číslo 3
říjen 2008
ročník XII

OBSAH

Cesta k věčnosti
Vyšla publikace k poutní cestě
Poutní cesta Velehrad – Svatý Hostýn byla otevřena
Svatohostýnský kalendář 2009
Pouť členů MSH a důvěrníků
Zemřela sestra Tichomíra Viktorýnová
Zemřel Jan Svoboda
Duchovní slovo
Stručně z jednání výboru MSH
S procesím na Svatý Hostýn
Hostýnská kantáta
Z vašich dopisů
Nové logo Matice svatohostýnské
Kronika
Z historie nedávno minulé
Bude vás zajímat
Informace o územním plánování
Zemřelí členové Matice svatohostýnské

Cesta k věčnosti

Ještě neopadlo listí,
ani první mráz nespálil zbytky zapomenutého léta,
ale mlhy už zastírají chrám a splývají po kamenných schodech k věčnosti.
Tak už je tady!
Už k ní spějeme, jen si to ještě nejsme schopni připustit.
VĚČNOST to je obrovské, nedozírné, vše obsahující slovo zahrnující i celý vesmír, nekonečno i to, co je za nekonečnem a co přesahuje pouze Bůh.
V Něm je ten vesmír, ta věčnost, nekonečno a my jsme v Něm.
Kdo nám odpoví? Nám, ještě zůstávajícím?
A kdo odpoví těm opuštěným a odcházejícím?
Jaká úzkost, ticho a marnost padne na člověka v oněch moderních mramorových katafalkových síních, kde už nepadají slova modliteb ani obyčejná slova díků a lásky a odcházejícího opuštěnce doprovázejí nanejvýš – za onoho prázdného a bezradného ticha – jen zborcené tóny trampských nebo sladkobolných písní.
I pohřební řečníci už vymizeli, o kněžích ani nemluvě – zvedají totiž nepřijatelně cenu obřadu za likvidaci a jen vrzající kolečka posuvného zařízení doprovázejí opuštěného od lidí i Boha za onu oponu, za níž se skrývá věčnost.
Ta všeobsahující, ten “Druhý břeh, Nebe a ráj“, ale je tam jen rakvemi přeplněná chodba a zřízenci spěchající odpopílkovat ještě rozžhavené pece!
A smuteční hosté?
“Už abychom to měli za sebou!” Ani zapít opuštěnce nepůjdou. Mlčky se sešli, mlčky se rozejdou.
Ostatně, nesmí se vyrušovat, už zase brnkači hlučí na kytary a dují do saxíků. Z magnetických pásků nebo kotoučů zní chraplavé hlasy ještě živých, ale nepřítomných pěvců.
Tak alespoň o Dušičkách přijďte na hřbitov zapálit ztraceným poutníkům svíčku a zašeptat modlitbu – pokud ji ještě umíte.
NEZAPOMEŇTE!
Všichni jsme přece z jedné rodiny.
Pavel Hejcman

Vyšla publikace k poutní cestě

Těsně před zahájením letošních cyrilometodějských oslav vyšel trochu jakoby ve stínu slavnostního otevření nové poutní cesty Velehrad – Svatý Hostýn její knižní průvodce. Autorem osmdesátistránkové brožury je šéfredaktor Listů svatohostýnských PhDr. Josef Pala, který od začátku vzniku poutní cesty mapoval každou její část.
Všechna zastavení poutní cesty od Velehradu po Svatý Hostýn (je jich celkem 25) jsou v knížce přiblížena nejen základními informacemi, ale zároveň i pěknými fotografiemi a také stručnými životopisy čtyř kandidátů blahořečení v olomoucké arcidiecézi (Antonín Cyril Stojan, Vojtěcha Hasmandová, Anička Zelíková, Ignác Stuchlý). Velmi užitečné pro turistu – poutníka je přesné zakreslení daného zastavení na mapce. Na konci je navíc ještě celková podrobná mapa celé poutní trasy. Každý turista – poutník jistě ocení, že nový průvodce poutní cesty, který vyšel v nákladu 5000 kusů, má praktickou kroužkovou vazbu.
Zdařilý počin Matice svatohostýnské, která je vydavatelem publikace, ocenil také její protektor, olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner v úvodním slově: Dnes jsme zvyklí dosáhnout všeho snadno a rychle. Na pouť zajedeme autem... Jednou z mnoha věcí, které mohou dnešnímu člověku pomoci, je obnova pěšího putování a zkušenost poutníka, který vynaloží námahu chůze a věnuje čas, prožívá těšení se na cíl a postupné přibližování k němu, poznává omezenost svých sil a zakouší radost z překonání sebe. Cesta přírodou zve k otevření očí a rozšíření obzoru často zužovaného na každodenní starosti. Zahledění do prosté krásy přírody a tajemství jejího života naplňuje srdce obdivem a mysl přivádí k obdivuhodnému autorovi, mocnému Stvořiteli, jehož moudrost se odráží v zákonitostech přírody, dokonalosti a harmonii. Putuje-li člověk s druhými zakouší společenství, jeho oporu a radost z něho, ale také potřebu přizpůsobovat se, vycházet ze sebe a být pro druhé. Tato cesta nabízí navíc poučení a povzbuzení příkladem velkých lidí spojených s krajem, jímž procházíme, takže se cítíme zapojeni do místních dějin...
Pavel Skála

