Jubileum 2012
(Panna Maria Svatohostýnská)

Významné mariánské poutní místo na střední Moravě,
v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji

Svatý Hostýn

Oficiální, denně aktualizované stránky Matice svatohostýnské a Duchovní správy na Svatém Hostýně,
které pro Vás připravujeme s vírou, nadějí a láskou. Jsou zaměřeny do duchovní i světské sféry.

Jubilejní rok 2012 - příprava a průběh oslav

(Korunky v jejich současném provedení)

Samostatná kapitola hodnotící vyvrcholení oslav Jubilejního roku

Nové zvony pro baziliku na Svatém Hostýně

 

 

Příprava na velké jubileum roku 2012

 

Příznivé počasí umožňuje práce na novém venkovním oltáři

 

Výzva pro farní divadelní soubory

V rámci Jubilejního roku 2012, kdy si budeme připomínat výročí 100 let od korunovace sochy Panny Marie na Svatém Hostýně, plánuje výbor Matice svatohostýnské uspořádat několik koncertů a kulturních a společenských akcí.
Současně s festivalem schol a hudebních skupin by to měl být také festival farních divadelních souborů a skupin.
Vhodným prostorem pro tato vystoupení bude nové venkovní pódium před bazilikou, které se v současnosti buduje.
Vyzýváme proto amatérské divadelní soubory a skupiny (všech věkových skupin), které působí třeba jen nepravidelně v mnoha našich farnostech, aby se pokusily zapojit do této přehlídky na Svatém Hostýně. Pravděpodobným termínem konání bude červen 2012. Pokud se nám podaří získat dotaci ze Zlínského kraje, budou účastníkům přehlídek hrazeny náklady na cestu i ubytování.
Pokud máte ve svém repertoáru hry nábožné i světské, neváhejte je oprášit. Pokud nemáte, zkuste nějaký dramatický text k poctě Panny Marie Svatohostýnské nastudovat a nazkoušet.
Na Svatém Hostýně bude příležitost k vzájemnému poznání všech, kdo chtějí Boha a Panu Marii oslavit hudbou, tancem, divadlem, pohybem i zpěvem.
Vedoucí divadelních souborů se již nyní se mohou přihlásit, konzultovat své nápady v režii i dramaturgii u člena výboru MSH Petra Cekoty, tel. 604 738224, e-mail cekota@hostyn.cz. Zde můžete také zasílat všechny pozvánky na vaše představení, na která se rád přijedu podívat.
Petr Cekota

 

Základy nového podia, stará křížová cesta prohlédla stejně jako fasáda Sarkanderovy kaple

 

Medailky zobrazující Pannu Marii Svatohostýnskou

prošly na pouti Matice svatohostýnské v neděli 11. září 2011 svým představením a na schůzce s důvěrníky se jich prodalo 10 ks. Jedná se o ruční malbu podle původního vzhledu sochy v provedení pravý smalt zasazený ve zlatém rámečku 585/1000 nebo v rámečku stříbrném s nápisem na rubové straně.
Medailka je k dispozici ve dvou velikostech, v krabičce s certifikátem. Cena na tomto zaváděcím prodeji byla 1600 Kč u větší zlaté medailky a 950 Kč u větší stříbrné medailky a do budoucna se může měnit podle výkyvu cen drahých kovů. Další informace a popis je na připojených fotografiích.
Matice svatohostýnská chystá další "prodejní den" a to na sobotu 26. listopadu na Svatém Hostýně. Pro zájemce, kteří si medailku předběžně objednají bude tento den k vyzvednutí (samozřejmě po zaplacení hotově přímo přítomnému výrobci).

Další informace a fotografie

 

Suvenýr ze Svatého Hostýna ve formě čokoládové pochoutky

Ve spolupráci s firmou Carla byly vyrobeny a dodány 70% hořké čokolády o hmotnosti 100g a rozměru 95 x 95 mm s připomenutím Jubilejního roku 2012. Prodávají se na recepci PD č.3 za 35 Kč a na dalších místech na Svatém Hostýně.

 

Poutě děkanátů za obnovu rodin a kněžská a řeholní povolání budou v roce 2012 na Svatém Hostýně

Tyto poutě v naší arcidiecézi začaly v roce 1995 na dvou místech na Velehradě a v Olomouci v katedrále. Jednotlivé děkanáty jezdili na tato místa podle spádovosti. V posledních dvou letech si mohl každý děkanát zvolit také jiné místo, třeba ve svém regionu. Úmysl poutě je dvojí a vždy stejný:
1. Prosit za obnovu našich rodin, protože rodina prožívá svou krizi ve světě i v naší společnosti a jako věřící chceme i tímto způsobem přispět, aby rodiny dokázaly překonávat všechny těžkosti.
2. Vyprošovat nová kněžská povolání, kterých je potřeba.
Poutě mají zpravidla stejný program:
1. Rozjímavý růženec, prokládaný zpěvem, případně nějakým svědectvím -1 hod.
2. Společná adorace vedená knězem s účastí farníků – 1hod.
3. Mše sv., kterou celebruje otec arcibiskup nebo biskup Josef za spoluúčasti kněží jednotlivých děkanátů.
Celý program je asi 3 hodinový. Do jednotlivých částí se zapojují jednotlivé farnosti a dávají svým službám někdy vlastní ráz, stejně tak i službu při liturgii, včetně zpěvu, má vždy některá farnost.
Kněží během modlitby sv. růžence a adorace zpovídají. Poutě se konají vždy v sobotu od března do listopadu. Hodina bude upřesněna.

Přehled poutí děkanátů za obnovu rodin a za kněžská a řeholní povolání na Svatém Hostýně
Datum - děkanát
24.března – Přerov
14.dubna – Valašské Klobouky
21.dubna – Prostějov a Vyškov
28.dubna – Šumperk a Zábřeh
12.května – Hranice a Šternberk
26.května – Uherské Hradiště
2.června – Olomouc
16.června – Kyjov a Vizovice
7.července– Valašské Meziříčí
14.července– Veselí nad Moravou
1.září – Konice a Svitavy
8.září – Vsetín
15.září – Uherský Brod
22.září – Holešov
29.září – Zlín
6.října – Kroměříž

 

Nová publikace - Jurkovičova křížová cesta na Svatém Hostýně

Brožura malého formátu (A6 - 72 stran), s texty a fotografiemi Jurkovičovy křížové cesty byla vydána Maticí svatohostýnskou a Duchovní správou na Svatém Hostýně a je tam k dispozici.
Texty k zastavením křížové cesty vybrala a připravila Olga Kozlová, která napsala i historii cesty v závěru brožury.
Rozjímání křížové cesty byla převzata z Kolosea, kde cestu vedl Svatý otec Jan Pavel II. Knížečka obsahuje i modlitbu za obdržení milostí na přímluvu tohoto blahoslaveného papeže. Úvodní slovo napsal P. Jan Chromeček SJ.
Kniha obsahuje i 37 fotografií, které byly pořízeny v průběhu posledních pěti let Ivo Buráněm za různých světelných podmínek a v různých ročních obdobích.
Konečně je na Svatém Hostýně k dispozici publikace spojující duchovní dimenzi této křížové cesty a architektonického skvostu, citlivě umístěného v krásné přírodě. Této publikace se dožadovali jak věřící, tak i ti, kterým se někdy říká "hledající".

Jurkovičova křížová cesta ve formátu pdf 1,6 MB (brožura je v prodeji za 30 Kč na Svatém Hostýně)

 

Příprava na výročí v plném proudu

Kromě poutí žije Svatý. Hostýn v letošním roce přípravami na nadcházející jubileum, sté výročí papežské korunovace sochy Panny Marie. ,,Připravujeme se zejména po duchovní stránce, současně chceme opravit některé objekty zkrášlit prostředí a připravit nábožensko-kulturní akce na podporu mariánské úcty," řekl předseda výboru pro přípravu oslav Ivo Buráň.
Jedním z nákladnějších bodů chystaných oslav bude odlití nových zvonů do věží svatohostýnské baziliky by jich postupně mělo být přidáno šest. Nejmenší má vážit 225 kilogramů, ten největší dvě tuny a celkové náklady na jejich zhotovení dosáhnou 3,7 milionu korun. Dalšími součástmi příprav jsou vydání publikace o významných osobnostech spojených se Svatým Hostýnem, vydání korunovační poštovní známky nebo příprava krátkých filmů o poutním místě.
V rámci příprav celého poutního areálu probíhá na Svatém Hostýně také oprava kaple sv. Jana Sarkandra a staré křížové cesty.
Přestavbou prochází též venkovní pódium. ,,Byla dokončena demontáž původního pódia až na základy, které zůstanou součástí podlahy i nového pódia," uvedl technický administrátor Petr Janek a dodal: ,,Poděkování patří všem, kteří se podíleli na opravách baziliky, za jejich dary a příspěvky i za modlitby."
Katolický týdeník - Jiří Gračka

 

Součástí jednání Jubilejního výboru 2012 dne 27. září 2011 byla i prohlídka rekonstruovaných objektů na vrcholu Hostýna a historicko-archeologická exkurze po zajímavých místech zde

 

Plakát propagující Jubilejní rok 2012 ve formátu A3 a A4 je k vyzvednutí na Svatém Hostýně

 

Poděkování za příspěvky na nové pódium

Římskokatolická duchovní správa na Svatém Hostýně a Matice Svatohostýnská děkují posluchačům radia Proglas a dalším dárcům za jejich příspěvky na vybudování venkovního liturgického prostoru na Svatém Hostýně. Současné provizorní pódium bylo demontované a probíhají stavební přípravy na nové moderní zastřešené pódium podle návrhu arch. Františka Zajíčka.
Nový liturgický prostor bude využit pro akce Jubilejního roku 2012, v němž si připomeneme 100. výročí korunovace sochy Panny Marie Svatohostýnské a v době velkých letních poutních slavností, při kterých se počet jejich účastníků nevejde do baziliky.
Předpokládaná cena venkovního pódia je 2 miliony Kč. Sbírka s podporou Radia Proglas nadále pokračuje, můžete ji podpořit příspěvkem na číslo účtu 1040641691/0100, var. symbol 111. Samostatné poděkování za skvělý nápad jak toto pódium zpropagovat si zaslouží určitě p. Helena Horáková z vedení Proglasu.
Na Svatém Hostýně zároveň probíhají opravy fasády kaple sv. Jana Sarkandra a staré křížové cesty.
P.Cekota

 

Nová publikace k svatohostýnskému jubileu

V souvislosti s přípravou jubilejních oslav 100. výročí korunovace sochy Panny Marie, které se budou konat v roce 2012 na Svatém Hostýně, rozhodl výbor Matice svatohostýnské vydat publikaci o význačných osobnostech, jejichž život byl spojen s nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě.
Plánovaná nová knížka v rozsahu většího sborníku bude obsahovat životopisná data i životní příběhy 50 mužů, kteří “tvořili“ historii Svatého Hostýna v uplynulých 200 letech. Na tvorbě publikace přislíbil účast kolektiv sedmi autorů, jejichž editorem je šéfredaktor Listů svatohostýnských PhDr. Josef Pala. Ze jmen, která budou sborník obsahovat, připomínáme alespoň některá: první hostýnský duchovní správce Jan Cibulka, světový byzantolog František Dvorník z Chomýže, slovenský architekt Dušan Jurkovič, malíř Jan Koehler, archeolog Karel Ludikovský, evangelický farář a významný botanik Daniel Sloboda z Rusavy, olomoucký arcibiskup a mecenáš Svatého Hostýna Antonín Cyril Stojan, sběratel lidové slovesnosti František Sušil, obnovitel Matice svatohostýnské Vladimír Tomeček, starosta Bystřice pod Hostýnem a předseda Matice svatohostýnské Václav Zbořil aj.
Závěr publikace bude obsahovat jména a fotografie z návštěvy dvaceti významných osobností na Svatém Hostýně od 19. století až po dnešní dobu. Byli to např. císař František Josef I. (1897), francouzský kardinál Jean Verdier (1935), nejvyšší představitel jezuitského řádu Hans Peter Kolvenbach (1990), apoštolský nuncius Giovanni Coppa (1991), bývalý polský prezident Lech Walesa nebo prezident Václav Klaus (2007).
Vydání knížky Padesát osobností Svatého Hostýna bude podpořeno z vydavatelského fondu Zlínského kraje.
Pavel Skála

 

Opravy Kaple sv. Jana Sarkandera, klasicistní křížové cesty a venkovního podia

Jen necelé tři měsíce po dokončení náročné opravy v bazilice začínáme v rámci příprav na oslavy jubilea stého výročí korunovace Panny Marie na Svatém Hostýně opravovat klasicistní křížovou cestu, Kapli sv. Jana Sarkandera a venkovní podium. Právě dnes (30.5.) začínáme stavět lešení na prvních zastaveních křížové cesty. Na její opravu a opravu kaple sv. Jana Sarkandera se nám podařilo získat dotace ze Zlínského kraje a z ministerstva kultury. Nejsou to nijak závratné částky, ale přesto by měly pokrýt asi 1/3 nákladů oprav na tyto dvě akce, které by měly obnášet zhruba 1.750 000 korun.
Na opravu, respektive odstranění starého a vybudování nového podia máme stavební povolení. Byla dokončena demontáž původního podia až na základy, které zůstanou součástí podlahy i nového podia. V současné době se zpracovává statický posudek jak pro základové pilíře zastřešení, tak pro nosnou dřevěnou konstrukci z lepených vazníků, takže zatím ještě není definitivní rozpočet pro tuto stavbu. Měl by se pohybovat kolem 2 milionů korun.
Na závěr ještě poděkování všem, kteří se jakkoliv podíleli na opravách baziliky, za dary a příspěvky do sbírek nebo pokladniček a za modlitbyu za zdar prováděných prací. Myslím, že můžeme být na sebe hrdí, protože tuto nesmírně nákladnou výměnu dlažby jsme provedli bez jediné koruny dotace. Věřím, že pod dohledem Ochránkyně Moravy se nám podaří dokončit i tyto tři další opravy tak, abychom důstojně příští rok oslavili stoleté výročí Její korunovace.
Petr Janek

Rekonstrukce venkovního podia a staré křížové cesty v obrazech

 

Duchovní slovo - Připravujeme se na jubileum

 

Všem příchozím na vrchol Svatého Hostýna

je od 10. května 2011 výrazně sdělováno, že rok 2012 je rokem významného jubilea.

Pro základní informovanost poutníků i turistů o Jubilejním roce 2012

se podařilo v dostatečném množství vytisknout dva druhy "svatých obrázků" o rozměru 105 x 75 mm, určených k vložení do kancionálů a modlitebních knížek. Jeden je s modlitbou k Panně Marii a druhý s modlitbou za nová kněžská a řeholní povolání.
Na přední straně je vždy zobrazena horní část sochy ozdobené posvěcenými korunkami a s připomenutím, že rok 2012 bude rokem jubilejním. Obrázky jsou k dispozici zejména v bazilice k volnému rozebrání. Určitě budou využívány i ke společné modlitbě v bazilice a k modlitbám v rodinách.

 

Stolní kalendář k Jubilejnímu roku 2012 je k dispozici v bazilice a na recepci v poutním domě

 

Likvidací starého venkovního pódia

byla na počátku května 2011 zahájena výstavba pódia nového. Na toto pódium (venkovní oltář) probíhá sbírka, na kterou je možno přispět přímo na Svatém Hostýně, převodem z účtu nebo peněžní poukázkou.

 

Opravy památek k jubilejnímu roku

Při svatohostýnských oslavách v srpnu 2012 je očekáván zvýšený počet významných hostů a také návštěvníků poutního místa. Generální oprava poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie je nyní před dokončením a tak se pozornost duchovní správy obrací také na opravy objektů ve venkovním prostranství v okolí chrámu. S úředníky památkového ústavu, se stavební firmou a s odbornými kameníky se projednává oprava fasády na kapli svatého Jana Sarkandera, která je také stejně jako chrám evidovanou nemovitou kulturní památkou, oprava fasád na jednotlivých zastaveních staré křížové cesty a renovace kamenného sousoší svaté Anny s Pannou Marií dítětem z roku 1894 stojícího před kaplí. Investor žádá o finanční podporu od Ministerstva kultury ČR a od Zlínského kraje, která by alespoň zčásti pomohla cenu tohoto díla uhradit. Tyto opravy budou provedeny v průběhu letošního roku 2011. Dále se uvažuje o přebudování venkovního pódia, který při větších poutích slouží jako přechodný presbytář s oltářem.

Na přiložených fotografiích vidíme:
č.1: Dav poutníků v srpnu 1912, kaple je v pravém horním roku. Uvnitř davu je dočasná slavobrána.
č.2-4: Dobové pohlednice asi z 30. let 20. století.
č.5: Záběr asi z předválečného období. Před kaplí je vidět socha sv. Anny.
č.6 : Záběr asi ze 70.-80. let 20. století.
č.7-10: Záběry kaple, staré křížové cesty a sochy sv.Anny z ledna 2011. Ze menším zastavením křížové cesty je vidět zastaralé venkovní pódium.
č.11: Místo odběru jednoho ze vzorků fasády na kapli.
č.12: Mikroskopický snímek z laboratorního zkoumání odebraného vzorku fasády.

