(Panna Maria Svatohostýnská)

Významné mariánské poutní místo na střední Moravě,
v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji

Svatý Hostýn

Oficiální, denně aktualizované stránky Matice svatohostýnské a Duchovní správy na Svatém Hostýně,
které pro Vás připravujeme s vírou, nadějí a láskou. Jsou zaměřeny do duchovní i světské sféry.

Poutě na Moravě

 

Co na nás (svatohostýňáky) chystá profesionální poutník Mons. Peňáz v roce 2018

V. pouť moravských matic - neděle 15. dubna v Zašové

XI. ročník Svatý Kopeček - Svatý Hostýn - Velehrad, zároveň VIII. Moravská Compostela: Svatý Kopeček - sobota 30.6. - středa 4.7. 2018 - 110 km, noclehy: 30.6. Pavlovice, 1.7. Svatý Hostýn, 2.7. Zlín, 3.7. Napajedla, 4.7. Velehrad, je však možno jít jen ze Svatého Hostýna až 2.7.ráno - 60 km

IX. svatováclavská pouť: Velehrad - (Napajedla nebo Pohořelice) - Štípa - Svatý Hostýn, pátek 28.9 v 10:00 mše sv. v bazilice - neděle 30. 9. - 60 km

Upřesněné informace hledejte na http://www.poutnik-jan.cz/

 

 

Diplomová práce zaměřená na CM poutní trasu mezi Svatým Kopečkem, Svatým Hostýnem a Velehradem

Vážená paní, vážený pane,
jsem studentkou Mendelovy univerzity v Brně, Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií a v současné době pracuji na diplomové práci. Práce se zabývá zjištěním úrovně spokojenosti a potřeb poutníků, přičemž důraz je kladen na poutní trasy spojené se sv. Cyrilem a Metodějem a na rozvoj těchto tras v České republice.
Cílem mého výzkumu je pomocí analýzy dotazníkového šetření identifikovat, co je pro poutníky na konkrétní trase (Svatý Kopeček – Velehrad) důležité a co by eventuálně zvýšilo jejich spokojenost. Vyhodnocení dotazníků přispěje k rozvoji dalších poutních tras v České republice a také k vybudování mezinárodní sítě těchto stezek.
Touto cestou bych Vás ráda požádala o rozeslání dotazníku mezi farníky a přátele - poutníky.
Níže posílám odkaz na dotazníkový formulář, který můžete šířit dále. Pokud uznáte za vhodnější variantu tištěnou verzi a nabídnutí např. po mši svaté nebo na farních setkáních, posílám také dokumentový soubor k vytištění.
Velice si vážím každé vaší pomoci.
S přátelským pozdravem,
Klára Valová
Mendelova univerzita v Brně
Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Ústav jazykových a kulturních studií
xvalova7@node.mendelu.cz

Odkaz na online dotazník:
https://docs.google.com/forms/d/1HegD4RtcpEFn1SJ4zZC_GoY4Tc4y_1YK9BoErENU92I/edit

Dotazník k vytištění

 

 

Církevní památky ve Zlínském kraji přilákaly 217 tisíc lidí

 

Kde v Česku najdete tajemná místa se silnou energií? My vás tam dovedeme!

Nemusíte cestovat až do Peru na Machu Picchu, abyste načerpali novou energii, klidně si vezměte dobré boty, batoh a vyrazte na místa, která se nacházejí na našem území. Jsou tajemná a mají léčivou moc, takže tam najdete nejen klid na duši, ale taky se můžete uzdravit. Která to jsou?

Vrch Hostýn
Nachází se na Moravě a zhruba dvě stě let před naším letopočtem tam Keltové postavili rozlehlé hradiště. Poutní místo bazilika Nanebevzetí Panny Marie tu byla postavena až v 18. století. Lidé, kteří sem jezdí, potvrzují, že je místo nabíjí příjemnou a pozitivní energií, až se dostaví pocit tepla.

Andělská hora
Zřícenina, která se nachází v Karlovarském kraji, je oblíbené poutní místo. Jeho zvláštností je trojúhelníková dispozice, takže doslova srší energií. Celá oblast působí pozitivně na lidský organismus a potvrzují to i senzibilové. Prý se tu zbavíte napětí, úzkosti či deprese.