Poutní cesta Velehrad – Svatý Hostýn byla otevřena

Dva dny před svátkem věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje byla za účasti až nečekaně vysokého počtu poutníků prošlápnuta ve směru od Svatého Hostýna na Velehrad nová poutní cesta. Přinášíme na ni několik praktických hodnotících pohledů.
• Celkově lze poznamenat, že po fyzické stránce cesta byla více namáhavá, než jsem předpokládal. Určitě k tomu však přispělo i extrémní počasí – první den ostré slunko a velké vedro, druhý den dopoledne prudké lijáky. Pro poutníka, který není příliš zvyklý chodit, je vzdálenost (první den něco pod 30 km, druhý den něco nad 30 km) dost ubíjející. Po konzultaci s některými spoluputujícími mohu uvést, že z toho vyplynuly naprosto konkrétní zdravotní obtíže – z horka zapaření intimních partií těla a celková malátnost (možná i slabší úžeh), z promočených bot rozmočená a rozcitlivělá chodidla, z ušlé vzdálenosti namožené svaly, šlachy a klouby (u hodně poutníků to byly kyčle, v mém případě kotníky). Ke slovu přišly také nějaké ty náplasti na puchýře, obvazy apod. Naproti tomu je nutné poznamenat, že trasa rozhodně není náročná nad únosnou míru. Na cestě byli také úspěšní poutníci ve věku nad 70 let.
• Po psychické stránce to bylo rovněž náročné, zejména ve spojitosti s překonáváním výše uvedených fyzických těžkostí. Nadto někteří účastníci trpěli vyrovnáváním se se svými nespokojenostmi. Zde bych já osobně vinu nesvaloval na organizátory poutního pochodu (vzhledem k tomu, že se jednalo o poměrně velkou akci a vše probíhalo poprvé), ale vinu přičítám samotným stěžovatelům, protože se zamotali do vlastních falešných představ a očekávání. Organizátoři navíc v písemných dokumentech i slovně při startu předem prosili o pochopení pro případ, že nastanou nováčkovské chyby a nedostatky.
• Po společenské stránce to byla skvělá akce. První den 190 poutníků, druhý den 110 poutníků. Pro mě mnozí známí i neznámí a v obou případech dost dobrý důvod hodně času využít k zajímavým a užitečným rozhovorům. Pokud jsem se zrovna nemodlil nebo si záměrně neužíval pochodování v tichu a soukromí, tak se mi pusa dva dny nezastavila. Kdy a kde jinde na to najít tolik času?
• Po duchovní stránce taktéž skvělá akce, ovšem pokud se někdo nenechal ovládnout lpěním na svých jiných očekáváních. Myslím, že kvůli velké porci kilometrů do cíle, nebylo možné více prodlužovat zastávky se společnými modlitbami a zpěvy. Význam pouti by si to možná zasloužil, ale z praktického hlediska lze v životě uskutečňovat věci reálné a ne vždy ty vysněné. Mnozí přihodili nějaký ten růženec navíc při pochodu a (alespoň podle mě) modlitba není jen slovní vyjadřování myšlenek nasměrovaných k Bohu, ale také mimoslovní zaujímání zdravých postojů v situacích, které právě prožívám, pokud je to z lásky k Bohu a lidem kolem mě.
• Příjemným doplňkem byly občerstvovací stanice – hned na startu na Svatém Hostýně, v Lukovečku, ve Fryštáku, ve Zlíně, v Napajedlích, v Huštěnovicích a v Jalubí. K užitku byly na startu vystavené písemné informace, po cestě předávané poutnické křížky a v cíli dekrety o absolvování pouti.
Myslím, že si všichni pouti nebo alespoň její části podle svých možností dobře užili a také nějaké to požehnání pro sebe a své blízké získali. Také myslím, že byl položen dobrý základ k velice dobré tradici. Nakolik se do budoucna ujme, záleží jen na nás poutnících. Chci povzbudit všechny, kdo letos zaváhali, aby se napřesrok přidali. Přece nejsme na světě jen proto, abychom dělali jen věci snadné.
Zbyněk Domanský

Svatohostýnský kalendář 2009

Od začátku července si mohou návštěvníci Svatého Hostýna zde zakoupit nástěnný Svatohostýnský kalendář na rok 2009 s přehledem poutí.
V úvodním slově píše P. Jan Chromeček: Kalendář může být váš průvodce časem, který je velkým Božím darem. – Čas je nám dán na zemi k tomu, abychom si zahospodařili věčný život v nebi. Když se na své pozemské pouti zastavíš ve svatohostýnské bazilice, pohleď na svatostánek, na milou sochu Panny Marie a také pohleď vzhůru! Tam uvidíš zpodobněné nebe vyzdobené hvězdami. Hvězdiček je prý tolik, kolik je dní v běžném roce. Sváteční i běžné liturgické dny v našem kalendáři jsou takové hvězdičky. Hvězdičky, které nám ukazují cestu do nebe...
Josef Pala

Pouť členů MSH a důvěrníků

Na svátek Povýšení svatého kříže 14. září se konala na Svatém Hostýně pouť členů Matice svatohostýnské. Mši svatou celebroval otec biskup Josef Hrdlička. V úvodu homilie vzpomněl, že i Svatý otec Benedikt XVI. je touto dobou také na pouti, a to až ve Francii v Lurdech, kde se před 150 lety zjevila Panna Maria čtrnáctileté Bernadettě Soubirousové. Svatý otec z této pouti tlumočil našemu smrtelně nemocnému světadílu větu, že kořenem všeho zla je láska k penězům a touha po moci. Varoval všechny lidi, aby nešli touto cestou. Dobře víme, kde je pravé bohatství, kde je naše srdce a komu má náležet.
Otec biskup nás vybídl, abychom se v den Povýšení svatého kříže pokusili spatřit kříž v úžasném mystériu lásky Boží, protože na této zemi nemáme silnější výraz pro lásku, než je kříž. Sám Ježíš říká: Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí život. A on ho na kříži položil za nevýslovně těžkých okolností své vlastní kruté bolesti.
Po skončení mše svaté se sešli v Jurkovičově sále důvěrníci. Byli seznámeni s přesnými výsledky počtu hlasů jednotlivým členům, kteří byli letos na valné hromadě zvoleni do výboru a kontrolní komise. Od začátku roku 2008 se přihlásilo do Matice svatohostýnské 230 nových členů, zemřelo 106 členů. V současné době má MSH 7 118 členů. Od obnovení činnosti v roce 1990 se do Matice svatohostýnské přihlásilo celkem 10 855 členů.
Důvěrníci měli připravené dotazy týkající se hlavně výměny nových členských průkazů a průkazů důvěrníků. Byli také informováni o zahájení a probíhání pěších poutí na cestě Velehrad – Svatý Hostýn. V této oblasti potřebujeme stále pomoc a spolupráci všech dobrých lidí při kontrole úseků cesty, která patří farnostem, aby na ní nedocházelo k ničení označení a vybudovaného zastavení.
Otec arcibiskup si přeje, aby na Svatém Hostýně, stejně jako na jiných poutních místech ve světě, se konaly adorace Nejsvětější Svátosti oltářní alespoň v soboty a neděle. Nejsvětější Svátost oltářní bude vystavena v tyto dny v době od 10 do 16 hodin. Nyní je na nás věřících, zda jsme schopni zajistit adorační službu také na Svatém Hostýně. Kdo by měl zájem o tuto službu, může se přihlásit písemně na adrese: Marie Loučková, Sušilova 843, 769 01 Holešov, nebo MSH – Marie Loučková, Svatý Hostýn č. 115, 768 61 Bystřice pod Hostýnem. Do přihlášky uveďte, prosím, jméno a příjmení, svou adresu, telefonní číslo, datum a čas, kdy budete chtít adorovat. Adorace se bude konat v kapli naproti baziliky.
Všem důvěrníkům za jejich obětavou práci děkujeme, modlíme se za ně a vyprošujeme jim u Boha sílu a požehnání. Zůstávejte pod ochranou Panny Marie Svatohostýnské!
Marie Loučková