Vyhodnocení statigrafického průzkumu tohoto vzorku:
vrstva č. 1 – vápenná omítka, napuštěná organickou konzervační látkou
souvrství č. 2 – fragmentární bělavá vrstva s okrovým podkladem, pigmentovaná zinkovou bělobou, na povrchu znatelné nečistoty, okrový podklad – vápenný podklad s malým obsahem železitých okrů
vrstva č. 3 – vápenná omítka, pigmentovaná železitou hlinkou, povrch bez povrchových nečistot
souvrství č. 4 – šedavá vápenná vrstva, pigmentovaná uhlíkatou černí, s podkladovým souvrstvím, tvořeným třemi vápennými vrstvami, z nichž první dvě vrstvy jsou pigmentovány uhlíkatou černí, mírná povrchová krakeláž, na povrchu souvrství znatelná vrstva povrchových nečistot
vrstva č. 5 – vápenno-cementový přetěr, vystavěný ve dvou vrstvách, mírná krakeláž povrchu, na povrchu povrchové nečistoty
vrstva č. 6 – vrstva vápenno cementového přetěru, povrch vrstvy bez zjevných povrchových nečistot, avšak vrstva č. 7 je zateklá do krakel této vrstvy
vrstva č. 7 – žlutá vrstva, pigmentovaná železitou hlinkou a žluť vykazující červenou luminiscenci v UV záření (tuto žluť se nepodařilo blíže identifikovat) povrchu fragmentární nečistoty
vrstva č. 8 – vápenný přetěr, krakeláž povrchu
vrstva č. 9 – vrstva červeného nátěru, pigmentovaného železitou červení, titanovou bělobou a plavenou křídou, na povrchu znatelné povrchové nečistoty

Zbyněk Domanský

 

Svatohostýnská korunovace na poštovní známce

Velkým úspěchem pro bystřické filatelisty je skutečnost, že v roce 2012 vydá Česká pošta další příležitostnou známku s motivem Sv. Hostýna, tentokrát ke 100. výročí korunovace milostného obrazu Panny Marie svatohostýnské, nejvýznamnější události v novodobých dějinách tohoto poutního místa. Česká pošta obdržela pro příští rok více než stovku návrhů na vydání nových poštovních známek. Vybrán byl ovšem právě návrh podaný Maticí svatohostýnskou a bystřickým klubem filatelistů. Kterému grafikovi a rytci bude tvorba známky svěřena, není prozatím ještě známo. Jisté je, že výjimečná známka vyjde 15. 8. 2012.
Jde již o druhý úspěšný pokus zviditelnit náš region a jeho významná místa na poštovních známkách. Bystřická kulturní veřejnost má dosud v živé paměti první vydání známky s motivy Svatého Hostýna v roce 2004.
A. Mužný

 

100 let od korunovace sochy Panny Marie Svatohostýnské

Co se zatím událo kolem příprav Jubilejního roku 2012 (stav na konci listopadu 2010)

 

Pozvánka do přípravného týmu

Vidíme, že v letech 1912 a 1937, v době politické svobody, naši předkové přistoupili k oslavám opravdově a s velkou vervou. O to větší výzvou je to pro nás, abychom se podobným způsobem zhostili oslav 100. výročí Korunovace.
Na tuto velkou událost bude potřeba se dobře připravit a to není v silách jednotlivce. Vyzýváme tedy opravdové přátele Svatého Hostýna a ctitele Panny Marie svatohostýnské, aby se do příprav osobně zapojili. Sestavíme přípravný tým (jazykem předků slavnostní výbor), který si vše vezme na starost. Kdo si nechcete nechat ujít tuto jedinečnou příležitost, hlaste se do 10. června 2010 u vedoucí hospodářské správy MSH paní Dagmar Fojtů, e-mail: matice1@hostyn.cz , tel. 573381693 nebo 607832207.
Na Svatém Hostýně dne 8.5.2010, výbor MSH

Anketa na téma oslav Jubilejního poutního roku

Na valné hromadě Matice Svatohostýnské dne 2.5.2010 otec arcibiskup Jan Graubner vyhlášení Jubilejního poutního roku osobně potvrdil.
Při této příležitosti přítomní odpověděli na anketní otázku:
• Jak (čím) by jste chtěli oslavit 100. výročí korunovace sochy Panny Marie svatohostýnské v roce 2012?
Některé odpovědi:
Vydal bych novou pohlednici. Kulturní akce. Slavnostní mší a poutí. Důstojně. Opravit všechny neopravené budovy a starou křížovou cestu. Upravit rovněž prostranství u Božského srdce Páně. Návštěvou svatého otce. Hojnou účastí všech – starších i mladých lidí. Dobrým životem v rodinách. Strávit 7-8 dní ztišením na Svatém Hostýně, vč. ubytování. Také ve svých farnostech. Velkou kapelou s velkým pěveckým sborem. Mší svatou v přírodě.
Slavit a oslavovat se má a Pannu Marii zvlášť. Těšíme se, dá-li Pán, že přijedeme s rodinou a rádi.
To jsou jen některé prvotní náměty a již nyní se jich nastřádalo o hodně více. Prozatím bylo na valné hromadě MSH rozhodnuto požádat o vydání poštovní známky ke 100. výročí Korunovace. Vhodnou inspiraci lze hledat i z historie. Podle archivních materiálů proběhly na Svatém Hostýně v roce 1912 velké oslavy slavné korunovace a také oslavy v roce 1937 při příležitosti 25. výročí jubilea. Podle historických záznamů se jenom korunovační slavnosti dne 15. srpna 1912 zúčastnilo na 70 tisíc poutníků.

Vyhlášení Jubilejního poutního roku 2012

„Pohled do místních dějin připomene spoustu událostí, které byly odpovědí na duchovní zkušenost. Tak si v roce 2012 připomeneme stoleté výročí slavné korunovace sochy Panny Marie. Šlo tehdy o mimořádnou událost. Lidé se nejen složili na krásné korunky pro Pannu Marii i Ježíška. Probošt Antonín Cyril Stojan je v doprovodu poutníků zavezl do Říma, kde je Svatý otec posvětil. Slavné korunovace se pak o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie účastnilo opravdu mimořádné množství poutníků, pro které se událost stala duchovní zkušeností celoživotně přitahující k tomuto poutnímu místu. Sté výročí je příležitostí k slavení Jubilejního poutního roku, který už nyní vyhlašuji na poutní sezonu roku 2012.“
+ JAN GRAUBNER, olomoucký arcibiskup, protektor Matice svatohostýnské, květen 2010

 

 

O korunovaci milostných obrazů a soch Panny Marie

(Korunovace)Koruna bývala u všech vzdělaných národů nejokázalejším znakem nejvyšší důstojnosti a moci. Odtud koruny císařské, královské, knížecí a jsou znamením svrchované moci panovnické. U dávných národů, zvláště u Řeků a Římanů, bývaly koruny přiznávány slavným vítězům jakožto odměna velikých činu, zásluh, statečnosti.
Zasloužil-li si kdo z lidí tohoto vyznamenání, pak jistě to byla Panna Maria. Žijíc na zemi v chudobě a pokoře, ač byla dcerou slavného a starobylého královského rodu Davidova, neměla jiné koruny, mimo trnovou pro svou duchovní účast na mukách svého božského Syna. Za to však v nebi jsouc nad všechny tvory vyvýšena, stanula jako Královna nebes i země po pravici Synově jako Žena oděná sluncem a na hlavě její koruna z dvanácti hvězd.
Tak učí církev, nazývajíc ji v modlitbách a písních od věků "královnou", Matkou milosrdenství; a pozdravujíc ji jako "Královnu nebes", ovíjí Panně přesvaté kolem čela korunový vínek, nejvznešenější čelenku svatého panenství.
Minuly však dlouhé věky, než církev ozdobila její obrazy a sochy vnějším odznakem královské Její důstojnosti. Teprve v osmém století se potkáváme s první korunovací obrazu Panny Marie, a to v době, kdy se šířila pověstná sekta "Obrazoborců". Papež Řehoř III., chtěje před celým světem dáti výraz církevní nauce o úctě posvátných obrazů, jakož i chtěje zavrhnouti hlízu onoho kacířství a zjednati si přispění Královny nebeské ve válce, která tehdy Římu hrozila, korunoval roku 732 v Římě obraz Panny Marie korunou z ryzího zlata, diamanty hojně posázenou a nad oltářem zavěsil druhou podobnou korunu.
Následujícího věku r. 848.věnoval papež Řehoř IV. krásné stříbrné koruny obrazu P. Marie, uctívanému v kostele sv. Kalista a Kornelia v Římě, aby P. Maria vyprosila odpuštění hříchů lidem, a přímluvou svou aby jim zjednala milost u Boha.
Od té doby potkáváme se s takovou korunovací teprve okolo r. 1500. Pro tehdejší války v Itálii vznikl zhoubný mor. Aby usmířili hněv Boží a odvrátili od sebe nákazu, uspořádali obyvatelé města Recanati velkolepou pouť k domku Panny Marie v Lorettě, kteréžto slavné poutní místo je nedaleko od Recanati. Když jejich prosba byla za krátký čas vyslyšena, vypravili se vděční oni měšťané podruhé do Loretta, přinášejíce ze záslibu zlatou korunu, kterou s dovolením sv. Stolce ozdobili hlavu sochy Panny Marie, která tam ode dávna byla uctívána. Na přání vděčných obyvatelův města Recanati nařídil ještě papež Julius II, aby se ta koruna nikdy nesnímala.
Ale korunovace, ty nekonaly se po tu dobu s tak slavnými obřady, jako později, když je sv. Stolec podrobil jistým pravidlům. Stalo se tak r: 1630, kdy hrabě Alexander Sforza Pallavicini, jezuita, veliký ctitel Panny Marie, věnoval z majetku svého na věčné časy nadaci, z níž by se pořizovaly koruny z ryzího zlata těm obrazům nebo sochám P. Marie, o nichž budou podány důkazy, diecézním biskupem potvrzené, o dílech milosti, kterými takové obrazy slynou. Papež Urban VIII. nadaci tu potvrdil a dal zároveň kanovníkům kapitoly vatikánské při velechrámu knížete apoštolů sv. Petra moc a právo, aby rozhodovali o záležitostech týkajících se korunovace sv. obrazu, a aby milostným obrazům přesvaté Královny nebeské zlaté koruny přiznávali a udíleli.
První takový obřad dle těchto předpisů konal se dne 25. srpna roku 1630 za papeže Urbana VIII. v samé basilice vatikánské za přítomnosti zakladatele hraběte Alexandra Sforza Pallavicini (zemř. 1639), jenž ještě za svého života byl šťastným svědkem korunovace třinácti milostných obrazů v různých kostelech římských. Z prvních mezi nimi byl milostný obraz Maria della Strada v kostele Tovaryšstva Ježíšova al Gesu.
Od dávných dob uctívá Boží lid Pannu Marii jako Královnu. Svědčí o tom mariánské modlitby, litanie loretánská, písně, liturgická památka Panny Marie Královny, křesťanské umění a zvláště poutní místa. Milostné sochy a obrazy jsou většinou zdobeny korunkami.
U nás podle dostupných listin byla milostná socha Panny Marie Křtinské ozdobena nynějšími korunkami kolem roku 1670. Této výsady se taky dostalo i milostné sošce Panny Marie Svatohorské, a tím i celé Svaté Hoře, která se tak zařadila mezi nejslavnější poutní místa na světě. Korunovace se konala 22. června roku 1732. Téhož roku a to 21. září se konala korunovace na Svatém Kopečku.
Mezi Slovany zbožností a úctou k Panně Marii slynou také Poláci. Tou dobou, kdy povstala v Římě nadace pro korunování milostných obrazů mariánských, Polsko trpělo dlouholetými válkami. Ale jakmile nastal na čas pokoj, postaralo se Polsko brzy o korunovaci své nebeské Královny. Začátek byl učiněn u obrazu nejstaršího a nejpamátnějšího - na Jasné Hoře Čenstochovské. Bylo to dne 8. září roku 1717. Přiliv poutníků netoliko z Polska, nýbrž i ze sousedních zemí byl tak veliký, že od 5. do 16. září rozdáno 148300 sv. přijímání v jasnohorské svatyni samé, nepočítajíc sv. přijímání podaných v ostatních kostelech Čenstochovských. Slavnou korunovaci Čenstochovského obrazu P. Marie za "Královnu Polsky" vykonal chlumský biskup Krištof Jan Šembek za přísluhy biskupa poznaňského a vilenského.
Od té doby ještě celá řada milostných obrazů mariánských v různých krajích polských byla korunována. Popisy všech těch korunovací, které se tiskem dochovaly, jsou skvělým svědectvím víry, zbožnosti a obětavosti tehdejších Poláků.
Korunovace slavívaly se s neslýchanou okázalostí a za obrovského účastenství lidu. Stavívaly se slavobrány, osvětlovaly se milostné obrazy a chrámy, ano celá města zářívala průsvitnými obrazy (transparenty) a umělými světly. Koruny z ryzího zlata obyčejně se posílaly z Říma, avšak v četných případech hotoveny byly korunky soukromým nákladem. Tak na př. kardinál Hanibal Albani, protektor království polského, dal ku slavné korunovaci v Sokalu zhotoviti dvě zlaté koruny v ceně 240.000 K.
Obrazů mariánských slavně korunovaných do roku 1912 bylo po celém světě asi 238. V krajích polských bylo jich do té doby 31.
Podle knihy "Papežská korunovace Matky Boží Svatohostýnské 1912"

 

V roce 1913 vyšla nákladem Matice svatohostýnské kniha "Papežská korunovace Matky Boží Svatohostýnské"

 

Korunovační týden

Korunováním sochy Panny Marie svatohostýnské po poledni ve čtvrtek 15.srpna 1912 církevní obřady, slavnosti a vzdávání díků za tuto událost neskončily. V kostele nadále sloužil slavnou biskupskou mši sv. primas Český kardinál Lev Skrbenský a venku další biskupskou mši sv. biskup z Milwaukee Josef Koudelka, delegát amerických Čechů. Mše sv. byly celebrovány rovněž na několika jiných místech Svatého Hostýna.
Po ukončení církevních obřadů se konala slavnost národní. Shromáždění poutníků na prostranství za kaplí Sarkandrovkou oslovil ze své funkce předseda Matice svatohostýnské biskup Karel Wisnar.Byly zahrány hymny papežská i císařská, proneseny slavnostní projevy a odeslány telegramy Svatému Otci i císaři Františku Josefovi.V klášteře i v maršálském stanu bylo pohoštěno na 400 hostů z řad politiků, zástupců obcí i spolků a stavů, šlechty, důstojnictva a duchovenstva. Venku šohaji v krojích podávali hostům moravské víno a hanácké koláče.Všude vládla radostná nálada, v níž se rozloučil s poutníky děkan Jan Daněk z Jevíčka a tisícové zástupy se začaly pomalu rozcházet do svých domovů.
Po tomto slavném korunovačním dnu následoval korunovační týden, jehož jednotlivé dny měly předem přesně určený program.
Hned druhý den, v pátek 16.srpna se konala slavnostní Valná hromada Matice svatohostýnské. Byla zahájena ještě ve čtvrtek večer světelným průvodem, modlitbou litanií a za znění zvonů též vzpomínkou na zemřelé dobrodince a členy Matice svatohostýnské. Světelným průvodem a modlitbami se začínaly v předcházející večer rovněž všechny poutě dalších dnů.
V pátek ráno tedy následoval obvyklý, v tomto případě však slavnostně pojatý program Valné hromady Matice svatohostýnské, vyznamenání zasloužilých členů a pontifikální mše sv. celebrovaná biskupem Koudelkou. Po holdu Matce Boží členové odcházeli do svých domovů s radostí v srdcích.
Třetí den, sobota 17.srpna byl vyhrazen pouti matek s dětmi.Už v předvečer přicházely maminky, vedoucí za ruce své děti, aby jim vyprosily požehnání. Přes nepřízeň počasí bylo v sobotu ráno na Svatém Hostýnu přítomno přes 2000 matek a 1200 dětí.
Čtvrtý poutní den, v neděli 18.srpna uvítal Výbor na přípravu oslav pouť mužů. Tento den se pokládal vedle dne korunovačního za zvláště významný. Katoličtí muži celé Moravy se hojnou účastí veřejně přihlásili ke své odvěké víře a úctě k Matce Boží. Bohoslužby se konaly venku, protože kostel nestačil pojmout všechny poutníky pro veliký průvod mužů ze Slovácka.
Pátý den oslav, pondělí 19.srpna byl určen pouti kněží. Ačkoli již v den korunovace jich na Svatý Hostýn připutovaly stovky a kněží doprovázeli i všechny poutě po celou dobu trvání slavností, přišlo jich v tento den dvě stě, aby se poklonili korunované Královně. Už od 4 hodin ráno se střídali u oltářů v kostele i venku při sloužení mší sv. až do půl jedenácté. Mezi tím měl v 6 hodin ke všem přítomným věřícím, jichž přišlo okolo 2000 kázání známý redemptorista F:X: Novák z Vídně.
Slavnou mši sv. sloužil opět biskup Josef Koudelka. V tento den přišlo na svou pouť také úřednictvo arcibiskupských statků.
Den šestý, v úterý 20.srpna se konala pouť Mariánských družin. Mnoho sodálů a sodálek bylo přítomno na Svatém Hostýnu už ve hlavním dnu korunovace. To však nijak neumenšilo jejich počet ve dni, určeném jejich pouti. Totéž možno říci o Terciářích, kteří rovněž v tento den připutovali ve velkém počtu na Svatý Hostýn.
Po tomto poutním dnu byly rozebrány vojenské stany a vojíni, zastávající služby ve stanech a při telefonním spojení byli s hudbou, díky a požehnáním vyprovozeni v průvodu až pod Vodní kapli, aby se navrátili ke svým posádkám. Přesto na Svatém Hostýnu zůstalo živo.
V předvečer sedmého dne oslav korunovace, určeném na středu 21.srpna začala pouť Omladiny. Byla to pouť obzvláště radostná, vždyť k Matce Boží připutovala v hojném množství se svými díky, prosbami a nadějemi věřící mládež, budoucnost celé země.
A konečně den osmý, čtvrtek 22.srpna patřil studujícím, akademikům, učitelům a profesorům. Očekávala se účast slabší, ježto velká část studentstva i inteligence připutovala již v korunovační den. Přesto se této pouti zúčastnilo sto padesát studentů a sto reprezentantů katolických akademických spolků, zástupců katolických profesorů, učitelstva a různých stavů inteligence.
Tato pouť byla posledním dnem korunovačních slavností. Jednatel Matice svatohostýnské P. Dr. Stojan se členy slavnostního výboru na Svatém Hostýnu zůstali, aby pomohli návratu běžného řádu poutního místa a připravili konání Valné hromady Apoštolátu Sv. Cyrila a Metoděje. Touto valnou hromadou byly korunovační slavnosti na Svatém Hostýnu, jež trvaly po celý oktáv svátku Nanebevzetí Panny Marie v neděli 25.srpna před sto léty důstojně zakončeny.
Miroslava Štěrbová, členka přípravného výboru

