Exercicie

Exercicie

Matice svatohostýnská je pořadatelem veřejně přístupných duchovních cvičení, do kterých se může přihlásit každý věřící člověk, který je ochoten se podřídit zavedené tradici těchto akcí.

Na Svatém Hostýně probíhají i další duchovní cvičení pro uzavřená společenství, do kterých se není možno přihlásit.

V době vrcholné poutní sezóny nevypisujeme termíny duchovního vzdělávání s ohledem na velký počet poutí a poutníků navštěvujících toto poutní místo. Není možno zajistit klidné prostředí nutné pro průběh duchovních cvičení.

Přihlášky a bližší informace taky na recepci v Poutním domě č. 3.

 

Pastorační plán

 

Ke STAŽENÍ V PDF

 

Termín exercicie znamená několikadenní duchovní obnovu ve skupině (kurzu), kterou vede zpravidla kněz. Duchovní cvičení spočívají především v modlitbě, mlčení po celou dobu kurzu, přednáškách vedoucího kurzu a společných bohoslužbách.

Již v dávných dobách se křesťané odebírali podle Ježíšova příkladu na osamělá místa, aby zde určitý čas prožívali intenzivním způsobem v samotě s Bohem. Ve středověku měly mnohé kláštery pro tento účel uzpůsobené pokoje a někdy „poustevny“. V 16. století dal nový podnět k duchovním cvičením sv. Ignác z Loyoly, zakladatel jezuitského řádu. Napsal knihu s názvem „Exercitia spiritualia“ (Duchovní cvičení), ve které popsal tuto asketickou praxi, mající postupný metodický průběh, a hlavně ji svěřil zkušenému duchovnímu vedení. Duchovní cvičení mohou trvat tři dny nebo týden, ale podle svatého Ignáce také celý měsíc. Kodex kanonického práva (CIC) je u duchovních předpokládá každoročně. Exercicie však hojně absolvují i laici a v poslední době se zvyšuje zájem o pobyty v exercičních střediscích s duchovním zaměřením. Programy jsou přizpůsobené potřebám účastníků a výjimku netvoří ani partnerské páry nebo rodiny s dětmi. Víkend nebo dovolená v klášteře patří stále častěji k psychohygienické praxi současných lidí.

Na exerciciích – Nestačí jen mlčet, je třeba stávat se tichem

 

... a již začínají posvátné exercicie se spasitelným mlčením, kajícími slzami a zbožnými úmysly a procítěnými promluvami. Není krásnějšího a vhodnějšího místa pro duchovní cvičení jako hora Hostýn. Srdečné prostředí, radost duše i očí, plic i čela, které nechalo všechny starosti bůhví jak daleko a hluboko pod horou a nade vše bezprostřední blízkost Mariina, s níž si můžeš nerušeně pohovořiti ráno, za poledne i večer. Ve volné chvíli sleduješ trpícího Spasitele na křížové cestě a pokaždé v nitru si skládáš svá rozjímání podle rozpoložení a potřeb své duše pod zorným úhlem poslední meditace exercitátora...

Hlasy svatohostýnské r. 1947