Historie Matice svatohostýnské

Historie Matice svatohostýnské

Matice svatohostýnská jako občanské sdružení je po Orlu druhou největší křesťanskou organizací v České republice. Byla ustavena v roce 1895 jako nástupní organizace Družstva svatohostýnského.

Svatý Hostýn byl starodávným vyhledávaným poutním místem. Neměl však podporu farností jako jiné kostely, ani se na něj nevztahovaly patronátní povinnosti bystřické vrchnosti. Vzhledem k rostoucímu počtu poutníků se stále více ozývala potřeba stálé duchovní správy a jejího plného zabezpečení. Z iniciativy dvou příborských kaplanů, ThDr. Jana Schneidera a P. Antonína Cyrila Stojana, vzniklo v roce 1881 Družstvo svatohostýnské s cílem vybudovat pomocí sbírek na Hostýně klášter a vydržovat řádové kněze. Od té doby je Stojanovo jméno až do jeho smrti v roce 1923 nerozlučně spojeno se Svatým Hostýnem. Právě jemu patří hlavní podíl na duchovním i hmotném rozvoji nejznámějšího poutního místa na Moravě.

Starostou Družstva svatohostýnského se stal kojetínský farář a pozdější olomoucký kanovník hrabě Anatol d’Orsay, jednatelem P. Antonín Cyril Stojan, pokladníkem ThDr. Jan Schneider. Stojan rozeslal přes sto tisíc prosebných dopisů, především duchovenstvu, ve kterých žádá o pomoc při budování kláštera. Pro Hostýn nastal zásadní obrat v jeho novodobé historii. Majitel panství Arnošt Laudon povolil v roce 1883 stavbu obydlí pro řeholníky, která byla během dvou let dokončena. Tím byla otevřena i cesta pro zřízení trvalé duchovní správy.

 Rostoucí popularita Hostýna jako poutního místa i vhodného a příjemného prostředí pro rekreaci a výlety začala lákat i ziskuchtivé podnikatele, kteří vytušili v tomto příjemném prostředí ideální možnost komerčního využití. Aby se předešlo nevhodným zásahům do hostýnského areálu, vznikla v roce 1895 z popudu P. Jana Cibulky a P. Antonína Cyrila Stojana Matice svatohostýnská, která navázala na Družstvo svatohostýnské, které bylo volným sdružením bez stanov. Tento nový spolek s pevnými stanovami, schválený olomouckým arcibiskupem ThDr. Theodorem Kohnem, ještě v prosinci 1895 odkoupil od barona Arnošta Laudona hostýnský vrchol v rozsahu pravěkého hradiště, tedy i s okolním lesem, pastvinami a hostincem (19 ha a 78 m²) za 55 000 zlatých.

Později byl tento areál rozšířen koupí dalších parcel. Matice v krátké době vybudovala z darů poutníků a přispěním řady jednotlivců nový hostinec a novou velkou noclehárnu, upravila Vodní kapli a cesty. Postupně přibývaly nové stavební prvky (schodiště, křížová cesta, „Útulna“ – Ovčárna, poutní dům).

V čele prvního výboru Matice svatohostýnské stanul Jan Weinlich, pozdější světící biskup olomoucký, jednatelem byl P. Antonín Cyril Stojan, pokladníkem ThDr. Jan Schneider.

Od samého začátku svého založení Matice svatohostýnská vyvíjela bohatou a velmi užitečnou činnost, což vyplývalo z jejích původních stanov, které stanovují účel své činnosti: Povznášeti poctu blahoslavené Panny Marie na Svatém Hostýně i zvelebovati tamní služby Boží; křísiti, obnovovati a zvelebovati památky na sv. Hostýně; zvyšovati pobožnosti v kostele i mimo kostel; zabezpečovati lépe tamní duchovní správu i rozmnožovati přísluhu kněžskou v poměru k nastalé potřebě; ale zároveň i pečovati o potřeby poutníků tělesné, aby přístřeší i ostatní zaopatření jejich přiměřeně a slušně řízeno býti mohlo, přihlížejíc při všem ku platným při tom předpisům církevním.

Průkaz členky MSH podepsaný vlastnoručně arcibiskupem Stojanem

K Matičce Boží Svato-Hostýnské, vítězkyni nad Tatary.

Zachránilas od záhuby jisté - předky naše, Boží Rodičko, - k Synu pozvedni své ruce čisté, - zastaň se též za nás, Matičko!

Výňatek ze stanov „Matice Svato-Hostýnské“.

Matice Svato-Hostýnská jest spolkem, který za účel sobě klade: Povznášeti poctu blahoslavené Panny Marie na Sv. Hostýně; zvelebovati tamní služby Boží; křísiti, obnovovati a zvelebovati sv. památky na Sv. Hostýně; zvýšovati pobožnosti v kostele i mimo kostel; zároveň i pečovati o potřeby poutníků tělesné, aby přístřeší i ostatní zaopatření jejich přiměřeně a slušně řízeno býti mohlo a přičiniti se o to, aby sv. chlum v obvodu náspů byl svůj a patřil Matičce Boží Hostýnské, přihlížejíc při všem ku platným při tom předpisům církevním.

Údové a dobrodinci Matice Svato-Hostýnské mají podílů:

a) ve všech modlitbách a přímluvách, které se denně při a po mši sv. u oltáře Panny Marie na Sv. Hostýně za ně konají;

b) ve sv. obětech, které se za živé a zemřelé údy a dobrodince ročně konají;

c) ve všech duchovních výhodách a milostech, kterýchž Matice získá.

Členové spolku jsou: zakládající, řádní a přispívající:

a) Zakládajícím členem je, kdo věnuje spolku buďto více než čtyřicet Korun najednou, nebo kdo nejméně najednou 10 Kor. věnuje a 2 Kor. nejméně ročního příspěvku platí,

b) členem řádným je, kdo věnovav spolku nejméně 4 Kor., ročního příspěvku platí nejméně 1 Kor.;

c) Přispívajícím členem je, kdo věnovav spolku najednou nejméně 2 Kor., ročního příspěvku platí nejméně 40 hal.

Kdo darem jakýmkoliv na účely spolkové přispěje, za dobrodince spolku počítán a zaznamenán bude.

Za údy a dobrodince konají se denně modlitby; 4. června a o valné hromadě se slouží za ně mše svatá.

Za člena „Matice Svato-Hostýnské“ přijat(a): Žádníkova Alžběta z Lideřovic

Jednatel: Dr. Ant. Cyr. Stojan, Na Sv. Hostýně, 4. 10. 1912

Pro doplnění historie, útlá knížečka vydaná r. 1905, každý díl má tři strany – 1.díl  2.díl  3.díl  4.díl  5.díl  6.díl