OBSAH č.2/2002:

Úvodem
  Modlitba staré vetché ženy
  Dvaaosmdesát
Nový výbor Matice svatohostýnské
 Nová revizní komise MSH
 Pozdrav nového předsedy MSH
Usnesení valné hromady Matice svatohostýnské konané 5. května 2002
Duchovní slovo
Královská koruna pro Matku Boží
Z jednání valné hromady MSH
Po stopách historie Svatého Hostýna a Matice svatohostýnské
  Nejstarší  hostýnský  kostelík (III)
Hostýnský duchovní správce sedmdesátníkem
Setkání píšících křesťanů
Rekonstrukce varhan
Oprava poutního domu
Stručně z jednání výboru MSH
Z vašich dopisů
  Hostýnské zvony
  Byl jsem na pouti píšících
Druhé kněžské svěcení na Svatém Hostýně
Křesťanští podnikatelé na Svatém Hostýně
Sami sobě
Členská základna Matice svatohostýnské
Kronika
Bude vás zajímat

ÚVODEM

Modlitba staré vetché ženy

Milosrdný Bože!
pojď se mnou do ulic
ochraňuj mě vrávorající babku
abych neklopýtla přes obrubník
neupadla když půjdu po schodech nahoru nebo dolů
ty víš že mám už křehké kosti!
A tak mě chraň zezadu i zpředu a ze všech stran
před automobily
před jízdními koly která letí neslyšně jako blesk
před mládeží na kolečkových bruslích a na prknech
před nešetrným strkáním loktů
před smýkáním a hrubostmi
a samozřejmě také před rychlými zloději
co vytrhávají kabelky z ruky
a prosím pěkně také
před pohrdavými pohledy
před uštěpačnými prodavači a prodavačkami
a před oslovením "milá paní"
pojď se mnou
jsi pro mě prut i hůl
spolehlivější než berle
nežádá-li se tak snad mnoho od tebe
který jakožto Bůh všech lidí
máš s námi už dávno dost
práce a trápení

Báseň Kurta Martiho ze sbírky Něha a bolest, kterou z němčiny přeložil a na Svatém Hostýně na pouti píšících křesťanů přednesl básník Zdeněk Svoboda

Dvaaosmdesát (Sousoší v Lidicích)

Dvaaosmdesát dětí
Nehrají si
Nepokřikují
Nezpívají

I ptáci
jsou-li tu jací
mlčí

Ticho které bolí
Ticho tich

Dvaaosmdesát dětí
nehnutě patří údolí
jak domy
zahrádky stromy
pruhy polí
polyká obrovská tlama vlčí
ohnivá pec

Dvaaosmdesát dětí
V popel se proměnilo každé z nich

Kdo prolomí to ticho nakonec?

Zdeněk Svoboda

Nový výbor Matice svatohostýnské

Petr Janek (1962), Bystřice pod Hostýnem
František Ulrich (1941), Hrobice
P. Jan Chromeček (1932), Svatý Hostýn
Ing. Ivo Buráň (1947), Ostrava
Mgr. Aleš Dufek (1973), předseda, Zlín
Marie Loučková (1935), Holešov
Ing. Václav Lednický (1943), Vizovice
PhDr. Josef Juráň (1939), místopředseda, Ratiboř
Ing. Jindřich Pokorný (1964), Brno
Antonín Mužný (1940), jednatel, Bystřice pod Hostýnem
† Josef Adamec (1947), Chvalčov

Nová revizní komise MSH

Ing. Antonín Pikna (1934), Bystřice pod Hostýnem
Drahomíra Bursíková (1948), Kroměříž
Ing. Josef Žůrek (1951), Valašská Polanka
Ing. Jaroslav Ševčík (1932), předseda, Holešov
Václav Kocián (1942), Kozlovice

Pozdrav nového předsedy MSH

Na zasedaní výboru MSH jsem byl zvolen jeho předsedou. Především chci poděkovat svému předchůdci, Ing. Václavu Lednickému, za ohromný kus práce, který pro Svatý Hostýn vykonal.
Po celou dobu výkonu funkce předsedy MSH se budu snažit, aby Svatý Hostýn byl především místem, kde se lidé mohou setkat s Bohem. Svatý Hostýn musí být místem duchovním, kde si poutník přijde odpočinout od hluku světa.
I když většina lidí v naší zemi Boha nehledá, věřím, že jednou přijde doba, kdy se otevřou oči alespoň některým z nich. A pak možná na Svatém Hostýně potkají Toho, který je jejich Otcem a Stvořitelem.
Mgr. Aleš Dufek

Usnesení valné hromady Matice svatohostýnské konané 5. května 2002

Valná hromada schvaluje:
• rozdělení zisku za rok 2001 ve výši 504 246,05 Kč na pořízení dlouhodobého hmotného majetku
• zprávu o činnosti MSH od poslední valné hromady konané dne 6. 5. 2001
• zprávu o hospodaření MSH za hospodářský rok 2001
Valná hromada bere na vědomí:
• zprávu o činnosti kontrolní a revizní komise MSH
Valná hromada ukládá výboru MSH:
• sledovat postup stavebních prací při rekonstrukci poutního domu č. 1
• snažit se udržet dosud příznivý trend v hospodaření MSH, ještě zlepšit výsledky hospodaření MSH
• udržovat a rozšiřovat členskou základnu MSH