Zemřela sestra Tichomíra Viktorýnová

V Kroměříži zemřela 30. června 2008 ve věku nedožitých 79 let řeholní sestra Tichomíra Viktorýnová z Kongregace milosrdných sester sv. Kříže.
Pocházela z Bohuslavic nad Vláří, kde se narodila 22. listopadu 1929. Řeholní sliby složila 15. srpna 1950 v Kroměříži. Během svého života postupně sloužila v nemocnici v Uherském Hradišti, v Domově důchodců v Lukově, v sesterském domově v Choryni, v provinčním domě v Kroměříži a od roku 2002 na Svatém Hostýně, kde vykonávala domácí práce. Poslední čtyři měsíce prožila na nemocničním oddělení provinčního domu v Kroměříži. Rozloučení se zesnulou sestrou Tichomírou se konalo 3. července při mši svaté v kapli sester svatého Kříže v Kroměříži a pak byla pohřbena na místním hřbitově.
Josef Pala

Zemřel Jan Svoboda

Ve svém ostravském bytě zemřel náhle 14. července 2008 ve věku nedožitých 73 let Jan Svoboda, obětavý kolportér křesťanského tisku, s jehož fotografiemi jsme se setkávali také na stránkách Listů svatohostýnských.
Poslední rozloučení se zesnulým se konalo 24. července v kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie v Ostravě-Přívoze. S bývalým politickým vězněm z období husákovské normalizace se přišla rozloučit více než stovka lidí. Zádušní mši svatou sloužil P. Marek Jargus, farář z Ostravy-Radvanic. Jménem Konfederace politických vězňů se se zesnulým rozloučil její ostravský předseda Ivo Žídek. Zdůraznil, že Jan Svoboda nikdy nezradil své křesťanské přesvědčení. Vysloužil si nepřízeň bývalého totalitního režimu a také více než dvouletý pobyt za mřížemi. Jako velmi vzdělaný člověk odmítal komunistické učení o násilí a diktatuře moci a toužil po spravedlivějším společenském řádu v duchu křesťanských zásad. Nezůstával však pouze u slov, účastnil se mnoha akcí, které podporovaly vše, co souviselo s rozvojem práva a svobody. Velkou část svých příjmů věnoval nezištně na nákup příslušné literatury. Knihy pak rozesílal na všechny strany. Byl to jakýsi druh jeho apoštolátu. Měl rád lidi a chtěl jim sloužit. Zcela žil pro širokou “rodinu“, když sám svoji rodinu neměl.
Josef Pala

Duchovní slovo

Věřím ve společenství svatých
Do sakristie přichází paní a odevzdává kytici: “Přinesla jsem Panně Marii květiny. Jsem evangelička, ale moje maminka chodívala na Hostýn.” Namísto strachu, jakoby uctívání Panny Marie bylo nějaké modlářství, je v této výpovědi obsažena pravda naší víry. Pravda, kterou vyznáváme v modlitbě Věřím v Boha: Věřím ve svatou církev obecnou, společenství svatých a život věčný. Abychom osvěžili mysl a prohloubili znalosti, otevřeme Katechismus a čtěme z kapitoly o Společenství svatých (vyd. 1995, str. 248).
“Co je církev, ne-li shromáždění všech svatých? Protože všichni věřící tvoří jediné tělo, je dobro jedněch sdíleno druhými. Výraz “společenství svatých” má dva významy: Společenství se svatými věcmi a společenství mezi svatými osobami. Obojí společenství pramení ze společenství s Kristem a uskutečňuje se skrze svátosti (svaté věci) a úctou ke svatým (společenství osob). První křesťané měli všechno společné (Sk 4,32). Naše společenství je společenství víry, svátostí, charismat, lásky a charity.“
Tři stránky Katechismu (249–251) jsou věnovány pojednání o třech stavech církve, o společenství nebeské a pozemské církve. Snad si pamatujete ještě z náboženství po-učení, že církev Kristova je jedna a tvoří ji církev bojující – putující, církev trpící, rozumí se v očistci, a církev vítězná, triumfující. Svatý Pavel chápe církev jako mystické tělo Kristovo. Kristus je hlava tohoto těla a každý z nás je jeho část, jeho úd. Trpí-li jeden úd, trpí s ním všechny ostatní. Je-li některý úd vyznamenán, všechny ostatní údy se radují (1 Kor 12, 26–27).
Mnohý blud vznikl tím, že jde sice o nauku pravdivou, ale vytrženou z celku. Tak například je pravda, že jedině Kristus nás vykoupil a všechno je milost. Také je však pravda, že Bůh je Láska. Významnou vlastností lásky je vzájemné sdílení dobra a štěstí. Ježíš s námi denně sdílí své Tělo a Krev. Svatí s námi sdílejí své vítězství a věčnou blaženost tím, že nám totéž přejí a vyprošují. Boží dobrota touží oslavit lásku svých svatých. Přeje si a dovoluje, aby se s námi sdíleli a za nás se přimlouvali.
Je to Boží láska, která dovoluje a přeje si, abychom se sdíleli s trpícími v očistci tím, že se s nimi dělíme o poklady, které získáváme modlitbou a dobrými skutky. Lidovým způsobem vyjadřuje hlubokou víru ve společenství svatých píseň č. 924 v našem zpěvníku: “Odpočiňte v pokoji, po boji… Vyslyš, Bože, hlas své církve prosící, odpusť jejich nedostatky... Zesnulým svou lásku zjev!” Ano, Pane, nás všechny zachovej ve své lásce na věky!
AVE MARIA !
P. Jan Chromeček, SJ

Stručně z jednání výboru MSH

20. června 2008
– možnost financování úpravy točny autobusů
– poutní cesta a pouť Svatý Hostýn – Velehrad ve dnech 3. a 4. 7. 2008
– personální záležitosti zaměstnanců MSH
– zpráva kontrolní komise
– návrh jednacího řádu výboru MSH
– studie nového územního plánu

