Humor na téma mužské řeholní řády - str.1
Holič a řeholníci
Jakýsi holič stříhá řeholníky zdarma. Jednou přijde do kadeřnictví
dominikán. Holič si nenechá zaplatit. Na druhý den najde u dveří 12
perleťových růženců. Také františkán se rozhodne nechat se ostříhat. Ani
od něj holič nevezme ani korunu. Ráno najde za dveřmi 12 křížků ze sv.
Damiána. A nakonec do holičství zavítá jezuita, který s povděkem přijme
bezplatnou službu. Druhého dne ráno stojí před vchodem ještě před
otvírací dobou 12 dalších jezuitů.
Vzor
čistoty, chudoby a pokory
Svatý Alois Gonzaga vynikal čistotou, i když byl Gonzaga, chudobou, i
když byl kníže, a pokorou, i když byl jezuita.
Ježíšův hrob?
Archeologové ve Svaté zemi našli hrob, o němž jsou přesvědčeni, že musí
být hrobem Ježíše Krista. V hrobě jsou pozůstatky urostlého muže z
prvního století, který zřejmě zemřel v důsledku ukřižování. Archeologové
se obrátí na Svatého otce. Ten jim řekne, "Díky, že jste nám to sdělili.
Prosím, posečkejte ze zveřejňováním tohoto objevu. Potřebuji se
poradit." Svatý otec si zavolá generálního představeného františkánů a
ten se rozzáří: "Svatosti, to je nádherná zpráva! Náš Pán ve své
nezměrné lásce k chudým se tak ponížil, že zůstává zde s námi!" Papež
nesdílí františkánovo nadšení a zavolá si představeného dominikánů. Ani
toho zpráva archeologů nezaskočí: "Andělský doktor nás učí, že tělo
našeho Pána Ježíše Krista v hrobě nezůstalo. Archeologové se musí
mýlit." Papež nesdílí dominikánovu jistotu a zavolá si generála jezuitů.
Ten je velmi překvapen: "Takže on opravdu žil?"
Žraloci
Františkán, dominikán a jezuita jsou ve člunu. Plují nedaleko od břehu,
ale člun uvízne na mělčině a voda je plná žraloků. Františkán požehná
"bratry žraloky" a s velikou prostotou Božího dítěte skočí do vody.
Během několika vteřin je mrtev a jeho krev přiláká další žraloky. Na
břehu se mezitím vytvoří velký dav, a tak dominikán využije příležitost,
postaví se ve člunu a začne zástupům na břehu kázat o prozřetelnosti
Boží a odevzdanosti do vůle Otcovy. Stržen vlastní výmluvností rovněž
skočí do vody. Jeho krev přiláká ještě více žraloků než pozůstatky
nebohého františkána. Nakonec skočí do vody i jezuita. Žraloci se
rozestoupí a vytvoří jezuitovi čestný špalír. Dav na břehu udiveně
přihlíží. Když jezuita vystoupí z vody, ptají se ho, jak to, že ho
žraloci nejen nezahubili, ale přímo mu vytvořili špalír? Jezuita na to:
"Žraločí řeči moc nerozumím, ale zachytil jsem slovo kolegialita."
Zakladatelé
na exkurzi
Svatý František, svatý Dominik a svatý Ignác dostanou v nebi volno, a
tak se rozhodnou, že se půjdou podívat, jak si vedou jejich duchovní
synové. Po návratu je sv. František dost posmutnělý. "Pročpak ty slzy,
bratře Františku?" "Ale, ti moji bratři nemají pravou lásku k sestře
chudobě." Ani sv. Dominika návštěva na zemi nepotěšila: "Dominikáni
vůbec nestudují, nekontemplují a jejich kázání postrádají jiskru Ducha
svatého," stěžuje si. Jen sv. Ignác mezi spolubratry na zemi pookřál.
František s Dominikem se ho ptají: "Jak to, že tys z návštěvy na zemi
celý rozzářený? To jsi s těmi svými tak spokojen?"
"Abych nebyl. Jsou to furt stejní lemplové jako za starých časů."
Blažené patření
Jezuité v nebi přijdou na řadu k blaženému patření. Usadí se v sále,
andělé zhasnou a začne blažené patření. Po pěti vteřinách se z hlediště
ozve nespokojený hlas: "Zaostřete to!"
U nebeské brány
Čekárna u nebeské brány praská ve švech, není tam jediné volné místečko
k sezení. Sv. Petr v umolousané říze otráveně zkoumá jednoho nově
příchozího po druhém, andělé na bráně mají únavou splihlá pera. Tu se z
dálky ozve hlas stříbrné polnice, ke sv. Petrovi přiběhne andělský posel
a cosi mu pošeptá. Sv. Petr zvolá: "Honem, vše vyglancovat, dejte se do
gala!" Andělé si honem začnou čechrat peříčka, sv. Petr se běží
převlíknout do čisté řízy a ještě za běhu si kartáčuje vous. Vyvolení v
čekárně po sobě koukají a ptají se jeden druhého, "Kdo to asi tak může
být, že kolem toho tolik nadělají?" V tom se znovu ozve stříbrná
polnice, tantokrát mocněji. Ke sv. Petrovi přeběhne nový andělský posel
a cosi mu pošeptá. Sv. Petr zvolá: "Honem, honem, pospěšte si, už za pět
minut je tady!" Jednomu z přihlížejících to nedá a zeptá se sv. Petra:
"Kdopak to přichází?" "Jeden jezuita," odpoví sv. Petr. Lidi v čekárně
jsou z této odpovědi zmateni. "Jak to, že kvůli jezuitům děláte takové
přípravy?" Sv. Petr odpoví: "Ani nevíte, jak dlouho jsme už žádného
jezuitu neměli."
Novéna
Pan Antonelli se jde poradit s knězem. Nejprve zajde k františkánům.
"Otče, kterou novénu mi doporučíte, když chci vyhrát v loterii?"
Františkán odpovídá opatrně: "A výborně, synu, určitě chceš svou výhru
darovat chudým, že ano?" "Ale kdepak," odpovídá upřímně pan Antonelli,
"chci si koupit mercedes." Františkán na to: "A co to je mercedes?" Pan
Antonelli to tedy zkusí u dominikánů: "Otče, kterou novénu mi
doporučíte, když chci vyhrát v loterii a koupit si mercedes?" Dominikán
na to: "A co to je loterie?" Pan Antonelli je už docela bezradný, ale
ještě to zkusí u jezuitů: "Otče, kterou novénu mi doporučíte, když chci
vyhrát v loterii a koupit si mercedes?" A jezuita na to: "Co to je
novéna?"
Poslední vajíčko
Pustou krajinou putoval františkán, dominikán a jezuita. Když se jednou
chtěli najíst, zjistili, že jim zůstalo už jen poslední vajíčko. Shodli
se tedy, že s ním budou zacházet s posvátnou úctou jako s Božím darem.
Nejprve ho vzal do rukou františkán a se vší slavnostností pronesl
slova: "Exege e domo sua!" (Vyjdi ze svého obydlí!) A potom vajíčko
oloupal. Dominikán vajíčko posolil a pravil: "Accipe salem!" (Přijmi
sůl!). Když ho podal jezuitovi, ten ho bez okolků snědl a suše
poznamenal: "Consumatum est!" (Dokonáno jest!)
Obrázky znázorňují zakladatele výše zmiňovaných řádů - sv. Františka, sv. Dominika a sv. Ignáce