 

Den korunovace Panny Marie Svatohostýnské

Obřady předvečera korunovace Panny Marie na Svatém Hostýně probíhaly do deseti hodin, kdy padla na vrchol kopce hustá mlha a začalo vytrvale drobně pršet.Veliký počet poutníků se uchýlil do útulny a ambitů a množství jich skryly vojenské stany. Značná část musela nocovat venku, ale i přes nepřízeň počasí až do ranních hodin zněly nad Hostýnem mariánské písně, modlitby růžence i litanií.
Po této nevlídné noci však přicházel čtvrtek 15. srpna 1912 a den se probudil do slunného rána korunovačního dne .
V 5 hod. beňovská kapela budila spící poutníky písní „Bože, chválíme Tebe“a prošla s hudbou vrcholem Hostýna. Ve skutečnosti probudila však malé množství nocležníků, protože už od 3 hodin ráno byly na 17 místech Svatého Hostýna, venku i v kostele slouženy mše sv. a na několika místech se udílelo svaté přijímání. Tento den přistoupilo ke stolu Páně kolem 10 000 věřících.Hned po páté hodině byla v kostele a na několika místech Svatého Hostýna pronesena ranní kázání. Mimo jiné významné církevní osobnosti promluvili i hostýnský superior P. A.Ostrčilík a jednatel Matice svatohostýnské Msgr. A.C.Stojan.
Slavnou mši sv. sloužil pak J.E. biskup Pavel hrabě Huin s asistencí. Někteří kněží se k oltáři pro veliký nával ani nedostali
Mezi tím se celý vrchol Svatého Hostýna zaplnil nepřehlednými zástupy.Všichni očekávali příjezd hodnostářů církevních i světských a konečně i korunovatele J.E. Františka kardinála Bauera .Ten vystoupal po schodech jako poutník, aby jménem Svatého Otce vykonal korunovaci sochy Panny Marie. Po uvítacím ceremoniálu se s průvodem odebral za zpěvu „Ecce sacerdos magnus“ do kostela a dále do kláštera pro korunovační klenoty.Hned poté následoval korunovační průvod. Z věží hlaholily zvony, zněly slavnostní fanfáry a tisíce věřících zpívaly za doprovodu kapel mariánské písně.Všude vládla slavnostní nálada a nadšení.V čele průvodu kráčel Dr. Stojan, za ním řady spolků s prapory a stovky družiček z Moravy, Slezska i Vídně. Následoval Výbor Matice svatohostýnské, „Omladina“ v národních krojích, „Orlové“, kněžstvo, preláti, biskupové a primas český kardinál Skrbenský.
Za nimi na nosítkách pod zdobeným baldachýnem byly neseny korunky.Této cti se dostalo zástupcům kněží i družiček, vybraných ze všech stavů.V nesení baldachýnu se střídali „Orli“ se šuhaji v národních krojích. A konečně za baldachýnem kráčel metropolita moravský kardinál Bauer s asistencí, následováni dlouhým zástupem světských hodnostářů, zastupujících nejrůznější úřady, spolky a obory. Průvod uzavíral sbor ostrostřelců z Kroměříže s důstojnictvem, praporem a hudbou.
Na vyvýšeném místě před kostelem vyslechl korunovatel kardinál Bauer žádost o korunovaci milostné sochy, jíž mu přednášeli zástupci jednotlivých stavů. Jako první z mnoha pověřených přednesl svou prosbu malý chlapec za děti a nakonec dlouhé řady jako poslední promluvil za Americké Čechy biskup z Milwauke .Každá žádost byla ohlášena zvukem fanfáry. Poté slavnostně přečetl superior Antonín Ostrčilík dekret papežské kongregace obřadů, jímž byla korunovace Panny Marie povolena. Dnes, kdy nejen přenos zvuku, ale i obrazu i mimo naši planetu je samozřejmostí, si můžeme jen představovat heroldy, kteří prosby žadatelů i čtení dekretu současně slavnostně předčítali na několika místech Svatého Hostýna, aby se i věřící na vzdálenějších místech mohli účastnit tohoto dění.
Předseda Matice Svatohostýnské biskup Dr. Karel Wisnar a hostýnský superior Antonín Ostrčilík potom složili slib, že „budou zlaté korunky pro slavné korunování divotvorné sochy blahoslavené Panny Marie a jejího božského děťátka bedlivě opatrovati a střežiti.“
Po kázání vešel kardinál Bauer s průvodem do kostela , aby přistoupil k vlastnímu obřadu. Za zpěvu „Regina coeli, laetare“ vystoupili s asistencí k milostné soše. Se slovy: „Jako rukou naší korunován jsi na zemi, tak kéž zasloužíme od tebe býti korunováni v nebesích korunou věčné slávy“ vložil korunovatel korunku nejprve na hlavu malého Ježíše a se stejnými slovy druhou korunku na hlavu Panny Marie.V tu chvíli se rozzářila okolo milostné sochy světla a zazněl slavnostní hymnus „Te Deum laudamus.“ Zvony se rozezněly. Kroměřížští ostrostřelci vystřelili třikrát salvu. Duněly rány z hmoždířů i děla, hudby hrály a fanfáry ohlašovaly radostnou událost. V této atmosféře pokleky tisíce poutníků k modlitbě slavného růžencového desátku „Který tě na nebi korunovati ráčil“, jímž vděčně děkovaly za vyznamenání. Svatohostýnské Panny .
A ve stejnou dobu chrámové zvony celé Moravy zvěstovaly všem, že úsilí a oběti nepřišly nadarmo, modlitby byly vyslyšeny a Moravané mají od této chvíle svou Korunovanou Královnu.
Miroslava Štěrbová, členka přípravného výboru

 

Přípravy na korunovaci sochy Panny Marie Svatohostýnské před sto léty

Nesmírný duchovní význam korunovace milostné sochy Panny Marie pro poutní místo Svatý Hostýn a tím i pro celou Moravu se snažili pořadatelé této události zdůraznit i okázalými vnějšími oslavami.
Stejně, jako při ojedinělém otevírání Cesty Světla v současnosti, kdy mnoho podnikatelů i věřících dalo k dispozici své schopnosti a prostředky, i tehdejší živnostníci, továrníci i ti věřící, mající jen svou pracovní sílu, si pokládali za čest, moci dle svých možností se zdarma obětavě účastnit slavnostních příprav.
Mezi první úkoly tehdy patřilo důkladné očištění chrámu a obnova maleb. Dokončen byl velkolepý mozaikový obraz Panny Marie Svatohostýnské v průčelí chrámu , který byl zhotoven dle návrhu českého malíře Viktora Foerstera a pořízeny nové zlacené svícny. Stará útulna pro poutníky, už zdaleka nepostačující, byla znovu vystavěna a upravena.Postaveno bylo též zvláštní schodiště ke korunovaci.
Hlasy svatohostýnské již delší čas psaly o pracích a všem dění okolo významné nadcházející události. Nyní bylo zapotřebí podrobně ohlásit celý postup, pořad a význam těchto slavnostních dnů. Ve všech katolických listech, kterých tehdy bylo v Čechách a na Moravě velké množství, byly po čtrnáct dní před korunovací zveřejňovány zprávy a pokyny, týkající se této události. Hlavní provolání Matice svatohostýnské spolu s pozváním na korunovační slavnosti vydaly všechny tyto listy v červenci 1912. Pozadu nezůstaly ani české noviny v Americe a katolické listy jiných slovanských národů, které rovněž zvěstovaly božímu lidu radostnou zvěst o korunování Svatohostýnské Královny.
Celý vrchol Svatého Hostýna byl nádherně vyzdoben. Poutníky, přicházející od Slavkova, vítala slavobrána zdobená chvojím, vlajícími stuhami a prapory. Široké schodiště nad Vodní kaplí, rozdělené tehdy zábradlím, zdobila dokonce slavobrána dvojitá. Celé schodiště bylo pak lemováno ozdobnými stožáry, které byly rozmístěny i po prostranství a rovněž ozdobeny chvojím, vlajkami a stuhami. Tyto věnce a girlandy vázaly dívky z blízkých obcí již několik dní předem.
O výpomoc bylo požádáno Ministerstvo války. Matici svatohostýnské jím byly ochotně zapůjčeny a postaveny vojenské stany, sloužící k nočnímu ubytování poutníků, i stany pro slavnosti holdovační a pohostinský stan maršálský.Jeden nocležní stan mohl v případě potřeby poskytnout útulek i stu poutníků. Prostranná polní kuchyně, postavená za hospodou, zajišťovala občerstvení.
Vojsko se postaralo i o místní telefonní spojení mezi všemi strategickými místy Svatého Hostýna: mezi poutní kanceláří, sakristií, věží, klášterem, útulnou a ošetřovnou. Ta byla provizorně zřízena v kaplance a po celou dobu trvání slavností zde zajišťovali obětavě dva lékaři ve dne i v noci naléhavou zdravotní péči. Upomínkové předměty si mohli poutníci zakoupit ve stáncích, svěřených Mariánským družinám, jejichž členky tak prokázaly Matici svatohostýnské nemalou službu.
Na Svatém Hostýně tehdy nebylo zavedeno elektrické vedení, které při takto veliké události bylo potřebné už i pouze z důvodů bezpečnostních. Proto firma z Prostějova ochotně zapůjčila parní stroj i s obsluhou a další firmy z Kroměříže ostatní potřebná zařízení k výrobě , rozvodu a konečnému osvětlení celého prostranství.Zřízení tohoto osvětlení a samotné dopravení lokomobily na Hostýn bylo největším problémem, který za tehdejších podmínek bylo nutno zdolat. Nakonec 45 centový stroj vytáhlo po rozmoklých cestách do kopce deset tažných
volů. Námaha, vynaložená na zajištění elektrické energie přinesla za odměnu do té doby nevídanou krásu osvětlení baziliky i celého Hostýna. Za zvláštní zmínku stojí zdaleka viditelný veliký světelný kříž, který zářil nad kopulí kostela.
Bylo též učiněno opatření proti požáru. Členové hasičského sboru z Bystřice p.H. drželi po celou dobu oslav hlídky ve dne i v noci a v pohotovosti hasičskou stříkačku. Spolu s nimi dohlíželi na pořádek vojíni zeměbrany, zastávající službu ve stanech.
Při oslavách , nejen náboženských, zastává důležitou roli hudební doprovod. Ten byl šťastně zajištěn kapelou z Beňova a k samotnému ceremoniálu korunovace byli pozváni fanfáristé ze Žerotína.Známá kapela vlčnovská oživila hudbou slavnosti po dva dny a rovněž tak přispěly ke kráse obřadů kapely ze Štítné a hudba Thonetova ze Vsetína. Se svou vlastní kapelou přicházely též mnohé poutní průvody.
Připraveny byly i ohňostroje a hmoždíře k umocnění slavnostních okamžiků. Nemusely na své uplatnění dlouho čekat. Hned v předvečer korunovace byly slavnostně vypáleny tři dělové rány ve jménu Nejsvětější Trojice.Následovalo deset raket na znamení růžencového desátku a další dělová rána s množstvím prskavek. Druhý desátek růžencový představovalo dalších deset vypálených velkých raket. Po opětné dělové ráně uviděli poutníci na obloze vítěznou palmu církve. Po ní následovala papežská tiára, v jejíž gloriole se objevilo veliké písmeno „M“ s korunou. Na závěr tohoto zahajovacího předvečera vzplála na nejvyšším bodu náspu nad vodní nádržkou poblíž slavkovské brány mohutná hranice, ohlašující nastávající slavnostní den.
V současnosti, po stu létech od těchto událostí se připravují rovněž oslavy jako radostná vzpomínka na tehdejší vyznamenání Vítězné ochránkyně Moravy. I když dnes, po několika generacích, jsou lidská mentalita i okolnosti odlišné od myšlení a vkusu tehdejší doby, věříme, že se Výboru pro přípravu jubilea podaří zorganizovat jako doplněk ke stěžejní, duchovní části oslav i důstojný vnější projev tohoto slavného stoletého výročí.
Miroslava Štěrbová, členka přípravného výboru

 

Z historie korunování významných mariánských obrazů

Podnětem ke korunovaci mariánských soch a obrazů byla v pohnutých dobách 8. století idea papeže Řehoře III., že Panna Maria zaslouží být uctívána jako Matka Boží a Královna na prvním místě vedle svého syna Ježíše Krista. Svou myšlenku realizoval v roce 732 slavným korunováním ikonografického obrazu Panny Marie v římském kostele Santa Maria Maggiore zlatou korunou posázenou diamanty. V následujícím století, roku 848 věnoval papež Řehoř IV. krásné stříbrné koruny s prosbou o přímluvy Matky Boží obrazu Panny Marie uctívanému v kostele sv. Kalista a Kornelia v Římě.
Od té doby se setkáváme s takovouto korunovací teprve okolo roku 1500. Tehdy uspořádali obyvatelé města Recanati pouť k domku Panny Marie v Loretě a jako projev díků za skončení války a morových ran přinesli darem zlatou korunu. Papež Julius II. později nařídil, aby se tato koruna z hlavy sochy Panny Marie nikdy nesnímala.
Korunování poutních obrazů a mariánských soch jako slavný obřad bylo ustanoveno v katolické církvi v roce 1630 na podnět markýze Alexandra Sforzy Pallavicina, který založil ze svého majetku pro tento účel nadaci. Po potvrzení této nadace papež Urban VIII. pověřil vatikánskou kapitulu rozhodováním a schvalováním korunovace nejvýznamnějších mariánských obrazů a soch.
Navázal tím na úmysl papeže Řehoře III. poukázáním na to, že zlatá koruna, insignie vládnoucích světských knížat a králů, přísluší v prvé řadě a především Královně nebes a jejímu Synu.
Podle papežských ustanovení byl předpokladem korunovace dlouhodobý věhlas obrazu, podložený vyslyšenými modlitbami, který věřící širokého okruhu uctívali jako zázračný.
Ve vatikánské bazilice se ještě za života Pallaviciny konala první z třinácti korunovací v římských kostelech. Mezi prvními byl korunován i milostný obraz Maria della Strada v kostele Tovaryšstva Ježíšova Al Gesu.
Se souhlasem vatikánské kapituly byly potom korunovány mariánské obrazy a sochy v nejslavnějších poutních místech v Itálii a později i jinde ve světě. V roce 1717 to byl nejprve obraz nejstarší a nejpamátnější – na Jasné Hoře u Čenstochové v Polsku.
Následovala korunování obrazu Panny Marie v Anconě v Itálii a sochy Černé Madony na Montserratu v Katalánsku. Obrazů mariánských slavně korunovaných do roku 1912 bylo po celém světě asi 238, v sousedním Polsku jich bylo do té doby 31.
Výsady korunovace v českých zemích se dostalo jako první milostné sošce Panny Marie Svatohorské a tím i celé Svaté Hoře u Příbrami, která se tak zařadila mezi nejslavnější poutní místa na světě. Korunovace byla schválena v roce 1731 vatikánskou kapitulou a potvrzena papežem Klemen-tem XII. Svatohorská korunovace se konala 22. června 1732. Její výročí se slaví od té doby každým rokem až do současnosti. Později následovaly ještě v době barokní slavné korunovace obrazů a soch Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce v roce 1732, v roce 1736 byl korunován obraz Panny Marie v augustiniánském kostele sv. Tomáše v Brně. V roce 1783 byl tento obraz přenesen do kostela Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Obraz na Svatém Kopečku, vyznamenaný korunkami darovanými z Říma, přišel krádeží a vandalizmem o tyto památné klenoty v roce 1919. Nové korunky z roku 1924 požehnal o mnoho desítek let později až papež Jan Pavel II. při svém dnes už legendárním setkání s mládeží na Svatém Kopečku u Olomouce v roce 1995.
Korunovace Svatohostýnské Madony před 100 lety se zařadila mezi nejvýznamnější církevní události našich zemí 20. století, o níž dnes již nežijící účastníci vyprávěli po celý život.
Ve čtvrtek 15. srpna 1912 v den slavnosti Nanebevzetí Panny Marie byla milostná socha Panny Marie s Ježíškem korunována vzácnými, umělecky provedenými korunkami. Texty, popisující tuto událost, si mohou poutníci přicházející na Svatý Hostýn, přečíst vyryté na mramorových deskách zasazených po obou stranách presbytáře baziliky. Na pravé straně od oltáře čteme informaci o souhlasu kapituly sv. Petra v Římě s korunovací sochy Panny Marie Svatohostýnské. Vlastní korunovace je následně prováděna biskupem podle pontifikálního ritu. Nalevo jsou pak uvedena jména těch, kdo se zasloužili o vyřízení této žádosti podané papeži Piu X., dále pak jména církevních hodnostářů, kteří se korunovace zúčastnili. Jsou zde vzpomenuta i památná výročí připadající na rok 1912: 670 let od porážky Tatarů, 125 let zpustošení hostýnské svatyně a 25 let od uvedení řádu Tovaryšstva Ježíšova na Svatý Hostýn.
Korunovační klenoty z ryzího zlata a drahých kamenů byly pořízeny ze sbírek pořádaných v zemích českých i v zámoří, kam v té době odcházely mnohé rodiny za prací. O lásce emigrantů k Panně Marii Svatohostýnské svědčí i vybudování jejich vlastního Hostýna v Texasu. Kroniky vzpomínají nevšední obětavosti i těch nejchudších věřících, kteří radostně dávali ze svého nedostatku dary na uctění Panny Marie.
Korunka Panny Marie Svatohostýnské má v čelence, zdobené dvěma řadami perel, uvnitř vyrytý nápis: Pořízena jsem byla zbožností lidu cyrillo - methodějského z lásky k Marii Panně, v touze větší slávy Boží. Praha jest rodiště mé, posvěcena jsem byla Piem X. v Římě L. P. 1912. Je v ní zasazeno 27 diamantů, 546 perel, 148 rubínů, 138 smaragdů, 113 safírů, 21 topasů a 47 opálů a nese emailové znaky Čech, Moravy a Slezska. Na vnější straně korunky je vyryta prosba: Zůstaň matkou lidu svému.
Do korunky na hlavě sošky Ježíška bylo vsazeno 30 rubínů, 20 velkých adularů a 5 topasů a obepíná ji tepaný nápis: Tyto klenoty byly zhotoveny podle návrhu předního pražského umělce, profesora techniky Josefa Fanty, který za všechnu svou velikou a zodpovědnou práci i péči nepřijal žádný honorář. Dle svých slov vše vykonal na oslavu Královny nebes a k povznesení českého církevního umění. Celé toto dílo zadal výhradně českým řemeslníkům a umělcům a stalo se unikátní zlatnickou, klenotnickou, ciselérskou, ryteckou, emailérskou a vynikající řemeslnou prací hodnou k uctění Panny Marie Svatohostýnské.
Miroslava Štěrbová, členka přípravného výboru

