OBSAH

Zástupci výboru MSH u olomouckého arcibiskupa
Editorial
Soutěž pro děti
Pomozte v pátrání
Nejen rok 1912, ale také rok 1982
Zemřela nám sestra kostelnice
Po stopách historie Svatého Hostýna a Matice svatohostýnské
Duchovní slovo
Jak došlo k odsvěcení Svatého Hostýna
Stručně z jednání výboru MSH
Otevření poutního domu č. 1
Pouť členů Matice svatohostýnské
Z vašich dopisů
  Setkání holešovských členů msh a ctitelů Panny Marie
  Ozvěny z letošní muklovské pouti
  O blescích Panny Marie
Oprava mozaiky Panny Marie
Orelská pouť
Kronika
Desátá jubilejní muklovská pouť na Svatém Hostýně
Bude vás zajímat
Před 150 lety se narodil biskup Karel Wisnar

ZÁSTUPCI VÝBORU MSH U OLOMOUCKÉHO ARCIBISKUPA

V arcibiskupské rezidenci v Olomouci se 22. srpna uskutečnilo pracovní setkání členů výboru Matice svatohostýnské (MSH) s arcibiskupem Janem Graubnerem.
Při úvodním představení nového výboru bylo naznačeno, za co ponesou jednotliví členové ve svých funkcích odpovědnost a otci arcibiskupovi byl předán dlouhodobý plán hlavních úkolů, které hodlá výbor MSH na Svatém Hostýně řešit. Následně byla podána informace o současné finanční situaci MSH a dluzích a půjčkách v souvislosti s rekonstrukcí poutního domu č. 1.
Arcibiskup Graubner doporučil, aby se výbor zabýval možnostmi vybudování malého venkovního zařízení využitelného rodinami s dětmi ubytovanými na Svatém Hostýně (prolézačky, houpačky, lavičky z masívního dřeva). Dokonce bylo navrženo pořídit pro zimní období malý přenosný lyžařský vlek pro děti a zajistit jeho provoz na louce za venkovním podiem. Otec arcibiskup rovněž doporučuje, aby se více udělalo pro děti v rámci tzv. dětských poutí.
Výbor Matice svatohostýnské hodlá v nejbližším období navázat užší spolupráci s členskou základnou a někteří jeho členové vyjedou na besedy do farností nebo do děkanátů.
Bylo projednáno také další zaměření Listů svato-hostýnských. Účastníci se shodli na tom, že časopis má slušnou úroveň a zároveň hledali pro něj další náplň po ukončení seriálu o historii poutního místa. Hlavní zaměření článků zůstane zaměřeno na Hostýn, ale doporučuje se připomenout i další poutní místa, kapličky a další polozapomenuté sakrální objekty v olomoucké arcidiecézi a zvláště ty, které jsou spojené s mariánskou úctou. V Listech svatohostýnských by se mohly objevit i rozhovory s významnými osobnostmi, které Svatý Hostýn navštívily. Doporučuje se vyhlásit soutěž pro děti v kreslení námětů spojených se Svatým Hostýnem. Otec arcibiskup se rovněž zajímal o stav a výhled restauračních zařízení na našem poutním místě.
Posledním bodem jednání bylo podzimní setkání křesťanských podnikatelů, které se má uskutečnit některý pátek v listopadu 2002 na Svatém Hostýně. Olomoucký arcibiskup přislíbil zajistit na tuto pouť významnou osobnost a navrhne vhodný termín. Další organizační přípravu pak zajistí výbor MSH.
Ivo Buráň

EDITORIAL

Milí poutníci svatohostýnští!
V dnešním čísle Listů svatohostýnských věnujeme třetinu obsahu historii našeho poutního místa. Jsem vděčný P. Juroškovi za velmi zajímavý příspěvek o odsvěcení hostýnského kostela, který jistě každého zaujme.
Po návštěvě u pana arcibiskupa se rozhodli členové výboru Matice svatohostýnské připravit malou soutěž pro děti, která bude celoroční, a zároveň chtějí "zmapovat pole" tam, kde se nacházejí sochy nebo obrázky Panny Marie Svatohostýnské. Věřím, že výzva k pátrání nezapadne.
I když je konec září, již nyní připravujeme vánoční číslo Listů svatohostýnských, ve kterém bude jako obvykle nástěnný kalendář na rok 2003 s programem poutí na Svatém Hostýně.
Na Vaše dopisy se těší a o Vaše modlitby prosí
Josef Pala, šéfredaktor

SOUTĚŽ PRO DĚTI

Opět začal nový školní rok a s ním i nové úkoly. I my jsme pro vás, milé děti - malé i velké, připravili pro tento školní rok zajímavou výtvarnou soutěž. V každém čísle Listů svatohostýnských najdete zadání úkolu. A tady je už první.
Nakresli, co se ti nejvíce líbí na Svatém Hostýně!
K malování můžete použít pastelky, vodové barvy, tužky, fixy...
Na hotový obrázek nezapomeňte napsat do pravého dolního rohu své jméno, příjmení, věk a přesnou adresu. Obrázky zasílejte do 20. listopadu na adresu:
Matice svatohostýnská, Svatý Hostýn 115
76861 Bystřice pod Hostýnem.
Těšíme se na vaše výtvarné práce. Ty nejkrásnější budou zdobit obnovený poutní dům č. 1. Vítěz obdrží poukázku pro sebe a rodiče na bezplatné ubytování na Svatém Hostýně v době víkendu.
Marie Loučková

POMOZTE V PÁTRÁNÍ

Redakce Listů svatohostýnských chce udělat průzkum ve farnostech, kde jsou umístěny a veřejně vystaveny obrázky a sochy připomínající Pannu Marii Svatohostýnskou. Žádáme naše čtenáře, aby nám zaslali stručné informace o vzniku těchto symbolů, kde jsou umístěny, zda je o ně pečováno. Pokud možno připojte i jejich současnou fotografii.
Ivo Buráň