DUCHOVNÍ  SLOVO

PÍŠÍCÍ  KŘESŤANÉ
Svatodušní pondělí bylo letos poutním dnem "píšících křesťanů". Už druhý rok je iniciátorem poutního setkání vsetínský básník pan Karel Vysloužil.
Psát, či nepsat? - Pán Ježíš - Božské Slovo - nepíše, nepíše sám sebe a přece koná bytostně mnohem víc: je sám přítomen uprostřed nás. Je tu však Písmo svaté, literatura inspirovaná Duchem Svatým. Tlumočit, vyjadřovat a psát Boží slovo je tedy doménou Ducha Svatého. Psané slovo vůbec je doménou ducha a může být tedy zneužito i duchem zla. Je tedy nutno umět rozlišovat: "Pověz mi jak a o čem píšeš a já ti řeknu, kdo jsi."
Poutní setkání nám pomůže utvářet křesťanské společenství a je zároveň příležitostí ke společné modlitbě za to, abychom se ve své tvůrčí činnosti dali vést duchem pravdy, duchem pravdivého umění. Je umění pravdivé a umění falešné, umění dobra a umění zla. Umění vůbec můžeme chápat jako schopnost vidět krásu a harmonii tam, kde ji druzí přehlížejí. Nejvyšší krása je krása mravní a pramenem veškeré krásy je Bůh.
Kterýsi člen Akademie se vyjádřil takto: "Nepotřebuji ani pět důkazů o Boží existenci, jak je uvádí sv.Tomáš. Mně stačí existence krásy v přírodě. To, že krása existuje a to, že jsem schopen vnímat a chápat krásu, je nad všechny důkazy, protože zákony evoluce, různé teorie o vývoji neznají a nemohou vysvětlit existenci krásy." Krása v přírodě není jen záležitostí vědců nebo básníků a také není samoúčelná. Kdo by neznal slova Ježíšova: Pozorujte polní lilie, ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl oděn tak, jako jedna z nich (Mat 6,28-29). Z evangelia se pak dovídáme, že vnímání viditelné krásy v přírodě má pomáhat k tomu, abychom poznávali záměr a vlastnosti Stvořitele, Boha, který je pro nás zatím neviditelný. V umění těch, kdo si z krásy stvořené udělali takřka náboženství, umění pro umění, je cosi smutného až znetvořeného. To proto, že od stvořené krásy nepostoupili k uznání Stvořitele, původce veškeré krásy.
"Krásné je to, co se líbí," tvrdí svatý Tomáš. Líbí se především to, co je harmonické. Jde o harmonii velikosti, tvarů, barev a také idejí a ideálů. V psaném slově jde o harmonizaci žitých ideálů s pravdou a krásou ctnosti. Zkušenost nás učí, že tam, kde se škrtne nejvyšší ideál, Bůh sám, člověk postaví na Boží místo sám sebe. Jsou to jen jeho city, často spíše pudy a vášně. Takové umění je pohanské a harmonii hodnot jen karikuje a mrzačí. Vzpomeňme na moderní obrazy: u některých je jedno, zda visí hlavou dolů či nahoru - rozlišíte to jen podle podpisu. K tomu můžete ještě přidat obraz klikatin malovaných cvičeným šimpanzem. Tam, kde je zvrácenost mravní a odtud i citová a pudová zvrácenost, těžko můžeme mluvit o kráse a opravdovém umění. Schopnost vyjádřit se uměleckými prostředky je potom zneužita k poplivání krásy. Píšící křesťané pěstují především umění slova. Váhu slova poznáváme také uprostřed naší doby, doby zabíjení, válek a terorizmu. Poznáváme, že jsou to právě falešné ideje, které se skrze psané slovo stávají ideologiemi zla a tak ničí celé národy. Je jasné, že naše slovo má směřovat právě opačně.
Přeji všem píšícím křesťanům, aby jejich slovo bylo zodpovědné, aby zářilo odleskem Slova Věčného, odleskem jeho krásy a pravdy, která vede do opravdového, věčného života.
P. Jan Chromeček, SJ

KRÁLOVSKÁ  KORUNA  PRO  MATKU  BOŽÍ

Devadesát let nás dělí od slavných dnů svatohostýnských
Vrcholem poutního období na Svatém Hostýně je každoročně 15. srpen - svátek Nanebevzetí Panny Marie. Je to současně výroční den korunovace svatohostýnské sochy Panny Marie skvostnými korunkami, které požehnal v Římě 21. července 1912 Svatý otec Pius X. Mnozí kazatelé neopomenou připomenout v uvedený den přítomným poutníkům tento slavnostní akt. Na letošní srpnový mariánský svátek připadá devadesáté výročí nezapomenutelné slavnosti, při které olomoucký arcibiskup kardinál František Saleský Bauer vložil korunky na hlavu sochy Matky Boží a jejího Syna.
Poprvé ozdobil obraz Panny Marie v Římě zlatou a diamanty posázenou korunou papež Řehoř III. v roce 732. Chtěl tak světu viditelně připomenout, že Maria má v Božím království místo nejpřednější, po boku svého Syna. V našich zemích jsou známé korunovace obrazů a soch Panny Marie v době barokní - v 18. století: na Svaté Hoře, na Svatém Kopečku u Olomouce a v Brně u sv. Tomáše. Korunovace na Svatém Hostýně patří však k nejpozoruhodnějším náboženským událostem 20. století.
Dnešní svatohostýnští poutníci si se zájmem čtou texty vyryté na dvou bílých mramorových deskách, zasazených v roce 1912 do stěn po obou stranách presbytáře chrámu. Na jedné je podána informace o dekretu sv. kongregace obřadů, kterým se dává souhlas ke svatohostýnské korunovaci. Na druhé desce jsou uvedena jména těch, kdo se zasloužili o kladné vyřízení žádosti podané Svatému otci o korunovaci, jakož i jména těch církevních hodnostářů, kteří se vlastní slavnosti zúčastnili. Navíc jsou připomenuta památná výroční připadající na rok 1912: 670 let od porážky Tatarů, 125 let zpustošení svatyně a 25 let od uvedení řádu Tovaryšstva Ježíšova na Svatý Hostýn.
O 15. srpnu 1912 - vrcholném dni korunovace - se psalo podrobně v denním tisku. Poté následovalo, až do 25. srpna 1912, deset dní stavovských a spolkových poutí. Desítky kněží sloužilo denně mše svaté, nespočet byl kajícníků a přijímajících Tělo Páně. Z fotografii, na kterých jsou vítání významní hosté, se často objevuje A. C. Stojan, jednatel Matice svatohostýnské, který byl hlavním organizátorem průběhu slavnosti.
Méně se ví o cestě třináctičlenné delegace, vezoucí v červenci 1912 vzácné korunky svatohostýnské k posvěcení do Říma. V čele delegace byl opět A.C. Stojan. Cestou se delegace zastavovala v památných chrámech, a schránku s korunkami stavěla v jejich interiérech na oltář nebo na hrob významného světce. Stalo se tak v chrámu sv. Marka v Benátkách, u sv. Antonína v Padově, u hrobu sv. Cyrila v římském chrámu sv. Klimenta a ve všech čtyřech římských "velkých" bazilikách (baziliky maior). Na zpáteční cestě se delegace s korunkami zastavila v Assisi a v Loretě. Po poutním období svatohostýnském, v řijnu 1912 putovaly korunky do všech pražských chrámů, k hrobům českých patronů. Na zpáteční cestě byly vneseny do kaple kněze - mučedníka Jana Sarkandra v Olomouci a do chrámu Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce, kde se v tom roce připomínalo 180. výročí korunovace tamního votivního obrazu Panny Marie. O rok později, při výročí 1050 let příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Moravu, byly korunky uvítány ve velehradském chrámu.
Je zajímavé číst statistická čísla těchto korunovačních poutních slavností:
• počet poutníků (15. až 25. srpen 1912) - 200 tisíc (mezi nimi 2 kardinálové, 5 biskupů, 6 opatů, představení všech řeholních společenství atd.)
• 64 zvláštních vlaků
• 350 poutních průvodů (mimo jiné 1100 osob z Olomouce, 880 z Vídně, 700 z Brna, velký počet z moravského Slovácka atd.)
• 1000 mší svatých
• 24 600 sv. přijímání
Málokteré církevní události se dostalo tak dokonalé tiskové dokumentace jako oné svatohostýnské. Je zásluhou profesora P. Antonína Jady z Kroměříže (1868 - 1938), který shromáždil písemné i fotografické materiály a zveřejnil je na 330 stranách publikace Papežská korunovace Matky Boží svatohostýnské, vydané rok po slavnostech nákladem Matice svatohostýnské. I v naší době zůstává publikace vzácným, historicky cenným dokumentem.
Bohumil Smejkal