1. srpna 2008
– využití budov za poutním domem č. 3 (bývalá kotelna a prádelna, hospodářská budova)
– domovní řád poutních domů
– dar a blahopřání otci arcibiskupovi k 60. narozeninám
– poutní cesta a hodnocení první pouti Svatý Hostýn – Velehrad
– sázení stromů kolem poutní cesty – možnost dotace ze Zlínského kraje
– schválení jednacího řádu výboru MSH
– doplnění vybavení pokojů 1. poschodí poutního domu č. 3 nábytkem

14. září 2008
– prodloužení pracovních smluv se zaměstnanci MSH
– zhodnocení poutní cesty Velehrad – Svatý Hostýn – zkušenosti a připomínky
– nákup nového auta MSH
– domovní řád poutních domů
– spolupráce s Katolickým týdeníkem
– výsadba stromů podél poutní cesty ze Svatého Hostýna – směr Rusava
– zpráva kontrolní komise
– projekt osvětlení Svatého Hostýna
– informace o stavu přípravy územního plánu
Václav Lednický, zapisovatel MSH

S procesím na Svatý Hostýn

Z naší samoty v Lutonině jsem podnikal časté útěky ke svým staříčkům do rodné Jasenné, a když jsem začal chodit do školy, nechali mne tam natrvalo. Bylo to výhodné pro obě strany, já jsem měl do školy jen pár kroků a otec, zejména ke konci války, klid. Zavítali k nám totiž občas na trochu jídla partyzáni, a proto nebylo nutné, abych o tom věděl.
Po válce jsem ale musel domů a hned ty první prázdniny jsme naplánovali s mými nerozlučnými kamarády výlet na Hostýn. Mělo tam jít procesí jasenských věřících, a proto vznikl hned na začátku zádrhel, byl jsem evangelík! Moji o rok starší a chytřejší kamarádi Ališ Daňa a Brunek Fagoš našli řešení a poradili, abych šel za “velebným“, zda mi moji účast povolí.
Páter Josef Laciga se pousmál a varoval, že je to dost daleko a že se tam bude nocovat. Souhlasil s podmínkou, že mi stařenka musí dát jídlo na dva dny. Stařenka neměla z těchto mých aktivit pražádnou radost, nicméně jídlo mi připravila a také měla podmínku. Prý mne bez deštníku nepustí, co kdyby tam v horách kdesi pršelo. Musel jsem souhlasit a táhnout to staré rodinné “heblo“.
Vyrazili jsme brzy ráno a ukazovalo se na pěkný den. Šlo se zvolna, zpívaly se ma-riánské písničky, cestou se k nám přidali Všemiňané a někde za Podkopnou Lhotou i procesí Bratřejovjanů. Ti měli dechovku, a tak to bylo hned veselejší. My s ogarama jsme ještě stihli odskočit sem tam do lesa, kde bylo dost prázdných nábojnic a všelijakých suvenýrů z války. Tam někde nad Rusavou jsme z nevelké skály dělali seskoky, ale stařenčin deštník coby padák zklamal. Zkrátka nevydržel a byl už k nepoužití. Naštěstí bylo krásně.
Než jsme došli na Hostýn, uměl jsem zpívat všechny písně. Kostel samotný mne svojí velikostí uvedl v údiv, nikdy jsem neviděl takové množství lidí, kapel, kněží. Na společné ubytovně byly třípatrové železné postele a my jsme s ogarama vyfasovali tu nejvyšší, kde jsme měli spát všichni tři. Vzpomínám si, že jsem po všech těch zážitcích a dojmech nemohl dlouho usnout.
Zpáteční cesta byla trochu smutná. Zaprvé jsem už dávno neměl žádný proviant a zadruhé tu byly obavy, co řekne stařenka na ten už odepsaný deštník. První problém postřehl P. Laciga hned na prvním odpočivadle a dal pokyn slečně Božence, aby mi namazala velký krajíc chleba s máslem. Prý “aby nám Laďa neumřel hlady...“. Druhý problém přešla moje stařenka večer doma velkoryse, nenadávala. Byla ráda, že jsem se vrátil v pořádku. Byl jsem k smrti unavený, ale šťastný. Od té doby jsem si P. Josefa Lacigy nesmírně vážil, stejně jak tomu bylo u obou náboženských táborů v Jasenné i v Lutonině. Byl to kněz, kterého jsem nejednou o žních potkal, jak šel s “lepákem” na rameni pomoci svým věřícím. Když měl žízeň, zašel ke strýčkovi Mikuláštíkovi, pomáhal založit fotbalový oddíl, riskoval svůj život, když za okupace pomáhal partyzánům.
My, lutoninští pasekáři, nikdy nezapomeneme, že zařídil zavedení elektřiny do našich chalup. Nepozastavoval se nad tím, že třeba Jurčákovi, Kolajovi nebo Juříčkovi jsou evangelíci. Jako křesťany a věřící nás měl rád všechny a my jsme měli rádi jeho.
V roce 1971 jsme se s přáteli dověděli, že je P. Josef Laciga nemocný, a jeli jsme ho navštívit do Čehovic u Prostějova. Měl velikou radost a museli jsme mu vyprávět, co je nového v Jasenné a co v Lutonině. A protože sám po mozkové příhodě nemluvil, psal nám takové lístečky, každému jeden, než jsme se rozloučili.
Oldřichu Dřímalovi napsal: Tož, není mi tu zle, ale starý strom sa nemá přesazovat.
Janu Poláškovi zase: Jane, pozdravuj tam všecky, od Syrákova až po Štěpánky!
Mně napsal: Laďo, tys byl myslím jediný luterán, co šel s procesím na Hostýnek, pamatuješ?
P. Josef Laciga se narodil 15. února 1898 v Kvítkovicích. Do Jasenné přišel z Klenovic na Hané v roce 1938 a sloužil zde až do odchodu na odpočinek v roce 1965. Zemřel v Čehovicích u Prostějova 17. ledna 1972.
Vladislav Jurčák, Lutonina

