číslo 1
březen
2008
ročník XII
OBSAH
Pašije
Listy svatohostýnské budou dále vycházet
Duchovní slovo
Přehled poutních slavností v roce 2008
Nová poutní cesta Velehrad – Svatý Hostýn
Z jednání výboru MSH
Svatý Hostýn na internetu
Z historie nedávno minulé
Z vašich dopisů
Kronika
Zpráva o hospodaření za rok 2007
Bude vás zajímat
Pozvání na valnou hromadu
Zemřelí členové MSH
Poděkování za novou knížku
Pašije
Alespoň na chvíli se odvrať od třeštícího světa a naslouchej hlasům
pašijí.
Zní všude. Zní za bronzovou bránou chrámu na vrcholku Moravské hory, zní
z probouzejících se ratolestí, ze zurčících vod jarních sněhů, z úderů
kladiv do železa a dřeva.
Ta smrt je JEHO i naše.
Jsme připraveni?
Jsme ochotni vléci ten kříž až do konce, i když na žádném zastavení
nečeká Šimon, pomocník, ale jen slzy MATEK a MAGDALEN osušované bičem
chátry?
Nebo je lepší skok z Nuselského mostu?
Nebo “všechny krásy světa ti dám“, jak slibuje ten laskavý starý pán –
“nic za to nechci, nic to nestojí, k čemu je tvoje utrpení?“
To není pazvuk z hlubin věků, to je naše velikonoční současnost, každého
z nás, celé této země, realita bezradného světa. Bloudících a zmatených.
Nebo ještě doufáš, že přijde Bílá sobota?
Že máme ještě naději? Že nám to slíbil?
Že hlasy pučících ratolestí, zoufalství ze starých i nových sněhů jsou
vlastně předzvěstí pukajících pečetí dávného hrobu?
Nevíš si rady?
Tak sečkej, ztiš se, to nezní varhany, to je Tvoje srdce a hlasy
vracejících se zvonů… Přichází k Tobě zázrak vzkříšení.
Pavel Hejcman
Listy svatohostýnské budou dále vycházet
Dostali jsme do redakce dopis pana Václava Kociána z Kozlovic, který
reaguje na článek Setkání na Svatém Hostýně (Listy svatohostýnské č.
4/2007).
Pan Kocián píše: Domnívám se, že již při volbách do výboru Matice
svatohostýnské by v letošním roce měl každý kandidát jednoznačně říci,
zda je pro zachování Listů svatohostýnských a zda by se finanční
prostředky Matice svatohostýnské mohly a nebo nemohly v budoucnu
používat na něco jiného než na zvelebování Svatého Hostýna.
Pokud chtějí v Katolickém týdeníku o Svatém Hostýně psát, proti tomu
samozřejmě členové Matice svatohostýnské nic nemají a ani mít nemohou.
Finančně se však na této činnosti nemůže v žádném případě Matice
svatohostýnská podílet. Je ale pravda, že na vydávání Listů
svatohostýnských by měla Matice svatohostýnská přispívat ročně větší
finanční částkou, než přispívala doposud.
Věřím, že moje názory nejsou mezi členy Matice svatohostýnské ojedinělé.
Na závěr chci pouze podotknout, že značná a podstatná část členů Matice
svatohostýnské na valnou hromadu nepřijede, a ti, kteří nepřijedou,
jistě též své příspěvky a dary dávají pouze na zvelebování Svatého
Hostýna a na nic jiného. Reklamu tu Svatý Hostýn nepotřebuje a není ani
důstojné, aby ji používal…
Pan Kocián na závěr svého dopisu vyjadřuje obavy, že Listy
svatohostýnské by mohly přestat vycházet, zdůrazňuje jejich význam a
potřebu pro naše poutní místo, a jednoznačně se staví za jejich další
vycházení.
Děkujeme za pěkná slova uznání na adresu naší redakce. Jako šéfredaktor
Listů svatohostýnských mohu pana Kociána a všechny čtenáře ujistit, že
Listy svatohostýnské budou i nadále vycházet. O další možné spolupráci s
křesťanskými sdělovacími prostředky budeme jednat na letošní valné
hromadě Matice svatohostýnské.
Josef Pala
Duchovní slovo
AVE, AVE, AVE, MARIA!
Kdo z nás by neznal tu milou píseň, která opěvuje událost již sto
padesát let starou a přece stále tak živou. Letos 11. února to bylo
právě sto padesát let od zjevení Panny Marie v Lurdech. Tehdy Bernadetta
na dotaz po jménu krásné Paní dostává odpověď: “Já jsem Neposkvrněné
početí!“ – Celá staletí teologové, nejednou i velcí světci, bádali a
rozjímali o výsadách Bohorodičky, Panny Marie. Byla milostiplná vyňatá i
z dědičného hříchu? Kdy se tak stalo? Od počátku, nebo až po narození?
Ona, milostiplná, jistě bez osobního hříchu, zároveň však jako člověk
pochází z hříšného rodu Adama a Evy. – Františkán Jan Duns Scot ve
dvanáctém století přichází s tím, že milý Bůh není vázán naším časem a
tak neposkvrněná Panna Maria byla předvykoupena: dostalo se jí plnosti
všech milostí předem, právě ze zásluh vykupitelské oběti jejího Syna.
I ten nejskvělejší lidský rozum má svá temná zákoutí. Potřebuje osvítit
světlem víry. Psal se rok 1830. V Paříži, v klášteře, v noci 27.
listopadu anděl strážný v podobě krásného dítěte probouzí mladou novicku
Kateřinu Labouré. Vede ji do kaple, která je celá ozářená. Po straně
oltáře se zjevuje Panna Maria. Překrásná Paní s nápisem kolem své
postavy: Maria bez poskvrny prvotního hříchu počatá, oroduj za nás,
kteří se k tobě utíkáme! – Snad všichni známe a máme medailku s tímto
nápisem. Panna Maria sama nařídila, aby byla zhotovena taková medailka.
Rovněž přesně stanovila a vysvětlila vše to ostatní, co medailka
obsahuje. První medailky ve větším množství dal razit asi po dvou letech
od zjevení sám pařížský arcibiskup. Začíná doba Neposkvrněné, doba,
která vyvrcholí zasvěcením lidstva Neposkvrněnému Srdci Panny Marie.