Z  JEDNÁNÍ  VALNÉ  HROMADY  MSH

Stalo se již na Svatém Hostýně tradicí, že první květnovou neděli oficiálně zahajuje olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner pouťovou sezonu slavnostní mší svatou a po ní následuje valná hromada Matice svatohostýnské.
Letošní valná hromada byla významná zejména tím, že končilo tříleté volební období výboru MSH i revizní komise a byl volen nový výbor.
Stejně jako loni nám nepřálo příliš počasí a tak i účast na valné hromadě nepřesahovala obvyklý průměr - dle prezenčních listin se jí zúčastnilo 245 členů MSH.
Řízením valné hromady byl výborem pověřen Dr. Josef Juráň. Jednání probíhalo podle schváleného programu, po zahájení a modlitbě za zemřelé členy MSH se ujal slova duchovní správce Svatého Hostýna P. Jan Chromeček, který informoval o hlavní akci duchovní správy v letošním roce - opravě varhan v bazilice a zhodnotil uplynulou poutní sezonu. Jednání dále pokračovalo volbou nezbytných orgánů valné hromady (zapisovatelů, ověřovatelů zápisu, mandátové a návrhové komise a volební komise). Zprávu o plnění usnesení z minulé valné hromady přednesla Marie Loučková. Bylo konstatováno splnění všech úkolů.
Pak následovala hlavní zpráva o činnosti MSH, kterou přednesl předseda výboru MSH Ing. Václav Lednický. Zaměřil se zejména na velké investiční akce ukončené v minulém volebním období (rekonstrukce druhého podlaží v poutním domě č. 3, vestavba kaple v poutním domě č.3, rekonstrukce veřejných záchodů u jídelny poutního domu č.3 a nad prodejními stánky, závora u schodů) a dále informoval o zahájení největší akce - rekonstrukce poutního domu č. 1, která bude dokončena do hlavní poutě. Informoval o stavu finančních prostředků a jejich zajištění formou půjček od členů MSH, které umožnily zahájení této náročné akce. Zmínil se i o potížích při realizaci odkanalizování Svatého Hostýna. Předseda představil také novou vedoucí hospodářské správy Naděždu Novákovou.
Zprávu kontrolní a revizní komise přednesl její předseda Ing. Jaroslav Ševčík. Uvedl výsledky hospodaření MSH za rok 2001. Zdůraznil, že nastal zásadní obrat ve způsobu i výsledcích hospodaření, MSH je schopna veškeré příspěvky členů a dary používat na rozvoj Svatého Hostýna, provoz nemusel být z těchto prostředků dotován. Komise neshledala žádné závady v hospodaření MSH.
Po těchto zprávách následovalo představení kandidátů nového výboru a seznámení se způsobem volby - každý účastník valné hromady obdržel obálku se jmény kandidátů na jednotlivých lístcích, z nichž vybral deset možných a vložil je zpět do obálky - volba byla tedy tajná. V průběhu voleb a následného sčítání hlasů probíhala diskuze k předneseným zprávám i k dalším problémům. Všechny dotazy byly zodpovězeny.
Vzhledem k tomu, že sčítání hlasů probíhalo déle, než se přepokládalo, čas nás donutil k rozhodnutí oznámit výsledky voleb v bazilice po požehnání. Předseda návrhové komise přednesl návrh usnesení z valné hromady, který byl jednomyslně schválen.
Závěr jednání valné hromady provedl již tradičně otec arcibiskup. Poděkoval všem přítomným i těm, co se nemohli zúčastnit, a udělil nám závěrečné požehnání na cestu domů i do další práce.
Václav Lednický

PO  STOPÁCH  HISTORIE  SVATÉHO  HOSTÝNA  A MATICE  SVATOHOSTÝNSKÉ
23. pokračování

Nejstarší  hostýnský  kostelík (III)

