dispozici případným zájemcům o historii církevních periodik.
Pavel Malének