Papež Pius IX. dne 8. prosince 1854, téměř 25 let po pařížském zjevení,
vyhlašuje dogma o Neposkvrněném Početí. Potvrzuje, že celá církev
Kristova vyznává a věří, že Matka Boží od prvopočátku své existence byla
vyňata z jakéhokoliv, i dědičného hříchu. Nečekaně brzy, čtvrtý rok po
vyhlášení článku víry, přichází Panna Maria znovu. Přichází v Lurdech,
aby potvrdila a prohloubila naši víru: nejenže je neposkvrněná, ona je
Neposkvrněné Početí, Ona je ten Boží Čin, kterým Bůh připravil a oslavil
Vtělení Božího Syna. Devatenácté století je stoletím velikého příchodu
Panny Marie mezi nás. Zázračná medailka, mariánské dogma, přítomnost
Panny Marie v Lurdech jakoby zahajují řadu dalších mariánských příchodů
– zjevení, která pokračují i v našem novém století. Panna Maria přichází
ve své mateřské lásce, aby nás bloudící zachránila od zkázy a přivedla
zpět ke svému Synu a tak ke spáse. Vyjděme i my vstříc Panně Marii
životem obnovené víry s prosbou na rtech i v srdci: “Maria, beze hříchu
prvotního počatá, oroduj za nás, kteří se k Tobě utíkáme!“
AVE, MARIA!
P. Jan Chromeček, SJ
Přehled poutních slavností v roce 2008
NE 16. 3. Svatojosefská soukromá pouť mužů
NE 27. 4. Valná hromada Matice svatohostýnské
Pouť klubu křesťanských žen
SO 3. 5. Patnáctá hasičská pouť
NE 4. 5. Pouť Radia Proglas
PO 12. 5. Osmá pouť píšících křesťanů
NE 18. 5. Šestá pouť včelařů
SO 24. 5. Eucharistický průvod z Bystřice pod Hostýnem na Svatý
Hostýn
PÁ 30. 5. Pouť členů Apoštolátu modlitby
NE 8. 6. Pouť Sdružení žáků a žákyň Dona Boska
Šestá pouť podnikatelů
SO 28. 6. Dětská pouť na začátku prázdnin
SO 12. 7. Pouť obce Slavkov
NE 17. 8. Hlavní pouť
NE 24. 8. Tradiční orelská pouť
SO 30. 8. Arcidiecézní pouť rodin a dětská pouť na konci prázdnin
SO 6. 9. Šestnáctá muklovská pouť
NE 14. 9. Pouť členů Matice svatohostýnské
PÁ 19. 9. První den františkánské pouti
SO 20. 9. Druhý den františkánské pouti
NE 5. 10. Růžencová pouť
SO 11. 10. První den dušičkové pouti
NE 12. 10. Druhý den dušičkové pouti
SO 18. 10. Desátá svatohubertská pouť
ST 31. 12. Děkovná bohoslužba na konci roku
Nová poutní cesta Velehrad – Svatý Hostýn
Matice svatohostýnská chystá společně s Maticí Velehradskou v
polovině tohoto roku slavnostní otevření poutní stezky Velehrad – Svatý
Hostýn. Konkrétně ve dnech 3. a 4. července, kdy poutníci budou ovšem
putovat opačným směrem a měli by dojít na Velehrad na právě probíhající
Dny lidí dobré vůle. Jednou z hlavních postav připravujících novou
stezku je Dr. Jiří Troneček, kterému jsem položil několik otázek.
Pane doktore, mohl byste se našim čtenářům nejdříve představit?
Jsem soukromý přírodovědec a cestovatel, bydlím v Chvalčově a jako
podnikatel se zabývám mimo jiné návrhy a realizacemi výstav a expozic s
přírodovědnou tematikou. Jsem autorem přírodovědné části expozice v
muzeu na Svatém Hostýně, zpracovával jsem přírodovědnou část expozice ve
Středisku ekologické výchovy Jezírko u Brna, jsem spoluautorem stálé
expozice Příroda a člověk v Muzeu Kroměřížska a realizoval jsem množství
výstav s přírodovědnou tematikou v muzeích.
Při svých cestách po Kanadě jsem vždy obdivoval jejich dokonale
připravená informační centra a naučné stezky přímo v terénu, a proto
jsem uvítal okamžik, kdy jsem byl osloven Lesy České republiky, abych
připravil pro některé lesní správy naučné stezky s lesnickou a
přírodovědnou tematikou. A po úspěšné spolupráci s Maticí
svatohostýnskou při budování muzea na Svatém Hostýně jsme s jejím
výborem připravili projekt poutní cesty Velehrad – Svatý Hostýn s
naučnou stezkou, který je v současné době ve stadiu pokročilé realizace.
V čem je cesta Velehrad – Svatý Hostýn výjimečná?
Projekt poutní cesty s naučnou stezkou Velehrad – Svatý Hostýn je
zajímavý a výjimečný snahou o obnovení a její zpřístupnění pro širokou
veřejnost původní trasy, po které se v minulosti ubírala oběma směry
procesí poutníků, a dále taky vytvořením jakési páteřní spojnice těchto
dvou nejvýznamnějších moravských poutních míst. Celá trasa měří 50 km a
je vybavena informačními panely, na kterých se může návštěvník seznámit
s kulturně historickými událostmi, významnými osobnostmi a přírodními
zajímavostmi míst v krajině, kterou právě prochází. Bude tedy sloužit
nejen věřícím, kteří se vydají na pěší pouť, ale i široké turistické a
cyklistické veřejnosti. Na tuto páteřní trasu se navíc budou v dalším
období napojovat další stezky z jednotlivých obcí a farností.
Je možné přispět na vybudování cesty a co dárce získá?
Finančním garantem projektu je Matice svatohostýnská, pomůže i Matice
Velehradská a Zlínský kraj. Na projektu spolupracujeme i s olomouckým
arcibiskupem Janem Graubnerem.
Samozřejmě ale vítáme každý příspěvek jak od podnikatelů, tak od
jednotlivých občanů. Nejlépe přímo “zakoupením“ jednotlivých zastavení,
na kterých bude pamatováno s plochou pro uvedení dárců.