První držitel Hostýna, Jan Rottal, zemřel roku 1674 bez potomků,a proto veškerý jeho majetek zdědil syn jeho bratra Jan Krištof Rottal. Po Krištofově smrti v roce 1699 se jeho syn, Jan Zikmund, před Bohem slavnostně zavázal, že na posvátném Hostýně vybuduje velkolepý památník, protože už ani tři rozšířené kaple nestačily zvyšujícímu se počtu poutníků. Když se mu konečně podařilo na zamýšlenou stavbu nahromadit potřebné množství peněz, nečekaně roku 1717 zemřel. Zikmundův ušlechtilý záměr mohl uskutečnit až jeho syn František Antonín Rottal. V roce 1721 nechal prelátem olomouckých premonstrátů z Hradiska, Bernardem Vankou, za přítomnosti mnoha významných lidí položit základní kámen zamýšleného chrámu.
J. Sova ve svých Pamětech píše, že před touto slavností byl obraz Matky Boží přenesen do tzv. rottalovské kaple (nynější Sarkandrovka), kostelík byl potom odsvěcen a zbořen - pravděpodobně i s kaplí po pravé straně, protože nebývá nikdy již zmiňována, a na těchto místech vyměřena plocha pro nový chrám.
Stavba byla svěřena Tomáši Šturmovi, nadanému staviteli a sochaři z nedalekého Holešova, který stavěl i kostel sv. Jiljí v Bystřici. Pozdně barokní stavbu smělé technické a umělecké koncepce s největší pravděpodobností projektoval kroměřížský inženýr a architekt italského původu Josef Ignác Cyrani z Bolleshausu. Jsou mu připisována mnohá významná barokní díla na Moravě. Působil ve službách olomouckého biskupství jako hejtman kroměřížského panství, biskupský komorní rada, ale především jako ředitel biskupské stavební kanceláře v Kroměříži. Proslavil se několika pozoruhodnými stavbami, mezi něž patří i piaristický kostel sv. Jana Křtitele a farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži. Patrně projektoval i barokní skvost, hřbitov ve Střílkách. Rysy jeho rukopisu nesou i plány k poutnímu chrámu v Dubu na Moravě.
Centrální orientovaná stavba oválného půdorysu v pozdně barokním slohu s mohutnými základy zapuštěnými na skále, na nichž až do výšky jednoho metru stojí kamenné kvádry vzájemně spojené železnými skobami, má obvodové zdivo tloušťky pět metrů, smíšené z kamene a cihel, které nese pevnou valenou klenbu. Tato klenba svědčí o solidnosti zaklenutí tak velkého prostoru, poněvadž v pozdějších letech, kdy byla téměř 50 let odkrytá a odolávala drsným horským podmínkám, se zachovala ve velmi dobrém stavu.
Stavba hostýnského chrámu se protáhla na celých 27 let. Tato dlouhá doba výstavby byla způsobena nejen náročnými povětrnostními podmínkami, které umožňovaly pracovat pouze v letním období, ale také problematickou dopravou stavebního materiálu po těžko sjízdných lesních cestách. Stavbu nakonec brzdil i nedostatek financí způsobený válkami, na které hrabě Rottal, jako i ostatní česká šlechta, musel přispívat.
Chrám byl konečně dobudován v roce 1747, zřejmě i benedikován, protože první mše svatá se zde sloužila 24. února 1748. Jeho původní zastřešení bylo jiné, než jaké je dnes. Tehdejší podoba chrámu se zachovala na obraze hulínského malíře J. A. Nevídala. Z popisu P.Vídenského se dovídáme, že západní průčelí bylo lemováno na koso postavenými věžemi cibulovitého tvaru, střecha byla báňovitá, severní a jižní strany se sbíhaly do hřebenu se dvěma špicemi - kratší na východní straně, báňovitá k západní straně. Nad presbytářem stála věžička se zvonkem, kterým se zvonilo pozdvihování. Ve věžích v průčelí byly čtyři zvony, z nichž tři daroval sám hrabě, čtvrtý dal ulít kroměřížský občan Antonín Tomášek. Vnitřek kostela byl bíle omítnut, bez nástěnných maleb se šesti oltáři, z nichž hlavní oltář byl dvojitý a jeho přední část byla zasvěcena Panně Marii Vítězné, zadní část Panně Marii Nanebevzaté.
Rottalovskou kapli nechal hrabě rozšířit a na jižní straně vybudoval příbytky pro tři kněze, kostelníka a varhaníka. Poutníkům nechal postavit hostinec a kolem kostela vybudoval ambity (prostorné kryté chodby na sloupech). Bezpečnost poutního areálu měla chránit vysoká zeď kolem nových staveb.
Dne 7. května 1748 byli na Hostýně instalováni první stálí kněží: P. Jan Hübner a P. František Albl.
Chrám slavnostně posvětil 28. července 1748 olomoucký biskup kardinál Ferdinand Julius Troyer. Slavnosti se zúčastnilo přes sto kněží a řeholníků a okolo 30 tisíc věřících. V předvečer svěcení byly ostatky svatých mučedníků přeneseny do chrámu. Ráno v šest hodin začalo vlastní svěcení, kdy kardinál, který se na tento slavnostní úkon připravil postem a modlitbou kajících žalmů, pokropil venkovní stěny svěcenou vodou, třikrát poklepal berlou na hlavní bránu a vešel dovnitř. Po litaniích ke všem svatým posvětil vnitřek kostela, oltářní kryptu, do které vložil ostatky svatých, a všechny ostatní oltáře. Na závěr znovu pomazal křižmem oltář na znamení, že oltář má zůstat nedotknutelným majetkem Božím. Po těchto tříhodinových slavnostních obřadech se z vedlejší rottalovské kaple ve velkolepém průvodu zastoupeném kněžími a věřícími šesti děkanství pod nádherným baldachýnem přenášel milostný obraz do chrámu. Za doprovodu hudby a zpěvů byl obraz umístěn na nádherný jemně mramorovaný trůn vybudovaný před hlavním oltářem. Po slavném Te Deum laudamus a pontifikální mši byly slavnosti svěcení ukončeny. Tento památný den podrobně popsal hraběcí sekretář pan Hofmann.
V následujících letech, jak dokazují zápisy v knize celebrantů, poutníků neustále přibývalo. Během 39 let, až do zrušení kostela v roce 1787, se zde podle záznamů odsloužilo 50 tisíc mší a svatých přijímání bylo přijalo přes jeden milion a 300 tisíc komunikantů. Zbožní Moravané, Slezané i Češi s námahou vystupovali nahoru k Matce Boží posilňováni bezmeznou důvěrou v její přímluvu a pomoc, aby u ní mohli složit svá těžká břemena. Také práce kněží na Hostýně byla těžká a namáhavá. Dosvědčují to i čtyři úmrtí mladých kněží krátce po sobě.
V roce 1756 hrabě Rottal ustavil na Hostýně stálou samostatnou duchovní správu, kterou tvořili administrátor, tři kaplani a dva poustevníci, kteří měli pečovat o poutníky. Zakládací nadační listinu o patnácti bodech schválil a potvrdil kardinál Troyer.
Dne 26. října 1769 zemřel zakladatel hostýnského chrámu, poslední mužský potomek rottalovského rodu, František Antonín. V tomtéž roce postihla Hostýn velká přírodní katastrofa. Dne 24. září o půl šesté odpoledne uhodil blesk do střechy chrámu a okolo jedenácté hodiny večer se vzňal oheň a zachvátil celou střechu a věže. Dokonce rozpustil i tři zvony, čtvrtý zvon se nepoškozený zřítil po schodech dolů. Dovnitř kostela se oheň naštěstí nedostal. Během následujícího roku bylo nashromážděno tolik darů, že za dva roky mohla být střecha a věže obnoveny. Byly také zhotoveny nové zvony a postaveny varhany. Hostýn se opět zaskvěl ve své původní kráse, žel, ale jen na krátko.
Další a největší pohroma v historii čekala Hostýn v následujících letech. V roce 1779 byl dostavěn kostel na Rusavě a byla zde zřízena samostatná farnost. Hostýn proto přestal plnit funkci duchovní správy, ztratil své farníky a stal se pouze kostelem poutním. Podle císařského nařízení z 12. 7. 1783, které rušilo kaple a tzv. zbytečné chrámy, byl mezi nepotřebné kostely zahrnut také hostýnský. Dne 28. února 1787 píše moravsko-slezské gubernium z Brna olomouckému arcibiskupovi: Žádáme Vaši knížecí milost, aby se milostný obraz z hostýnského chrámu přenesl do farního kostela bystřického, jenž dle vyšetření leží nejblíže, avšak v tichosti a s pečlivým uvarováním se všelikého pohoršení u lidu. Nato ať se hostýnský kostel k uzavření určený odsvětí a nám o všestranném provedení laskavě dá známost.
Dne 25. března 1787 pak z Olomouce do Brna následuje odpověď: Dosvědčujeme vysoké vládě, že milostný obraz hostýnský na náš rozkaz holešovským děkanem za průvodu domaželického faráře a bystřického úředníka byl ve vší tichosti bez shluku lidu do bystřického zámku přenesen, v noční době na pobočním oltáři tamnějšího kostela umístěn, drahocenné věci v zámku uloženy, knihovna zamknuta a hostýnský horský kostel odsvěcen.
Z posledního záznamu knihy celebrantů z 14. 2. 1787 se dovídáme jména odsvětitelů chrámu. Tímto úkolem byl pověřen holešovský děkan Maria Tadeáš hrabě Trautmansdorf a domaželický farář Josef Liner. Po tomto zápisu je velkými písmeny připsáno: Dokonáno jest. Milostný obraz do Bystřice přenesen. Chrám odsvěcen a zavřen.
Při srovnání dat příkazu a jeho splnění vidíme, že díky horlivosti bystřických úředníků, zejména vrchního Josefa Rybky, byl rozkaz vykonán dříve, než byl vydán. Ten prý nabádal k umlčení plačící a prosící zástup věřících, který se přes přísný zákaz i nepříznivé počasí na hoře v hojném počtu sešel, aby směli na ramenou důstojně milostný obraz do Bystřice odnést. Nebylo jim to ale dovoleno, takže obraz spolu s ostatními cennostmi byl naložen na žebřiňák tažený voly a odvezen do bystřického zámku k uskladnění.
Olga Kozlová, pokračování příště