Svatý kopeček

Je jednou z velkých dominant Mikulova, a pokud jste tam ještě nebyli, honem to napravte. Na kopci je kostel, zvonice a křížová cesta. Právě ve zvonici je velmi silný zdroj energie. Stačí, když si sem sednete nebo lehnete na zem, zavřete oči a chvíli na sebe necháte tyhle síly působit.

Říp
Je nejen symbolem české národní historie, ale památná hora Říp má i velmi silnou energii, kterou na vás může přenést. Ne nadarmo se říká, že každý Čech by měl aspoň jednou v životě na Říp vystoupat.

Panenský Týnec
Tento nikdy nedokončený chrám přitahuje nejen léčitele a psychotroniky, ale i obyčejné lidi. Má totiž silnou pozitivní sílu a pocítíte ji na vlastní kůži tím, že vás bude mravenčit po celém těle. Údajně zde přijdete o špatnou náladu, zbavíte se smutku a načerpáte elán a pozitivní myšlení.

Poutní kostel Křtiny
Patří k našim nejstarším poutním místům a jde o největší stavbu Santiniho-Aichela na půdorysu řeckého kříže. Staré pověsti říkají, že ve zdejším údolí křtili Cyril a Metoděj a jejich žáci. Kdo ví, kolik je na tom pravdy, ale silnou energii tu skutečně pocítíte.

Boží kameny
Tohle místo vhodné na meditaci leží nedaleko Strakonic a prý se tu nabijete pozitivní energií úplně nejvíc ze všech míst! Jde o shluk kamenů, které jsou nabíjené kosmickou energií. Léčivé účinky má údajně kámen ve tvaru lodi. Stačí si k němu sednout a dotknout se ho a zbavíte se chronických zdravotních obtíží.

Vyšehrad
Bájný Vyšehrad je magické místo v Praze. Má silnou energii a je opředen spoustou legend. Leží na průsečíku několika energetických linií, a snad proto je tak magický. Patří k energeticky nejsilnějším místům u nás a můžete zde čerpat energii ze stromů nebo dotykem menhirů, které jsou rozmístěny v různých koutech celého Vyšehradu. Nejznámější jsou tři Čertovy sloupy. Pokud potřebujete nalézt odpověď na vaše otázky, zajděte do kostela sv. Petra a Pavla, kde je určitě najdete.

Blesk.cz, 24.11.2017, fotogalérie

 

 

Jubilejní X. pouť Svatý Kopeček - Svatý Hostýn - Velehrad, 30.6. - 4.7.2017

na poděkování svatým Cyrilu a Metoději, s prosbou, aby jejich dědictví opravdu žilo a zvláště za mír, církev, vlast a rodiny a mládež po poutních cestách, které byly zbudovány maticemi mezi hlavními moravskými poutním i místy: Bohu díky za počasí - pršelo jen v noci a nás padla občas jen rosa, slunce nepálilo naplno, často bylo pod mrakem - a za rodiče a zdraví a tělo - andělům a svatým díky za ochranu po cestě - nic vážného se nestalo.
Ze Sv. Kopečka nás 30.6. vyšlo 36, ze Sv. Hostýna už 99 a roční ANIČKA v kočárku a pan řidič doprovodného vozidla obětavý František Mrázek. Asi 20 % poutníků mělo pod 20 let, byli mezi nimi i tři hoši školou povinní: Štěpán, Martin a Vojtěch. Nejstarší byla 78-letá Jitka, nejstarší kluk měl o 5 let méně.
Když jsme šli po rovině od Olomouce na Sv. Hostýn, byly často u cesty kříže. Všiml jsem si, že kolem každého byla pečlivě vysečena tráva, asi 4 metry z každé strany a po celé ploše příkopy či okraje, až k plodině pěstované na poli. To jsem v jiných částech naší vlasti neviděl, i když je mi jasné, že ve svahu se tak pěkný čtverec vyséci nedá. Jsou oblasti, kde se ani nesnaží aspoň tu vysokou plevel trochu uklidit. Milá a příjemně překvapivá byla zastávka ve Slavkově pod Hostýnem.
3.7. jsme byli přijati v kostele sv. Zdislavy v Oldřichovicích, kde jsem do pamětní knihy svým jménem a podle pravdy napsal, že "kopce jsou každým rokem vyšší" a jménem všech také podle pravdy, že "přijetí je každým rokem vřelejší". Totéž by se dalo napsat na každém místě, kde se zastavíme. 4.7. nás kolem Baťova kanálu už šlo 121, protože dojeli poutníci z Novojičínska, kteří pěšky po nedělích doputovali do Napajedel (a F. Mrázek jel před námi po státní silnici).
Poslední den nás od půl šesté ráno asi do půl dvanácté dopoledne natáčela Česká televize. Je zajímavé, že z těchto bezmála šesti hodin práce v terénu vznikl po hodinách práce ve stříhárně dvou a čtvrtminutový pořad, který pak vysílali večer. U Jalubí jsme 4.7. viděli v polích první kombajny. Letos už začaly žně, ačkoli se tvrdí, že datum 5.7. pro svátek sv. Cyrila a Metoděje bylo vybráno tak, aby už byly skončené poslední senoseče v horách a zároveň aby bylo před začátkem prvních žní na rovinách.
O. Jan