NEJEN ROK 1912, ALE TAKÉ ROK 1982

Na Svatém Hostýně si letos připomínáme 90. výročí korunovace sousoší Matky Boží a jejího Syna korunkami posvěcenými Svatým otcem Piem X. Pro naše poutní místo je však také významné jiné výročí.
V březnu 1982 byli biskupové tehdejšího Československa na návštěvě "ad limina" u papeže Jana Pavla II., aby mu podali zprávu o stavu svých diecézí. Z českých zemí to byli (na snímku zleva) biskup Josef Vrana z Olomouce, pražský arcibiskup kardinál František Tomášek, ze Slovenska biskupové Jozef Feranec z Banské Bystrice, Július Gábriš z Trnavy a Ján Pásztor z Nitry. Biskupské stolce v dalších diecézích byly v té době neobsazené. Apoštolský administrátor olomoucké arcidiecéze Josef Vrana požádal při té příležitosti Svatého otce, aby ozdobil poutní kostel Panny Marie Nanebevzaté na Svatém Hostýně titulem "menší baziliky" (basilica minor). Ostatní přítomní biskupové tento návrh podpořili.
Dne 17. července 1982 odeslal biskup Vrana písemnou žádost Posvátné kongregaci pro svátosti a bohoslužbu do Vatikánu a 9. srpna téhož roku byl zveřejněn apoštolský list (breve) Jana Pavla II., kterým se této žádosti vyhovuje. Breve nese otisk rybářského prstenu papeže a podpis vatikánského státního sekretáře kardinála Agostina Casaroliho.
Z latinského textu apoštolského listu citujeme v češtině jeho závěrečnou část: Protože je Maria vznešeným chrámem svého Syna, je také záštitou, ochranou a pomocí svým synům, kteří ji ctí. Když nás tedy ctihodný bratr Josef Vrana, olomoucký apoštolský administrátor, jménem svým i svého kněžstva a věřících požádal, aby svatyně Nanebevzaté Panny Marie na Svatém Hostýně v jeho diecézi byla poctěn názvem Menší baziliky, považovali jsme za dobré vyhovět podané žádosti z ohledu na vznešenost stavby téhož kostela a na ostatky svatých, jež se tam ve svrchované úctě uchovávají, a zvláště pro vynikající zbožnost ke Kristu a jeho nejblahoslavenější Matce, kterou je synovsky nesen lid celé Moravy.
V olomoucké arcidiecézi jsou titulem "basilica minor" poctěny tři významné poutní chrámy, pozoruhodné svými dějinami, výstavností a především "promodlené" generacemi poutníků. Jsou to Velehrad (titul dán v roce 1927), Svatý Hostýn (od roku 1982) a Svatý Kopeček u Olomouce (od roku 1995).
V "menších bazilikách", tedy i ve svatohostýnské, je možno získat plnomocné odpustky o slavnosti sv. apoštolů Petra a Pavla, v den patrocinia chrámu (světce, jehož památce je chrám zasvěcen), v den Porciunkule (2. srpna) a v den, který stanoví rektor baziliky (zpravidla, kdy byl chrám povýšen na baziliku). Slavnostní bohoslužby se mají konat ve jmenovaných chrámech 22. února na svátek Stolce svatého apoštola Petra, 29. června o slavnosti sv. Petra a Pavla a v den volby nebo intronizace Svatého otce. Doporučuje se, aby v tyto dny byla jedna mše svatá sloužena v latině se zpěvem gregoriánského chorálu. Na viditelném místě, vně nebo uvnitř baziliky, má být umístěn znak Apoštolského stolce - zkřížené klíče - symbol zvláštního spojení s nástupci sv. Petra (měl by být i na razítku duchovní správy). Rektor baziliky může nosit na své rochetě černou, červeně lemovanou mozetu.
Vnější projevy však musí trvale provázet horlivé hlásání Božího slova, pastorační obnovy, duchovní konference a stálá služba příchozím poutníkům a kajícníkům. Svatý Hostýn - jedno z nejnavštěvovaněj-ších míst naší vlasti, plní tyto požadavky příkladně. Je středem liturgické a pastorační obnovy.
Bohuslav Smejkal, emeritní knihovník Olomouckého arcibiskupství

ZEMŘELA NÁM SESTRA KOSTELNICE

Zcela neočekávaně zemřela 6. srpna na Svatém Hostýně ve věku nedožitých 76 let řeholní sestra Gertruda Řeháková, která působila na našem poutním místě jako kostelnice téměř 40 let (od roku 1963).
Pocházela z Nového Hrozenkova, kde se narodila 7. října 1926. Řeholní sliby v kongregaci sester Svatého Kříže složila v Kroměříži 15. března 1950. Pohřbena byla 9. srpna na hřbitově v Choryni.
Po úmrtí sestry Gertrudy převzala službu kostelnice v bazilice na Svatém Hostýně sestra Ancilla Vieriková, která působí na našem poutním místě již od roku 1971. V kostelnické službě ji bude pomáhat sestra Samuela Kováčíková, která přišla na Svatý Hostýn z Olomouce. Obě sestry patří do kongregace sester Svatého Kříže.
(jpa)