Co zajímavého z přírody může poutník cestou potkat či uvidět?
Ten, kdo absolvuje celou trasu, ať už na jeden zátah nebo po částech,
získá kromě razítek do turistického průvodce vydaného při této
příležitosti, také informace o událostech, které se přihodily v
minulosti, a rovněž o přírodě, kterou prochází, neboť celá trasa je
vedena po přírodních stezkách a jednotlivá zastavení informují o
přírodních zajímavostech, jež by jinak návštěvník možná míjel bez
povšimnutí. Může si tedy udělat obrázek o krajině od údolní nivy řeky
Moravy až po nejvyšší vrcholy Hostýnských vrchů, přičemž mou snahou bude
upozornit na každý přírodní detail, který by jinak asi unikl jeho
pozornosti.
Chtěl bych jen zdůraznit, že k “prodeji“ jsou ještě jednotlivá zastavení
(byť například mezi Svatým Hostýnem a Lukovečkem už “je vyprodáno“).
Případní zájemci by měli kontaktovat Matici svatohostýnskou nejpozději
do poloviny dubna, neboť v tu dobu už bude dán do tisku text
jednotlivých zastavení. Cena jednoho zastavení je
30 tisíc korun.
Další ústřední postavou nové stezky je předseda Matice Velehradské P.
Jan Peňáz, jehož zkušenosti poutníka jsou při realizaci projektu k
nezaplacení. Rovněž jemu jsem položil několik otázek.
Jako předsedy naší sesterské Matice Velehradské bych se nejdříve
zeptal na cíle její činnosti. Proč vlastně vznikla?
Matice Velehradská vznikla z popudu našeho metropolity Jana Graubnera,
on se také stal jejím protektorem. Má rád obě důležitá poutní místa své
arcidiecéze a protože viděl, jak Matice svatohostýnská požehnaně působí,
přál si něco podobného i na Velehradě. Podle stanov jsme organizací, ve
které se dobrovolně sdružují občané, kteří se členstvím v naší matici
snaží uchovat křesťanský ráz Velehradu, který charakterizuje úcta k sv.
Cyrilu a Metodějovi, zachování tohoto významného poutního místa pro
další generace a spolupracovat na jeho dotváření v evropské duchovní
centrum.
Jaký je podle vás největší význam společného projektu našich matic –
poutní cesty Velehrad – Svatý Hostýn?
Nejdůležitější v těle je páteř, jak po stránce duševní (zachovat si
rovnou páteř), tak i po stránce tělesné (bolesti zad jsou velice
nepříjemné a špatně se léčí). Důležitá je i v přeneseném slova smyslu.
Naše společná poutní cesta se má stát páteří poutních cest po naší
vlasti, protože je přímo ve směru Čenstochová – Řím. Viděl jsem to už na
starých mapách a bylo to pojmenováno Via Romea Slavorum – Cesta
slovanských poutníků do Říma. První úsek je vlastně základní obratel, ke
kterému budou přistupovat další, a tím páteř poroste. K ní se pak ze
všech stran budou připojovat menší cestičky, tak jako k páteři vedou, či
z ní vycházejí nervy a svaly a vůbec celé tělo.
Cesta je spojená s našimi kandidáty svatosti – Antonínem Cyrilem
Stojanem, Vojtěchou Hasmandovou, Aničkou Zelíkovou a Ignácem Stuchlým.
Jak by se měl k nim poutník chovat a jak mu mohou pomoci?
Na každé cestě obdivujeme dílo Božích rukou (obzor, nebe, přírodu) i
plody lidské práce (památky, stavby, krajinu). Právě při tom druhém si
uvědomujeme, za kolik vděčíme našim předkům, kteří na tom pracovali.
Jsou to hmotné důkazy jejich lásky a obětavosti. Ta však zanechává i
stopy duchovní, proto lidé odjakživa ukazovali svou vděčnost návštěvou
hrobů svých dobrodinců, jejich údržbou a modlitbou u nich. To platí v
rámci rodiny a příbuzenstva, to platí i v církvi. Je zajímavé, že poutní
cesta začíná právě u tatíčka Stojana, vede přes rodiště matky Vojtěchy a
Aničky Zelíkové a zastavuje se u hrobu “staříčka“ Stuchlého. Církevní
úřady, které rozhodují o prohlášení za svaté, se vždy zajímají, co se
děje u hrobu těch kandidátů. Lidová úcta (a vděčnost) musí vždy
předcházet úřednímu zkoumání a rozhodnutí. Jde tedy o to, abychom
udělali zastávku v lese kvůli kyslíku, u studánky kvůli pitné vodě, ale
také u hrobu kvůli modlitbě, která je osvěžením pro duši, dokonce jejím
dýcháním, jak kdosi pravdivě připomíná. Teprve po modlitbě děkovné
přichází modlitba prosebná, i tyto kandidáty svatosti můžeme prosit o
přímluvu, abychom došli, nejen k cíli stezky, ale i k cíli své životní
pouti, kde už oni zřejmě jsou, ačkoli se na úřední prohlášení zatím
čeká. A když poznáme, že nám pomohli, nenechat si to pro sebe.
Ve kterých okamžicích svého života by měl člověk vyrazit na pouť?
Na pouť můžeme kromě zimní sezony vyrazit kdykoli. Pouť je totiž:
a) znamením pokání, a to za hříchy minulé i současné, kterých se
dopustili lidé i skupiny
b) prosbou za spásu svou a svých bližních a na další úmysly
c) poděkováním za Boží přírodu, kterou procházíme, i za schopnosti,
které od Stvořitele máme
Je to příležitost, jak mít na sebe více času, protože pěšky to pomalu
utíká, ale zároveň zažít, jak jeden druhému pomáhá, jak jsou všichni na
sobě v tom dobrém slova smyslu závislí. A napomůže k zlepšení tělesného
i duševního stavu. Když se příjemně unavíme, nejen, že se nám lépe spí,
ale i další věci v těle se změní k lepšímu.