Tradiční pěší pouť Svatý Kopeček - Svatý Hostý - Velehrad, kterou doprovází Mons. Peňáz

 

Antonín Cyril Stojan, moravský římskokatolický duchovní a politik

se zasloužil o obnovu a povznesení nejvýznamnějších moravských poutních míst – Svatého Hostýna a Velehradu. Rozdal vše, co měl. Ještě v požehnaném věku nosil v rukou na Hostýn cihly. Díky někdejšímu arcibiskupovi Antonínu Cyrilu Stojanovi (1851–1923) přijíždějí na pouti na Moravě desítky tisíc lidí.

V poutnické sezoně stoupají po schodišti ke slavné hostýnské bazilice denně stovky až tisíce párů nohou. Stejně tak si houfy lidí pravidelně prohlížejí nádherný areál velehradského kláštera, začátkem července se jich sem na Dny lidí dobré vůle sjíždějí desítky tisíc. Obě poutní místa v kraji jsou notoricky známá věřícím i ateistům a patří mezi nejnavštěvovanější lokality v celé zemi.
Největší radost by z toho měl jeden člověk: Antonín Cyril Stojan. Výjimečný římskokatolický duchovní, který tato místa zpropagoval tak, že jejich věhlas daleko přesahuje české hranice.
"Byl by určitě moc rád. Hostýn i Velehrad dnes mají obrovský duchovní význam, on tu ale budoval zázemí prakticky z ničeho. My jen navazujeme na jeho práci," říká předseda Matice svatohostýnské Lubomír Vývoda.
Stojan si Hostýn ani Velehrad nevybral náhodou. Rodák z Beňova na Přerovsku k nim měl hlubokou úctu a miloval je už od mládí. Důležitou roli hrála samozřejmě víra. Už jako chlapec se Antonín Stojan (jméno Cyril přijal později při biřmování) chtěl stát knězem.
Měl pro to výborné předpoklady, patřil vždy k nejnadanějším žákům a vynikal na všech školách, které studoval. Jeho spolužák z Kroměřížského piaristického gymnázia Antonín Daněk vzpomínal, že "za Stojana to byla nejslavnější éra kroměřížského gymnázia a doba rozmachu slovanského vědomí a sebevědomí." Už v mládí vedl mezi spolužáky plamenné vlastenecké projevy, stejně jako později v 70. letech 19. století v kněžském semináři v Olomouci, kde při studiu na kněze musel podle zákona zároveň plnit vojenský výcvik. "Jakožto bohoslovec voják diskutoval zapáleně se svými druhy o významu posvátného Velehradu pro dějiny moravské a vzbuzoval lásku k posvátnému Hostýnu," stojí v kronice kněžského semináře.