 

Jak to tehdy vlastně bylo na Svatém Hostýně

V přiložené fotodokumentaci můžete nahlédnout na papežský dekret o korunovaci, rukopis překladu dokumentu o udělení milostí a výsad poutníkům, schválení jubilejní písně, otisk jubilejní básně, pozvánku biskupu Dr. Visnarovi, všeobecnou pozvánku, vyhlášku o korunovační slavnosti, přehled prozatímního programu a ohlášky při mši svaté.

 

 

Příprava na oslavy vrcholí

 

Průvodní obrázek o rozměru 75x105 mm k Jubilejnímu svatohostýnskému růženci

Postřehy a střípky z Jubilejního roku 2012

Kalendář poutí a dalších akcí k oslavě Jubilejního roku 2012 ve druhém pololetí
Kalendář poutí a dalších akcí k oslavě Jubilejního roku 2012 v prvním pololetí

 

Slavnosti na Svatém Hostýně vyvrcholí o tomto víkendu. Vystoupí hudebníci i divadelníci

Oslavy stého výročí korunovačních slavností vrcholí v sobotu 18. srpna na Svatém Hostýně. Slavnosti začaly už o minulém víkendu korunovačním koncertem a pokračují celý týden až do neděle.
Právě zítra se na oslavu stého výročí od korunovace sochy Panny Marie na Svatém Hostýně uskuteční celebrovaná mše svatá za účasti středoevropských biskupů.
Mše začne dopoledne ve čtvrt na jedenáct na novém venkovním oltáři. Mši svatou bude možné sledovat i na displeji v bazilice.
"Zavítají sem biskupové z Moravy,dva z Polska a dva ze Slovenska. Hostýn není poutním místem jen pro Kroměřížsko, ale svůj význam má v celé střední Evropě," upozornil člen výboru Matice svatohostýnské Ivo Buráň.
Mši doprovodí zpěvem a hudbou pětisetčlenný pěvecký sbor.
Během dne se také uskuteční běžný pořad bohoslužeb v bazilice, čtyři výstavy v Jurkovičově sále a výstava v Bystřici pod Hostýnem. "Budou předvedeny také nové zvony, a to za doprovodu střelby z historického kanonu a odpoledne pak zpříjemní vystoupení dechové hudby," doplnil Buráň.
Nedělní program slavnosti zakončí. "Neděle je posledním velkým dnem oslav. Otec biskup Josef bude celebrovat mši svatou. Návštěvníky, hlavně ty malé, potěší i představení Teátru Víti Marčíka. Večer se koná koncert Václava Hudečka s komorním orchestrem z Ostravy," uzavřel Buráň.
Soňa Ličková, Kroměřížský deník

Tiskové středisko ČBK se snaží objektivně informovat

Podíleli jsme se na přímém vysílání programu Apetýt Českého rozhlasu Brno

Ve čtvrtek 16. srpna jsme byli pozváni do zlínského studia ČR Brno, které je v Baťově vile v centru Zlína. Ve vysílání jsme se zmínili o korunovacích soch Panny Marie, pohovořili jsme o Jubilejním roce 2012 na Svatém Hostýně a odpověděli na dotazy posluchačů ČR.
Ilustrační snímky

 

Nová knížečka s modlitbami k Panně Marii

vydaná ke 100. výročí korunovace je na Svatém Hostýně

 

V Jubilejním roce 2012 bylo na Svatém Hostýně stále živo

To co se udělalo v duchovnu, v kultuře, ve velkých i malých opravách a rekonstrukcích objektů je i jinde na těchto stránkách.
Těsně před vyvrcholením oslav byla taky dokončena rekonstrukce klasicitní křížové cesty, podařilo se obnovit dlažbu před Vodní kapli, jsou prováděny průzkumy toho co dále s poškozenými mozaikami na Jurkovičově křížové cestě, jako netechnická záležitost se po Svatém Hostýně pohybovali malíři v rámci Školy vidění, socha Svaté Anny je ozdobena květinami, Sarkanderova kaple má nové vstupní dveře.
Jednaly i technické štáby s ohledem na zabezpečení přímých přenosů TV a internetového vysílání a taky se nezapomíná na běžné lidské potřeby.
Ilustrační snímky

 

Veřejná prezentace děl vytvořených v kurzu malování

v rámci Školy vidění bude v sobotu 11. srpna v 16:00 v Jurkovičově sále na Svatém Hostýně. Kromě závěrečné reflexe k vytvořeným obrazům zahraje také valašská muzika Ogaři z Rusavy.

 

V dnešní době už neumíme tak slavit jako před 100 léty - postřehy historika jak to tehdy bylo

V létě roku 1912 byl Svatý Hostýn místem velkolepé a jedinečné události, kterou byly korunovační slavnosti. Trvaly jedenáct dní, od 15. 8. do 25. 8. 1912.
Hned první den, čtvrtek 15. srpna, byl dnem hlavním a nejvýznamnějším. V tento korunovační den bylo podle úsudku tehdejších vojenských znalců přítomno na Svatém Hostýně přes 100 tisíc lidí (Josef Krumpolc ve své kronice " Soudní okres bystřický"a František Vídenský ve své knize "Svatý Hostýn ve svém původu a svých osudech" uvádějí údaj 90 tisíc návštěvníků, časopis Hlasy svatohostýnské č. 9 ze září 1937 uvádí dokonce jen 80 tisíc poutníků).
Byla to třetí stotisícová návštěva zaznamená na Svatém Hostýně. První návštěvu 100 tisíc lidí uvádějí písemné materiály při manifestační pouti 4. 9. 1881, druhou při konsekraci chrámu 15. 8. 1891.
Na obrovské návštěvě se podíleli zájemci a mariánští ctitelé z Moravy, ze Slezska, z Čech, z Uherského Slovácka (tj. ze Slovácka), z Vídně i z jiných míst Rakouska, ale i ze vzdálené Ameriky. Za celou dobu korunovačních slavností zavítalo na Svatý Hostýn asi 200 tisíc účastníků. Poutních průvodů bylo několik set během jedenácti slavnostních dnů, při velkém návalu lidí nebylo možno je spočítat, ale i tak je zachováno velké množství jiných číselných údajů. Nejvíce poutníků přijelo z Uherského Ostrohu a okolí – 1500, následovalo Uherské Hradiště a okolí 1400, Olomouc 1100, Břeclav 950, Vídeň 800, Prosenice a Rajhrad po 765 (!), Brno 700, Tovačov a Soběchleby po 500, Loučka 450, Kelč, Vizovice a Všechovice po 400 poutnících atd. Na bystřické nádraží přijelo ve dnech 14. a15. srpna 1912 64 zvláštních vlaků.
Pro korunovaci byly pořízeny korunky ze zlata, perel a drahokamů. Jejich autorem byl architekt Josef Fanta, profesor české techniky v Praze, proslulý odborník ve svém oboru. Svůj návrh vypracoval zadarmo, bez honoráře. Korunky jsou vysoce hodnotným uměleckým dílem, výsledkem práce českých živnostníků, kteří tak znovu dokázali svou dovednost a zdatnost. Zlatnické, rytecké, emailové a klenotnické práce byly provedeny v Praze, broušení kamenů bylo provedeno v Turnově. Náklady na pořízení korunek zajistili šlechetní dárci a obětaví věřící svými dary a příspěvky (náušnice, prsteny, řetízky, zlaté šperky a další cenné klenoty a skvosty). Korunky byly 21. července 1912 posvěceny v Římě papežem Piem X.
Korunka mariánská je větší a bohatější. Bylo do ní vsazeno celkem 27 démantů (diamantů), 546 perel, 148 rubínů, 138 smaragdů, 113 safírů, 21 topasů a 47 opálů. Včele korunky je nápis: Zůstaň matkou lidu svému. Nad nápisem jsou umístěny znaky Moravy, Čech a Slezska. Korunka Ježíškova je menší, jednodušší a skromnější. Je do ní vsazeno 30 rubínů, 20 velkých adulárů (polodrahokamů) a 5 topasů.
Přípravy na korunovaci byly rozsáhlé a řídili je iniciativní a obětaví hodnostáři, dr. Antonín Cyril Stojan, probošt z Kroměříže, poslanec a jednatel Matice svatohostýnské, Antonín Ostrčilík, superior hostýnský, rodák z nedalekého Fryštáku u Holešova, a lékárník Jan Harna z Kroměříže, hodnostář Matice svatohostýnské. Hostýnské temeno bylo slavnostně vyzdobeno. Na dolní části schodiště nad Vodní kaplí a na cestě od Slavkova byly zřízeny dvě slavnostní brány, po obou stranách schodiště a vozové cesty byly postaveny řady ověnčených stožárů, chrám i ostatní hostýnské budovy byly okrášleny množstvím praporů.
Chrám byl očištěn a bylo v něm postaveno zvláštní schodiště pro korunovaci. Bystřický malíř Jan Ježek, otec akademického malíře Stanislava Ježka, dovedně opravil chrámové malby. Zvenku byl na průčelí chrámu vyhotoven nádherný mozaikový obraz Panny Marie. Obraz má plochu 26 m2, je složen z dvou set šedesáti tisíc barevných kamínků a jeho autorem byl český malíř Viktor Förster z Prahy. Byla také provedena opatření pro zajištění bezpečnosti a zdraví hostýnských hostů. V pohotovosti byla desetičlenná hasičská hlídka (sbor) z Bystřice p. H. se stříkačkou a stejně početná bezpečnostní stráž. V provizorně zřízené nemocnici byli stále připraveni MUDr. Aleš Váhala z Bystřice p. H. a okresní lékař dr. Kozák z Holešova. Přítomen byl i kominický mistr Emanuel Skočila s z Bystřice, cestář a deset zametačů.
K zajištění bezpečnosti patřila i technická opatření. Pro náhlou a rychlou potřebu byl zřízen místní telefon, který spojoval poutní kancelář, sakristii a další budovy celého hostýnského temene (elektrifikace Hostýna byla provedena až v letech 1923–24) elektřinou. Firma Wichterl z Prostějova zapůjčila k tomu účelu parní stroj, cukrovar v Kroměříži dynamo, ostatní zařízení a osvětlování obstarala firma bratří Pivodů z Kroměříže. Parní stroj, lokomobila, sloužící k pohonu dynama, vážil 45 metráků. Byl na Hostýn dopraven pěti páry volského spřežení pana Františka Ševčíka ze Všechovic.
Velké problémy byly s ubytováním. Vojáci z Kroměříže (c.k. 25. pluk zeměbrany) postavili 35 nocležných vojenských stanů, každý pro sto lidí. Dále bylo možno se ubytovat v hotelu (tj. dnešní dvoupodlažní budova vpravo po vstupu do objektu "Poutní dům č. 1 – hotel Poutní dům č. 3 byl postaven až v roce 1928) a v nové útulně, později restaurace Ovčárna, která vznikla v r.1912 rekonstrukcí bývalé ovčárny.
Střechu nad hlavou poskytly i klášter s ambity (objekty kolem chrámového nádvoří), kostel, veranda za hotelem a všechny tři kaple. Mnoho hostů bylo ubytováno v Bystřici zásluhou barona Arnošta Gedeona Loudona, továrníků Thoneta a Zbořila, faráře Vorla a ředitele školy Papežíka. Všechna tato opatření dohromady však zajistila ubytování jen malé části návštěvníků, většina poutníků musela strávit noc pod širým nebem.
Vojáci z Kroměříže postavili také dva slavnostní stany: dvorní stan v prostoru mezi kaplí Jana Sarkandra a románskou kaplí a pohostinský maršálský stan po pravé straně kláštera, tedy v prostoru nynější hlavní budovy hotelu Poutní dům(tj. Poutní dům č. 3).
Korunovace se nemohla obejít bez hudby, které připadla důležitá role a která přispěla svým dílem ke zvelebení slavnosti. Hostýnské temeno oživovaly Thonetova hudba ze Vsetína, krojovaná slovácká kapela z Vlčkova, valašská kapela z Loučky, hudba ze Štítné nad Vlárou, hanácká kapela z Beňova a fanfáristé ze Žerotína u Litovle.
Vlastní obsáhlý korunovační obřad zahájil průvodem od kláštera přes schodiště chrámu. V jeho čele šel hlavní pořadatel, dr. A. C. Stojan, pak fanfáristé, jednotlivé spolky a prapory, družičky, orli, duchovenstvo, za nímž pod baldachýnem (nebesa) byly na nosítkách neseny korunky. Za baldachýnem kráčela hlavní osoba celé korunovace, metropolita moravský a kardinál dr. František Saleský Bauer, arcibiskup olomoucký, za ním pak řada významných světských osobností.
V prostoru před chrámem pak zástupcové jednotlivých stavů a spolků předstupovali před dr. Bauera s prosbou o provedení korunovace sochy Panny Marie s Dítětem. Následovalo dlouhé kázání F. Bauera z kazatelny, připraveném schodišti za hlavním oltářem k soše P. Marie a jejího syna a vložil zlaté korunky na jejich hlavy. Po sestoupení ze schodiště ještě třikrát kadidlem korunovanou sochu okouřil. Hlaholem zvonů, hudbou, zpěvem a modlitbami byl korunovační ceremoniál ukončen.
Rušno na hostýnském temeni však bylo ještě dalších deset dní. Hned druhý den, v pátek 16. srpna, byla uspořádána pouť a valná hromada Matice svatohostýnské, která měla lví podíl na zdárném průběhu korunovace. V dalších dnech proběhly poutě: matek a dětí, mužů, duchovenstva, mariánských družin, terciářů, omladiny, studentstva, akademiků, učitelů a profesorů a konečně pouť Apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje. Také dny měly nabitý a pestrý program, který tvořily průvody, mše, kázání, proslovy, pozdravy, přijímání, hudba, zpěvy a schůze.
Korunovace byla také příležitostí k setkání nejvyšších církevních hodnostářů. Mezi nejvzácnější hosty patřili oba kardinálové, arcibiskupové, vedle korunovatele dr. Bauera to byl kardinál Lev Skrbenský, arcibiskup pražský. Přítomno bylo i pět biskupů: dr. Karel Wisnar z Olomouce, starosta Matice svatohostýnské, hrabě Pavel Huyn z Brna, dr. Josef Doubrava z Hradce Králové, Josef Antonín Hůlka z Českých Budějovic a Josef Koudelka, český biskup z Milwaukee v USA, předtím generální vikář a biskup v Clevelandu. V čele nejvýznamnějších světských osobností byl moravský zemský hejtman hrabě Otto Serényi.
Svobodný pán Lev Skrbenský se narodil 12. června 1863 na zámku v Hukovicích, okres Nový Jičín. Své dětství ovšem prožil u své babičky v blízkých Dřevohostivicích na zámku, který vlastnili jeho rodiče baron Filip Skrbenský a Leonie Skrbenská. Dne 15. září 1899 byl jmenován arcibiskupem pražským. V r. 1901 byl jmenován kardinálem. V r. 1916 se stal arcibiskupem olomouckým. V r. 1920 ze zdravotních důvodů odstoupil a 24. prosince 1938 zemřel v Dlouhé Loučce u Olomouce.
Nelze opomenout ani další akce, které oživovaly a zpestřovaly korunovační dny. Kromě zvonů, hudby a krásných melodických zpěvů to byly úchvatné večerní světelné průvody, lampiony, ohňostroje, rakety, prskavky, hřmění hmoždířů, rachot děla, fotografování atd. To všechno dotvářelo nádhernou kulisu slavnostních dnů.
Korunovační slavnosti na Svatém Hostýně jsou vlastně připomínány celých sto let. Zásluhu na tom mají dvě pamětní desky z bílého mramoru, které jsou umístěny v chrámu po obou stranách hlavního oltáře. Byly zhotoveny v dílně akademického sochaře Ferdinanda Neumanna v Kroměříži. Text vyrytý do desky zasazené po levé severní straně oltáře připomíná vlastní korunovaci.
Co ještě dodat? Korunovační slavnosti v roce 1912 byly nesporně největší událostí na Svatém Hostýně ve dvacátém století. Zařadily se také k nejvýznamnějším událostem v dějinách Svatého Hostýna vůbec. V duchu těchto historických hodnot by měly také proběhnout letošní jubilejní oslavy 100. výročí této památné a nezapomenutelné slavnosti.
Slovácký deník, Vlastimil Doležel

 

Reportáž ČT1 o přípravě na oslavy Jubilea.(od 18:40 min)

 

Jurkovičova vila. Historie a obnova.