PO STOPÁCH HISTORIE SVATÉHO HOSTÝNA A MATICE SVATOHOSTÝNSKÉ, 24. pokračování

OSUDY ZPUSTOŠENÉHO CHRÁMU
Zdá se, že procesí na Hostýn byly zakázány už v roce 1781, poněvadž v dosud velmi pečlivých záznamech v knize celebrantů se počty procesí začínají vynechávat a později se už vůbec neuvádějí. Oficiální zákaz poutí oběžníkem z roku 1784 byl neúprosný a jeho porušení bylo trestáno pokutou. V roce 1785 moravsko-slezské gubernium přikazuje arcibiskupské konzistoři, aby hostýnské kněze postupně přidělila na pomoc přilehlým farám, "kde budou užitečnější a poutníci z celého okolí tak budou vyléčeni z předsudků, že Pannu Marii musí uctívat pouze na Hostýně". Doporučují ale všechno provádět rozvážně a opatrně, aby to lid ani nezpozoroval. Olomoucký arcibiskup se listem z 19. listopadu 1786 přimlouvá za ponechání kněží na Hostýně s upozorněním na nesouhlas s odvoláním kněží patronky nadace hraběnky Amálie Monte l´Abbate (dcera zakladatele fundace Františka Antonína Rottala). Vládní nařízení bylo neoblomné a poslední ze čtyř hostýnských kněží, P. Klučka, byl po odsvěcení poslán do blízkého Loukova.
Milostný obraz po potupném převozu do skladiště bystřického zámku byl na podnět holešovského děkana a bystřického faráře přenesen ze svého úkrytu do bystřického kostela, nejprve byl umístěn na vedlejším oltáři, později na hlavním - jeho kopie se tam nachází dodnes.
Následujícího roku byl zrušený hostýnský chrám se všemi příslušnými budovami a nářadím prodán zeti zakladatele kostela hraběti Monte l´Abbate za odhadnutou cenu 279 zlatých 6 kr.šajnů. Zástupci hraběte, ředitel bystřického panství J. A. Rybka a jeho nástupce Roček, se postarali o zpustošení opuštěného chrámu. Dali příkaz, aby chrámové věže a střešní krytina byly sneseny, dřevěným krovem a krytinou pokryta ovčárna a jiný použitelný materiál byl vylámán a odvezen.
Majitel bystřického panství byl prý zaneprázdněn jinými starostmi a na svém panství se téměř nezdržoval. Proto hostýnský kostel neměl nikoho, kdo by se jej po odsvěcení ujal a zabránil zkáze. Bystřický občan Sova svaluje veškerou vinu na Rybku, poněvadž z jeho rozkazu lidé bourali nejen kostel, ale i všechny příbytky, které hrabě Rottal nechal na kopci postavit. Sova také poukazuje na jiné kostely, které byly zahrnuty rovněž mezi tzv. nepotřebné (např. kostel sv. Anny v Holešově) a přesto unikly likvidaci.
Bohoslužebné předměty z hostýnského chrámu byly rozdány do sousedních kostelů, oltáře, chór a kazatelna byly postupně rozbořeny, sochy rozbity, okna vymlácena, dveře i se zárubněmi vypáčené a dlažba vytrhána. Co se dalo vybourat, bylo odvezeno, aby se kostel co nejdříve proměnil v rozvaliny a Vítězná ochránkyně Moravy ze srdcí lidí vymizela. Mohutná klenba chrámu však na pevných základech odolala nejen lidské zlobě a nenávisti, ale také horským vichrům a bouřím.
Dnes nevíme, co všechno bylo ze zrušeného kostela odvezeno, protože nebyl zpracován současný stav inventáře; poslední soupis se prováděl v roce 1755. Na žádost hraběnky Amálie Monte l´Abbate, aby se bohoslužebné předměty rozdělily do kostelů v bystřickém panství, odepsala arcibiskupská konzistoř, že všechno bylo odevzdáno k rozdělení Vysoké zemské vládě. Pouze z ústního podání se dovídáme o osudech některých předmětů. Bílavskému kostelu byly darovány varhany, zvon, malý zvonek a zpovědnice. Do Blazic byl předán oltář, zpovědnice a nářadí ze sakristie a na Rusavu další zpovědnice.
Hostýnský chrám byl odsouzen k úplné záhubě a měl především upadnout v zapomenutí. Vydrancován, poničen a potupen byl vydán napospas drsným horským podmínkám. Očitý svědek popisuje situaci v roce 1812 takto: Na klenutí roste tráva, křoviny a stromy. Ale vnitřní bílá omítka je zachována, ještě stojí kazatelna, zděný stůl hlavního oltáře, jen boční jsou už rozbořeny. Ale po 21 letech, v roce 1833, s pláčem popisuje stav sutin: Na klenbě ani kousek malty, okna a dveře vytrhány, sakristie rozbořeny, zdi začazené od kouřů jako v kovárně.
I přesto mnozí poutníci putovali na toto zbořeniště, kde místo původního hlavního oltáře byl velký kámen a vedle něho rostla břízka. Tam si pověsili malý obrázek, na rumiště postavili křížky a v těchto rozvalinách se vroucně modlili. Dosvědčuje to i slavný topograf Wolný, který viděl v této zbožnosti pradávnou tradici Moravanů, pohlížejících k Hostýnu i v době jeho největšího úpadku jako ke svému duševnímu středisku.
Ještě horší osud zastihl všechny stavby kolem kostela - kněžské obydlí, školu, kapli i poustevnu. Až na několik zděných pilířů zmizely z povrchu úplně. Tak vypadal Hostýn v době svého největšího ponížení.
Když se v roce 1832 v naší zemi rozšířil mor a cholera, v zoufalství se lidé začali obracet o pomoc k Bohu a k Panně Marii. Přes všechny zákazy putoval jeden zástup prosebníků za druhým. V myslích i srdcích ctitelů svatohostýnských pomalu ale jistě klíčila myšlenka na znovuobnovení chrámu.
Ačkoliv josefínský zákaz poutí zrušen nebyl, projevovaly úřady určitou toleranci, která dávala putujícím naději a povzbuzovala je ke konkrétním činům. První rozhodující krok učinili obyvatelé obce Dubany. Dne 17. ledna 1809 poslali prosbu slavnému guberniu moravskému o povolení opravit kostel a Vodní kapli. Vláda sice povolení nedala, ale v roce 1812 nechala pramen vody nad kaplí obezdít a upravit. V roce 1816 pak bylo povoleno bystřickému měšťanu Karlu Janotovi opravit Vodní kapli i studánku s podmínkami, že kapli nesmí zvětšovat, kaple musí zůstat otevřená a bez oltáře. Mezitím neúnavný a obětavý bystřický farář Bernard Reger se nevzdával přes všechny nesnáze svého předsevzetí obnovit hostýnský chrám a v roce 1828 založil sbírku na opravy. Jeho námaha byla korunována úspěchem. Neustával v prosbách a žádostech u majitele bystřického panství barona Laudona, u krajského úřadu, u moravského gubernia, u arciknížete Maximiliána a nakonec i u samotného císaře Ferdinanda. Svou žádost zdůvodňoval i ohrožováním životů mnohých poutníků, kteří nedbají nebezpečí a hojně putují do zřícenin zpustošeného chrámu. Nežádal žádné finanční podpory od státu, protože lid si rád svými dobrovolnými příspěvky a svou prací výdaje na opravy uhradí a svatyni tak uvede do původního stavu. Jeho žádost podpořil i Řehoř Wolný, rajhradský benediktin, a holešovský děkan baron Ehrenburg. Řehoř Wolný v roce 1833 připutoval na Hostýn a ve svém Místopisu moravském poukázal na velebnost tohoto posvátného místa a nutnost jeho záchrany. Baron Ehrenburg zase osobně zajel do Vídně k c. k. dvornímu faráři Františku Feigerlovi, rodáku z Náměště a pozdějšímu biskupu ve Svatém Hyppolitu, kde mu přednesl stejnou prosbu o záchranu Hostýna, který ji potom tlumočil Jeho Veličenstvu, což na císaře zapůsobilo natolik, že byl přesvědčen o tomto vznešeném úkolu a sám daroval na opravy hostýnského chrámu 300 zlatých, čímž přispěl k tomu, že Moravsko-slezské gubernium po čtyřech letech nakonec vyhovělo žádostem faráře Regera a 31. října 1840 dalo povolení k obnově kostela. Úřední přípis zněl: Zřízení historického a zároveň pobožnosti věnovaného pomníku je žádoucím. Dne 22. května 1841 pak následovala výzva olomouckého arcibiskupa Maxmiliána Sommerau-Beckha kněžím a lidu, že Hostýn si zaslouží stát se důstojným a službě Božím zasvěceným pomníkem, proto i každý sebemenší dárek se vděčně přijme a svědomitě na opravu kostela vynaloží. Dokud nebylo vydáno povolení od vlády, dary sice přicházely, ale do konce roku 1840 bylo nasbíráno "pouze" 1400 zlatých vídeňské měny. Až příklad císaře Ferdinanda Dobrotivého uvedl tuto akci opravdu do pohybu. Jeho čin následovala i císařovna matka, arcikníže d´Este, baron Olivier Laudon, rajhradský opat Viktor Šlosar a mnoho dalších.
Takže se konečně při 600. výročí porážky Tatarů pod Hostýnem mohlo začít s obnovou zničeného chrámu.
Olga Kozlová