Místo kožichu koupil knihy
 
To už se naplno projevovala jeho podnikavost. Pomocí inzerátů v novinách a za pomoci různých knihkupectví a duchovní správy shromáždil spoustu poučně-zábavných knih, jimiž podporoval chudé obce na venkově. Díky tomu mohlo po celé Moravě vzniknout hned několik knihoven.
Vyhlášený byl i tím, že uměl neobvykle důsledně získávat prostředky. A když vybíral příspěvky na obnovení velehradské svatyně, jeho kolegové ze studií si z něj utahovali. "Přišel do některé studovny a bohoslovci říkali: Držte si kapsy, Stojan jde!" uvádí jeden z mnoha Stojanových životopisců, teolog Zdeněk Libosvar.
Tato pověst jej provázela po celý život. I poté, co byl vysvěcen na kněze a vyměnil několik působišť, vždy platilo, že horlivě pracoval a na své záměry využil všechny finance, co měl k dispozici.
O jeho až marnotratné štědrosti, kdy se snažil lidem pomoci za každou cenu, se traduje řada příběhů. Měl vyloženou radost, pokud mohl někoho obdarovat, klidně i chudáka na nádraží.
Dnes již zesnulá učitelka a spisovatelka Marie Holková ve své knize popsala historku ze Stojanova působení v Příboře. Když mu tamní řezník poslal peníze, aby si koupil pořádný kožich a nebyla mu v kostele zima, za týden jej spatřil v jeho starém kabátě. "Já kožich nekoupil. Potřeboval jsem peníze na české knihy. Pro naše lidi. Do knihoven na venkov. Že se nezlobíte?" vykládal mu bezelstně Stojan.
Víra a vlastenectví jej přivedlo i do politiky, jako člen Katolické strany národní byl na konci 19. století zvolen za poslance do Říšské rady. V parlamentu zůstal až do zániku monarchie a politicky aktivní byl i po první světové válce. Do svého úmrtí v roce 1923 byl stále obratným a schopným senátorem.
"Na schůze, kde byl řečníkem Stojan, se lidé jen hrnuli. Vždy mluvil vtipně a k věci," líčila Holková.
Stejně tak stoupal Stojan církevní hierarchií, jedenáct let dělal faráře v Příboře, dvacet let v Dražovicích u Vyškova, dalších devět působil jako probošt kroměřížský. Vrcholem bylo jeho jmenování arcibiskupem olomouckým v roce 1921.
Souběh funkcí, duchovních povinností i propagační a budovatelské činnosti znamenal, že Stojan pracoval takřka bez přestání. Často spával jen několik hodin denně v nočních vlacích. "Aby ušetřil čas, jeden z největších pokladů života, jezdil do Prahy v noci a nočním rychlíkem se vracel do Olomouce," vzpomínal katolický kněz František Vymětal.