Hostýnská kantáta

Když se podařilo po dlouhých 100 letech v roce 1887 obnovit na Hostýně duchovní správu, bylo rozhodnuto, aby ji vedli jezuité. Už v prvním roce jejich duchovní správy se tu konala na svátek Nanebevzetí Panny Marie velká pouť vídeňských Slovanů, kteří však nejdříve navštívili Kroměříž, kde se zúčastnili slavnostního provedení hudebního díla “Hostýnská kantáta” zlínského rodáka Hynka Vojáčka. Skladbu přijel autor osobně dirigovat až z ruského Petrohradu, kde tehdy působil jako profesor konzervatoře a dirigent carské opery.
Z Kroměříže do Bystřice pod Hostýnem přijeli vídeňští Slované zvláštním vlakem za doprovodu krojovaných členů Sokola z Hulína a Holešova. Na Svatý Hostýn s nimi putovaly tisíce poutníků, sloužily se slavné bohoslužby a vlastenecké kázání k nim pronesl superior Jan Cibulka. Při této pouti zorganizovali Sokoli sbírku na potřeby hostýnského chrámu. Účast poutníků se odhaduje minimálně na deset tisíc.
Autor “Hostýnské kantáty” Hynek Vojáček se narodil ve Zlíně v roce 1825 a zemřel v Petrohradě v roce 1916. V Rusku žil od druhé poloviny 19. století. Byl krajanem a velkým přítelem Františka Bartoše, českého národopisce, sběratele a vydavatele lidové slovesnosti, pocházejícího z Mladcové (nyní součást Zlína), kde ho Hynek Vojáček při svých cestách z Ruska na Moravu navštěvoval. Miloval Valašsko a v době, kdy již překročil sedmdesátku, přijížděl z Petrohradu do Vsetína, odkud pak pěšky chodíval do Vizovic a pak pokračoval vlakem do Zlína.
Podle dobových záznamů sestavil František Ulrich.

Z vašich dopisů

Díky za mše svaté v přímém přenosu
Chtěl bych poděkovat Pánu Bohu za ten zázrak, který nám umožňuje sledovat v přímém přenosu mše svaté ze Svatého Hostýna i v Praze. Maminka pocházela z Tovačova a po celý život se zúčastňovala v srpnu poutí na Hostýně. Od roku 1992 jsem převzal “štafetu” od ní a vám nemusím sdělovat, co mi návštěva Hostýna každý rok dává. Když jsem poprvé mohl s vámi prožít mši svatou, vy na Svatém Hostýně a já v Praze u monitoru, řekl jsem si, že se musím za to štěstí Panně Marii odměnit více než jen modlitbou a složil jsem pár veršů, které jí k vám posílám.
Jaroslav Straka, Praha

Madoně Hostýnské
Vzhůru svahem Hostýna
každé léto chodím.
Kéž vyslyší mě Madona,
úpěnlivě prosím.
Hříchy a křivdy sečtené
moje bedra tíží.
Za pramenem vody svěcené
již schody se blíží.
Za ohybem v třpytný jas
široké stupně spějí,
tam, kde dnes i zítra zas
andělé chválu pějí.
U sochy Krista, nalevo,
na chvíli já spočinu –
úctu svou dám najevo
a pokorně pokleknu.
A potom už, Matičko,
já vzhůru k Tobě běžím,
již jen chvíli, maličko
a u nohou Ti klečím!
Posvátný stánek Tvůj
ten hojivou má moc.
Tam nikdo zbytečně
nežádá Tě o pomoc!
Pak projdu cestu křížovou –
všechna její zastavení.
Meditací léčebnou
přiblíží mně vykoupení.
U památníku obětí,
co komunista utýral,
smutek duši zachvátí,
až by člověk zaplakal.
Svahem dolů z Hostýna
do Bystřice kráčím.
Díky, Panno Maria,
rád se zase vrátím!

Střípky z pěší pouti Svatý Hostýn – Velehrad
Ve čtvrtek 3. července po požehnání vyráží kolem deváté hodiny asi 150 poutníků, včetně tří vozíčkářů, na historicky první pěší pouť... Putovala jsem putovala s vozíčkářkou Maruškou z Kunovic od Valašského Meziříčí spolu se sestrami boromejkami a třemi muži. Cesta lesem po silné noční bouři a dešti přes Svatou vodu v Malenovicích do Pohořelic přes Oldřichovice byla pro vozíčkářku Marušku neprůjezdná a tak jela do Kvítkovic trolejbusem... Po dvanácti hodinách chůze jsme jako poslední těsně před začátkem koncertu šťastně doputovali na Velehrad. Došlo nás celkem devětadevadesát. Pro ty, kdo zůstali, bylo zajištěno přenocování v tělocvičně gymnázia. Ve 21 hodin jsme měli na Stojanově mši svatou, přímluvy měli francouští spolupoutníci. Před půlnocí uléháme. Ráno ještě tradičně na mši svatou s otcem Vojtěchem Šímou a novokněžími. Loučili jsem se mezi s sebou pozdravem “Tak zase za rok!“
Zdeňka Kadlčáková, Zlín

Tradice českých poutí do Lurd
(Ad Listy svatohostýnské č. 2/2008)
První pouť rakouských katolíků se uskutečnila již v roce 1886. Zúčastnilo se jí mnoho Moravanů a Čechů, mezi nimi kněží P. F. Florian, pozdější děkan v Tasově, P. Karel Bezstarosti, farář v Budišově, který měl v Lurdech první české kázání. Poprvé tam zazněla česká píseň Tisíckráte pozdravujem tebe.
1. česká pouť zavítala do Lurd 2. 9. 1903 s šesti bratry kněžími Kolískovými.
2. česká pouť připutovala 7. 9. 1907 s pěti bratry Kolískovými a s olomouckým světícím biskupem Karlem Wisnarem, který zde posvětil českou kapli, do níž poutníci darovali mozaiku se 14. tajemstvím růžence se znaky Čech, Moravy a Slezska a nápisem Panně Neposkvrněné národ český. Stála 30 tisíc franků. Poutníků bylo 350. Zpívali Kde domov můj a Smetanovu Ukolébavku.
Závěrem jen heslovitě o dalších našich poutích do Lurd: 3. pouť (1911) = 593 poutníků, 4. pouť (1913) = 52 poutníků, 5. česká pouť byla při 25. světovém eucharistickém kongresu od 22. do 26. 7. 1914 = 45 účastníků, z toho 37 kněží, 6. národní pouť – poprvé československá – 1922 = 192 poutníků, 7. pouť (1924), 8. pouť (1926) = 320 poutníků, 9. jubilejní národní pouť – 1928 = 550 poutníků, 10. pouť (1930) = 694 poutníků, z nichž bylo 67 kněží, 11. pouť (1931) = 420 poutníků, 12. pouť (1932) = 132 poutníků, 13. pouť (1933) = 192 osob, z toho 13 kněží, 14. pouť (1934) = 89 poutníků, z toho devět kněží, 15. pouť (1936) = 229 poutníků, z toho 21 kněží, 16. pouť (1937), 17. pouť (1938) = 140 účastníků.
P. Jan Peňáz, předseda Matice Velehradské