O tom, zda jsme opravdu na pouti, rozhoduje cíl, nikoliv počet
kilometrů, rychlost nebo způsob přepravy. Poutník je sportovec i
ochranář, chová se jako veselý zpěvák i zamlčený mystik, kolem sebe se
dívá zároveň jako krajinář i bylinkář, od každého trochu, ale všeho s
mírou, nic však nepřehání. Krajnosti jsou vždy škodlivé. Pouze oba
krajní konce nové cesty patří k těm nejlepším místům, která u nás máme.
Oba jako cíl stojí za to. I za těch 50 kilometrů po svých.
A já už jen vzpomenu na letošní 17. únor, kdy jsem jménem Matice
svatohostýnské na Velehradě pozdravil na valné hromadě členy Matice
Velehradské, která ten den oslavila první rok své existence. Doufám, že
4. července 2008 nebudu na Velehradě v cíli jediným zástupcem Matice
svatohostýnské, ale že se slavnostního otevření poutní cesty zúčastní co
nejvíce čtenářů Listů svatohostýnských.
Aleš Dufek
Z jednání výboru MSH
29. 2. 2008
Dne 12. 12. 2007 se uskutečnilo veřejné projednání ke změně Územního
plánu Obce Chvalčov, kterého se zúčastnil předseda Matice svatohostýnské
Mgr. Aleš Dufek.
Výbor Matice svatohostýnské:
–podal vyjádření k návrhu loga poutní cesty Velehrad – Svatý Hostýn
–vzal na vědomí vydání publikace o Svatém Hostýně od autora Dr. Josefa
Paly v nákladu 15 tisíc kusů a stanovil prodejní cenu brožury na 30 Kč
–jednomyslně odhlasoval dar pro TV Noe ve výši 50 000 Kč
–stanovil jako bod programu jarní valné hromady projednání podpory
katolických médií
–stanovil odměny zaměstnancům Matice svatohostýnské za rok 2007
–pověřil Petra Janka oslovením montážní firmy Elektro Schuster Jeseník,
aby zaslala nabídku na výměnu ozubeného kola na větrnou elektrárnu,
která by se měla uskutečnit do konce června 2008 (výměna ozubeného
věnce)
–pověřil Petra Janka prověřit možnost vybudování nové větrné elektrárny
–vzal na vědomí zprávu revizní komise za uplynulé období
–vzal na vědomí stížnost k uzavření restaurací, nepřístupnosti WC v
poutních domech na Silvestra 2007 s tímto závěrem:
–konstatujeme, že se změnil zaužívaný stav a veřejnost reagovala
nepřiměřeně
–sociální zařízení byla otevřena v Ovčárně, za stánky a u Červeného
kříže
–pro příště bude zajištěno otevření jedné restaurace na Silvestra pro
potřeby poutníků
–vyhodnotil Kulatý stůl v televize NOE a vzal na vědomí konání přímého
přenosu TV Noe z pouti Radia Prohlas na Svatém Hostýně
–schválil přijetí 82 nových členů Matice svatohostýnské
–předseda MSH Mgr. Aleš Dufek informoval o poutní cestě Velehrad – Svatý
Hostýn – její slavnostní otevření se uskuteční 3. a 4. července 2008, a
to poutí ze Svatého Hostýna na Velehrad – s noclehem ve Zlíně
–Dr. Juráň podal informaci, že XV. mezinárodní hasičské pouti na Svatém
Hostýně 3. května se zúčastní prezident slovenských hasičů Dr. Minárek,
předseda polských hasičů, hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš, předseda
KDU-ČSL Jiří Čunek, ministr vnitra Ivan Langer aj.
–výbor MSH rozhodl, že v roce 2008 bude uhrazen dluh Metropolitní
kapitule u sv. Václava v Olomouci ve výši 1,5 mil. Kč
–výbor MSH schválil vydání nástěnného kalendáře na rok 2009
–výbor MSH pověřil Mgr. Loučkovou vydáním kartiček důvěrníka MSH – s
termínem do valné hromady
Lubomír Vývoda, zapisovatel MSH
Svatý Hostýn na internetu
Jedním ze způsobů, jak se téměř ihned dostat na Svatý Hostýn, je
internet. Tato možnost je zde už od roku 1999. Jsme-li patřičně
vybaveni, můžeme se tam vydat i přímo z našeho domova. Tato návštěva je
sice poněkud neosobní, je zprostředkována internetem prostřednictvím
zobrazovací jednotky, a zvuk je z reproduktoru. Pro většinu lidí je to
jenom náhražka skutečné pouti vykonané osobně. Ale pro mnoho těch, kteří
se jen s obtížemi pohybují anebo jsou v daleké cizině, třeba i na opačné
straně zeměkoule, je to jediná možnost, jak se na Svatý Hostýn v
kteroukoliv denní i noční dobu podívat.
A že je takových lidí hodně, o tom svědčí statistiky o sledovanosti
našich stránek na adrese: www.hostyn.cz. Od prosince 2007 do únoru 2008
překračoval měsíční součet sledovaných stránek na této adrese číslo 100
tisíc. Za tato čísla se v rámci křesťanského internetu nemusíme stydět –
naše stránky vykazují stabilně se zvyšující vysokou sledovanost.
Ze statistiky vyplývá, že asi polovina těch, kteří se připojili ke
stránkám, chtěli vidět nebo slyšet prostřednictvím kamer to, co se na
Svatém Hostýně děje. Ti další byli zvědaví na to, co se na Svatém
Hostýně připravuje, jaké jsou ohlášky, kdo bude sloužit mši svatou, jaký
je kalendář poutí a jaké budou exercicie, odkud byly poutní zájezdy,
kolik poutníků se jich zúčastnilo, jaká společenství měla duchovní
cvičení a kdo se na Svatém Hostýně třeba “jen“ rekreoval.
Někdo se zajímá o duchovní stránku dění na Svatém Hostýně a jiný dává
přednost spíše světským aspektům tohoto mariánského poutního místa,
které současně oplývá i přírodními krásami. Někteří si chtěli jenom
přečíst něco o objektech na Svatém Hostýně, o jeho historii, o přírodě,
chtěli si upřesnit jízdní řády, podívat se na ceny za ubytování, chtějí
vědět, jaké jsou provozní doby v restauracích a jak je otevřena
rozhledna nebo muzeum, jaké jsou turistické trasy a památky v okolí.