Od 1. srpna 2012 je v Jurkovičově sále další výstava věnovaná stavbám významného slovenského architekta, jehož tvorba je spojena i se Svatým Hostýnem. Je zaměřena zejména na jeho secesní vilu, ve které bydlel v Brně před vznikem Československa.
Výstava bude umístěna v autentickém prostředí Jurkovičova sálu na Svatém Hostýně. Další informace hledejte na internetových stránkách Moravské galerie v Brně, která tuto vilu spravuje. Výstava je putovní a výstavní panely jsou zapůjčeny touto galerii.
Výstava je vlastně pozvánkou k návštěvě Jurkovičovy vily přímo v Brně, kde je možno vilu prohlédnout po rekonstrukci in natura zvenku i zevnitř.
Výstava potrvá do 30. září a je přístupná denně mimo pondělí od 9 - 15 hod.
Vstupné 20Kč dospělí a 10Kč děti platí i do dalších expozic muzea.

 

 

Výstava ke 100. výročí korunovace

Město Bystřice p. Host. a městské muzeum pořádají výstavu korunovačních upomínkových předmětů, svatých obrázků a dalších předmětů lidové zbožnosti zaměřených na Pannu Marii Svatohostýnskou.
Prohlédnout si můžete mj. předměty zapůjčené z Moravského zemského muzea v Brně, Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Státního okresního archivu v Olomouci, Vlastivědného muzea v Olomouci a Městského muzea v Holešově. Je zde vystavena i schránka, ve které byly uloženy korunky při jejich tranportu do Říma a zpět v roce 1912.
Výstava bude na zámku v Bystřici p. Host. a bude zahájena vernisáží v sobotu 4. srpna 2012 v 16:00. Potrvá do 26. srpna 2012 a bude otevřena denně od 9:00 do 12:00 a od 12:30 do 17:00 hodin.

 

Teátr Víti Marčíka vystoupí v Jurkovičově sále

s představením pro děti Šípková Růženka v neděli 19. srpna ve 14 hod.

 

 

 

Václav Hudeček a Janáčkův komorní orchestr Ostrava koncertují na Svatém Hostýně

Koncert ke 100. výročí korunovace sochy Panny Marie Svatohostýnské se koná v neděli 19. srpna 2012 v 18:30 v bazilice.
Houslista Václav Hudeček vystoupí za doprovodu Janáčkova komorního orchestru Ostrava. V programu se představí sopranistka Petra Alvarez-Šimková a tenorista Rafael Alvarez.
Vstupenky v ceně 150 Kč v předprodeji v informačním centru v Bystřici pod Hostýnem a budou k dispozici také před koncertem (od 16:00) na místě. Doprava na Hostýn i zpět bude zajištěna a je v ceně vstupenky.
Koncert se koná za finanční podpory Zlínského kraje, pod záštitou hejtmana Zlínského kraje a za laskavého pochopení rektora baziliky P. Ing. Jiřího Šolce.
Leták - pozvánka na koncert

 

Korunovační koncert na Svatém Hostýně

Město Bystřice pod Hostýnem ve spolupráci s Letní školou barokní hudby srdečně zvou na Korunovační koncert, který se uskuteční v sobotu 11. srpna 2012 v 19:00 v bazilice Nanebevzetí Panny Marie. Účinkují lektoři a posluchači Letní školy barokní hudby a vítězové interpretačních soutěží.
Program:
G. F. Händel: Zadok the Priest (HWV 258) – korunovační anthém pro Jiřího II., 1727, A. Corelli: Concerto grosso op. 6 č. 4 D dur, J. S. Bach: Gott fähret auf mit Jauchzen (Cantate BWV 43), J. G. Lully: Exaudiat te Dominus (LWV 77/15). Dirigent: Roman Válek.
Vstupenky za 150 Kč jsou v předprodeji na www.ticketportal.cz a v Městském informačním centru v Bystřici p. Host., tel. 573501901. V ceně vstupenky je zahrnuta i doprava autobusem na Svatý Hostýn a zpět. Odjezdy ze zastávek: vlakové nádraží, autobusové nádraží, náměstí, hřbitov v časech: 17:45, 18:10, 18:30. Odjezdy po ukončení koncertu dle potřeby.

 

Pavlicovo hudební rozjímaní na Hostýně, fotografie z koncertu

Křesťanský magazín na ČT 2x o akcích na Svatém Hostýně

Snímky ze zahájení festivalu schol na konci června

 

Nová poštovní známka k svatohostýnskému jubileu

Milovníci filatelie si v sobotu 23. června 2012 přišli na své v Bystřici pod Hostýnem. V místním zámku byla veřejnosti slavnostně představena nová poštovní známka vydaná k 100. výročí korunovace sochy Panny Marie Svatohostýnské. Její podobu navrhl Oldřich Kulhánek, který je mimo jiné autorem současných českých bankovek; dílo pak dokončil rytec Miloš Ondráček. Známka hodnoty 21 korun, která vyšla v nákladu 200 000 kusů, byla oficiálně uvedena do oběhu na provizorním pracovišti České pošty právě v bystřickém zámku. Ke známce byly vydány i grafické listy a obálky prvního dne.
“Je to významná událost. První známka s motivem Svatého Hostýna vyšla před osmi lety, ale jen pro tuzemsko. Nominální hodnota nové známky ji však předurčuje i k cestám do zahraničí,“ zdůraznil při slavnosti předseda Matice svatohostýnské Mgr. Lubomír Vývoda, který zvětšenou podobu známky symbolicky odhalil spolu s obchodní ředitelkou České pošty regionu Jižní Morava Alenou Vozábalovou (na snímku). Ta jeho slova doplnila slovy: “Přeji nové známce, aby obletěla celý svět a stala se královnou mezi známkami. Vždyť je jedinečnou v tom, že poprvé u ní bylo použito více barev se zlatou. Poprvé byla využita kombinace ofsetu – obrázku Panny Marie uprostřed – a ocelotisku.“
Iniciátorem vydání nové svatohostýnské známky k výročí korunovace sochy Panny Marie, stejně jako té, která vyšla v roce 2004, je celoživotní nadšený filatelista z Bystřice pod Hostýnem, člen Matice svatohostýnské a bývalý jednatel výboru Matice svatohostýnské Antonín Mužný.
Zároveň s novou svatohostýnskou známkou byla veřejnosti představena také knížka Historie poštovnictví v Bystřici pod Hostýnem, která vyšla v Edici Zpravodaje města Bystřice pod Hostýnem. Jejím autorem je Ing. Vladimír Krečmer z Prahy, bystřický rodák, vysokoškolský pedagog a filatelista. Jedenáctá publikace v ediční řadě mapuje a do historického rámce zasazuje dobu vzniku oficiálního poštovního úřadu, uvádí jména poštmistrů zejména z dob Rakouska-Uherska, rozebírá nejasné zprávy o sběrně dopisů, sleduje objekty, v nichž bystřická pošta působila, různé způsoby přepravy poštovních zásilek v dobách mírových i válečných, popisuje vývoj místních poštovních razítek. Autor se zabývá také historií poštovny na Svatém Hostýně, o jejíž existenci ví jen málo pamětníků.
Josef Pala

 

Korunovaci sochy Svatohostýnské Panny Marie nyní připomíná také poštovní známka

Sté výročí korunovace sochy Panny Marie na Svatém Hostýně připomíná také speciální poštovní známka. Její podobu navrhl Oldřich Kulhánek, který je mimo jiné autorem současných českých bankovek, dílo pak dokončil rytec Miloš Ondráček.
Známka hodnoty 21 korun byla slavnostně uvedena do oběhu v sobotu 23. června na provizorním pracovišti České pošty před Kruhovým sálem zámku v Bystřici p. Hostýnem.
"Je to významná událost. První známka s motivem Svatého Hostýna byla vydaná před osmi lety, ale jen pro tuzemsko. Nominální hodnota nové známky ji však předurčuje i k cestám do zahraničí," řekl předseda Matice svatohostýnské Lubomír Vývoda. Iniciátorem vydání známky k výročí korunovace sochy Panny Marie byl celoživotní nadšený filatelista a člen Matice svatohostýnské Antonín Mužný. Známka podle něj bude pro filatelisty lahůdkou. "Je to spíše umění na známce, vždyť ji dělali známí a uznávaní tvůrci.
Řadím ji proto na jedno z čelních míst, je to hodnotná známka," přiblížil Mužný s tím, že známka vyšla v nákladu 200 tisíc kusů. Druhá známka se svatohostýnským motivem bude k dostání na všech poštách. Také podle Aleny Vozábalové, obchodní ředitelky České pošty pro jižní Moravu, se jedná o unikátní dílo. "Je jedinečná v tom, že poprvé bylo použito více barev se zlatou. Poprvé byla využita kombinace ofsetu – obrázku Panny Marie uprostřed – a ocelotisku. Také cena 21 korun není úplně obvyklá. Díky ní je známka určena do ciziny. Přeju jí,aby obletěla celý svět a stala se královnou mezi známkami," řekla Vozábalová. Pro známku si na zámek přišli první zájemci. "Myslím, že tato známka se brzy vytratí z poštovních přepážek a její sběratelská hodnota se bude zvyšovat," mínil Oldřich Páleníček, který se filatelii věnuje 60 let. Na známce je stylizovaná postava Panny Marie Vítězné stojící na srpku měsíce. Na levé ruce drží Ježíška, který v souladu se svatohostýnskou tradicí metá dolů blesky.
Oslavy korunovace sochy Panny Marie, které je zasvěcena i tamní bazilika, na Svatém Hostýně potrvají celý rok. Matice svatohostýnská, která o poutní místo pečuje téměř 120 let, připravila řadu akcí, kterými chce korunovaci připomenout. Hlavním dnem oslav bude sobota 18. srpna, účast přislíbili biskupové ze střední Evropy. Před sto lety si korunovaci sochy nenechalo ujít asi 100.000 poutníků, letos jich pořadatelé očekávají několik desítek tisíc.
ČTK - Slovácký deník
Fotogalérie

 

Festival farních schol a křesťanské hudby bude v sobotu 30. června

 

O víkendu (15.-17.6.) se konal na Svatém Hostýně Festival farních divadelních souborů

(Pozvánka)Startovní ročník Festivalu farních divadelních souborů proběhl ve dnech 15.-17. června na krátce předtím dokončeném novém venkovním pódiu na severní straně od baziliky. Páteční i sobotní program přilákal hodně diváků a protáhl se až do pozdních nočních hodin, a nesl se v atmosféře radostného sdílení uměleckých i duchovních zážitků.
Svá představení uvedlo deset farních souborů. Hned na úvod byla nasazena laťka velmi vysoko, když venkovní pódium a jeho okolí rozezněly tóny muzikálu Tarsan, netradičně zpracovaný příběh svatého Pavla v autorském provedení Souboru spojených farností pod vedením Luďka Strašáka. Mimořádné pěvecké i herecké výkony a nadšení ze hry proměnilo páteční večer na Hostýně v prostředí naplněné tvůrčím nadšením a spontánním potleskem.
Zakončení pátečního večera se pak neslo v komorním prostředí Jurkovičkova sálu, kde na pozadí vystavených působivých obrazů malíře Zdeňka Hajného předvedla své Balady herečka Marcela Slavíková z Pohádkového divadla tety Terezy, souboru, který dorazil až od Křivoklátu.
První den festivalu divadelních souborů

Sobotní dopoledne patřilo sdílení zkušeností, na semináři v sále poutního domu se hovořilo o tvorbě zúčastněných farních souborů, o radostech i překážkách při této dobrovolné a obětavé činnosti.
Odpolední program pokračoval na venkovním pódiu hrou Na druhé židli, kterou se představil studentský divadelní soubor Zjev z Jevíčka pod vedením Lucie Pilařové. Příběh se židovskou tematikou nabídl svěží herecké výkony a precizní režii.
Následovalo psychologicky laděné drama Manželské vraždění, a představil se jím soubor Divadlo bří v hábitu, který dorazil až z Jablonného v Podještědí a v účasti nezabránila souboru ani porucha vozidla během cesty na Moravu. Obětavost a zápal pro umění, to je společný jmenovatel všech, kdo se během tří dnů na Hostýně na pódiu představili.
Platí to i o souboru Pod věží ze Štramberka (s inscenací Noc pátá), farním souboru ze Želechovic (s incenací Svatý Václav) a souboru Tak-Tak z Liečka (který uvedl hru Alžběta, jedna z nás).
Mimořádně bylo přijato i dětské divadélko ze Strážnice, který pod vedením Ladislavy Kurucové uvedlo hru Zacheus. Stejnou evangelní postavu si za téma hry vybralo i divadlo Debřa z Horní Lhoty pod vedením Viléma Kolaříka. Neotřelé herecké ztvárnění, nářeční situační komika i nápaditá scénografie, která odolala i větrným poryvům, to vše znamenalo pro Debřu čistou jedničku za výkon i umělecký dojem. Samozřejmě se ale žádné známkování nekonalo, přehlídka byla nesoutěžní a naopak se vysoce cenila tematická i žánrová pestrost, takže se vážnější i veselejší kusy prolínaly a střídaly a tvořili impozantní mozaiku autorských stylů i režijních přístupů.
Závěr programu v sobotní hvězdné noci byl ve znamení letní venkovní projekce dokumentárního filmu Hledal jsem vás o Janu Pavlu II, od polského režiséra Jaroslawa Szmidta. Byl to bonus pro účastníky přehlídky, kteří vydrželi v teplé, i když větrné noci až do konce.
Druhý den festivalu divadelních souborů

Neděle znamenala pro účastníky slavnostní mši svatou v bazlice, při níž rektor kostela a představený komunity jezuitů P. Jiří Šolc ocenil obětavost všech, kdo nelitovali námahy a přivezli na festival nejen dekorace, kostýmy, aparaturu, ale především radost a odhodlání vzdát svou tvorbou Pánu a jeho Boží Matce, v době vrcholících oslav Jubilejního roku 2012, kdy uplyne 100 let od korunovace sochy Panny Marie Svatohostýnské.
Závěrečná vystoupení folklórních souborů Děcka ze Skoronic a Záhoran Všechovice se nesla v duchu hudby a tance. Pestrobarevné slovácké i hanácké kroje v rytmu lidových tanců uvedly diváky také do doby, kdy krojované družiny a velká procesí slavila na hostýnské hoře slavnou korunovaci.
Opět to byl další střípek do mozaiky stylů a žánrů tohoto festivalu, který možná zahájí na Svatém Hostýně novou tradici kulturních událostí tvořících jednotu s již probíhajícím cyklem děkanátních i profesních poutí. Dá-li Pán, opět se na Hostýně divadelníci setkají.
Petr Cekota

V sobotu byla na Svatém Hostýně také pouť zrakově postižených a odpoledne pouť děkanátů Kyjov a Vizovice. Tento den zde byly přítomny dvě televize - ČT zde měla štáb, který vytváří Křesťanský magazín (ten bude dne 1. července se záběry a rozhovory z festivalu) a TV Noe zde měla kameramana a redaktorku, jejichž příspěvek bude v Noevinách a stane se součástí filmu mapujícího průběh oslav Jubilejního roku 2012.