Nové logo Matice svatohostýnské

Výzva k podávání návrhu na logo Matice svatohostýnské
Výbor Matice svatohostýnské na svém zasedání 1. 8. 2008 se usnesl, že by bylo vhodné, aby Matice svatohostýnská měla vlastní logo – značku, která by vystihovala naše sdružení. Jsme přesvědčeni, že v řadách našich členů a příznivců Svatého Hostýna se najde několik schopných návrhářů, ale laiků, kteří nám pomohou logo vytvořit.
Logo je grafický symbol, který vizuálně identifikuje společnost, jednotlivce nebo událost. Pokud je tento symbol doplněn textem (názvem), jedná se o logotyp. Logo by mělo mít jasný a zapamatovatelný vzhled, mělo by vystihovat naši základní činnost – službu poutníkům, péči o zachování rázu Svatého Hostýna jako mariánského poutního místa – mělo by být jednoduché, originální, být i v malých velikostech stále čitelné, tisknutelné na všech běžných tiskových strojích.
Tyto zásady jsou ale návrhářům dobře známy, ale i mezi laiky se obvykle najde nápad, který předčí i profesionály. Proto se obracíme na vás všechny k zapojení do této soutěže.
Očekáváme vaše návrhy (písemně nebo elektronicky) do konce ledna 2009. Nejlepší návrhy budou zveřejněny v jarním čísle našeho časopisu v příštím roce. Vítězný návrh (bude-li vybrán) bude odměněn bezplatným víkendovým pobytem pro dvě osoby na Svatém Hostýně.
Václav Lednický

Kronika

BŘEZEN 2008
2. – 7. 3. • Psychosociální výcvik pro studenty VOŠs Caritas Olomouc
7. – 8. 3. • Železný poutník – pěší pouť 115 poutníků ze Svatého Kopečku u Olomouce na Svatý Hostýn
13. – 16. 3. • Soustředění valašského souboru Malá Rusava a cimbálové muziky Voděnka
14. – 15. 3. • Setkání studentů Arcibiskupského gymnázia Kroměříž
25. 3. • Pouť sedmi irských bohoslovců
30. 3. • Pouť studentů Stojanovy koleje z Olomouce

DUBEN 2008
7. 4. • Pouť z polského Krakova
11. – 13. 4. • Víkendový seminář pro služebníky pořádaný Katolickou charismatickou obnovou
13. – 18. 4. • Psychosociální kurz pro studenty VOŠs Caritas Olomouc
21. 4. • Autobus poutníků ze slovenského Pezinoku
28. – 29. 4. • Poutní zájezd ze slovenského Bardejova

KVĚTEN 2008
Poutní zájezdy:
1. 5. • Valašská Polanka • Lidečko • Štípa • Nový Bohumín • Svitavy • České Budějovice • Ostrožská Nová Ves
3. – 4. 5. • Pěší pouť vojáků z Vyškova
3. 5. Šilheřovice • Antošovice
4. 5. • Třináctá pouť Radia Proglas a TV Noe
5. 5. • Hustopeče nad Bečvou • Černotín • Bělotín • Špičky
6. 5. • Ratíškovice
8. 5. • Vyšší Brod • Vlkoš u Přerova • Říkovice • Stará Ves • Hranice • Hlučín • Moravská Nová Ves • Mikulčice • Velehrad • Vyškov • Dědice
9. 5. • Ostrožská Nová Ves
10. 5. • Uherské Hradiště-Sady • Velký Ořechov • Nížkov • Těšovice • Ostrožská Lhota
11. – 13. 5. • Setkání děkanů olomoucké arcidiecéze za účasti arcibiskupa Jana Graubnera a biskupa Josefa Hrdličky
13. 5. • Šlapanice u Brna
14. 5. • Ostrava-Pustkovec • Boršice u Buchlovic • Kurovice • Ludslavice • Žeranovice
15. 5. • Pouť kněží z děkanátu Púchov
16. 5. • Nový Jičín • Kunín • Šenov • Borovice • Šumperk
18. 5. • Zdechov • Hluk • Ostrava-Třebovice • Nový Jičín • šestá pouť včelařů
19. – 21. 5. • Setkání 31 ředitelů Charit z olomoucké arcidiecéze
19. 5. • Kunovice
21. 5. • Ostrava-Poruba • Slušovice
22. 5. • Zlín
24. 5. • Bzenec
25. 5. • Fryšták
26. 5. • Markvartovice • Letovice
27. 5. • Pouť kněží olomoucké arcidiecéze za vlastní posvěcení s arcibiskupem Janem Graubnerem a pomocným biskupem Josefem Hrdličkou
28. 5. • Děkovná pouť studentů Stojanova gymnázia z Velehradu • Lidečko • Brušperk
29. 5. • Hradisko • Zlobice
31. 5. • Němčičky • Horní Bojanovice • Přerov • Palkovice • Šilheřovice • Antošovice • Krčmaň • Grygov • Majetín • Rokytnice u Přerova • Brodek u Přerova • Citov