Mnoho lidí si prohlíželo fotografie a další snímky, které dokumentují
to, co se na našem poutním místě událo – někdy i se zvukem a v pohybu.
Jedna ze zmíněných kamer zabírá baziliku a schodiště zvenku – tu
využívají spíše turisté, kteří chtějí vědět i doplňující informace o
ranním počasí, zajímá je současná teplota, není-li mlha, a kolik je
třeba a jakého v zimě sněhu. K této kameře jsme zaznamenali i kuriózní
požadavek, aby zabírala jen přírodu – bazilika údajně nikoho nezajímá.
Často je možno na schodišti před bazilikou pozorovat poskakující
postavičky. To si lidé zavolali mobilem těm doma a předvádějí se, že už
jsou před bazilikou.
Druhá kamera je zavěšena uvnitř pod kůrem a monitoruje dění v bazilice.
Umožňuje tak přímé přenosy obrazem i zvukem všech bohoslužeb a dalšího
dění v bazilice (svátostné požehnání, modlitby růžence, pobožnosti,
koncerty atd.). Tento moderní sdělovací prostředek je současně
prostředkem hlásání evangelia. A aby toho nebylo málo, tak se všechny
pravidelně opakující akce nahrávají a jsou pak k dispozici v archivu pro
opakované shlédnutí. Mnozí posluchači Radia Proglas a nebo TV Noe si
mohou poslechnout svůj oblíbený pořad přímo z živého vysílání a teprve
pak si vyberou mši svatou, která se konala na Svatém Hostýně, a na
jejímž kázání se podílel ten či onen kněz a nebo biskup. Za ta častá
kvalitní kázání do celého světa patří především dík otcům jezuitům z
duchovní správy. Archiv využívají i naši krajané – “protinožci“, kterým
se třeba nehodí poslech ranní mše svaté o půlnoci místního času. Také v
charitních domovech je možno sledování mše svaté načasovat tak, aby se
vyhovělo dennímu režimu klientů. V mnoha rodinách, kde pečují o staré
rodiče, se stal pravidelný poslech mše svaté na internetu obohacením dne
nebo bezesné noci. O těchto skutečnostech jsme informováni z mnoha
ohlasů. Při nich často poskytujeme i technické rady, jak zprovoznit nebo
zlepšit sledování bohoslužeb ze Svatého Hostýna prostřednictvím
internetu.
Stránky jsou především svatohostýnské, matiční a poutnické, ale někdy
zabrousí i do obecnějších církevních námětů
(stejně jako Listy svatohostýnské). Stránky se snaží přiblížit i ty,
kteří spoluvytvářejí atmosféru poutního místa. Je určitě mnoho námětů,
jaké informace o Svatém Hostýně by se mohly na stránkách objevit a ty se
tak staly ještě operativnějším partnerem Listů svatohostýnských, které
vycházejí jen jako čtvrtletník. A mimochodem Listy svatohostýnské jsou
taky součástí internetových stránek. Uvítáme vaše náměty na doplnění
stránek a pokud budou rozumné a budeme je schopni naplnit a naplňovat,
tak to uděláme.
Věříme i v ochranu a pomoc Panny Marie Svatohostýnské a chceme tak
přispět k tomu, aby na její poutní místo přicházelo stále více
skutečných poutníků, kteří zde mohou odložit všednodenní starosti a
požádat Ji v modlitbě o požehnání.
Ivo Buráň
Z historie nedávno minulé
Hlaholiví poslové Svatého Hostýna
Vystoupáme-li po schodech až k hostýnské bazilice, můžeme slyšet a spíše
jen tušit, že v levé věži visí dva zvony. Levý je menší, pravý větší.
Oba jsou zavěšeny na dřevěné stolici. Na ní jsou položeny zvonové hlavy.
Jsou kovové, a u obou lze mít pochybnost o jejich odborném provedení.
Zejména pravý zvon má posunuté uchycení.
Oba zvony pocházejí z 19. století a jsou ulity ze zvonoviny. Pravý zvon
nese důkaz, že ani svatohostýnské zvony se nevyhnuly válečné rekvizici.
Svědčí o tom vybroušený nápis Svatý Hostýn, který dokládá německou
důkladnost. Označování zvonů, byť byly určené k roztavení, bylo
samozřejmostí. Oba se, díky Bohu, vrátily zpět, a dnes zní nad poutníky.
Všimněme si vzhledu obou zvonů.
Levý má krásnou korunu. To jsou oka, za něž je zvon uchycen k hlavě.
Koruna je tvořena krásnými lidskými hlavičkami. Má průměr 23 cm a výšku
10 cm. Zvon je shora uzavřen tzv. čepcem. Má obvod 104 cm a je ozdoben
páskem s rostlinným motivem. Prohnutá stěna zvonu se nazývá korpus nebo
někdy také krk. Obvykle je zdobena a nese nápisy. Zvon dole končí věncem
a spodní, zpravidla ostrá hrana, se nazývá špice. Uvnitř zvonu je
zavěšeno srdce, železná tyč, vykovaná z jediného kusu. Srdce úderem do
vnitřní strany korpusu zvon rozezní. Menší zvon má vnější délku korpusu
56 cm, vnitřní délka korpusu měří 46 cm. Zvon má na špici obvod 186 cm.
Srdce měří 62 cm.
Horní pás výzdoby tvoří rostlinný ornament. Pod ním je další pás s
nápisem: ZUR EHRE DER HEILIGEN MUTTER GOTTES MARIA GEWEMET IN JAHRE 1844
(ke cti svaté matky Boží Marie v roce 1844).
Hlavní část výzdoby tvoří reliéf Panny Marie znázorněné tak, jak ji
známe podle svatohostýnské tradice. Pod reliéfem je rozdělený nápis:
GEGOSSEN WOLFG. STRAUB IN OLMÜTZ (ulito Wolfgangem Straubem v Olomouci).
Na protilehlé straně korpusu je nápis: RUFFE DIE ANDAECHTIGEN
CHRISTKATHOLISCHEN KINDER DAMIT SIE AUF DIESEN BERG IN DAS HAUS GOTTES
KOMMEN UND IHRE HEILIGSTE
MUTTER MARIA VEREHREN (volej nábožné dítky křesťanskokatolické, aby
přišly na tuto horu do domu Božího a svou nejsvětější Matku ctily).