DUCHOVNÍ SLOVO

Čemu se podobá Boží království?
Boží království se podobá malému zrnku, ze kterého vyroste strom. Podobá se kvasu, který prokvasí celé těsto, pokladu v poli, či vzácné perle, za kterou dá člověk celý majetek, jen aby ji získal.
Tak mluví Pán Ježíš k posluchačům, kteří měli za to, že Boží království bude spočívat v mesiánské nadvládě vyvoleného národa nad celým světem. Žijeme v jiné, ale podobné době. Masa lidí touhu po nebeském království již dávno zaměnila za touhu po ráji na zemi.Odvrhli evangelium i Krista - ničí a odstraňují i jeho sochy a kříže a ženou se za lžiproroky, kteří jim prý ukazují pravou cestu ke štěstí: rovnost, volnost, peníze, blahobyt. Tak namísto evangelia hýbou světem izmy falešných proroků - Vůdců a Svůdců: humanizmus, socializmus i nacizmus, konzumizmus i erotizmus. Bolestnou novinkou je světový terorizmus. Na konci však není ráj na zemi, ale miliony mrtvých ve válkách a koncentrácích i miliony usmrcených nebo zmrzačených a opuštěných dětí. Se svými mrtvými jsou tu i vypálená města a mrakodrapy. Tak se opět po ovoci pozná strom.
Co tedy soudíte o Božím království vy, v čem spočívá? Kdo nás dovede do Božího království dnes, když i v Boží církvi rozsel nepřítel tolik hrozného koukolu?
Dobrý Bůh jistě počítal i s touto situací a posílá nám své Znamení, Ženu oděnou sluncem. (Zjev 12,1)
Matka Boží, Panna Maria podstatně ovlivňuje Církev svého Syna. Zásadní poučení dává v Lurdech: mnoho nehovoří, třikrát opakuje slovo POKÁNÍ a setrvává s Bernadettou v modlitbě svatého růžence: je třeba rozloučit se s hříchem a vzít do rukou růženec. Ve Fatimě již hovoří a varuje: nezmění-li lidstvo svou morálku, povede to k hrozným válkám a pronásledování Církve. Člověk má svobodnou vůli a tedy i zodpovědnost: bude sklízet, co zasel. Zaviněné zlo lze však odvrátit pokáním a modlitbou: Dávám vám růženec jako poslední prostředek a zbraň, jíž lze zabránit i válkám a zachránit mnoho duší před zavržením. Tak znějí výzvy Panny Marie od Fatimy až po Medžugorje. Tak jako evangelium i Matka Boží nás vede k vnitřnímu růstu, k hledání a nalézání. Univerzálním, zásadním prostředkem k tomu je modlitba svatého růžence.Vznikal postupně již v dávnověku Církve jako zbožná náhrada za sto padesát žalmů. Malé zrnečko vzrostlo, kvas růžence prokvasil každodenní život celé Církve Kristovy. Ano, dnes se podobá Boží království také perlám růžence, který zjednává pokoj na zemi a věčný život v Božím království. - Nyní je tedy čas příhodný, abychom hledali a našli co bude všem ku pokoji a ke spáse.
P. Jan Chromeček, SJ

JAK DOŠLO K ODSVĚCENÍ SVATÉHO HOSTÝNA

Ad Listy svatohostýnské č. 2/2002
Kdo z nás by aspoň jednou za rok nejel na pout' na Svatý Hostýn. Až přijedete do vesnice Čechy a hned za ní do Domaželic směrem k Dřevohosticím při pohledu směrem k Hostýnu uvidíte v poli dvě velké lípy. Tam se to stalo. Pod lípami stojí socha Panny Marie Svatohostýnské z umělého kamene.
Místa, kde se stalo v přírodě něco zvláštního, označovali naši zbožní předkové křížem, obrázkem, sochou. Mohla to být nečekaná smrt, zjevení, nebo záchrana křesťanů.
Co se stalo na tak zvaném Žeraví, jak se ten pozemek dodnes nazývá?
Císař Josef II. (neblahé paměti) trval na tom, že Svatý Hostýn musí být odsvěcen a poutě tam musí skončit.
Nepřátelé církve ve všech dobách mají snahu zásahy proti církvi provádět tak, aby se zdálo, že vycházejí z nařízení církve samé. K odsvěcení Svatého Hostýna byl vybrán P. Josef Lhiver, farář v Domaželicích a zároveň vicerektor takzvaného generálního semináře v Olomouci.
Tento kněz jel 14. února 1787 na Svatý Hostýn, kde odsloužil mši svatou. Po ní si nechal podat pantok (těžkou sekeru), kterým urazil roh oltáře. Tak byl kostel odsvěcen, uzavřen a již se tam více než 50 let mše svatá nesloužila. Byly to smutné doby v historii Svatého Hostýna. Když se jmenovaný P. Josef Lhiver vracel z Hostýna domů (cesta tehdy vedla jinde než dnes), na místě, kde ted' stojí socha, se koně zastavili, projevovali strach, začali couvat, pak se splašili a celí zpěnění doběhli na faru v Domaželicích.
P. Josef Lhiver, celý roztřesený, se ptal svého kočího Tomáše Navrátila:
"Tomáši, viděl jsi něco?"
Tomáš mu odpověděl: "Neviděl jsem nic."
Na to mu řekl Lhiver: "To je dobře, že jsi nic neviděl, ale mne to hrozně mrzí, co jsem udělal."
Podle tradice farníků se zjevila Panna Maria a hrozila knězi rukou.
Hned po té příhodě nechal P. Josef Lhiver zhotovit pevný podstavec a na něj upevnil plech s obrázkem Panny Marie Svatohostýnské. Když obraz během času zchátral, byl nahrazen plastikou domaželického fojta Františka Petra a později jeho syna Františka. Na tom obrázku už nebyla Panna Maria Hostýnská, ale Panna Maria Pomocnice. Ke konci předminulého století se děvčata složila na nový obraz, který v roce 1895 posvětil o domaželických hodech v neděli po svátku sv. Jakuba rektor ze Svatého Hostýna P. Jan Cibulka.
Odsvětitel hostýnského kostela, P. Josef Lhiver, zemřel 4. července 1797 a je pohřben u kostela v Domaželicích. Nevíme, kde je jeho hrob, protože hřbitov byl proměněn v park.
V roce 1946 byla zhotovena nová socha Panny Marie Svatohostýnské, která byla za velké účasti věřících posvěcena 9. května 1946.
Proč jsem vám sdělil těchto několik jistě zajímavých informací? Protože letos uplynulo 215 let od odsvěcení nejznámějšího mariánského poutního místa na Moravě. Panna Maria je však dále uctívána jako královna Moravy. Pozdravme ji slovy básníka P. Dr. Čeňka Tomíška:
Kdo tebe, Madono má, nikdy neměl rád,
ten věru neví, co je svaté lásky cit.
Jej v duši děsí prázdnota a mrazí chlad
A v hrudi kámen místo srdce slyší bít.
Připravil P. Cyril Juroška, SDB, farář v Domaželicích