HOSTÝNSKÝ  DUCHOVNÍ  SPRÁVCE  SEDMDESÁTNÍKEM

Koncem července oslaví 70. narozeniny P. Jan Chromeček, rektor svatohostýnské baziliky. Při této příležitosti jsme se ho zeptali na jeho kněžský život.
Jak jste se dostal ke kněžství?
To ví nejlépe jenom dobrý Pán Bůh. Jako malý školák jsem chodil docela rád ministrovat a dokonce téměř denně k svatému přijímání. Ovšem také často ke sv. zpovědi, protože zrovna nějaký svatoušek jsem nebyl.
Dva roky jsem navštěvoval reálné gymnázium a když mně spolužák oznámil, že ho rodiče zapisují na Biskupské gymnázium v Brně, poprosil jsem rodiče, aby mě přihlásili také. Do té doby jsem nevěděl, že nějaké církevní gymnázium existuje. Často jsem docházel v neděli odpoledne do brněnské salesiánské oratoře.
A proč jste se stal jezuitou?
Proto, že gymnázium vedli jezuité. Zní to příliš jednoduše, ale šlo vlastně o způsob práce a apoštolátu. Salesiánská trpělivá práce s nezbednou mládeží nebo život na faře ve starostech o budovy a polnosti - to mě nějak neoslovovalo. Univerzálnější okruh činnosti u jezuitů, od všech stupňů školství až po misie, mně byl bližší, ale snad hlavně rozhodla spiritualita exercicií, které jsme mohli absolvovat takříkajíc u pramene. Tak jsem v roce 1949 nastoupil do noviciátu, aby nás v roce 1950 zavřeli. Nakonec se na mně naplnilo i přísloví: Odříkaného chleba největší krajíc - když jsem později jako kněz žil na faře v pohraničí a pořídil na třech budovách nové střechy a ve dvou objektech nové elektrické vedení. To všechno však, jako "jezuita" hlídaný ze všech stran komunistickou VB i venkovskými tetkami - soudružkami...
Kdy jste byl vysvěcen na kněze?
Za to, že jsem soukromě studoval a usiloval o "tajné" svěcení na kněze ve skupině jezuitů, dostal jsem pět roků. Byl jsem však amnestován. Nastoupil jsem do zaměstnání u zedníků a pokrývačů, kde jsem setrval až do roku 1968, kdy jsme mnozí jezuité odjeli studovat do Innsbrucku v Rakousku. Tam zjistili, že už ledacos máme nastudované, mnozí měli už i kněžské svěcení, a tak jsme se do dvou let vrátili domů všichni jako kněží. Tam, kde to bylo zapotřebí, doplnil nebo opakoval obřady svěcení innsbrucký biskup. Vlastní svátost se platně udělovala i ve vězení vzkládáním rukou biskupa a určenou modlitbou.
Připravil Ivo Buráň

P. Jan Chromeček, SJ
Narozen v Brně 27. 7. 1932
Tajné kněžské svěcení v Brně 12. 1. 1968
1970 až 1976 kaplan Ivančice
1976 až 1990 duchovní správce: Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Strachotín
1990 až 1991 novicmistr a kaplan Svatý Hostýn
1991 až 1995 farář Štěpánov
Od 1995 duchovní správce na Svatém Hostýně

SETKÁNÍ  PÍŠÍCÍCH  KŘESŤANŮ

Jako se z různých stran sbíhají stezky na vrcholu hostýnské hory, tak připutovali z různých míst blízkých i vzdálených ti, kteří přijali pozvání básníka Karla Vysloužila na 2. ročník pouti "píšících křesťanů" v pondělí 20. května, den po slavnosti Seslání Ducha Svatého. Mnozí z nich se doposud navzájem ani neznali, ale brzy pocítili velkou blízkost, když na úvod setkání každý stručně popsal svou cestu sem, ke "shromáždění u oltáře i u pohostinného stolu," a každý také připojil vděčnou vzpomínku na pro nemoc nepřítomného hlavního organizátora.
Cit pro krásu se v soudobé společnosti sice zvolna umenšuje, ale nezmizel. I kdyby zůstalo na celém světě jen několik lidí, kteří poznávají a prožívají krásu jako radost v srdci, svět nebude ztracen. Vzpomněl jsem si přitom na známý animovaný film podle novely Giana Giona Muž, který sázel stromy. Trpělivou a vytrvalou prací proměnil jeden člověk nehostinnou poušť v zalesněnou krajinu obydlenou šťastnými lidmi, jen tím, že každý den zasadil několik semen stromů. Jeho námaha nebyla marná a dobré dílo přineslo dobré plody. Autor, čtenář, ctitel dobré četby, je dnes v podobné roli.
Hlas z pasínku je možná "časopis nejmenší na světě", ale pozvolna zúrodňuje nehostinnou poušť naší kultury a společnosti, promlouvá k srdci jednoho každého věřícího i nevěřícího a snaží se ho přimět k jistému novému pohledu, myšlení a vnímání hodnot, které nabízí Boží slovo, Vtělené Slovo, slovo Života. Nechat se jím proniknout a proměnit, přijmout ho, je možné především milostí Ducha Svatého. Svědčit o něm, předávat poselství, obdělávat zemi, je apoštolský úkol i křesťanských básníků. Do sborníku k 1. pouti Karel Vysloužil napsal: Veliké věci mohou vyrůst z malého semínka, jestliže je zaseto hluboko a do dobré země. Semínko pouti bylo zaseto před padesáti lety v roce 1951 v žaláři na Borech v Plzni.
Po mši svaté v hostýnské bazilice se přátelé převážně z valašských pasínků setkali v poutním domě a vyslechli duchovní promluvu P. Jana Chromečka, po ní následovala přednáška emeritního faráře Církve československé husitské ze Zlína Mgr. Zdeňka Svobody, který se kromě vlastní poezie věnuje překladům. V loňském roce vyšel výbor z překladů švýcarského básníka Kurta Martyho Něha a bolest, z něhož Zdeněk Svoboda přečetl několik ukázek. Výklad doplnil informacemi o dalším zajímavém autorovi z německé oblasti Joachimu Dachselovi. Z vlastní básnické tvorby přečetl báseň věnovanou červnovému výročí vyhlazení Lidic.
Jak zdůraznil P. Chromeček, i když v dějinách byly různé definice krásy, všechny se snažily postihnout harmonii, která vede k zušlechtění člověka také v etickém smyslu. Připomněl v závěru také snahu papeže Jana Pavla II. využít jako nové fórum pro hlásání evangelia elektronická média, zvláště internet.
Po slavnostním obědě byla ještě příležitost pro rozpravu a výměnu názorů mezi účastníky pouti pod vedením zkušeného moderátora Josefa Paly. Hovořilo se zvláště o potřebě začít s etickou a estetickou výchovou na základních školách a nasměrovat tak vnímání nejmladší generace k jiným hodnotám než krátkodobě konzumním. Účastníky pouti pozdravil osobním listem také olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner. Závěrem můžeme vyjádřit radostnou naději, že k pokračování poutí píšících křesťanů v nové tradici byl již položen dobrý základ.
Petr Cekota