ČERVEN 2008
2. 6. • Francova Lhota • Luhačovice
3. 6. • Rajnochovice • Nový Hrozenkov
5. 6. • Hluk • Uherský Brod • Strážnice • Petrov
6. 6. • Kojetín
7. 6. • Zlín • Březnice • Zábřeh • Jedlí • Mysločovice • Hostišová • Karviná • Třebíč • Ostrožská Nová Ves • Kokory
8. 6. • Pouť podnikatelů • Kozlovice
10. 6. • Nová Hradečná • Libina • Oskava
12. 6. • Brumov-Bylnice • Kroměříž
13. 6. • Otrokovice
14. 6. • Slušovice • Postřelmov • Dlouhomilov • Lesnice • Běh do vrchu (106 závodníků) s ukázkou činnosti Armády ČR
17. 6. • Moravská Třebová • Staré Město • Gruny • Dětřichov • Popovice • Podolí
18. 6. • Olomouc • Valašské Meziříčí • Hroznová Lhota • Klenovice na Hané • Dobromilice • Pivín • Mutěnice • Tučapy • Vážany • Boršice • Polešovice • Ořechov
19. 6. • Hranice
21. 6. • Holíč na Slovensku • Lidečko • Kralice na Hané • Starý Jičín • Bernartice nad Odrou • Jeseník nad Odrou • Suchdol • Vražné
22. 6. • Autobus poutníků z Texasu z USA • Uherský Brod • Prakšice • Hradčovice
23. 6. • Konice • Dolní Němčí
24. 6. Bánov • Vsetín
25. 6. Melč
28. 6. • Dětská pouť na začátku prázdnin s bohatým programem za pěkného počasí a velké účasti dětí a mládeže • Nedašov • Kyjov • Kostelec na Hané • Lukov u Zlína • Veliková • Loučka • Čejkovice • Velké Karlovice • Jankovice • Prostějov • Drvalovice • Držovice • Kvasice • Hradec nad Moravicí • Velké Hoštice
29. 6. • Racková • Lechotice • Pitín • Hostětín • Nedašov • Kašava • Vlčková • Držková

ČERVENEC 2008
2. 7. • Ostrava • Blazice • Zahnašovice
4. 7. • Stará Bělá
5. – 12. 7. • Křesťanský seminář AVE pro nevidomé a příznivce
6. 7. • Kozlovice
8. 7. • Beňov - Rajnochovice
10. 7. • Vyškov • Dědice • Rychtářov • Topolany • Ivanovice na Hané • Chvalkovice • Orlovice
11. 7. • Všemina • Vracov
12. 7. • Slavkov • Uherské Hradiště • Mařatice • Slušovice • Neubuz • Těšnovice u Kroměříže • Olomouc-Nové Sady • Slavonín • Všemina
13. 7. • Šanov • Horní Štěpánov • Jestřabí
15. 7. • Mrlínek • Halenkov • Frýdek-Místek
19. 7. • Trnava u Zlína • Olomouc • Hodolany • Střílky • Chvalnov • Roštín
20. 7. • Vlachovice • Lhota • Karlovice • Malenovice
22. 7. • Kunovice • Míkovice
24. 7. • Osek • Veselíčko • Dolní Újezd
25. 7. • Nivnice • Korytná • Podkopná Lhota
26. 7. • Halenkovice • Újezd u Brna • Vacenovice • Dolní Bojanovice
27. 7. • Poutníci ze slovenského Prešova
30. 7. • Kuželov • Slušovice • Provodov • Kostelec nad Moravou

SRPEN 2008
2. 8. • Rychaltice • Hukvaldy • Český Těšín
5. 8. • Zlechov
6. 8. • Brodek u Prostějova
7. 8. • Nezamyslice • Újezdec u Uherského Brodu
9. 8. • Troubsko • Střelice • Nemetice
10. 8. • Pohořelice u Napajedel • Hněvotín • Slatinice • Těšenice • Drahanovice
12. 8. • Nedašov
13. 8. • Boskovice • Zubří
15. 8. • Tvarožná Lhota • Chropyně
16. 8. • Lovčice • Žarošice • Ždánice • Dub nad Moravou
17. 8. • Hlavní pouť, pontifikální mši svatou celebroval olomoucký pomocný biskup Josef Hrdlička
Sestaveno podle internetových stránek Svatého Hostýna – www.hostyn.cz

Z historie nedávno minulé

Svátostky s tématikou Svatého Hostýna
Nejen při světských událostech jsou raženy medaile a plakety. Rovněž řada církevních objektů a událostí je zachycována a připomínána medailemi, plaketami a odznaky. Církevní numismatika se však vyznačuje jednou specialitou, kterou jiné obory neznají. Jsou to tzv. svátostky, někdy také zvané jako agnostky nebo agnůstky. Jejich shromažďování a sběr se vymezilo do svébytné oblasti sběratelské činnosti.
Již před sedmi lety, ve dnech 2. až 4. října 2001, proběhlo na Svatém Hostýně setkání sběratelů a numismatických odborníků pod názvem Peníze v proměnách času. Na tomto setkání přednesla zajímavý referát Dagmar Grossmannová z Moravského zemského muzea v Brně, které má patrně největší a nejucelenější sbírku medailí, plaket odznaků a svátostek vztahujících se k našemu poutnímu místu.
S laskavým svolením D. Grossmannové jsem zpracoval a upravil její materiál, který jsem pro jeho rozsáhlost rozdělil do dvou části. V první se zaměřím na nejmenší numismatická dílka. Jsou jimi právě svátostky. Jsou to malé, až miniaturní medaile náboženského charakteru, které byly obvykle raženy z nedrahých kovů, aby je mohli nosit i nemajetní lidé, poutníci a vyznavači posvátných míst a světců vůbec. Svátostky se prodávaly na poutních místech, kde se také světily, a poutníci je potom používali pro svou ochranu. Nosili je buď na těle, přišité k oděvu či klobouku, svátostky byly často zavěšovány na růžence a nezřídka byly přibíjeny na zárubně dveří obytných stavení a chlévů. Často je také nacházíme jako ochranu před živly v tzv. makovicích kostelních věží, zámků a jiných význačných budov. Svátostky také v mnoha případech doprovázely zemřelé do míst jejich posledního odpočinku.
O jejich rozšíření se postarali především jezuité, kteří na konci 17. a v 18. století byli velkými organizátory poutních tradic. Svátostky sloužily jako společný odznak účastníků poutí, ale posvěcené přijímaly i funkci ochrannou. V 17. a 18. století byly svátostky raženy především v Itálii a Německu, kde zejména bratři Petr a Pavel Seelové razili velké množství svátostek pro benediktinské kláštery v dnešním Rakousku a Bavorsku. Často byly raženy jako jednostranná medaile, později byly raženy do tenkého plechu jednostranně jako rub a líc, aby byly následně spojeny drátkem do jednoho celku. Po zrušení řádů a rozpuštění Tovaryšstva Ježíšova nápadně klesá výskyt svátostek, aby se až po roce 1815 začala jejich výroba opět zvyšovat.
U oboustranně ražených svátostek je obtížné označit líc (avers) a rub (revers). D. Grossmannová v případě svatohostýnských svátostek upřednostňuje vyobrazení chrámu, jako místně určující, a proto toto vyobrazení považuje za líc. Vyobrazení Panny Marie, které nemusí být vždy pro Svatý Hostýn určující, proto považuje za rub. Jedině v případě, že se hostýnská bazilika na numismatice neobjevuje, se vyobrazení Panny Marie považuje za líc. Ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně je evidováno 56 numismatických předmětů a svátostek.
Svátostky mají nejčastěji kulatý nebo oválný tvar. Někdy však mají i méně obvyklý tvar, např. kosočtverec, někdy i více komplikovaný. Obvykle jsou opatřeny očkem pro zavěšení.
Jejich příslušnost určuje vyobrazení hostýnské baziliky. To je rovněž někdy neobvyklé, až bizarní, že pouze doprovodný nápis pomůže s identifikací. Vyobrazení Panny Marie Vítězné, stojící na srpku měsíce s Ježíškem, metajícím blesky, na levé ruce, je již jednoznačné. Svátostky nejsou ,až na výjimky, datovány. Nápisy jsou nejčastěji situovány po obvodu. Ty, které byly vydány ještě v 19. století, mají často nápis dvojjazyčný, česko-německý.
Svátostky jsou raženy z obecných kovů (hliník, mosaz, měď), byly však raženy i svátostky ze stříbra a zlata. Nejnovější svátostka byla vyrobena ze stříbra v roce 2001. Její kvalita však silně pokulhává za provedením některých svátostek daleko starších.
Pavel Malének