Na věnci je připomenut dárce zvonu nápisem: DIESE GLOCKE OPFERT FRANTZ
PIPPAL IN KREMSIR BÜRGER UND EISENHAENDLER FÜR DIE HEILI: KIRCHE AUF DEN
BERG HOSTEIN NECHST BISTRITZ (tento zvon věnuje František Píppal z
Kroměříže, měšťan a obchodník se železem, svatému kostelu na hoře Hostýn
nedaleko Bystřice).
V roce 1846 zdounecký farář Martin Vyskočil věnoval další zvon Martin.
Víme o něm, že nesl nápis: Volej ctitelů Marie s přívětivostí, na to jsi
daný sem, abys zval k pobožnosti. Tento zvon se však ve věži dnes
nenachází, kdy byl zrekvírován, zatím nevím.
Zde povídání o svatohostýnských zvonech přeruším. Budu v něm pokračovat
příště, kdy si povíme o dalším zvonu, který dnes ve věži visí. Dovolím
si však malé zamyšlení. Všichni, kdo na Svatý Hostýn přicházíme, oba
zvony často slyšíme. Zamysleli jste se však někdy nad tím, kam až jsou
zvony slyšet? Mohu vás ujistit, že jejich slyšitelnost není nijak velká.
Řídí se obvykle směrem větru. I při příznivém směru jsou však zvony
hostýnské baziliky slyšet v Bystřici pod Hostýnem jen málokdy. O
vzdálenějších obcích ani nemluvě. Náboženský a historický význam Svatého
Hostýna by si bezesporu zasloužil alespoň jeden zvon, který by zněl do
dalekého kraje, a jeho hlas by oslavoval Matku Boží a jejího Syna. Jeho
tón by vybízel k modlitbě a díkůvzdání. Dnes najdeme nové zvony v každé
vísce, v každé zvoničce. Oč je Svatý Hostýn slavnější a významnější, o
to větší a zvučnější zvon by si zasloužil.
Pavel Malének
Z vašich dopisů
Vážení čtenáři,
byl jsem velmi mile překvapen tím, kolik dopisů jsme od Vás dostali po
Novém roce. Pokusím se alespoň na některé ve stručnosti odpovědět.
Znovu upozorňuji, že mnozí posíláte své dopisy nepodepsané. Píšete v
nich např. básně věnované Panně Marii, příspěvky o poutích na Svatý
Hostýn, Vaše vzpomínky… Vše ale bez podpisu. Je to škoda, protože tyto
příspěvky, ač jsou často pěkné, zůstávají pro naši redakci anonymní, a
proto je nehodláme ani v budoucnu zařazovat do našeho časopisu. Přátelé,
zapomeňte na to, že už nežijeme v totalitě… Zároveň však nezapomeňte, že
i Váš podpis pod článkem je jakýmsi vyznáním Vaší víry pro Vaše okolí…
Z historie nedávno minulé – Ze vzpomínek prvního předsedy obnovené
Matice svatohostýnské
(Ad Listy svatohostýnské č. 3/2007, č. 4/2007)
K článkům Ing. Stanislava Jakubíka jsme dostali dva kritické hlasy.
Pan Pavel Sigmund z Kroměříže ve svém obsáhlém dopisu nazvaném Jak to
vidím polemizuje s názory autora. Nesouhlasí s jeho názorem, že s
opravami v Napajedlech začal až P. Vladimír Tomeček, ale dávno před ním
zde začali s rozsáhlou rekonstrukcí kostela již salesiáni P. Vinklárek a
P. Honka. Široce se rozepisuje o stavebních pracech, které se ve
farnosti mohli uskutečnit díky Pražskému jaru 1968. Svůj dopis končí:
Vzpomínám si, jak tehdy soudruhy na radnici štvalo, že se jim práce
(taktéž fasáda) vlečou, zatímco na faře odsýpají. Dokonce kdysi jeden z
nich přišel hecovat, ať slezu a jdu naproti, na radnici. Řekl jsem mu,
ať radši odejde, že by mi mohlo vypadnout kladivo... Při všech opravách
nám šli otcové příkladem a rozuměli každé práci. Léta v kriminálu
udělala své…Je pravda, že si později stará budova fary asi opět vyžádala
opravu, avšak nemohla být v dezolátním stavu. To v žádném případě! Takže
je pěkné, když několik brigádníků ze Spytihněvi a okolí odvedlo v
Napajedlech kus práce a Pán Bůh zaplať za jejich pomoc, avšak rozhodně
nestavěli “na zelené louce“, a to ani na faře, ani v kostele sv.
Bartoloměje, nýbrž vše bylo tak trochu jinak, než to vyznělo z výše
uvedeného článku.
Druhý dopis (rovněž dlouhý) k danému tematu jsme dostali od pana
Antonína Mužného. Jako bystřický farník se pokouší hodnotit dobu
působení P. Františka Různara, který působil na Svatém Hostýně v
totalitní době v letech 1975 až 1990. Snaží se ho v mnohém obhajovat,
vidí však i jeho činnost v kolaborantské kněžské organizaci Pacem in
terris.
Na poslední redakční radě Listů svatohostýnských jsme se dohodli spolu s
duchovní správou na Svatém Hostýně, že se k této problematické kněžské
osobnosti nebudeme již vracet. Pán Bůh jistě nejlépe na věčnosti
zhodnotí jeho kněžský život.
Oba dopisy jsme předali Ing. Stanislavu Jakubíkovi.
P. Josef Kohoutek, duchovní správce poutního chrámu Jména Panny Marie ve
Slupi u Znojma, nám poslal foto antipendie, které od Velikonoc do
adventu zdobí obětní oltář v kostele ve Slupi. Děkujeme.
Paní Marie Hošková z Olomouce vzpomíná na svoji první pouť na Svatý
Hostýn před 70 lety, kdy ji jako dvouletou holčičku vedli rodiče pěšky
do kopce a místy ji nesli v chůvce.
Šla s námi maminčina teta, s kterou jsem pak každý rok v létě trávila na
Hostýnku nejméně týden. Bydlely jsme v poutním domě nebo na Ovčárně. Den
jsme začínaly mší svatou a pak jsem s tetou trávila celý den v přírodě.