REKONSTRUKCE  VARHAN

Většina poutníků na Svatý Hostýn jistě zaznamenala, že varhany v bazilice procházejí finančně i časově náročnou generální opravou. V jarních měsících byl z kůru odvezen starý hrací stůl, proběhla výměna elektrických rozvodů včetně svítidel a byla zhotovena nová podlaha na kůru z finské borovice.
Dne 27. května byl dovezen nový, plně digitalizovaný čtyřmanuálový hrací stůl, který bude chloubou hostýnských varhan, a patří mezi nejmodernější hrací stoly na světě. V současné době varhanář pan Roháč z Olomouce s jedním pomocníkem pilně pracují v píšťališti varhan na opravě vzduchových rozvodů a čištění celého nástroje. Protože v dopoledních a částečně i odpoledních hodinách probíhají v bazilice bohoslužby, pracuje se až do pozdních nočních hodin tak, aby v nejbližší době byl zprovozněn alespoň jeden manuál. Pokud práce půjdou podle předpokladů, do konce roku by měl hrát již celý nástroj.
Petr Janek, technický administrátor na Svatém Hostýně

OPRAVA  POUTNÍHO  DOMU

Ke konci června probíhaly stavební práce na poutním domě č. 1 podle harmonogramu, dokonce byly v mírném předstihu. V prvním patře, kde budou ubytovací prostory, jsou ukončeny mokré procesy (potěry, omítky), elektroinstalace, rozvody topení, odpady a v nejbližších dnech nastupují malíři. V přízemí se dodělávají potěry a rozvody topení a vody. Všechno zatím nasvědčuje tomu, že od 1. srpna budeme v poutní domě č. 1 na Svatém Hostýně ubytovávat první hosty.
Petr Janek, technický administrátor na Svatém Hostýně

STRUČNĚ  Z JEDNÁNÍ  VÝBORU  MSH

31. května
1. Zhodnocení valné hromady MSH
- věnovat maximální pozornost účasti na valné hromadě
- volby příště posunout v programu na začátek jednání
- u setkání důvěrníků vypustit jarní termín, aby byla vyšší účast na valné hromadě
- k volbám vydat volební řád se způsobem volby
- zajistit řádné představení kandidátů
2. Rozdělení kompetencí jednotlivých členů výboru MSH
3. Kontrola plnění úkolů ze schůze výboru z 26. dubna
4. Hospodaření MSH k 31. březnu
5. Informace a požadavky vedoucí hospodářské správy
- schváleno 25 nových členů MSH
Antonín Mužný, jednatel MSH

Z  VAŠICH  DOPISŮ

Hostýnské zvony, Ad Listy svatohostýnské č. 1/2002

Článek mně připomněl dobu, kdy jsem se dostal do styku se zvony ze Svatého Hostýna a samozřejmě se zvony z téměř celé Moravy. V době rekvizice zvonů jsem pracoval jako tesařský učeň v Moravské Ostravě. V té době jsem byl přidělen k pracovní skupině, která přebírala zabavené zvony, jež byly soustřeďovány do skladovacích prostor nějakého podniku v tehdejší Moravské Ostravě.
Zvony byly dopravovány koňskými povozy z okolí auty a po železnici. Třídili jsme zvony podle stáří, hodnoty i umělecké výzdoby zvonů. Byl jsem přidělen ke skupině tří pracovníků nějakého památkového ústavu (už si nepamatuji jeho název). Tito odborníci si vybírali zvony s uměleckou výzdobou a dělali sádrové odlitky jednotlivých partií výzdoby. Já jsem pro ně vyráběl dřevěné formy.
A právě tímto způsobem jsem přišel do styku s hostýnskými zvony. Ten největší "přišel" na otevřeném vagonu. Pracovníci s ním měli těžkou práci, protože v té době nebylo žádné zvedací zařízení. Jednoduše zvon páčidly posunuli na okraj vagonu a zvrátili jej těsně ke koleji. Zvon tam ležel několik týdnů a v době nepohody jsme se v jeho útrobách ukrývali.
Památkáři dělali všechno možné, aby nejvzácnější zvony uchránili, nebo alespoň zpomalili jejich odvoz.
Zvon, který se na Svatý Hostýn nevrátil, byl určen k odvozu do Hamburku nebo do Brém. Mezitím jsem byl "vrácen mému zaměstnavateli", takže až později jsem se dozvěděl, že hostýnský zvon byl skutečně odvezen do "Říše".
Rok  co rok putuji na Svatý Hostýn na pouť k Panně Marii a tam se vždy zaposlouchám do hlasu zvonů, které mi připomínají nejen přítomnost svaté hory, ale i minulost...
Znovu se již těším na hlas hostýnských zvonů.
Cyril Trávníček, Boršice

Byl jsem na pouti píšících

Letošní svatodušní pondělí mělo být pro nás, přátele časopisu Pasínek a píšících křesťanů radostným dnem, na který jsme se všichni těšili, že se sejdeme u Matičky Svatohostýnské. Náš Pán nám však ukázal i jinou cestu, cestu utrpení a pokory, když bratr Karel Vysloužil, který byl iniciátorem této pouti, náhle těžce onemocněl. Přes jeho těžkou nemoc se i nadále snažil organizovat za pomoci bratra Josefa Paly již částečně omezenou pouť. Naše mysl pak již u naší Matičky směřovala k prosbám za jeho uzdravení...
Stanislav Vrba, Zlín