P. Cyril Juroška (1921) je duchovním správcem v Domaželicích a v Beňově (rodiště olomouckého arcibiskupa ThDr. Antonína Cyrila Stojana) od roku 1973. V letošním roce, v neděli 28. července, při sjezdu domaželických rodáků, obnovili místní občané tradici a tři sta z nich v průvodu s P. Cyrilem Juroškou navštívili památné místo u Domaželic.
(jpa)

STRUČNĚ Z JEDNÁNÍ VÝBORU MSH

28. června
- prohlídka poutního areálu
- Ovčárna - opravy
- vyhlášení výběrového řízení na pronájmy restaurací
- hospodaření MSH za měsíc květen 2002
- záchranný integrovaný systém - instalace antény se spoluúčastí opravy rozhledny
- oprava závory (ovládání)
- kanalizace
2. srpna
- příprava schůze důvěrníků
- informace o stavu nájemních smluv
- hospodaření MSH za měsíc červen 2002
- schválení poplatků za ubytování v poutním domě č. 1
30. srpna
- podrobný rozbor hospodaření za první pololetí roku 2002
- vypracování harmonogramu splácení půjček 
- zpráva o Listech svatohostýnských
- obsah a náplň schůze důvěrníků
- příprava kolaudace a požehnání poutního domu č. 1
- výjezdní zasedání do farností s největším počtem členů MSH
Antonín Mužný, jednatel MSH

OTEVŘENÍ POUTNÍHO DOMU Č. 1

Na Svatém Hostýně byl 3. září úspěšně zkolaudován rekonstruovaný poutní dům č. 1, v neděli 8. září při pouti členů Matice svatohostýnské jej slavnostně požehnal a uvedl do provozu světící biskup olomoucký Josef Hrdlička.
Ještě před necelým rokem jsme váhali, zda se do tak náročné, leč velmi potřebné akce, máme vůbec pustit. Tehdejší stav finančních prostředků stačil zhruba na 1/8 předpokládaného rozpočtu. Tenkrát se zrodila velmi dobrá myšlenka získání potřebných prostředků formou půjček - akce "sami sobě", o které jste byli informováni v posledních dvou číslech Listů svatohostýnských. Během krátké doby šesti měsíců jsme tímto způsobem získali částku čtyři miliony korun. Vzrostly také dary - za první pololetí letošního roku bylo vybráno 1 480 000 Kč.
Celou opravu prováděla firma RAPOS z Holešova, která zvítězila ve výběrovém řízení. Skutečné práce začaly 25. března a trvaly do 15. srpna včetně fasády, se kterou se původně počítalo, že se bude dělat až v příštím roce. Z celkového rozpočtu 9,5 milionu korun máme zaplaceno 7,5 mil., zbývající dva miliony nám posečká
RAPOS s placením do poloviny příštího roku. Kromě toho jsme zaplatili necelých 500 000 Kč na vnitřním vybavení. Veškerý nábytek nám zhotovil pan Mikala z Míškovic za velmi příznivou cenu asi 250 000 Kč. Sponzorským darem jsme obdrželi koupelnové doplňky od firem Kovo Topič z Kojetína a Ellux Glück z Vizovic.
Uvědomujeme si, že bez vaší pomoci a požehnání Matky Boží by tato akce určitě neměla tak hladký průběh. V momentě, kdy už se zdálo, že první vlna darů a půjček začíná slábnout, vyšlo další číslo Listů svatohostýnských, ve kterém jsme vás znovu vyzvali k pomoci. A reakce byla okamžitá. Znovu jsme se "odrazili ode dna" a mohli jsme splnit všechny svoje závazky. Je pravda, že největším zdrojem krytí jsou půjčky, které jsou pro nás stále dluhem, a budeme je vracet postupně, ale podstatné je, že jsme schopni zaplatit dodavatele tak, jak jsme si smluvně dohodli.
A proto vám všem, kteří jste celou akci podpořili jakoukoliv formou pomoci - ať už půjčkou nebo darem v jakékoliv výši, jednotlivcům, firmám, farnostem, vyslovujeme upřímné Pán Bůh zaplať. Podle dosavadních zkušeností odhadujeme, že akci půjček "sami sobě" ukončíme k 31. říjnu letošního roku. S vracením počítáme od roku 2004, samozřejmě kromě těch, kdo budou potřebovat vrátit peníze dříve.
Jak to v poutním domě č.1 vypadá?
V přízemí za hlavními dveřmi je společenský sál, kancelář, moderní plynová kotelna, WC pro invalidy. Pravé venkovní dveře vás dovedou do prodejny devocionálií, kde si můžete zakoupit různé upomínkové předměty, růžence, náboženskou literaturu. Vedle prodejny je ještě stánek s občerstvením se samostatným vstupem z boku budovy. Nalevo od hlavního vstupu se nachází klauzura pro řádové sestry, které pečují o chod kostela. V současné době zde máme tři sestry z kongregace Svatého Kříže, které mají v přízemí samostatné garsonky a společnou kuchyni a obývací místnost.
Ve druhém podlaží, do kterého se dostaneme esteticky působícím schodištěm, se nachází 15 pokojů se 44 lůžky. Dva pokoje tvoří jednu buňku, která má samostatné sociální zařízení. Jedna z nich - pro 2 x 5 lůžek má i svou kuchyňku. Pro ostatní pokoje je společná kuchyňka u schodiště. Všech 15 pokojů je sladěno do tří barev - modré, zelené a hnědé. Počet postelí v jednotlivých pokojích je od dvou do pěti.
Celý dům byl koncipován především pro rodiny s dětmi. Z tohoto důvodu jsme stanovili i zaváděcí ceny ubytování. Děti do 6 let mají ubytování zdarma, od 6 do 15 let platí 50 Kč za noc, a dospělí, pokud jsou ubytováni jen na jednu noc, platí 200 Kč, při dvou a více nocích platí 150 Kč za osobu a noc. Myslíme si, že vzhledem ke komfortu, který tento poutní dům poskytuje, jsou to ceny velmi nízké a hlavně dosažitelné i pro vícečlenné křesťanské rodiny, které by si jinak podobný pobyt nemohly dovolit.
 Nyní je naším úkolem postarat se o to, aby tento dům, když už byl tak nákladně opraven, sloužil svému účelu. Chceme, aby k nám jezdili poutníci načerpat nové síly, duchovní i fyzické. Svatý Hostýn je především oazou klidu ve chvátající době a nabízí ztišení a hledání třeba i nového směru v životě mnohých z nás. Navíc je zasazen do krásné lesnaté přírody a přímo vybízí k vycházkám do blízkého i širokého okolí - Rusava, Tesák, Chvalčov, Rajnochovice. Proto si myslíme, že nový poutní dům může sloužit jak rodinám na víkendy nebo i na delší rekreace, tak i třeba kolektivům, křesťanským společenstvím, pro duchovní cvičení, dokonce i školy v přírodě. Kromě ubytování samozřejmě zajistíme i stravu, plnou penzi nebo polopenzi podle přání.
Věříme, že všichni ubytovaní zde budou skutečně spokojeni a rádi se budou na Svatý Hostýn vracet.
Naděžda Nováková, vedoucí hospodářské správy MSH