Když jsem byla malá, myslela jsem, že je les jenom na Hostýnku… Na
Hostýnku jsem si vymodlila i hodného muže, se kterým jsme tam strávili i
týdenní svatební cestu. A teď rok co rok chodíme děkovat a prosit za
ochranu Pannu Marii…
Manželé Poláškovi z Lubiny popisují své dojmy z pouti v La Salettě a
v Lurdech: Při prohlídce Růžencové baziliky v Lurdech nás průvodce
upozornil na kapli tajemství růžence – který tě, Panno, do nebe vzal –
kde je v kopuli znak země české, moravské a slezské. Více nám o putování
našich předků do Lurd neřekl…Víme, že ve starých Hlasech
Svatohostýnských byl článek, že pouti vlakem do Lurd organizoval P.
Kolísek, ale víc si jž nepamatujeme…
Ozve se nějaký čtenář, který zavzpomíná na tradici českých poutí do Lurd?
Mgr. František Mrázek z Fryštáku chválí internetové stránky našeho
poutního místa, zvláště děkuje za přenosy mší svatých a modlitby
růžence. K modlitbě růžence z baziliky připomíná: U této pobožnosti by
bylo možné recitovat člověkem celou modlitbu – myslím Otče náš a Zdrávas
Maria – kompletně, nebo si předávat mikrofon přenosný. Možná by byl i
vhodný stojánek proti kolísání hlasu jednotlivých recitátorů.
K dalším dopisům jen krátce v naší listárně:
Antonín Olšovský, Ostrava 1: Děkujeme za slova uznání, Listy
svatohostýnské Vám budeme i nadále posílat.
Za dopisy děkujeme: paní Marii Kratochvílové z domova důchodců v
Holešově a paní Marii Slavíkové z Mutěnic.
Milí čtenáři!
Děkujeme za všechny Vaše dopisy. Pište dále – obyčejnou poštou nebo
poštou elektronickou – ale nezapomínejte se podepsat.
Těším se na další Vaše dopisy.
Josef Pala, šéfredaktor Listů svatohostýnských
Kronika
LISTOPAD 2007
11. – 13. 11. • Pracovní setkání děkanů olomoucké arcidiecéze za účasti
arcibiskupa Jana Graubnera a pomocného biskupa Josefa Hrdličky
17. 11. • Pouť farnosti Jablunkov
22. – 25. 11. • Umělecké soustředění souboru Malá Rusava a cimbálové
muziky Voděnka
23. – 25. 11. • Na Svatém Hostýně se konala duchovní obnova pro členy
Matice svatohostýnské, kterou vedl olomoucký arcibiskup Jan Graubner
30. 11. – 1. 12. • Setkání společenství Ježíše Krista pod vedením P.
Hájka za účasti 82 osob
PROSINEC 2007
7. – 9. 12. • Duchovní cvičení pro akolyty a pastorační pracovníky
olomoucké arcidiecéze vedl světící biskup Josef Hrdlička
20. 12. • Devadesát poutníků z farnosti Hranice a 40 poutníků z farnosti
Všechovice
27. – 31. 12. • Pouť mladých poutníků z Moravské Třebové pod vedením P.
Šebestiána Smrčiny
31. 12. • Závěr roku a pontifikální mše svatá na zahájení roku nového s
olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem
LEDEN 2008
11. – 13. 1. • V rámci programu YMCA setkání 44 maminek
13. – 18. 1. • Studijně formační kurz sekce pro mládež ČBK pod vedením
českobudějovického biskupa Jiřího Paďoura
18. 1. • Výbor Matice svatohostýnské společně s olomouckým arcibiskupem
Janem Graubnerem zasedal v Ostravě, odkud byl pak ve večerních hodinách
z televizního studia TV Noe přenášen přímý přenos besedy u kulatého
stolu na téma Svatý Hostýn a Matice svatohostýnská
31. 1. • Tradiční olympiáda chovanců domovů pro osoby se zdravotním
postižením Zlínského kraje
ÚNOR 2008
2. 2. • P. Jan Kutáč s farníky z Vizovic • autobus poutníků ze Zlína
3. – 8. 2. • Psycho-sociální kurz pro studenty VOŠs Caritas z Olomouce
za účasti 25 studentů a dvou lektorů
4. – 5. 2. • Zasedání vedení Cyrilometodějské teologické fakulty
Univerzity Palackého v Olomouci za přítomnosti otce arcibiskupa Jana
8. – 10. 2. • Kurz za vnitřní uzdravení pod vedením Mgr. Jany Ungerové
za účasti 71 účastníků a devítičlenného týmu Charismatické obnovy
11. – 15. 2. • Jazykový kurz angličtiny pro pracovníky Univerzity
Palackého z Olomouce za účasti 43 osob
Sestaveno podle internetových stránek Svatého Hostýna – www.hostyn.cz
Zpráva o hospodaření za rok 2007
Celková koncepce byla zaměřena především na splácení dluhů z
předchozích let, především doplatek faktury firmě Rapos ve výši 1,3 mil.
Kč, 200 tisíc splátka úvěru u České spořitelny, 1,3 mil. Kč splátky
půjček členům. Z investic jsme pořídili vybavení muzea – a to horní část
za 250 000 Kč, spodní, včetně zařízení domácího kina za 160 000 Kč.
Kromě toho splácíme leasing traktoru ve výši 187 000 Kč, tento bude
koncem letošního roku doplacen. Některé ukazatele hospodaření (v
tisících Kč):
Celkové náklady 7 185
Spotřeba materiálu (čisticí, hygienické a kancelářské potřeby, PHM) 235
Listy svatohostýnské 120
Spotřeba elektrické energie a plynu 830
Brožura Svatý Hostýn 188
Svatohostýnský kalendář 86
Ostatní prodej (suvenýry, knihy) 86
Opravy a udržování 263
Náklady na reprezentaci 36
Pojištění 132
Stočné 107
Ostatní služby 565
Mzdové a sociální náklady včetně pojištění 1 688
Nájemné nemovitostí 430
Odpisy dlouhodobého majetku 2 213
Ostatní náklady 206
Celkové tržby 8 384
Nájmy 1 250
Větrná elektrárna 1 053
Prodej Listů svatohostýnských 217
Vstupné rozhledna 201
Vstupné muzeum 75
Ubytování 2 010
Parkovné 199
Prodej zboží 214
Vodné 33
Ostatní výnosy 19
Členské příspěvky 2 324
Dary 789
Rok jsme uzavřeli s čistým ziskem 1 198 990,60 Kč. Poprvé v historii
se nám podařilo překročit u ubytování částku dva miliony korun a u
výroby elektrické energie z větrné elektrárny jeden milion. Do nového
roku nám zůstává dluh u Metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci
1,5 mil. Kč, u Duchovní správy Svatý Hostýn jeden milion a u
Arcibiskupství olomouckého 2,7 mil. Kč.