 

Oslavy hostýnského jubilea zpestří nový film o Janu Pavlu II.

 

Na Svatém Hostýně se konají další kulturní akce, tisková zpráva

V sobotu 26. května byla na Svatém Hostýně v Jurkovičově sále zahájena výstava malíře Zdeňka Hajného s názvem O cestách ke Světlu. Potrvá až do 31. srpna 2012. Výstavu zahájil pomocný olomoucký biskup mons. Josef Hrdlička a vernisáže se zúčastnil velký počet návštěvníků.
Od 1.8. bude souběžně probíhat další výstava s názvem Dušan Jurkovič, architekt a jeho dům. Bude věnována postavě významného slovenského architekta, jehož tvorba je spojena i se Svatým Hostýnem. Připravuje se ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně.
Od 15. do 17. června bude na venkovním pódiu u hostýnské baziliky probíhat festival farních divadelních souborů. Představí se 11 souborů z celé republiky s tematicky i žánrově pestrým programem. V sobotu 16. června bude večerní program zakončen venkovní projekcí nového dokumentu o Janu Pavlu II. S názvem Hledal jsem vás. Součástí festivalu bude také seminář o činnosti farních amatérských souborů.
Ve dnech 30.6. až 1.7. bude na venkovním pódiu probíhat festival hudebních skupin a schól, který bude zakončen večerem chval a světelným průvodem. Jako hlavní host vystoupí hudební skupina Paprsky.
V sobotu 23. června bude slavnostní uvedení poštovní známky s námětem Korunovace v roce 1912 Českou poštou, s.p., na zámku v Bystřici p. Host., datum vydání podle emisního plánu je 20.6.
V sobotu 21. července v 17 hodin vystoupí v bazilice na Svatém Hostýně umělecký soubor Hradišťan pod vedením Jiřího Pavlici. Vstupenky na koncert jsou v předprodeji v Informačním centru v Bystřici pod Hostýnem.
Den hlavních oslav 100. výročí korunovace sochy Panny Marie proběhne v sobotu 18. srpna, kdy se na Svatý Hostýn sjedou biskupové z Čech a Moravy i ze zahraniční. Koncelebrovanou mši sv. doprovodí velký sbor složený ze schol moravských farností.
Aktualizovaný program oslav Jubilejního roku je zveřejněn a průběžně doplňován na stránkách www.hostyn.cz/_jubileum_2012.htm
Kulturní akce na Svatém Hostýně v rámci Jubilejního roku 2012 se konají pod záštitou hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka.
Informace: Matice svatohostýnská, Dagmar Fojtů, tel. 573 381 693

 

Pozvánka pro příznivce křesťanského divadla

 

Výstava O cestách ke Světlu v Jurkovičově sále

V Jurkovičově sále byla v sobotu 26. května zahájena výstava malíře Zdeňka Hajného O cestách ke Světlu. Všechny hosty pozdravil v úvodu světící biskup olomoucký Mons. Josef Hrdlička. K dílu malíře následně promluvil Martin Petiška a o hudební doprovod se postarali žáci ZUŠ Bystřice pod Hostýnem. Skladby E.H. Griega a J.S. Bacha zazněly poté v houslovém provedení Dua Eco (Eva Franců a Pavla Roubíčková Franců).
O genezi a přípravě výstavy poté hovořil za Jubilejní výbor 2012 Petr Cekota.
„Tak jako slavnostní korunovace sochy Panny Marie Svatohostýnské byla před 100 lety vrcholnou událostí duchovního a kulturního dění na Moravě, podobně jsme chtěli i my jako členové Jubilejního výboru 2012 MSH slavnostním způsobem připomenout toto slavné výročí v letošním roce. Připravili jsme proto širokou nabídku kulturních akcí, které mají 2 základní cíle: 1: Posílit a zvýraznit význam poutního místa Svatý Hostýn pro celou naši zemi a 2. nabídnout prostor uměleckým osobnostem, autorům , kteří mohou svými díly promluvit k myslím, duším a srdcím všech, kdo na toto poutní místo přicházejí.
Tak se zrodila někdy v zimních měsících loňského roku krásná a bohulibá myšlenka uspořádat na Svatém Hostýně výstavu vzácného člověka, umělce a mnoha duchovními dary obdarovaného tvůrce, pana Zdeňka Hajného, rodáka z nedalekého Vsetína, ctitele duchovních hodnot, které povznášejí naši mysl a srdce tam, odkud na nás pohlíží a přimlouvá se za nás Matka nebeská, Panna korunobleská, jak ji krásně invokuje básník, kněz a buditel František Sušil.
K tomuto požehnanému a mnoha velkými zázraky obdařenému místu v srdci Moravy, putovalo v dějinách velké množství umělců, malířů, spisovatelů, básníků, překladatelů, kteří zde čerpali zdroj duchovní inspirace. A my chceme udělat vše pro to, aby sem lidé tvůrčí putovali i v dnešní době, kdy je to snad ještě více zapotřebí pro ozdravení naší kultury, pro návrat k našim duchovním kořenům, pro znovunalezení místa v srdci, které bude znovu nalezeným ztraceným rájem, kam se vracíme jako „vyhnaní synové Evy“ a čerpáme zde útěchu u Matky Boží.
Proto díky vám, kdo jste dnes přišli, nelitovali námahy a měli jste odvahu připojit se k velkému zástupu poutníků svatohostýnských. Čeká vás nyní ještě jedna cesta – daleko náročnější než vyšlapat kopec sem na Hostýn, vedoucí do vlastního nitra, k vlastnímu srdci, skrze umělecké dílo. Je to cesta, po níž se vydalo tolik velkých duchů před námi, vzpomeňme na velkého Danta Alighieriho, na Jana Amose Komenského, na sv. Jana od Kříže nebo na hlavní postavy Dostojevského románů či na hrdiny filmů Andreje Tarkovského. Jak nám říkají slavní ikonopisci východní křesťanské tradice, umělecké dílo je v konečném důsledku krajinou věrnosti lidského srdce. Vydejme se skrze obrazy Zdeňka Hajného ke Světlu, které může být skutečným záchytným bodem v temnotách našich pozemských labyrintů. Není náhodou, že se tak děje v předvečer Letnic, neboť bez vedení Ducha by divák, čtenář, vnímatel ani jeho průvodce nemohli dojít k cíli.
Ještě jednou buďte z celého srdce vítáni, na cestách ke Světlu.“
Výstava Zdeňka Hajného potrvá na Svatém Hostýně do 31. srpna 2012. Od začátku srpna se propojí s výstavou Dušan Jurkovič, architekt a jeho dům. Kulturní akce Jubilejního roku 2012 se konají pod záštitou hejtmana Zlínského kraje.
Fotogalérie - Petr Janek

 

Výstava Zdeňka Hajného na Svatém Hostýně

(Pozvánka)Tisková zpráva
V sobotu 26. května ve 15:00 hod. bude zahájena výstava malíře Zdeňka Hajného na Svatém Hostýně pod názvem O cestách ke Světlu.
Úvodní slovo pronese Mons. Josef Hrdlička, světící biskup olomoucký.
V prostorách Jurkovičova sálu budou až do konce srpna instalovány obrazy předního českého výtvarníka (nar. 1942 ve Vsetíně), který se proslavil především jako autor obrazů s meditativní a duchovní tematikou. Zdeněk Hajný je známý také jako průkopník arteterapie a využití umění v psychologii a psychoterapii. V roce 1994 spolu s americkým spisovatelem Robertem Fulghumem otevřel svou Galerii Cesty ke světlu v Praze - Chodově, kde rovněž poskytuje prostor pro terapii postiženým dětem.
V roce 1998 zde uskutečnil projekt Vesmírná píseň, která je tvořena unikátním spojením projekce Hajného obrazů se snímky z Hubbleova teleskopu. Obrazy Zdeňka Hajného si vybrala japonská pěvkyně a skladatelka Yoshié Ichige do multimediálního projektu Starvoice.
Zdeněk Hajný je autorem desítek výstav v předních českých i světových galeriích. Podílel se rovněž na výzdobě sakrálního prostoru nových katolických kostelů, z těch nejvýznamnějších je třeba zmínit kostel Nejsvětější Trojice v Bešeňové na Slovensku a kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova ve Vyšnom Sliači. V letošním roce proběhla výstava k jeho 70. narozeninám v Muzeu regionu Valašsko ve Vsetíně.
Výstava Zdeňka Hajného na Svatém Hostýně se koná v rámci oslav 100. výročí korunovace sochy Panny Marie Svatohostýnské. Na výstavou převzal záštitu arcibiskup olomoucký mons. Jan Graubner. Kulturní akce Jubilejního roku 2012 na Svatém Hostýně se konají také pod záštitou hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka.
Název výstavy: O cestách ke Světlu
Termín konání: 26.května - 31. srpna 2012
Otevřeno denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin
Informace:
Matice Svatohostýnská, Dagmar Fojtů, tel. 573381693, e-mail: matice@hostyn.cz

 

Pozvánka pro příznivce křesťanského divadla

(Křesťanské divadlo)na přehlídku farních divadelních souborů ve dnech 15. až 17. června 2012 na Svatém Hostýně
na novém venkovním pódiu u baziliky.



Podium je sice kryté, ale z diváckého pohledu je nutno uvažovat při venkovním vystoupení i s horším (ne právě slunečným) počasím - tj. eventuální teplejší oděv a pláštěnka.


Program:

Pátek 15.6. odpoledne
15:00 - začíná prezence účastníků na recepci Poutního domu č.3
17:00 - zahájení přehlídky, promluvy hostů
17:30 - 22:00 vystoupení souborů na venkovním pódiu:
Divadlo Spojené farnosti - Tarsan
Pohádkové divadlo tety Terezy Křivoklát - Balady
22:00 - začne společné posezení na Ovčárně

Sobota 16.6. dopoledne
09:30 - 11:00 - seminář o farních divadlech v Jurkovičově sále
11:00 - 12:00 - Pohádkové divadlo tety Terezy Křivoklát - Hvězdička betlémská (na pódiu)

Sobota 16.6. odpoledne
14:00 - 21:45 vystoupení souborů na venkovním pódiu:
Divadelní soubor Zjev Jevíčko - Na druhé židli
Divadlo Bří v hábitu Jablonné v Podještědí - Manželské vraždění
Farní divadlo Strážnice - Zacheus
Divadlo pod věží Štramberk - Noc pátá
Divadelní soubor Želechovice - Svatý Václav
Divadlo Debřa Horní Lhota - Zacheus
Divadelní soubor Tak-Tak Lidečko - Alžběta, jedna z nás
22:00 - začne společné posezení na Ovčárně

Neděle 17.6.
09:00 - mše sv. pro účastníky přehlídky bude v bazilice
10:30 - 12:15 vystoupení souborů na venkovním pódiu
Děcka ze Skoronic
Záhoran Všechovice - Záhorské tance
12:30 - zakončení přehlídky


Za Jubilejní výbor 2012
Mgr. Petr Cekota cekota@hostyn.cz

 

Pozvánka pro příznivce křesťanské hudby

(Křesťanská hudba)na festival schól, který se uskuteční ve dnech 30. června až
1. července 2012 na Svatém Hostýně

na novém venkovním pódiu u baziliky.




Podium je sice kryté, ale z diváckého pohledu je nutno uvažovat při venkovním vystoupení i s horším (ne právě slunečným) počasím - tj. eventuální teplejší oděv a pláštěnka.



Program:

Festival bude zahájen v sobotu 30. června v 10:15 mší sv. na pódiu, celebruje P. Petr Bulvas

Následuje přehlídka schól, zahájení v 11:30
11:45 - 12:15  Bystřice p. Hostýnem
12:25 - 12:55  BABYSCHÓLA Zlín
13:05 - 13:35  Loukov
13:45 - 14:15  Boží Bang, Přerov
14:25 - 14:55  Valašská Polanka
15:00 - 15:45  Křížová cesta, vede P. Petr Bulvas
16:00 - 16:30  Gaudete, Bzenec
16:40 - 17:10  DĚS, Vizovice
17:20 - 17:50  Schólička z Lidečka
18:00 - 18:50  Přednáška o moderní duchovní hudbě, P. Pavel Šupol

Hlavní host festivalu
19:00 - 20:15  Koncert hudební skupiny Paprsky

Hlavní festivalový den bude zakončen Večerem chval
20:30 - 22:00  Chválová kapela Zlín a P. Petr Bulvas
K dispozici budou velké stany, kde mohou diváci případně přenocovat. Bude k tomu nutná vlastní karimatka a spacák.

V neděli bude setkání farních schól zakončeno společnou mší sv. v 9:00 v bazilice.

Za Jubilejní výbor 2012
Ing. Stanislav Hanulík, shanulik@seznam.cz

 

Z venkovského mlýna na arcibiskupský stolec

František Sáleský Bauer byl jedním z nejvýznamnějších olomouckých arcibiskupů. Letos v polovině srpna se konala na Svatém Hostýně obrovská pouť na počest staletého výročí korunovace zdejší Panny Marie. Právě 15. srpna roku 1912 arcibiskup Bauer tuto sochu slavnostně korunoval. Z Hostýna a Velehradu učinil dvě nejvýznamnější česká poutní místa.

Mlynářův syn
František Bauer se narodil v Hrachovci, malé obci poblíž Valašského Meziříčí. Do školy začal chodit v obci Žilina, kde měl jeho dědeček hospodářskou usedlost. Třetí a čtvrtou třídu navštěvoval v Novém Jičíně, kam to bylo ze Žiliny jen kousek. Chlapec byl nesmírně zvídavý a skvěle se učil, takže ho rodiče poslali na studia, ačkoliv jejich mlýn příliš nevynášel. František absolvoval piaristické gymnázium v Kroměříži, kde v roce 1859 maturoval s vyznamenáním. Rodiče po společné poradě s dědečkem pak rozhodli, že z dobrého syna a studenta bude stejně dobrý kněz, takže ho vyslali do kněžského semináře v Olomouci.

Cyril a Metoděj jako osud
Student František Bauer, který přijal ještě jméno Sáleský, se horlivě zúčastňoval příprav slavnosti blížícího se tisíciletého výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Tato událost ovlivnila celý jeho život. Pod jeho vedením se scházeli ve Slovanské knihovně seminaristé a debatovali na téma Cyrila a Metoděje. Budoucí kněz začal psát díla literární i teologická. V roce 1863 byl František Sáleský Bauer vysvěcen na kněze a hned poté nastoupil jako kaplan ve Vyškově. Ale po krátké době se vrátil na teologickou fakultu do Olomouce jako mimořádný profesor biblistiky. Později byl profesorem Nového zákona na pražské teologické fakultě a stal se rektorem tamního kněžského semináře.

Biskupem v Brně
V dubnu 1882 ho jmenoval císař František Josef I. biskupem brněnským a papež Lev XIII. toto doporučení potvrdil. Nového poslání se čerstvý biskup chopil s velkým elánem. Dvakrát svolal do Brna sjezd katolíků. Dal přebudovat katedrálu Petra a Pavla a nechal přistavět dvě gotické věže, upraven byl také interiér katedrály. Přičinil se o založení nové Katolicko­ Národní strany. Usiloval o zavedení jednotného katechismu v celém Rakousko­ ­Uhersku. Jako vlastenec a přítel Františka Sušila se podílel na založení Matice české. Za jeho působení začaly v našich zemích vycházet tři české katolické deníky a několik kulturních časopisů.