Dvě místa, která miloval
 
Byť působil na mnoha místech, za celý svůj život tíhl ke dvěma – Velehradu a Hostýnu. Před tamními svatostánky čerpal sílu, modlil se k Panence Marii a uctíval cyrilometodějskou tradici. O těchto místech povídal, když byl třikrát v Římě na audienci u papeže. Dovezl odtud částečku nalezených cyrilometodějských ostatků pro Velehrad a posvěcené posvěcené korunky na Svatý Hostýn.
Celý život pracoval na obnově a rozkvětu obou poutních míst. Na Velehradě stál u zrodu spolku Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje, na Hostýně pomáhal založit Matici svatohostýnskou, které pak dělal předsedu. Nešlo mu jen o opravy stávajících památek, ale pomohl k postavení nových budov, které dnes slouží jako zázemí pro poutníky.
Vyjednal odkoupení vrcholu Hostýna od barona Laudona, jemuž patřil pozemek hory svatohostýnské. Jeho zásluhou vznikl na Hostýně klášter, opravil se kostel i kaple sv. Jiljí. Zorganizoval obrovské poutě.
"Když přivezl z Říma obraz Zvěstování Panny Marie, který posvětil Svatý Otec Lev XIII., sešlo se na Hostýně sto tisíc poutníků," připomínal Libosvar.
Stojan však myslel i na praktické věci. Nechal vybudovat útulnu pro příchozí, s radnicí Bystřice vedl spor o přístupovou stezku, vyjednal zřízení prodejních stánků. Na kopec přivedl elektřinu i telefon.
"Na stopy jeho činnosti je možno na Hostýně narazit opravdu všude," výstižně shrnul Libosvar.
Stejně usilovně pracoval rovněž na Velehradě. Dodnes se vypráví, jak ještě jako mladík sehnal pro zvelebení tamního chrámu třicet tisíc zlatých v loterii. Ta čítala celkem 200 tisíc losů a nabídla šest tisíc věcných výher, které Stojan shromáždit od světských hodnostářů, šlechty i kněžstva.
Proslul také pořádáním unionistických sjezdů za účelem sbližování západního a východního křesťanství.
Na Velehradě jsou dodnes budovy či organizace, které nesou Stojanovo jméno. Například exerciční dům Stojanov, který slouží pro odborná cvičení, meditaci i jako ubytovna pro poutníky, nebo Stojanovo gymnázium. Tatíček Stojan, jak mu dodnes lidé přezdívají, se zasloužil o postavení celkem 139 nových kostelů a 64 far, významně pomohl při opravě 159 kostelů a 29 far.
Neobvyklá štědrost jej provázela i ve funkci arcibiskupa. Neslo to i negativní důsledky, jeho nástupce musel řešit dluh 16 milionů korun.
Extrémní práce do roztrhání těla se časem velmi neblaze podepsala na Stojanově zdraví. Lidé, kteří jej potkávali, o něm říkali, že je to první člověk, který má ohromné mozoly od psaní. Jenže silná únava způsobila závažnější onemocnění.
V roce 1922 začal arcibiskup slábnout, bylo mu 71 let. Přestože se necítil dobře, stále myslel na svá milovaná místa. Nechal pod Hostýnem shromáždit velikou hromadu cihel, z nichž chtěl na svatém kopci postavit poutní dům. "Sám vynesl na kopec první cihlu. Jeho příklad zapůsobil na poutníky, že vynášeli cihly a ušetřilo se tím na dopravě na 50 tisíc," popsal Libosvar.
V následujícím roce Stojan částečně ochrnul, prodělal pět mrtvic a zůstával v posteli. I odtud se snažil pracovat. Stálým ležením se u něj však vyvinul zápal plic. Ze sna prý vzlykal "Velehrade, Velehrade". Se smrtí byl smířený, ale nejvíce ho drásalo pomyšlení, že už nikdy neuvidí milovaný Velehrad a Hostýn...

Mladá fronta Dnes, Ondřej Holubec

 

Společná pouť matic spojených s moravskými poutními místy - neděle 2. dubna 2017 v 10:00 na Velehradě

 

Do kostelů v Moravskoslezském kraji bezplatně a s průvodcem

Částku 1,2 miliónu korun dá Moravskoslezský kraj na zpřístupnění zhruba 30 sakrálních staveb patřících biskupství ostravskoopavskému. To se bude na projektu Otevřené chrámy 2017 podílet částkou 800 tisíc korun. Kostely a poutní místa budou bezplatně zpřístupněny od 1. května.
"Je tady dlouhodobá poptávka po zpřístupnění sakrálních staveb. Lidé chtějí navštěvovat kostely v rámci svých turistických aktivit a cykloturistiky," řekl jeden z důvodů, proč budou chrámy otevřeny, náměstek hejtmana pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo (KDU-ČSL). Dodal, že kraj tak chce změnit i vlastní negativní image, neboť bývá označován za region s nejmenším počtem zpřístupněných památek v České republice.
Peníze z krajské dotace využije biskupství hlavně na financování průvodců v kostelech a propagaci projektu. Další provozní náklady budou církev a jednotlivé farnosti financovat ze svých rozpočtů.
Zpřístupněné kostely budou rozděleny do tří kategorií. Celoročně šest dní v týdnu bude otevřena katedrála Božského Spasitele v Ostravě, konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě, kostel Povýšení svatého Kříže v Karviné, kostel sv. Jana a Pavla ve Frýdku-Místku a kostel v Havířově.
"Chrámy a kostely jsme vybírali tak, aby v největších městech kraje byl celoročně šest dnů v týdnu otevřen alespoň jeden kostel. V letní sezóně a o víkendech budou otevřeny nejvýznamnější poutní chrámy a historicky pozoruhodné a turisticky atraktivní kostely," vysvětlil projektový manažer biskupství Miroslav Přikryl.
Chrámy na dvou nejznámějších poutních místech v kraji, bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku a poutní chrám Sedmibolestné Panny Marie na Cvilíně u Krnova, budou otevřeny šest dní v týdnu od května do října.
Ve stejném období, ale jen o víkendech a svátcích bude otevřeno i dalších 22 kostelů. Půjde mimo jiné o kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, dřevěné kostely ve Štramberku a Gutech, kostely sv. Jana Křtitele ve Frýdku, sv. Martina v Krnově, sv. Hedviky v Opavě, sv. Benedikta v Krnově-Kostelci nebo sv. Michaela v Hrozové. Více o projektu na www.doo.cz/otevrenechramy. Podle náměstka hejtmana jde o to, aby lidem byly dostupnější nejen památky, ale také koncerty, výstavy, festivaly či divadelní představení. Dosáhnout toho chce navyšováním krajských dotací do kultury a památkové péče. "Pro tento rok se nám podařilo meziročně navýšit tyto dotace ze 48 na 66 miliónů korun. A pro další léta se uvažuje o pravidelném navyšování této podpory každoročně minimálně o 10 procent. Pokud tady chceme špičkové umělce a umění či zvýšit turistický ruch, bez peněz se to neobejde," upozornil Curylo.
Pavel Karban, Právo