DRUHÉ  KNĚŽSKÉ  SVĚCENÍ  NA  SVATÉM  HOSTÝNĚ

V bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně přijali v sobotu 6. dubna kněžské svěcení z rukou olomouckého arcibiskupa Mons. Jana Graubnera tři jezuitští jáhni: Pavel Bačo (1974) z Brumova, Cyril John (1964) z České Třebové a Josef Stuchlý (1966) z Ostravy.
Na tuto slavnost přijelo na Svatý Hostýn mnoho hostů z různých zemí, rodinných příslušníků, kněží, přátel a známých novokněží. Z významných představitelů Tovaryšstva Ježíšova byli přítomni Kevin O'Rourke (superior) z Irska, Hugh Duffy a Tim Curtis z Londýna, Joseph Aizpun spirituál z římské koleje Tovaryšstva Ježíšova, provinciál českých jezuitů P. Vojtěch Suchý a mnoho kněží z naší vlasti.
Ivo Buráň

KŘESŤANŠTÍ  PODNIKATELÉ  NA  SVATÉM  HOSTÝNĚ

První setkání křesťanských podnikatelů se uskutečnilo na Svatém Hostýně 12. dubna. Přijelo sem více než sedmdesát podnikatelů, aby zde spolu s arcibiskupem Janem Graubnerem zahájili novou poutní tradici.
V homilii při mši svaté vzpomínal moravský metropolita na založení nových poutních tradic na Svatém Hostýně po listopadu 1989 a zdůraznil význam podnikatelné sféry pro dnešní dobu.
"Když poskytujete v dnešní nelehké době někomu práci, konáte velkou službu. Nezapomínejte však, že do této služby musíte jít s Bohem," řekl na adresu podnikatelů.
Po bohoslužbě následoval program, který pro podnikatele připravil výbor Matice svatohostýnské. O historii i současném poslání hovořil její předseda Ing. Václav Lednický a duchovní správce na Svatém Hostýně P. Jan Chromeček.
O postavení křesťanského podnikatele ve společnosti hovořil odborný asistent Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Mgr. Josef Kořenek.
Po bohaté diskuzi následovala prohlídka obnoveného poutního domu č. 3 a společná večeře s olomouckým arcibiskupem.
Josef Pala

SAMI  SOBĚ

Práce na rekonstrukci poutního domu č. 1 na Svatém Hostýně byly již zahájeny a podle hospodářské smlouvy by měly být dokončeny mimo fasádu do 15. srpna letošního roku. Finanční rozpočet na provedení těchto prací činí 9 121 000 Kč.
Přestože doposud bylo poskytnuto půjčkami členů Matice svatohostýnské již 2 500 000 Kč, což jistě není zanedbatelná částka, přesto je to málo, když si uvědomíme, že Matice svatohostýnská má přes 7 000 členů - za předpokladu, že by alespoň 1 000 členů zapůjčilo v průměru po 10 000 Kč Matici svatohostýnské.
Matice svatohostýnská by pak měla dostatek finančních prostředků na provedení celé rekonstrukce a 1000 našich členů by mělo bezpečně uložené své peníze.
Nemůžeme již déle čekat, že někdo jiný nám pomůže a nebo spoléhat, že to Panna Maria nějak zařídí. Musíme i my něco udělat.
Všichni přece jistě známe přísloví: Člověče přičiň se a Pán Bůh ti požehná.
Takže ti z vás, kdo chtějí naší Matici svatohostýnské půjčit peníze a potřebují informace, jak postupovat, se mohou obrátit buď na své důvěrníky a nebo přímo na kancelář Matice svatohostýnské (tel.: 0635/381 693).
Podmínky pro uzavření půjčky jsou následující:
Výše půjčky na člena v rozmezí 5 000 Kč až 50 000 Kč s úrokem 5% na dobu určitou nebo neurčitou.
Matice svatohostýnská se půjčkami od svých členů vlastně nezadluží. Budeme přece půjčovat SAMI-SOBĚ.
Václav Kocián

ČLENSKÁ  ZÁKLADNA  MATICE  SVATOHOSTÝNSKÉ

Rok 2001
Počet členů k 1. lednu 7 258
Noví členové 270
Zemřelí členové 248
Počet členů k 31. prosinci 7 280
Rok 2002
Počet členů k 1. lednu 7 280
Noví členové k 24. květnu 147
Zemřelí členové k 24. květnu 43
Počet členů k 24. květnu 7 384
Sestavila Marie Loučková

KRONIKA

Březen 2002
8. 3. • Zahájení náročné rekonstrukce poutního domu č.1 se záměrem přeměnit jej na dům vhodný pro ubytování rodin s dětmi
9. 3. • Farníci z Brumova-Bylnice a z Bystřice pod Hostýnem pracovali na vystěhování poutního domu č.1, na likvidaci topení a přípravě podlah před rekonstrukcí domu
15. - 17. 3. • Duchovní obnova pro studenty Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži pod vedením P. Antonína Hráčka
16. 3. • Farníci z Brumova-Bylnice a z Malenovic pracovali v poutním domě č.1 - likvidace podlah a příček
16. 3. • Po celonočním pochodu dorazilo 27 poutníků ze Svatého Kopečku u Olomouce pod vedením P. Jindřicha Zdíka

Duben 2002
1. 4. Nástup nové vedoucí hospodářské správy Matice svatohostýnské Naděždy Novákové z Bystřice pod Hostýnem
6. 4. • Kněžské svěcení
7. 4. • Setkání důvěrníků Matice svatohostýnské
12. 4. • Setkání křesťanských podnikatelů
19. 4. Jeden autobus poutníků z Nového Jičína pod vedením P. Michala Petra
23. 4. • Poutníci z Polska z farnosti Klorecien pod vedením P. Z. Gubali a P. J.Badury 27. 4. • Hasičská pouť s biskupem Josefem Hrdličkou