Arcibiskup olomoucký
V té době – po bouřlivých sporech přetřásaných na veřejnosti – odstoupil arcibiskup Kohn a papež Pius X. jmenoval Františka Sáleského Bauera novým olomouckým arcibiskupem. I tady pokračoval Bauer ve svém úsilí o posílení církve, za svůj život posvětil třicet devět nových kostelů, založil mnoho far, vysvětil několik stovek kněží a udělil svátost 365 tisícům biřmovanců. A dále stavěl a modernizoval kostely a chrámy, změnil vzhled arcibiskupského paláce, do kterého nechal umístit sousoší Cyrila a Metoděje. Vrcholnou slavností byla korunovace Panny Marie Hostýnské, což se událo 15. srpna 1912. Na Hostýn tehdy dorazilo sto dvacet tisíc poutníků! Z popudu nového arcibiskupa bylo postaveno v Kroměříži arcibiskupské gymnázium, jeho zásluhou mohli na české bohoslovecké koleji v Římě studovat i Moravané, což do té doby nebylo možné. Stal se patronem tří prvních unionistických sjezdů na Velehradě – v letech 1907, 1909 a 1911. Obdržel pak Velký kříž císaře Františka Josefa I. a nedlouho poté i Velký kříž císaře Leopolda. V roce 1911 ho jmenoval papež Pius X. kardinálem s titulem svatého Jeronýma. V té době ovšem nebylo kardinálovo zdraví již příliš pevné, takže se v roce 1914 nemohl zúčastnit ve Vatikánu konkláve. O rok později, 25. listopadu 1915, zemřel. Jeho biskupské heslo znělo: "Chci kráčet ve stopách svatých Cyrila a Metoděje." Pohřben je v katedrále svatého Václava v Olomouci.
Bruntálský a Krnovský deník, Boleslav Navrátil

 

Ohlédnutí se za událostmi před sto léty

Valná hromada Apoštolátu Cyrila a Metoděje v neděli 25. srpna 1912 definitivně uzavřela slavnosti Korunování Panny Marie svatohostýnské a korunovační týden. Ohlasy, jimiž lidé dávali průchod své radosti nad touto událostí, pokračovaly však i nadále. Výbor Matice svatohostýnské proto rozhodl o každoroční připomínce dne korunovace na Svatém Hostýnu, aby památka na tuto významnou událost v našem národě neupadla v zapomnění.
Velmi moudrým počinem Matice svatohostýnské bylo shromáždit práce několika autorů, kteří sepsali historii, průběh a popis korunovačních slavností a vydat je pod názvem „Papežská korunovace Matky Boží svatohostýnské.“ Je to kniha vzácná a obdivuhodná. Díky tehdejším svědomitým pisatelům z ní můžeme dnes čerpat téměř veškeré informace o korunovačních událostech i o všem, co jim předcházelo a přiblížit podrobně dnešnímu čtenáři průběh oslav v celém oktávu korunovace Panny Marie. Doplněna mnoha fotografiemi, navrací nám atmosféru, tváře, kostýmy a předměty dávno časem odváté. Kniha obsahuje i celkový výkaz o korunovačních slavnostech.Dočítáme se zajímavé údaje: Po dobu trvání korunovačních slavností přišlo zhruba 200 000 poutníků, z toho jen ve vlastní den korunovace 15.8.1912 jich bylo přítomno na Svatém Hostýnu 100 000. Poutních průvodů bylo několik set, nejvíce na den korunovace a potom v neděli 18. 8. při pouti mužů. Podle sdělení přednosty bystřického nádraží přijelo ve dnech 14. a 15. srpna 64 zvláštních vlaků. Kniha mluví o obětavosti kněží, zvláště řeholních, kteří mnohdy celou noc zpovídali, aby následující den byli božímu lidu opět k dispozici pro další zpovědi a liturgické úkony.Po dobu slavností bylo slouženo přes 1000 mší sv. a ke svatému přijímání přistoupilo přes 24 600 poutníků.
Korunovační slavnosti se účastnili dva kardinálové, pražský a olomoucký . Mše sv. i v další dny oslav sloužilo, nebo mělo kázání pět biskupů: brněnský, českobudějovický, královéhradecký, český biskup z Milwaukwee v Americe a světící biskup olomoucký, i šest infulovaných opatů: ze Strahova, ze Želiva, z Prahy, z Brna, z Nové Říše a z Rajhradu.
Samozřejmě, že byl přítomen i tehdejší provinciál Tovaryšstva Ježíšova P. Sommer, převorové Hamršmíd a Hendl a mnoho jiných řeholních představených a rovněž tak i preláti a kanovníci z Olomouce, Hradce Králové a Kroměříže. Kniha zmiňuje i všechny hosty veřejného i politického života a osoby, reprezentující spolky, stavy a obory.
Rok rychle uplynul a bylo zde první výročí korunovace. V tu dobu probíhaly na Velehradě vzpomínkové slavnosti 1050 let od příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Očekávalo se tedy, že hostýnské oslavy budou trochu ve stínu poutí velehradských.Velikou účastí se však ukázalo, jak drahý je Moravanům Svatý Hostýn. A stejně se dělo u příležitosti těchto oslav i léta další, jak opakovaně informovaly „Hlasy svatohostýnské.“
Nadčasově i aktuálně znějí dnes slova jednoho z komentářů tohoto měsíčníku z roku 1932 ke dvacátému výročí korunovace:
Nelze dosti ocenit, že vrchol Svatého Hostýna je soukromým majetkem Matice svatohostýnské a tato svěřila péči o hotel a restauraci řeholním sestrám. Nutno uvážit, kolik dobra poskytují Hostýnu řeholní sestry, aby se tam udržel poutní ráz a Hostýnek se nestal světáckým výletním místem.A tu snad přehlédneme leckterý nedostatek, kterého by snad nebylo, kdyby měl v rukou hotel a restauraci ohebný, podnikavý a vypočítavý člověk, jehož hlavní snahou by bylo - pořádně zbohatnouti.
Dnes po 100 létech od slavné korunovace sochy Panny Marie svatohostýnské se ohlížíme zpět.Vidíme, že křesťanství nejen v našich zemích, ale po celé Evropě je cizími vlivy zatlačováno do pozadí. Počet katolických i nekatolických křesťanů značně poklesl. Dar víry a láska člověka k Bohu se však neměří množstvím věřících. Co se za uplynulých sto let postupně poztrácelo na počtu, vyváží věrní poutníci, kteří přicházejí k Panně Marii svatohostýnské po celý rok s vroucností víry a lásky, v mrazu i horku a přijdou se jí s radostí poklonit i při letošním stoletém výročí její korunovace.
Miroslava Štěrbová, Třebechovice p. O.

 

Tapiserie Kázání na hoře věnována Hostýnu

Součástí oslav žehnání zvonů bylo také žehnání tapiserie s názvem Kázání na hoře. Tapiserii zhotovil pro švýcarského mecenáše dr. Gasera chvalčovský rodák, malíř Josef Pospíšil. Po smrti dr. Gasera věnovali jeho dědicové manželé Belartovi tapiserii malířově manželce Evě Pospíšil-Hanušové, aby mohla uskutečnit manželův životní sen a umístit ji v jeho rodném kraji.
Tapiserie byla v loňském roce vystavena v zámku v Bystřici pod Hostýnem a při té příležitosti uskutečnila Eva Pospíšilová jednání s Maticí svatohostýnskou o umístění tapiserie na Svatém Hostýně. Arcibiskupství se této myšlenky ujalo a tapiserie byla instalována v kapli v Poutním domě č.3.
V neděli 6. května tapiserii požehnal olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který při této příležitosti ocenil velkorysý dar a věnoval paní Evě Pospíšil-Hanušové medaili Jana Sarkandra. Vyslovil také přání, aby poselství obsažené v tapiserii ovlivňovalo kroky rozjímajících poutníků nejen při pobytu na Hostýně.
-eda-
Fotografie

Žehnání tapiserie "Kázání na Hoře" - pozvánka

darované Arcibiskupství olomouckému paní Evou Pospíšil Hanušovou, proběhne v neděli 6. května krátce po poledni (po ukončení Valné hromady matice) v kapli Poutního domu č.3. Vhodně zde doplní interiér.

 

Dne 17. dubna 2012 proběhla v Městské knihovně Holešov přednáška

věnovaná stému výročí Papežské korunovace sochy Panny Marie Svatohostýnské.
S připravovanými akcemi i průběhem oslav jubilejního roku seznámil všechny přítomné Mgr. Petr Cekota, člen výboru Matice svatohostýnské.
Historii významného mariánského poutního místa zajímavě přiblížila paní Olga Kozlová, která je autorkou knihy "Obrazy z dějin Hostýna".
Přednášku doplnil dokumentární snímek o významných poutních místech u nás. A značná účast návštěvníků pak potvrdila velkou oblíbenost "toho našeho".
L.Bátrlová, MěK Holešov
Snímky z přednášky

 

Zahájení poutní sezony na Svatém Hostýně v Jubilejním roce 2012 - neděle 6. května

V 9:00 žehnání 7 zvonů uložených pod schody k bazilice - v přímém přenosu TV Noe.
V 9:15 začne pontifikální mše svatá k zahájení poutní sezóny - v přímém přenosu TV Noe.
Po ukončení mše sv. začne Valná hromada Matice svatohostýnské. - v záznamu TV Noe.
V 10:15 bude mše sv. v rámci poutě bohoslovců za povolání.
Asi v 11:00 bude setkání dárců na zvony - v záznamu TV Noe.
Asi ve 12:30 (po ukončení Valné hromady) bude v kapli poutního domu č. 3 požehnána tapisérie „Kázání na hoře“ od pana Josefa Pospíšila.

Došlo k dohodě o zapojení Valašského sboru portášského do zabezpečení oslav Jubilejního roku

V Holešově bude 17. dubna přednáška 100 let od korunovace sochy Panny Marie na Svatém Hostýně

Technické a bezp. zabezpečení v roce korunovace sochy Panny Marie (od dubna do září 1912)

Na údržbu silnic, cest a prostranství byl vyčleněn jeden cestář a 10 zametačů (z toho 7 mužů a 3 ženy). Na pořádek dohlíželo 6 policajtů a přes hlavní dny korunovace byl počet zvýšen na 16 policajtů (po dobu 10 dnů kolem svátku Nanebevzetí Panny Marie). Bylo přítomno 10 hasičů z Bystřice p. Host. Vojsko vyčlenilo jednoho důstojníka, jednoho poddůstojníka a 6 vojínů z Kroměříže.

Hostýnské jubileum připomene i poštovní známka

Zprávu o letošních oslavách stého výročí korunovace mariánské sochy na Svatém Hostýně bude od léta roznášet také Česká pošta, v červnu totiž vydá speciální známku s motivem Panny Marie Hostýnské. Její podobu navrhl Oldřich Kulhánek, který je mimo jiné autorem současných českých bankovek. Na přípravě známky se podílela Česká pošta a Matice svatohostýnská.
Známka v hodnotě 21 korun bude slavnostně uvedena do oběhu v sobotu 23. června na zámku v Bystřici pod Hostýnem a zároveň s ní budou vydávány i grafické listy nebo obálky prvního dne. Při této příležitosti bude na zámku zřízena pobočka České pošty, jejíž pracovníci budou všechny filatelistické atrakce razítkovat.
Podle jednoho z organizátorů oslav Pavla Malénka určila hodnotu známky Česká pošta. „Jednadvacetikorunová hodnota umožní posílání známky do ciziny, což zvýší prestiž poutního místa v zahraničí,“ vysvětlil Malének. Připomněl také, že Svatý Hostýn se už jednou na poštovní známku dostal - v roce 2004 byla vydána známka s motivem poutní baziliky.
„Nynější známka s motivem Panny Marie Královny se soustředí na samotné centrum oslav, jímž je mariánská socha,“ dodal Malének. Hlavním dnem slavností se stane sobota 18. srpna a pořadatelé doufají, že i prostřednictvím poštovní známky se zpráva o jubileu dostane k co největšímu počtu lidí. „Její vydání by také mohlo nastartovat novou tradici zpodobňování poutních míst v naší zemi na známkách,“ uzavřel Malének.
Jiří Gračka

Kroměřížský deník - Hostýn oslaví sté výročí korunovace sochy Panny Marie

Bystřice pod Hostýnem - Svatý Hostýn letos chystá velké oslavy stého výročí korunovace sochy Panny Marie, které je zasvěcena tamní bazilika. A Matice svatohostýnská proto připravuje řadu akcí, kterými chce korunovaci připomenout.
Kromě obvyklých poutí se lidé mohou těšit například na koncerty Václava Hudečka a Hradišťanu, další kulturní akce, ale i na nové zvony či upravené okolí památek.
Oslavy vyvrcholí v sobotu 18. srpna, tři dny po svátku Nanebevzetí Panny Marie. Na slavnostní mši by měli dorazit biskupové ze všech moravských i sousedních diecézí. "Měla by mít středoevropský ráz," řekl Ivo Buráň, předseda Jubilejního výboru, který má organizaci oslav na starost. Korunovace sochy Panny Marie se na Svatém Hostýně konala 15. srpna 1912.
"Korunovace je vyjádřením vztahu věřících k Panně Marii. Je po Kristu první, je naší pomocnicí a přímluvkyní, abychom došli svého cíle," přiblížil rektor hostýnské baziliky Jiří Šolc.
Socha byla ozdobena korunkami, které byly pořízeny ze sbírek věřících. "Moravské ženy a dívky darovaly svoje prstýnky, náušnice i šperky, co kdo doma měl," připomněla Olga Kozlová, autorka knihy Obrazy z dějin Hostýna.
Korunka Panny Marie má v čelence, zdobené dvěma řadami perel, vpředu vyrytý nápis "Zůstaň Matkou lidu svému." Obsahuje například 27 diamantů, 546 perel, 148 rubínů a 138 smaragdů. Korunka na hlavě sošky Ježíška je jednodušší a zdobí ji nápis "Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi."
Korunovační slavnosti před sto lety trvaly deset dnů a podle dobových pramenů v den korunovace navštívilo oblíbené poutní místo přes sto tisíc lidí. Tolik letos organizátoři neočekávají, Svatý Hostýn by však přesto měl být v srpnu obsypán poutníky. "Účast ovlivní počasí. Pokud bude pěkně, mohlo by jich během dne dorazit až několik desítek tisíc," míní Buráň.
Kromě příprav poutí a kulturních akcí, jejichž přehled je na webu www.hostyn.cz, pracuje správa Hostýna na opravách baziliky i jejího okolí.
Loni tak byla dokončena oprava dlažby baziliky, pod kterou bylo instalováno i podlahové vytápění. Opravena byla například i kaple svatého Jana Sarkandera, upraveny byly chodníky a zvelebena zeleň a prostranství kolem památek. "Rekonstrukce budou většinou už jen dobíhat. Věříme, že se to podaří do konce dubna. Úplně dokončené není nové venkovní pódium, na podzim se nestihla ani oprava 'staré' křížové cesty. Opět poteče i voda v betonových korýtkách pod vodní kaplí, kde si poutníci budou moci umýt nohy. Většina oprav je přitom hrazena z darů věřících," doplnil Buráň.
Podobně je tomu i u sedmi nových zvonů, které by měly při oslavách v bazilice v létě znít.
Kroměřížský deník, 21.3.2012

Posvátný Hostýn na Kroměřížsku bude letos středobodem tuzemské katolické církve

(Tiskovka)Posvátný Hostýn na Kroměřížsku bude letos středobodem tuzemské katolické církve. Bude slavit 100 let od papežské korunovace sochy Panny Marie. Na vrchol poutní baziliky vystoupají desítky tisíc poutníků. Svatý Hostýn je nejnavštěvovanějším moravským poutním místem. Příchozí přivítá také zbrusu nový soubor zvonů ve věžích baziliky.
Hodiny na věžích baziliky dnes paradoxně stály. V průběhu staletí ale hora na pomezí Hané a Valašska zažila časové i historické veletoče. Pohanské rituály, vzepětí křesťanů i válečné tragédie. Hostýnská legenda se datuje od roku 1241. Nájezd Tatarů na Moravu zastavila pod Hostýnem velká bouře. Od té doby je hora posvátná. Jejím symbolem je socha Panny Marie nad oltářem. Podle věřících právě ona ochránila Moravu před tatarským porobením. Blíž k papežské korunce na hlavě sošky vedla cesta jen po žebříku. Skvost vykládaný diamanty, rubíny a smaragdy má nevyčíslitelnou hodnotu. A několikanásobnou ochranu před zloději. Před 100 lety ji požehnal papež a na Hostýn to přijelo oslavit 100 tisíc poutníků. Teď jich jezdí méně. Účel ale zůstal stejný.
Pomoc přímo ať už zdraví, ať už třeba obnovení pokoje v rodinách a podobně.
Letos se na Hostýnském vrcholu na poutích prostřídají snad všechny moravské farnosti. Hlavní pouť pro desetitisíce bude uprostřed srpna. Venku na novém moderním pódiu, ale s neměnícím se okolí. Prodejní stánky, jejichž vetchost děsí hygieniky i hasiče totiž zůstaly i díky přání poutníků beze změny.
ČT 1, 15.3.2012, Události v regionech - Brno, čas vysílání: 18:14:26
Hosté: Josef KVASNIČKA, Jiří ŠOLC, Petr MALÝ, moderátor:

Reportážní zkratka ČT č.2

Reportáž ČT pořízená v rámci tiskové konference k připravovaným oslavám Jubilejního roku 2012

Film Mariánské korunovace v dějinách je možno opakovaně shlédnout i z archivu TV Noe

 

Zpráva o tiskové konferenci konané 15.3. 2012 v Bystřici p. Hostýnem

Datum: 15.03.2012 14:07
Svatý Hostýn si připomene sté výročí korunovace sochy Panny Marie