 

Velké pěší poutě 2017

Ze Svatého Kopečka přes Svatý Hostýn na Velehrad na počátku letních prázdnin se bude konat
30. června až 4. července.

VIII. svatováclavská pěší pouť Velehrad - Svatý Hostýn ve dnech 28.-30. září 2017.

 

Pěší celonoční postní pouť ze Svatého Kopečka, mše sv. na závěr v So 1. dubna 2017 v 7:15 .

 

Poděkování Mons. Janu Peňázovi

Jedno nepravdivé přísloví říká, že dobré věci se pochválí samy. Napadá mne, když jsem si na internetových stránkách prohlížel fotografie z již devátého ročníku putování na Velehrad ze Svatého Hostýna. Koná se vždy začátkem července na úvod cyrilometodějských slavností. I letos putovala více než stovka poutníků, kteří se cestou modlili a rozjímali. Hlavní postavou ve všech ročnících je zcela jistě Mons. Jan Peňáz, farář z farnosti Křtiny. Spolupracovali jsme s ním již při vytvoření poutní trasy a každoročně je tento kněz zároveň jakýmsi duchovním vůdcem všech poutníků. Na tom všem je vidět, že nestačí budovat pouze hmotné věci (poutní trasy), ale mnohem důležitější je dávat těmto hmotným věcem smysl (konat poutě), aby sloužily dobru. Tuto myšlenku by možná bylo dobré používat vždy na začátku budování nejrůznějších velkých projektů, které v církvi plánujeme. Tedy že nejde o samotný hmotný cíl našeho snažení, ale hlavně o výsledky v duchovní rovině, zda ta či ona věc prospěje naší spáse.
Děkuji Mons. Janu Peňázovi za úsilí a obětavost, které každoročně již devět let věnuje poutní stezce Svatý Hostýn – Velehrad.
Aleš Dufek

 

7. svatováclavská pouť - 26. - 28. září 2016

Celou cestu ušlo 22 poutníků, i s těmi, kdo mohli jít jen část, nás bylo celkem 29. Prošli jsme dvěma bránami milosrdenství, tu velehradskou jsme si přímo vychutnali, tu svatohostýnskou jsme málem minuli, kříž jsme sháněli až v posledních (poledních) minutách, ale vše se zvládlo bez starostí.
V Pohořelicích však měli velké starosti hostitelé, protože jsme se jim přihlásili na poslední chvíli a dorazili až za tmy. V místech, kde to šlo, jsme se rozdělili na dvě skupinky: jedni se drželi obvyklé trasy, druzí šli zkratkou. Někdy to vypadalo, že vtip o zkratce, která je sice delší, ale zato vede náročnějším terénem, není jen vtip.
Opět jsme poznali vstřícnost a pohostinnost zvláště v Pohořelicích, Oldřichovicích, Štípě a Lukovečku. Pán Bůh zaplať.
Musím dodat: Bohu díky za tuto moji 20. pouť (kromě několika sobot, kdy jsem doma oddával) jsem s jeho pomocí a pod ochranou andělů strážných ušel všechno a navíc jsem šel čtyřikrát až ze Svatého Kopečka.
Děkujeme manželům Tutkovým za dopravu a všechny starosti kolem toho.
Děkujeme bratru Vladimíru Garncarzovi a dalším za vedení zpěvu.
Mons. Jan Peňáz, 67905 Křtiny 72, 736 529 221, www.poutnik-jan.cz