POUŤ ČLENŮ MATICE SVATOHOSTÝNSKÉ

Krásné teplé slunečné počasí přivítalo v neděli 8. září všechny poutníky, kteří připutovali na Svatý Hostýn při příležitosti již tradiční pouti členů Matice svatohostýnské. Zaplněná bazilika přivítala otce biskupa Josefa Hrdličku, který byl hlavním celebrantem poutní mše svaté. V homilii zdůraznil zejména potřebnou vděčnost nás lidí za nevyčíslitelná obdarování, která nám naše nebeská Matka poskytuje svými přímluvami u svého Syna.
Přišli jsme jí blahopřát k jejím narozeninám, ale ona na naše dary nečeká, ale "pilně pracuje v nebeské kuchyni", obdobně jako když se sjedou děti blahopřát své pozemské mamince a ona pro ně chystá v kuchyni to, co má každé z nich nejraději, zdůraznil otec biskup Josef, který zároveň přítomné poutníky vyzval, aby se nebáli vpustit Marii do svých srdcí obdobně, jako to učinil sv. Josef na výzvu anděla.
Letošní pouť členů MSH byla zvlášť významná, neboť bezprostředně po bohoslužbě byl otevřen a požehnán otcem biskupem Hrdličkou zrekonstruovaný poutní dům č. 1 za přítomnosti členů výboru MSH, majitele dodavatelské firmy RAPOS Holešov Ing. Ševčíka a důvěrníků MSH. Následovalo setkání výboru MSH s jejími důvěrníky, kteří letos přijeli na toto setkání v hojném počtu, během něhož byli důvěrníci seznámeni s událostmi od valné hromady MSH, byli informováni o hospodaření MSH za první pololetí letošního roku, o stavu finančních prostředků a výši půjček na opravu poutního domu č. 1. Bylo odsouhlaseno, že setkání s důvěrníky se nadále bude konat jen jednou ročně, a to vždy při příležitosti pouti členů MSH (odpadá tedy jarní setkání před valnou hromadou), naopak výbor nabízí výjezdní setkání ve farnostech s větším počtem členů.
Václav Lednický

Z VAŠICH DOPISŮ

Setkání holešovských členů MSH a ctitelů Panny Marie

Členové Matice svatohostýnské zaplnili 3. srpna v Holešově sál "U sv. Martina". Po uvítání a vstupní modlitbě seznámila paní Loučková přítomné s činností a členstvím v Matici svatohostýnské, s významem poutního místa Svatý Hostýn, a to nejen pro věřící. Prof. Loučka hovořil o historii hostýnské hory, která sloužila od pradávna nejen jako náboženské středisko, ale zároveň i jako útočiště v dobách nepřátelských vpádů. Přítomní si připomněli svoje dětství a mládí, které prožívali s rodiči, když pěšky chodili i s panem farářem, s hudbou a s křížkem v procesí na Svatý Hostýn.
Nosnou myšlenkou setkání bylo navrácení se ke kořenům poutních tradic, které vedou k porozumění života s Kristem v této uspěchané době pro věřícího člověka zvlášť potřebné.
Paní Loučková jako členka výboru MSH informovala o stavebních pracích při opravě poutního domu č. 1 na Svatém Hostýně. Vzpomněla na velký ohlas holešovské farnosti při pomoci našemu poutnímu místu. Místo plánovaných 150 tisíc korun se v Holešově vybrala již neuvěřitelná částka 263 890 Kč.
Za vše a za všechny Pán Bůh zaplať!
Vojtěch Kopřiva, Holešov

Ozvěny z letošní muklovské pouti

Letošní muklovská pouť na Svatém Hostýně se zapsala do kroniky pořadatelů této tradiční akce ve znamení překrásného indiánského léta. Slunečními paprsky prozářená první sobota v září byla svědkem účasti bývalých politických vězňů za "rajchu" i za bolševického režimu...
Ve svatohostýnské bazilice nebylo téměř k hnutí a přitom mimo její interiér se nacházely další stovky muklovských poutníků z celé ČR i Slovenska. Přijeli též naši krajané z Rakouska, Polska a SRN, aby svou přítomností manifestovali věrnost Té, která "stále zůstává Matkou svého lidu", aby při mešní oběti vzdali úctu těm, kteří se těchto dnů nedožili, a aby vyznali, že ještě existuje nezanedbatelný počet muklů, vděčných své Madoně a jejímu Synu - Ježíši - za přežití někdejších dies irae ...
František Cigánek, Přerov