(Tiskovka)Svatý Hostýn na Kroměřížsku letos chystá velké oslavy stého výročí korunovace sochy Panny Marie, které je zasvěcena i tamní bazilika. Matice svatohostýnská připravuje řadu akcí, kterými chce korunovaci připomenout. Kromě obvyklých poutí se lidé mohou těšit například na koncerty Václava Hudečka a Hradišťanu, další kulturní akce, ale i na nové zvony či upravené okolí památek. Oslavy vyvrcholí v sobotu 18. srpna, tři dny po svátku Nanebevzetí Panny Marie.
Na slavnostní mši by měli dorazit biskupové ze všech moravských i sousedních diecézí. "Měla by mít středoevropský ráz," řekl dnes novinářům Ivo Buráň, předseda Jubilejního výboru, který má organizaci oslav na starost.
Korunovace sochy Panny Marie se na Svatém Hostýně konala 15. srpna 1912.
"Korunovace je vyjádřením vztahu věřících k Panně Marii. Je po Kristu první, je naší pomocnicí a přímluvkyní, abychom došli svého cíle," přiblížil rektor hostýnské baziliky Jiří Šolc.
Socha byla ozdobena korunkami, které byly pořízeny ze sbírek věřících.
"Moravské ženy a dívky darovaly svoje prstýnky, náušnice i šperky, co kdo doma měl," připomněla Olga Kozlová, autorka knihy Obrazy z dějin Hostýna.
Korunka Panny Marie má v čelence zdobené dvěma řadami perel vpředu vyrytý nápis "Zůstaň Matkou lidu svému". Obsahuje například 27 diamantů, 546 perel, 148 rubínů a 138 smaragdů. Korunka na hlavě sošky Ježíška je jednodušší a zdobí ji nápis "Beránku boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi".
Korunovační slavnosti před sto lety trvaly deset dnů a podle dobových pramenů v den korunovace navštívilo oblíbené poutní místo přes 100.000 lidí.
(Tiskovka)Tolik letos organizátoři neočekávají, Svatý Hostýn by však přesto měl být v srpnu obsypán poutníky. "Účast ovlivní počasí. Pokud bude pěkně, mohlo by jich během dne dorazit až několik desítek tisíc," míní Buráň.
Kromě příprav poutí a kulturních akcí, jejichž přehled je na webu www.hostyn.cz, správa Hostýna pracuje na opravách baziliky i jejího okolí. Loni byla dokončena oprava dlažby baziliky, pod kterou bylo instalováno i podlahové vytápění. Opravena byla například i kaple svatého Jana Sarkandera, upraveny byly chodníky a zvelebena zeleň a prostranství kolem památek.
"Rekonstrukce budou většinou už jen dobíhat. Věříme, že se to podaří do konce dubna. Úplně dokončené není nové venkovní pódium, na podzim se nestihla ani oprava 'staré' křížové cesty. Opět poteče i voda v betonových korýtkách pod vodní kaplí, kde si poutníci budou moci umýt nohy. Většina oprav je přitom hrazena z darů věřících," doplnil Buráň. Podobně je tomu i u sedmi nových zvonů, které by měly při oslavách v bazilice v létě znít.
jav snm

Tisková zpráva pro tuto konferenci

 

Bystřický zpravodaj, dvojčíslo 1-2/2012

.... Na závěr ještě malý komentář k logu na titulní straně Zpravodaje. Svatý Hostýn se letos připravuje na oslavy 100 let od korunovace sochy Panny Marie Svatohostýnské a my bychom touto cestou významné jubileum rádi připomínali po celý rok. Nešlo totiž jen o náboženskou událost,i když tou byla korunovace především. Půlmilionová návštěvnost poutního místa činí každoročně z Bystřice pod Hostýnem a z Hostýna jedno z nejnavštěvovanějších míst celého kraje. Jediná cesta na Hostýn začíná i končí u nás v Bystřici, tudíž jsme s Hostýnem spojeni jakousi pupeční šňůrou. Svatý Hostýn nad Bystřicí je tak snad jedinou naší jistotou v nejisté době. Snad ho nikdo neprodá nebo nezboří.
Mějte se moc hezky, B.J.

 

Vystoupení dětí ze Skoronic zakončilo vánoční dobu a zahájilo Jubilejní rok

Všichni, kdo se přišli poklonit Spasiteli u oltáře i jesliček v hostýnské bazilice v neděli 8. ledna, byli potěšeni vystoupením národopisného divadelního souboru Děcka ze Skoronic pod vedením Marie Holcmanové. Divadelní pásmo Zdaleka ideme, novinu neseme skvěle doprovodila také Hudecká muzika v čele s primášem Petrem Varmužou. Byl to opravdu zdařilý vstup do kulturních akcí Jubilejního roku 2012.
Baziliku rozezněly dětské hlasy a líbezně znějící koledy, a to již při mši svaté v 11 hodin, kterou sloužil na slavnost Křtu Páně P. Jiří Šolc. Po mši svaté pak následovalo samotné dramatické pásmo, které nás přeneslo do minulých dob, kdy na Valašsku v chudých chalupách žila ještě tradice barokního lidového divadla, které jednoduchými prostředky předváděli koledníci malí i velcí. Samotné lidové koledy, které si doma i v kostele zpíváme, vlastně na tyto pochůzkové divadelní hry navazují. Je třeba si uvědomit, že velikonoční a vánoční hry patří k základům evropské divadelní tradice a právě chrámové prostředí bylo jejich místem zrodu.
Děcka ze Skoronic potěšily všechny poutníky, kteří se v krásný zimní den na Hostýn vydali, a nenechali se odradit ani nesjízdností silnice od točny k bazilice. Také koledníci museli k bazilice poslední metry připutovat pěšky, což ještě zvýrazňuje pravou podobu chudého a přece radostného slavení vánoc za našich předků. K dobré pospolitosti pak přispělo společné posezení v restauraci Poutního domu č.2 .
Představení Zdaleka ideme, novinu neseme si budeme moci připomenout také v záznamu, který pořídila TV Noe a který bude využit pro nový dokument o Jubilejním roce na Svatém Hostýně.
Petr Cekota
Snímky z vystoupení

K Jubilejnímu roku 2012 bude pro sběratele k dispozici i dřevěná vypalovaná známka

s logem jubilejního roku. Přibude tak k známce, která už se prodává a taky k turistické nálepce.

Svatohostýnský betlém je na větší ploše a klene se nad ním obloha

Jako překvapení o Vánocích a na počátku Jubilejního roku 2012 (jako součást oslav jubilea) máme v bazilice na Svatém Hostýně v provozu vysněný původní Hostýnský jesuitský betlém z roku 1903 s oblohou a Herodesovým palácem. Palác je v prostoru oltáře sv. Josefa. Chceme ho i oživit. Znamená to jiné seskupení figurek v božíhodovém betlémě, jiné v novoročním, tříkrálovém a hromničním.
Božíhodový betlém - Ježíšek je v jesličkách a klaní se mu pastýři a zvířátka. Tři králové jsou u Herodesa.
Novoroční betlém - Ježíškovi se klaní už i řemeslníci a obyvatelé okolí. Tři králové jsou před Herodesovým palácem.
Tříkrálový betlém - Ježíšek je v náručí Panny Marie a klaní se mu už i Tři králové s doprovodem. Herodesa hlídají strážci a před palácem začíná vraždění neviňátek.
Hromniční betlém - Panna Maria vede Ježíška za ruku a jsou připraveni na útěk do Egypta. U Herodesova paláce probíhá vraždění neviňátek.

Přijměte pozvání
na Vánoční pásmo v bazilice na Svatém Hostýně v rámci kulturních akcí Jubilejního roku 2012

Zdaleka ideme, novinu neseme

(Soubor v akci)V neděli 8. ledna 2012 při mši svaté v 11 hodin vystoupí národopisný soubor Děcka ze Skoronic vedený Marií Holcmanovou v doprovodu Varmužovy hudecké muziky s primášem Petrem Varmužou.
Ve vánočně vyzdobené bazilice nám u oltáře a jesliček připomenou nejen vzácné chvíle narození Ježíška, ale i lidové zvyky a tradice z okolí Kyjova.
Pásmo koled a povídání Zdaleka ideme, novinu neseme nás přenese do atmosféry Vánoc o několik let zpět a připomene nám, jak skromně, ale srdečně trávili tyto svátky naši dědečkové a babičky.
Národopisný soubor ze Skoronic má za sebou 22 let činnosti, téměř 800 vystoupení a 24 zahraničních zájezdů do většiny evropských zemí.
Zve Jubilejní výbor a Duchovní správa na Svatém Hostýně

 

Film Mariánské korunovace v dějinách je možno opakovaně shlédnout i z archivu TV Noe

Pozvánka na slavnostní zahájení Jubilejního roku 2012

Ve dnech 13. až 14. listopadu 2011 natáčela na Svatém Hostýně TV Noe v interiérech a exteriérech sekvence, které budou součástí filmu o korunovacích Panny Marie ve světě, na území dnešní České republiky a na Svatém Hostýně.

Ze scénáře filmu s pracovním názvem "Dějiny mariánských korunovací":
Podnětem ke korunovaci mariánských soch a obrazů byla v pohnutých dobách 8. století idea papeže Řehoře III., že Panna Maria zaslouží být uctívána jako Matka Boží a Královna na prvním místě vedle svého syna Ježíše Krista. Svou myšlenku realizoval v roce 732 slavným korunováním ikonografického obrazu Panny Marie v římském kostele Santa Maria Maggiore zlatou korunou posázenou diamanty. Následovala další korunovace v Římě.
Pak bylo přerušení a korunovace byly obnoveny až v 16. století. Následuje výčet dalších významných korunovací ve světě.
V zemích Koruny české se s korunovanými milostnými obrazy a sochami setkáváme poměrně často. Někdy je ovšem samotný akt korunovace obestřen určitým tajemstvím jako v případě Palladia Země České Ve Staré Boleslavi.
Následuje reportáž ze Svaté Hory u Příbrami, Starého Bohumína a Píště na severu Moravy a ze Svatého Kopečka.
Pak už film mapuje historii a průběh korunovace sochy Panny Marie s Ježíškem na nejnavštěvovanějším poutním místě v ČR, na Svatém Hostýně.

Tento dvacetiminutový film bude mít premiéru v bazilice na Svatém Hostýně. Bude to v rámci slavnostního zahájení Jubilejního roku 2012, které se uskuteční ihned po začátku nového roku 2012 tedy v 00:00 hod. dne 1. ledna 2012. Požehnání do tohoto roku udělí přítomný otec biskup jako součást obvyklé pontifikální mše sv. Po této mši sv. bude přítomným promítnut tento nový film natočený TV Noe na objednávku Matice svatohostýnské a Duchovní správy na Svatém Hostýně.
Zveme všechny ctitele Panny Marie do baziliky, aby se jako každoročně zúčastnili bohoslužeb na konci roku 2011. Ty budou zahájeny jako obvykle 31.12. 2011 ve 22:00 a po půlnoci si všichni společně necháme požehnat do Jubilejního roku 2012.
Sledujte další upřesňující informace o posilových spojích a zabezpečení přístupu na Svatý Hostýn a následného odvozu poutníků na Silvestra a na Nový rok.

Na přelomu roku už taky bude znám rámcový přehled akcí k jubilejnímu roku, který doplní bohatý program poutí. Někdy v únoru tento program vytiskneme, rozešleme ho do farností, uspořádáme tiskovou konferenci za účelem seznámení veřejnosti s termíny akcí, které nás budou po celý rok provázet a dáme informaci i do dalších sdělovacích prostředků.

Doporučujeme průběžně sledovat přípravné dění na našich internetových stránkách.

P. Jiří Šolc SJ, rektor baziliky
Ivo Buráň, předseda jubilejního výboru

Z natáčení filmu o korunovacích

Vánoční bazilika, silvestrovská půlnoční mše sv. a následná premiéra nového filmu v Jurkovičově sá

 

Církevní objekty na Svatém Hostýně před zahájením Jubilejního roku 2012

Stavby a objekty na Svatém Hostýně v nadmořské výšce nad 700 m jsou vystaveny velikému působení povětrnosti a změnám počasí. Vyžadují proto častější opravy a rekonstrukce, než je tomu u staveb s nižší nadmořskou výškou. O mnohé z těchto objektů pečuje Římskokatolická duchovní správa na Svatém Hostýně. Z průběžného posuzování technického stavu vyplynula doporučení odborníků na jednotlivé rekonstrukce.
Začalo se vyjednávat o dotacích na revitalizaci a taky o vyhlášení sbírek mezi věřícími, ctiteli Panny Marie Svatohostýnské. Jsou to zejména členové Matice svatohostýnské. V její působnosti pracuje Jubilejní výbor 2012 a ten koordinuje od podzimu 2010 přípravu oslav jubilea.
Projektová příprava rekonstrukcí byla zahájena v předstihu několika let tak, aby mnohé z těchto objektů ještě před zahájením Jubilejního roku 2012 anebo na jeho počátku prohlédly a mohly lépe sloužit svému účelu, pro který byly vybudovány našimi předky.

Máme-li zhodnotit současný stav rekonstrukcí objektů před zahájením Jubilejního roku 2012 (polovina listopadu 2011), je možno udělat tento výčet:

1. Nová dlažba v bazilice
Rekonstrukce byla zahájena na podzim 2010 výměnou dlažby a do pod novou dlažbou je podlahové vytápění s využitím tepelného čerpadla. Toto vytápění baziliky bylo zprovozněno ještě před položením nové dlažby a tak na přelomu roku 2010/2011 už byla bazilika vytápěna. Při následném pokládání již byla bazilika temperována na 10 - 12 °C příkonem 20 - 30 kW. Slavnostní zprovoznění baziliky po výměně dlažby se konalo 20. března 2011 a od této doby je bazilika vytápěna. Na hodnocení účinnosti a efektivnosti temperované podlahy je zatím ještě brzy, i když zatím se jeví výsledky velmi optimisticky. Když v červenci a srpnu bylo chladno, tak topení dorovnávalo teplotu v bazilice bez nejmenších problémů. Výsledky zatím ukazují, že spotřeba energie klesne o 30 až 50 % proti spotřebě předcházejících zim, kdy se v bazilice přitápělo akumulačními kamny, topnými koberci a přímotopy a teplota v bazilice byla k jaru -5 až -7°C. Kvalifikované hodnocení temperování baziliky bude možné provést až po letošní zimě, kdy se bude topit od podzimu do jara.

2. Socha Panny Marie s Ježíškem metajícím blesky nad tatarským vojenským táborem
Je to hlavní a nejvíce zobrazovaný symbol Panny Marie Svatohostýnské umístěný v presbytáři nad oltářem. V době, kdy byla uzavřena bazilika v důsledku výměny dlažby, jsme také opravili dřevěnou sochu Panny Marie za přispění Ministerstva kultury ČR z Programu restaurování movitých kulturních památek, ze kterého jsme dostali 60 tis. Kč.

3. Kaple svatého Jana Sarkandera
V dubnu a květnu začaly opravy fasády kaple svatého Jana Sarkandra. Byly obnoveny venkovní omítky, štukatérská a kamenická výzdoba, římsy a oplechování a nátěry říms, pilířů a volut. Přes zimu zbývá jen dokončit opravu vitráží a na jaře nátěr vstupních mříží a dveří.
I na tuto akci se nám podařilo získat dotaci z Ministerstva kultury ČR ve výší 328 tis. Kč z programu „Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností“, ale celkové náklady činí něco přes jeden milion Kč.

4. „Stará“ křížová cesta
V květnu byly zahájeny opravy této křížové cesty, která je využívána v průběhu roku zejména poutníky, kteří mají problémy s chůzí. V plánu bylo opravit 1. až 10. zastavení. I přes špatné počasí v letních měsících se podařilo opravy provést rychleji než se plánovalo. V září se začalo opravovat i 11. a 12. zastavení. Obě zastavení jsou dokončena po stavební stránce, musí se zazimovat, a na jaře dokončit zbývající rozsah prací a taky 13. zastavení. Schody před jednotlivými zastaveními byly opraveny u zastavení 1 až 5 a ty ostatní budou opraveny na jaře roku 2012.
Rozpočet na celou rekonstrukci je 800 tis. Kč. Na tuto opravu se podařilo získat dotační titul od Zlínského kraje ve výši 220 tis. Kč.

5. Venkovní podium jako liturgický prostor i jako podium pro divadlo a koncerty
Původní konstrukce vlevo od baziliky, která zde byla převezena z Velehradu jako památka na tamější pouť v roce 1985, dosloužila a byla v červnu odstraněna. Během léta a podzimu bylo vybetonováno nové podium a patky střechy podia. Záměr je možnost využívat toto podium nejen pro klasické poutě Proglasu a TV Noe, orelskou pouť ale i pro další velké shromaždiště zejména mladých lidí na louce mezi vrcholy Hostýna. Budeme tak připraveni třeba uvítat i Svatého Otce.
Nyní je již vybudována nová konstrukce z lepených dřevěných vazníků. Zbývá dodělat pobití palubkami a pokrýt stavbu měděnou falcovanou střechou, snad nám bude počasí přát a podaří se nám to dokončit ještě v letošním roce. Protože do dnešního dne Kovohutě nedodaly měděný plech na přikrytí podia, bylo další pobíjení vazníků zastaveno a hotové pobití zakryto plachtami. Pobití totiž nesmí namoknout, aby na něm nevznikly skvrny. V současné době to vypadá tak, že se asi bude pokračovat až na jaře příštího roku.

6. Socha svaté Anny před bazilikou
Ke konci října 2011 byla odvezena socha svaté Anny. Socha je ve velmi zuboženém stavu a bude sochařem vytvořena kopie, která bude hotova v březnu až dubnu příštího roku. Tato kopie bude postavena na původní opravený podstavec.
Původní socha, přežije-li dvojí transport, bude umístěna v muzeu.

Co říci závěrem. Snad jen to, že si velmi vážíme všech, kteří nám pomáhají finančně, modlitbou, obětavou prací zvelebovat toto nádherné mariánské poutní místo. A za nás, kteří to děláme jako svou profesi sdělujeme, že při všech starostech, které při tak velkém souběhu mnoha akcí máme a cítíme velkou oporu Ochránkyně Moravy.

Z podkladů duchovni správy zpracoval Ivo Buráň