 

Přes čtyři sta poutníků dorazilo pěšky na Velehrad

Nejen Velehrad, ale i Pustevny a Radhošť čelily náporu poutníků

Hodinový záznam pěší pouti ze Svatého Hostýna na Velehrad s poutníkem Janem 2.- 4. července 2016

Události v regionech (ČT Brno) dne 4. 7., od 7 min zahlédneme i poutníky, kteří přišli ze Svatého Hostýna

 

Pouť k Panně Marii Určické

Termín: 4. září 2016
Místo konání: Určice u Prostějova, kostel sv. Jana Křtitele
Organizátoři: Farnost Určice, Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského a Společnost božského spasitele – Salvatoriáni (SDS).
Patronát: Její Císařko-královská Výsost arcivévodkyně Ulrika Habsbursko-Lotrinská a Dr. Michael Macek
Odkaz: www.farnost-urcice.cz, www.st-lazarus.cz, www.salvatoriani.cz

Již po čtvrté se první zářijový týden koná v Určicích pouť k Panně Marii Určické. Jedná se o obnovenou tradici poutí, které byly v obci a širokém okolí živé od poloviny 17. století do předvečer první světové války. Poutní úcta k Určicím byla spojena se zázračným obrazem Panny Marie, který uzdravoval nemocné. Obraz se původně nacházel na stromě u hlavní cesty spojující Určice a Prostějov. Po sérii zázračných uzdravení a zjevení byl slavnostně přenesen do určického kostela, kde je uchován dodnes.
Mši svatou bude celebrovat 4. září v 11:00 kardinál Miloslav Vlk, hlavní kaplan Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Mši svatou zpěvem doprovodí Magnificat Brno. Na mši svaté budou přítomni zástupci rytířských a kněžských řádů. Ukončení poutě bude slavnostním požehnáním v 15:00.
Po mši svaté bude vysvěcena nová kaple sv. Lazara a Boží muka sv. Lazara.

Celý den bude pro zájemce otevřena kostelní věž, která prošla náročnou opravou. Jedná se o unikátní věž z počátku 15. století, která není součástí hmoty kostela, ale stojí samostatně.

 

Pěšky z Velehradu přes Svatý Hostýn na Svatý Kopeček s poutníkem Janem 12. - 16. srpna

Tři důležité pěší poutě, které duchovně povede Mons. Jan Peňáz

 

Předseda Matice velehradské nás zve na pěší poutě, kterých se sám zúčastní

Vážení a milí, pěkně zdravím ze Křtin s přáním zdraví, ale i víry, naděje a lásky
přikládám stručný přehled větších pěších poutí na Velehrad 2016 a budu se brzy dodat podrobnosti o tom, kde se přihlásit, jaké je zápisné a jaká trasa a podobně. dovolím si přidat i jednu malou domů do Křtin

Svatý Hostýn - Velehrad sobota 2. 7. - pondělí 4. 7. (už podeváté)
Velehrad – Svatý Hostýn - Svatý Kopeček (6. moravská Compostela) pátek 12. 8. - úterý 16.8. - 110 km
Svatý Antonínek - Velehrad pondělí 4.7. - 30 km
Opava - Velehrad pondělí 4. až neděle 10.7. 2016 (po deváté) - 150 km
Netín - Velké Meziříčí (Vranov n/D - Znojmo) – Velehrad pondělí 22. - sobota 27.8. (XVI. pouť) - 150 km
Velehrad – Svatý Hostýn pondělí 26. 9. – 28.9. (poosmé) - 60 km
a pro informaci (i tato pout´ je otevřena všem - kontakt mám) Nitra - Velehrad 22.6. - 6.7.2016 - přes Trnavu, Šaštín a Svatý Antonínek - 240 km
Zvu také do Křtin
Na sv. Jakuba patrona poutníků, v pondělí 25.7.2015 - Ze Křtin do Křtin pěšky přes kostely Mor. krasu - 04:44 až 20:44
Mons. Jan Peňáz, 67905 Křtiny 72, 736 529 221, www.poutnik-jan.cz