Bude vás zajímat

• Duchovní cvičení pro členy Matice svatohostýnské s olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem se uskuteční na Svatém Hostýně od pátku 28. do neděle 30. listopadu. Přihlášky podávejte na adresu: Matice svatohostýnská, Svatý Hostýn č. 115, 768 61 Bystřice pod Hostýnem, tel.: 573 381 693, 573 381 694, e-mail: matice@hostyn.cz,
www.hostyn.cz

• V zimním období (od 20. října) jsou slouženy mše svaté na Svatém Hostýně:
všední dny – 7.00, 9.15
neděle – 7.00, 9.15, 11.00
Každou neděli ve 13.00 hod. je svátostné požehnání.

• Vánoční bohoslužby
Mše svaté na Svatém Hostýně na Štědrý den: 7.00, 9.15, 11.00 a také v 15.30 hod.
V NOCI MŠE SVATÁ NENÍ!
Se starým občanským rokem se na Svatém Hostýně rozloučíme ve středu 31. prosince.
Mše svaté: 7.00, 9.15, 11.00 a ve 24.00 hod. Před půlnoční mší svatou ve 22.30 hod. je sv. růženec, adorace a ve 23.45 hod. Te Deum a sv. požehnání.

Informace o územním plánování

Areál Svatého Hostýna se nachází v katastru obce Chvalčov. V rámci příprav na zhotovení nového regulačního plánu, kterým se budou řídit budoucí stavební činnosti, se na Obecním úřadě v Chvalčově schází tzv. výrobní výbor. Ten je složen z kompetentních zástupců státní správy a místní samosprávy a na jednání jsou zváni také zástupci všech tří církevních subjektů, které na Svatém Hostýně hospodaří (Arcibiskupství olomoucké, duchovní správa a Matice svatohostýnská). Cílem tohoto výboru je po odborné stránce předem projednat zájmové body tak, aby byl co nejvíce usnadněn následný schvalovací proces regulačního a územního plánu a aby se do budoucna eliminovaly konfliktní představy různých stran na využití území.
Přípravná jednání jsou odborně fundovaná, náročná a nesou se v korektním duchu. Dosud byla otevřena dlouhá řada oblastí a postupně se u nich hledají vhodná řešení. Za všechny oblasti vyjmenuji alespoň tato témata: sadové úpravy, inženýrské sítě, silniční komunikace a parkoviště, cyklotrasy a pěší stezky, geodetické zaměření, vodní hospodářství, požární ochrana, větrná elektrárna, lanovka, prodejní stánky, venkovní oltář, meditační stezka, informační systém, sociální zařízení, etapizace výstavby.
Tyto nové územně plánovací podklady poté, co vejdou v platnost, budou mít dlouhodobý vliv na možnosti realizace investičních plánů na Svatém Hostýně. Jedná se proto o jednání významná, která také potřebují modlitební podporu vás všech, kterým na rozvoji “Hostýnku” opravdu záleží.
Zbyněk Domanský

Zemřelí členové Matice svatohostýnské

Anna Divilková, Slušovice, 88 let
Marie Mihlová, Hradčovice, 62 let
Marie Gabrielová, Těmice, 72 let
Štěpánka Vodičková, Bochoř, 92 let
Vlasta Hubíková, Machová, 80 let
Marta Boráková, Zubří, 76 let
Alois Raška, Slavičín, 84 let
Marie Frgálová, Švábenice, 94 let
Anežka Koláčková, Kyjov, 66 let
Marie Šebestová, Smolina, 78 let
Marie Trávníková, Mutěnice, 73 let
Lidmila Čubová, Kroměříž, 72 let
Jan Svoboda, Ostrava, 73 let
Vilemína Přibylová, Příbor, 90 let
Jiřina Mlčáková, Paršovice, 74 let
František Vávra, Zlechov, 76 let
Miroslav Nováček, Tasov, 63 let
František Kotek, Radějov, 84 let
Stanislav Bartek, Nivnice, 84 let
Anežka Geryková, Veřovice, 79 let
Milada Mašlaňová, Kelč, 71 let
Anna Divínová, Zubří, 77 let
Josef Adámek, Zubří, 84 let
Anna Stiborová, Jankovice, 79 let
Josef Sukaný, Šanov, 79 let
Bohumila Opravilová, Bochoř, 64 let
Ludmila Smětáková, Spytihněv, 88 let
Antonie Bartošová, Dolní Lhota, 87 let
Jindřiška Šimoníková, Prosenice, 80 let
Františka Chlachulová, Mařatice, 79 let
Anežka Šimíčková, Nový Jičín, 86 let
Anna Podrazilová, Sudoměřice, 94 let
Hedvika Macháčková, Vacenovice, 74 let
Františka Salajková, Dolní Bojanovice, 79 let
Ludmila Bravencová, Dolní Bojanovice, 77 let
Vojtěch Hanzelka, Bernartice nad Odrou, 77 let
Marie Jurásková, Ostrožská Nová Ves, 84 let