O blescích Panny Marie

Když jsem jako dítě jezdil na Svatý Hostýn a ptal se na původ poutního místa, byl jsem poučen, že zde Panna Maria zachránila Moravu sesláním blesků na tatarské vojsko.
Vzpomněl jsem si na tento příběh před několika lety, když jsem se v chrámu díval na sochu Bohorodičky a všiml si, že blesky na Tatary nesesílá Panna Maria, ale Ježíš, kterého drží ve svém náručí.
Tato pro většinu z vás samozřejmá informace byla pro mne důležitým mezníkem ve vývoji mé mariánské úcty. Nikdy bychom neměli podlehnout dojmu, že Panna Maria je nějaká bojovná žena, která vzala osud tohoto světa ještě více do svých rukou, a my bychom se k ní měli klanět jako k bohyni.
Položme si otázku, co pro náš duchovní život znamená Panna Maria. Je matkou, ke které děti jdou nejdříve, když spáchají něco špatného a mají strach z otce? Je matkou, která má pro své děti vždy omluvu a přimlouvá se za ně u přísného, ale spravedlivého otce? Je matkou, která zlo poráží svým "Staň se", odevzdáním se Bohu a skrytým utrpením ve svém srdci?
Anebo je ženou, ke které obdivně vzhlížíme, jak na nebi bojuje s drakem a potírá svou mocí zlo?
Je možné, že někteří věřící, kteří vedou řádný život, nedělají skoro žádné chyby a hříchy a odsuzují současný bezbožný svět, vyberou tu druhou ženu.
Ale co ti, co znají svou bídu? Věřící, kteří léta bojují s hříchem a svými slabostmi a mají pocit, že stále prohrávají. Věřící, kterým se nepovedlo manželství, výchova dětí, jsou nepříliš úspěšní ve svých zaměstnáních, jsou sužováni nemocemi a neví proč.
Není pro ně lepší maminka, za kterou mohou zajít, postěžovat si a poplakat, a přitom vědět, že si to mohou dovolit, protože je určitě nestihne za jejich slabost a hřích trest, neboť jejich matka nechce a neumí trestat? Ale pozor, nepleťme si tuto slabost a hřích se slabostí a hříchem, jehož původem je lenost a pokrytectví, tak časté jevy u nás katolíků!
Můj pohled je samozřejmě subjektivní, tudíž zjednodušený. Ale církvi nikdy neprospívá triumfalismus a sebeuspokojení. Berme si příklad u naší Matky a buďme takoví, jako byla v evangeliích ona.
Aleš Dufek, Zlín

OPRAVA MOZAIKY PANNY MARIE

Poutníci a návštěvníci Svatého Hostýna zajisté zaregistrovali nepříliš estetické lešení u vchodu do baziliky, které tam bude, žel, stát ještě v jarních měsících příštího roku. Zub času, který hlodá na všech nemovitostech, se projevil po loňském krupobití v červenci, kdy se na několika místech mozaiky objevily výtluky. Proto jsme na jaře letošního roku neprodleně začali připravovat opravu tohoto díla, jehož autorem byl přesně před 90 lety Viktor Foerster, pražský malíř a mozaikář, bratr známého hudebního skladatele.
Opravou mozaiky byli pověřeni: František Tesař, výtvarník a restaurátor, a akademický malíř Jaromír Hanzelka, který ale těžce onemocněl, takže zatím na opravě mozaiky pokračuje jen pan Tesař.To je také jeden z důvodů, proč se nám práce trochu opozdily oproti původně plánovanému harmonogramu. Druhým důvodem je to, že jsme velice obtížně sháněli chybějící části mozaiky, která je zhotovena ze sklosmaltu, který v naší republice nikdo nevyrábí. Proto jsme museli vyrazit do mozaikářských dílen do italské Raveny, kde jsme nakoupili 20 kg materiálu včetně tří druhů barevného zlata zataveného ve skle.
První etapa opravy začala v červenci a jejím úkolem je odstranění havarijního stavu tak, aby nemohlo dojít k dalšímu zhoršení stavu mozaiky.
Stručný popis jednotlivých operací je tento:
• sejmutí odfouklých částí mozaiky a následné vysekání podkladní malty u všech vypadlých částí
• injektážní zajištění okrajů mozaiky před dalším doplněním a podtmelení uvolněných částí a jejich přitlačení na původní místo
• provedení negativní kresby pro doplnění sejmuté části a zhotovení šablony pro zpětnou montáž
- osazení sejmuté části zpět a její propojení s nepoškozenou částí mozaiky
Samozřejmostí je, že restaurátorské práce jsou konzultovány s památkovým ústavem a z celého průběhu prací je pořizována fotodokumentace. První etapa je v současné době před dokončením.
Petr Janek, technický administrátor na Svatém Hostýně

ORELSKÁ POUŤ

Dvoudenní srpnové hemžení kolem svatohostýnské baziliky vyvrcholilo poselstvím duchovního rádce Orla arcibiskupa Karla Otčenáška při nedělní slavnostní bohoslužbě na venkovním podiu za přítomnosti téměř patnáctitisícového shromáždění orelských poutníků. Poselství tlumočené poutníkům zcela ojedinělým způsobem koncelebrujícím P. Pavlem Dokládalem připomíná hlavní zásadu činnosti Orla. Zde, u Panny Marie Svatohostýnské má si Orel vždy připomenout, že je a musí být tělovýchovnou organizací katolickou.
Hlavním celebrantem tradiční orelské pouti byl P. Petr Dujka z Polešovic. Při mši požehnal pamětní stuhy pro 76 přítomných historických spolkových praporů. Shromáždění pozdravili přítomní hosté - ministr životního prostředí L. Ambrozek a hejtman Jihomoravského kraje S. Juránek.
Božetěch Kostelka