Naděžda Nováková, vedoucí hospodářské správy Matice svatohostýnské
Bude vás zajímat
V letním období jsou slouženy mše svaté na Svatém Hostýně:
ve všední dny – 7.00, 9.15, 11.00
v soboty a neděle – 7.15, 9.00, 10.15, 11.30, 15.00 (pouze v neděli)
Každou neděli ve 13.00 hod. je svátostné požehnání.
V sobotu dopoledne jsou mše svaté jako v neděli.
Pozvání na valnou hromadu
Zveme vás na valnou hromadu Matice svatohostýnské, která se bude
konat na Svatém Hostýně v den zahájení poutní sezony v neděli 27. dubna.
V 9 hod. bude sloužit mši svatou olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner,
protektor Matice svatohostýnské.
Jednání začne po ukončení bohoslužby v poutním domě č. 2. Prezence
účastníků bude probíhat již od 7 hod.
V letošním roce ukončí svoji práci členové výboru a revizní komise,
kteří byli zvoleni do funkce před třemi lety. Na valné hromadě se
uskuteční volba nových členů, kteří mají dobré nápady a jsou ochotni ve
výboru a revizní komisi pracovat. Je třeba, pokud tak ještě neučinili,
aby se zájemci do konce března přihlásili v kanceláři MSH osobně,
písemně, prostřednictví důvěrníků nebo telefonicky na číslo 573 381 693.
Všechno potřebné projednáme s každým přihlášeným osobně. Je nutné
přiložit vyjádření duchovního správce z farnosti.
Práce ve výboru i revizní komisi je dobrovolná, bezplatná, náročná. S
pomocí Boží a Panny Marie je zvládnutelná a přináší uspokojení a radost.
Všechny členy zve výbor Matice svatohostýnské.
Zemřelí členové MSH
Marie Šebestová, Švábenice, 85 let
Otakar Adámek, Frýdek-Místek, 74 let
Ludmila Vlčková, Sazovice, 100 let
Milada Bujnošková, Rychaltice, 63 let
Anna Bernátková, Němčice, 81 let
Marie Kováčová, Žeranovice, 81 let
Michal Komosný, Dolní Bojanovice, 86 let
Anna Komosná, Dolní Bojanovice, 74 let
František Uřičář, Tvarožná Lhota, 74 let
Aloisie Hoferová, Zubří, 94 let
Hedvika Frkalová, Zdounky, 83 let
Zorka Geryková, Brno, 85 let
Oldřich Barták, Holešov, 78 let
Anežka Minářová, Holešov, 81 let
Bedřiška Žáková, Holešov, 81 let
Jaroslav Janošek, Zubří, 88 let
Adéla Dostálová, Žákovice, 79 let
Julie Turzíková, Prakšice, 75 let
Ludmila Kovářová, Prakšice, 74 let
Helena Měchurová, Vacenovice, 88 let
Ludmila Rybová, Vacenovice, 86 let
Kateřina Králíková, Lopeník, 75 let
Věra Vandrlíková, Jarošov, 69 let
Marie Bienková, Starý Jičín, 74 let
Vladimír Pilka, Veletiny, 78 let
Ludmila Opletalová, Kyselovice, 73 let
Marie Kubalová, Palkovice, 76 let
Johanna Skrývalová, Vsetín, 79 let
Ludmila Vlčková, Sazovice, 100 let
Ladislav Talanda, Olomouc, 84 let
Marie Marášková, Pašovice, 68 let
Cecilie Strnadlová, Třebovice, 90 let
Jaromír Adámek, Bystřice pod Hostýnem, 80 let
Alena Mikulenková, Zubří, 85 let
Poděkování za novou knížku
Svatý Hostýn
Knížka tak stručná a dokumentární v zeměpisném popisu a hlavně pojetím
kapitol od “pravěké doby” po dnešek, tematicky uspořádaná se vstupem
slova osobností, jež jsou nám živým dneškem, si zasluhuje vděčnost
autorovi. Svou praxí již vícekrát přispěl k uložení pokladů v
literatuře. Při tom tato knížka je velmi poučná pro mnohé, kteří se sem
po přečtení vracejí s očima více otevřenýma, se srdcem hlouběji
zasaženým poutí k důležitému místu naší Moravy. Odtud byla nejdříve
strážena jantarová cesta – to až později po osídlení doby bronzové –
nyní už po několik staletí místo navštěvované poutníky zdaleka. V pozadí
nad hlavním oltářem socha Panny Marie s Ježíškem je takovým unikátem s
ozářením na všechny strany, i s blesky metanými dolů na Tatary (a na
všechny zlé), že přímo přitahuje utéci se pod Její ochranu. I to je
napsáno v průčelí baziliky. Přicházejte sem i vícekrát každoročně,
abyste si odnesli požehnání od oltáře a v nitru Boží milost posvátně
svatohostýnskou až do domova. Je cenná Božím vyvolením tohoto místa, je
poznamenaná generacemi věřících – dříve hojnými, dnes prosme, aby i
hledající našli cestu sem.
Autor PhDr. Josef Pala zachycuje významné události a osobnosti spjaté se
Svatým Hostýnem i se založením poutních tradic. V závěru přehled jím
vydaných publikací a knih ukazuje na zkušenost a rozhled.
Za to vše mu patří naše poděkování a přání ochrany Panny Marie
Svatohostýnské. Pán Bůh zaplať!
Karel Vysloužil
|