Květen 2002
1. 5. • P. Jiří Sedláček, P. Luboš Pavlů a  farníci z Brna - Starého Lískovce • P. Miroslaw Michrlak a 2 autobusy poutníků z Přibyslavi a Polné
2. - 3. 5. • Zájezd cestovní kanceláře Ave Tour Dobruška
3. 5. • Pouť 90 členů Německé pohraniční policie
4. 5. • P. Josef Zouhar s poutníky z Hodonína
5. 5. • Valná hromada Matice svatohostýnské, pouť Klubu křesťanských žen
5. - 6. 5. • 12 poutníků z Texasu v USA
8. 5. • Zahájení exercicií Radia Proglas za účasti 20 zaměstnanců • autobus poutníků z Brna • P. Sutowski Stawomir a 40 účastníků pěší pouti z farnosti Vlkoš, Stará Ves a Říkovic u Přerova • P. Antonín Kupka s poutníky ze Soběchleb, P. Josef Hubábek s poutníky z Luže, P. Josef Doležal s poutníky z Prušánek, P. Vojtěch Ondráček a 5 autobusů z Velkého Ořechova, P. Stanislav Kovář se 120 poutníky z Moravské Nové Vsi
12. 5. • Pouť Radia Proglas • poutníci z Prakšic a Hrudčovic
13. 5. • P. Emil Pluhař s poutníky z Hovězí • setkání děkanů olomoucké arcidiecéze s arcibiskupem Janem Graubnerem a biskupem Josefem Hrdličkou
14. 5. • Zásvětná pouť k Panně Marii - Ludslavice společně s Kurovicemi a Žeranovicemi, 140 poutníků • P. Antonín Štefek z Vyškova
16. 5. • P. Adam Macek z Ostravy -  Pustkovce se 40 poutníky • pouť Charity Zlín s  P. Vojtěchem Glogarem s 250 věřícími
16. - 19. 5. • Exercicie pro 18 lékařů
18. - 19. 5. • Závody ve sjezdu na horských kolech
18. 5. • P. Aleš Vrzala s farníky z Ostrožské Lhoty • P. Miroslav Serviola s farníky z Jeseníku nad Odrou - 2 autobusy • P. Jerzy Walczak s farníky z Bílovic
20. 5. • Druhá pouť píšících křesťanů
21. 5. • P. Vladimír Jahn - farnost Hustopeče nad Bečvou + Černotín, Bělotín a Špičky - 4 autobusy
22. 5. • 70 dětí z Velkých Bílovic, Moravského Žižkova a P. Libor Salčák • pouť z Velkých Karlovic - P. Milan Šeliga • P. Antonín Dominik s poutníky z Ostrožské Lhoty a Blatnice • pouť důchodců z Brušperku
23. 5. • Strážnice, Veselí, Vnorovy - 2 autobusy poutníků
24. 5. • Dvacátá redakční rada Listů svatohostýnských na Svatém Hostýně
25. 5. • P. František Buchelka s poutníky ze Sázavy
25. - 26. 5. • pěší pouť z Nedašova
26. 5. • Poutníci z Tvorovic, Čelčic, Hrušek, Němčic a Měrovic
27. - 28. 5. • Setkání ředitelů charit olomoucké arcidiecéze
28. 5. • autobus poutníků z Mutěnic a Hodonína s P. Jiří Čekalem • 4 autobusy poutníků z Bánova s P. Petrem Bulvasem • autobus poutníků z Kunovic
29. 5. • autobus poutníků Opatovic, Skaličky, • autobus z Čejkovic
31. 5. • První jednání nového výboru Matice svatohostýnské

Červen 2002
1. 6. • P. Brhel s farníky ze Staříče • Eucharistický průvod z Bystřice pod Hostýnem
4. 6. • Pouť kněží olomoucké arcidiecéze za vlastní posvěcení s arcibiskupem Janem Graubnerem a biskupem Josefem Hrdličkou a generálním vikářem Milánem Koubou
5. 6. • P. Gazda s poutníky z Ostravy - Poruby • 34 dětí po prvním svatém přijímání z Horního Lidče pod vedením P. Františka Kuběny •  autobus poutníků z Boršic u Buchlovic a z Tučap • Charita Nový Hrozenkov - dva autobusy
6. 6. • Poutníci ze Strážnice, Petrova a Napajedel
7. 6. • P. Mieczyslav Augustinovič a 80 mládežníků z Polska
8. 6. • Společná pouť Sdružení žáků a žákyň Dona Boska
8. - 9. 6. • Skupina poutníků ze Slušovic
9. 6. • Poutníci z farnosti Tetětic, Počenic, Dřímova, Vlčí Doly, Věžek, Morkovic, Neubuzi
10. 6. • Pouť charity a seniorů z Holešova
12. 6. • P. Pavel Stefan a 80 dětí z Valašského Meziříčí • P. Jan Žaluda a 150 poutníků z farnosti Hroznová Lhota • P. Mariusz Radaczynski z Rokytnice u Přerova a 40 dětí • P. Miroslav Suchomel Starého Města se 140 poutníky
(jpa)

BUDE  VÁS  ZAJÍMAT

Změna ve vedení hospodářské správy Matice svatohostýnské
Po pěti letech odešla z rodinných důvodů z funkce vedoucí hospodářské správy Matice svatohostýnské Ludmila Solařová. Za jejího působení bylo dáno do pořádku účetnictví, zrekonstruovalo se první patro poutního domu č.3, ve druhém patře byla vybudována exerciční kaple, zrekonstruovány záchody u restaurace a prodejních stánků a došlo k tomu, že restaurace u poutních domů byly pronajaty, což se ukázalo jako velmi vhodné řešení pro Matici svatohostýnskou.
Děkujeme jí touto cestou za všechno, co pro Svatý Hostýn udělala, a přejeme jí na novém působišti hodně Božího požehnání a ochranu Panny Marie Svatohostýnské.
K 1. dubnu nastoupila do funkce vedoucí hospodářské správy Matice svatohostýnské Naděžda Nováková z Bystřice pod Hostýnem.
Petr Janek

Matice svatohostýnská děkuje brigádníkům z farnosti Kněždub a Tvarožná Lhota, kteří pomohli při jarním úklidu Svatého Hostýna.

Upozorňujeme na naše nová telefonní čísla od 22. 9. 2002
Matice svatohostýnská: 573 381 693, 573 381 694
Duchovní správa: 573 380 070

Výbor Matice svatohostýnské se rozloučil 24. května v Bystřici pod Hostýnem s nově zvoleným členem MSH Josefem Adamcem z Chvalčova, který zemřel nečekaně 15. května ve věku 54 let.

Poutní místa Moravy je název nového turistického odznaku, který je určen pro zájemce o turistiku a zároveň i poznávání nejznámějších poutních míst na Moravě. Bližší informace je možno získat na adrese: Vladimír Wnuk, Bratrská 1093, 751 31 Lipník nad Bečvou.

Jurkovičova křížová cesta na Svatém Hostýně
jedenácté zastavení
Podařilo se nám po stavební stránce rekonstruovat Jurkovičovu křížovou cestu a ve výhledu uvažujeme také s rekonstrukcí keramických mozaik na této křížové cestě.
Vzhledem k tomu, že není k dispozici původní dokumentace, obracíme se s prosbou na naše čtenáře, aby nám pomohli. Kdo má doma staré fotografie této křížové cesty - z jakékoli doby - a byl by ochoten nám je zapůjčit, ať se přihlásí na Matici svatohostýnské (tel.: 0635/381693). Zejména potřebujeme fotografii jedenáctého zastavení. Na snímku vidíte současný stav mozaiky, která byla v minulosti neodborně opravována.
Je samozřejmé, že fotografie v pořádku vrátíme.