KRONIKA

Červenec
1. - 5. 7. • Soustředění tanečního a pěveckého souboru Malá Rusava
2. 7. • Pouť ze Zahnašovic • poutníci z farnosti Březolupy s P. Janem Lisowským, farníci z Huštěnovic • pouť důchodců a rodin z Příboru
3. 7. • Jáhen Jiří Klos z Hlučína s poutníky z Ostravy - Zábřehu
5. 7. • Farnost Kokory s P. Jiřím Koníčkem
6. 7. • Pouť obce Jankovice • poutníci z Ostravy-Krásného Pole • P. Karel Hloudek s poutníky z Trnávky a Mošnova
7. 7. • Studenti Biskupského gymnázia v Bohosudově s P. Rudolfem Repkou • P. Petr Wnuk s poutníky z farnosti Újezdec • poutní zájezd z Polska
9. 7. • P. Jaroslav Horák s poutníky z Kyselovic
12. -13. 7. • P. Jan Krist s poutníky z farností Trnava a Všemina
13. 7. • Poutníci z Čeladné • P. František Petrik s poutníky z Uherského Hradiště • P. Slawomir Sulowski s farníky ze Staré Vsi u Přerova • poutníci ze Slavkova a Bílavska
13. - 14. 7. • 45 poutníků z farnosti Sedlec-Prčice u Benešova se u nás zastavilo v rámci své pouti po moravských poutních místech
14. 7. • Pouť ze Lhoty u Malenovic • poutníci z Těšetic, Drahanovic, Slatinice a Hněvotína
15. 7. • P. Damian Frysz s poutníky z Kozlovic
16. 7. • P. Jaroslav Polách s poutníky z Kunovic a Míkovic • P. Cyril Juroška s poutníky z Domaželic, Beňova a Podolí •
P. Janusz Kiczek s poutníky z Metylovic
19. 7. • Skupina dominikánů z Polska
20. 7. • Jáhen Radek Mezuláník a 45 poutníků z Újezdu u Brna • poutníci z Olomouce
s P. Bohumírem Vitáskem
21. - 27. 7. • Formační týden salesiánů z ČR
21. 7. Poutníci z Horního Štěpánova, Zdounek a okolí
23. 7. • Mši svatou v esperantu sloužil arcibiskup Karel Otčenášek pro účastníky 55. mezinárodního kongresu katolických esperantistů, který se konal v Kroměříži • poutníci z Halenkova
24. 7. • P. Josef Nuzík s poutníky z Nivnice a Kostelan u Uherského Hradiště
27. 7. • P. Petr Karas s poutníky z Dolních Bojanovic a Josefova (7 autobusů) • poutě ze Stříbrnice, Újezdu, Hoštějova, ze Starého Města, Příbora, z Hájova a Vacenovic • poutníci z Hanušovic a okolí
Srpen
2. 8. • Poutníci z Vidče a vzácná návštěva - P. José Francisco Nums Santos z Brazílie
8. 8. • P. František Kuběna s poutníky z Lidečka • poutníci ze Žďáru u Blanska
10. 8. • P. Cyril Vrbík s poutníky z Dubu nad Moravou • poutníci z Brankovic
12. 8. • P. Ryszard Wojciechowski s poutníky z Nedašova
14. 8. • Poutníci z Újezdu u Luhačovic a z Těšnova
17. 8. P. Vavřinec Černý s poutníky z Mysločovic a Lechotic • P. Dobeš a poutníky z Hustěnovic • poutníci z Lovčic a Ždánic
18. 8. • Hlavní pouť - mši svatou celebroval biskup Josef Hrdlička
22. 8. • P. Pavel Vichlenda s poutníky ze Zubří
23. 8. P. Josef Mazura s dětmi z Proseče u Skutče • poutníci z Kudlovic
24. 8. P. Josef Šedivý s poutníky z Věteřova a ze Želetic u Kyjova • P. Antonín Kupka s poutníky ze Soběchleb
25. 8. • Orelská pouť
28. 8. • Poutníci z Velkých Karlovic, Karolinky a Nového Hrozenkova
29. 8. • P. Bohuslav Brabec s dětmi a mládeží z Radostína nad Oslavou
30. 8. • Na Svatém Hostýně zasedala již pojedenadvacáté redakční rada Listů svatohostýnských
31. 8. V hostýnské bazilice se konala se svatba bývalé vedoucí hospodářské správy MSH Ludmily Solařové a Luďka Vrány • pouť dětí k Panně Marii na konci prázdnin • P. Ladislav Havel z Červené Lhoty a P. Bohumil Němeček z Přibyslavic s farníky • P. Jindřich Švorčík s poutníky z Rýmařova • poutníci z farnosti Skřipov u Opavy • poutníci z farností Odry, Mankovice, Veselí, Pohoř • poutní zájezd z farností Hvozdná, Kašava, Štípa s P. Norbertem Nawrathem
Září
6. 9. • P. Jan Hurník a P. Blažej Müller s poutníky z Vřesovic u Prostějova
7. 9. • Jubilejní desátá muklovská pouť • P. Hubert Wójcik s farníky z Luhačovic a Pozlovic • P. Peter Jurčík s poutníky z farnosti Valašské Klobouky
8. 9. • Pout' členů Matice svatohostýnské a žehnání rekonstruovaného poutního domu č. 1
(jpa)

Desátá jubilejní muklovská pouť na Svatém Hostýně

První zářijová sobota na Svatém Hostýně se již tradičně stala místem setkání politických vězňů z časů totalitního komunistického režimu. Letos se zde na jubilejní již desáté muklovské pouti sešlo okolo pěti tisíc lidí.
Hlavní bohoslužbu v bazilice sloužil královéhradecký světící biskup Josef Kajnek spolu se strahovským opatem Michaelem Josefem Pojezdným z Prahy a dalšími dvanácti kněžími, bývalými politickými vězni. Poprvé od zaháj muklovských poutí na našem poutním místě zde neměl promluvu papežský prelát Antonín Huvar z Velké Bystřice, nýbrž kázání pronesl bývalý českobudějovický generální vikář Václav Dvořák.
Pouti se zúčastnili také zástupci vlády (ministři Cyril Svoboda a Milan Šimonovský) a Parlamentu ČR - poslanci Vilém Holáň (KDU-ČSL) a Alena Páralová (ODS) a senátor Dočkal. Při tradičním politickém mítinku řekl mj.předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda na adresu bývalých politických vězňů: Vaše utrpení je pro nás závazkem.
Letošní muklovské pouti se nezúčastnili - snad poprvé v její desetileté historii - zástupci místní státní správy. Dalším nedostatkem, který muklové kritizovali, byla skutečnost, že jim nebyla dána možnost vystoupit v diskuzi na závěr politického mítinku, který předseda Konfederace politických vězňů "násilně" ukončil.
Josef Pala

BUDE VÁS ZAJÍMAT

Vánoční bohoslužby
Mše svaté na Svatém Hostýně na Štědrý den: 7.00, 9.15, 11.00 a také v 15.30 hod.
V NOCI MŠE SVATÁ NENÍ!
Se starým občanským rokem se na Svatém Hostýně rozloučíme v úterý 31. prosince. Mše svaté v 7.00, 9.15, 11.00 a ve 24.00 hod. Před půlnoční mší svatou ve 22.30 hod. je sv. růženec, adorace a ve 23.45 hod. Te Deum a sv. požehnání.
• V zimním období (od 21. října) jsou slouženy mše svaté na Svatém Hostýně:
Ve všední dny: 7:00, 9:15 hod.
V neděli: 7:00, 9:15, 11:00 hod.
Každou neděli ve 13:00 hod. je svátostné požehnání.
• Nová telefonní čísla:
fara - tel.: 573 380 070, fax: 573 381 424
MSH - tel.: 573 381 693, fax: 573 381 694

PŘED 150 LETY SE NARODIL BISKUP KAREL WISNAR

Letos 25. října si připomínáme 150. výročí narození biskupa ThDr. Karla Wisnara.
Pocházel z Příboru u Nového Jičína, kněžské svěcení přijal v Olomouci 19. března 1875. V letech 1881 až 1898 byl profesorem bohoslovecké fakulty, v roce 1890 byl zvolen jejím děkanem. V roce 1904 byl jmenován světícím biskupem olomouckým.
Do historie našeho poutního místa se zapsal zvláště tím, že po smrti prvního starosty Matice svatohostýnské olomouckého světícího biskupa Jana Weinlicha byl v roce 1906 zvolen jeho nástupcem a v čele Matice svatohostýnské stál až do roku 1921, kdy rezignoval. Zemřel v Olomouci 15. dubna 1926.
(jpa)