 

Abychom nebloudili po cyrilo-metodějských poutních cestách mezi Svatým Kopečkem, Svatým Hostýnem, Velehradem a Svatým Antonínkem

 

Kdyby nastal konec světa, v Provodově prý přežijí

Jedna z teorií křesťanů na Moravě hlásá, že v těchto končinách jsou tři posvátná místa: jedno v Blatnici pod Svatým Antonínkem, druhé v Provodově, třetí na Svatém Hostýně. Pokud by prý byl konec světa, všichni by zemřeli, jen v trojúhelníku mezi těmito posvátnými místy by zůstalo lidí, co by se pod plachetku vešlo.
Pověst nazvaná O konci světa se váže taky k Provodovu, který se rozprostírá v Luhačovickém Zálesí, ve Vizovické vrchovině, mezi Vizovicemi, Luhačovicemi a Zlínem. Na jihu sousedí s osadou Pradlisko. Obec čítá sice jen necelých osm set obyvatel, o její anonymitě však nemůže být řeč.
Každou neděli po 5. srpnu se tam koná tradiční pouť ke kostelu Panny Marie Sněžné, který se nachází na poutním místě zvaném Malenisko. Na této pouti se sjede každoročně asi tisícovka lidí. Poblíž je pramen a od kostela vede křížová cesta na vrchol hřebene zvaného Brda.
Zlínský deník, 8.4.2016

 

Projekt otevřené brány 2016 na stránkách Zlínského kraje

 

Vzpomínka na Ing. Františka Odehnala, autora knih o poutních místech

Ve čtvrtek 28. ledna 2016 jsme se rozloučili s Ing. Františkem Odehnalem (*29.10.1928, † 19.1.2016), který zemřel v Brně ve věku 87 let. Rozloučení proběhlo v Duchovním centru P. Martina Středy a Blahoslavené Marie Restituty v Brně na Lesné. Tělo bylo uloženo do rodinného hrobu na hřbitově v Soběšicích.
I když byl původní profesí stavební inženýr, tak jsme ho znali především jako autora poutnicko - turistického průvodce Poutní místa na Moravě a ve Slezsku, který vyšel už ve třech vydáních. Spisovatelské činnosti se věnoval v důchodovém věku a bylo to možné díky pochopení tolerantní manželky. S vydáváním knih mu pomáhali blízcí přátelé.
První vydání průvodce, které mělo 153 stran, se objevilo na pultech v roce 1995, třetí vydání mělo již 466 stran a vyšlo v roce 2008. Při sestavování a doplňování průvodce byl velice pečlivý. Všechna poutní místa objížděl, porovnával historické prameny a korespondoval s duchovními správci. Všechna vydání jsou opatřena vypovídajícími fotografiemi, mapami a obsahují mnoho dalších praktických informací.
Pokud se týká obsahu toho, co má průvodce obsahovat, tak se inspiroval u obdobných průvodců vydávaných v Německu. Jeho knihy určitě přispěly i k obnově poutí na několika poutních místech a k posílení poutních tradic. Čtvrté připravované vydání již nestihl dokončit.
V roce 1999 napsal na vyžádání olomouckého arcibiskupa výpravnou publikaci Olomoucká arcidiecéze na prahu třetího tisíciletí.
Pro brněnské biskupství napsal útlou publikaci O svatomartinském víně, kde se zamýšlí nad životem světce a nad obnovenou vinařskou tradicí.
Poslední jeho prací byl soupis a mapa nově vzniklých kaplí na Moravě po roce 1989.
Ivo Buráň

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokračování