Svatý Hostýnvýznamné mariánské poutní místo na střední Moravě
|
Příprava na velké jubileum roku 2012
 |
Nové zvony pro baziliku na Svatém Hostýně
Příznivé počasí umožňuje práce na novém venkovním oltáři
Výzva pro farní divadelní soubory
V
rámci Jubilejního roku 2012, kdy si budeme připomínat výročí 100
let od korunovace sochy Panny Marie na Svatém Hostýně, plánuje
výbor Matice svatohostýnské uspořádat několik koncertů a
kulturních a společenských akcí.
Současně s festivalem schol a hudebních skupin by to měl být
také festival farních divadelních souborů a skupin.
Vhodným prostorem pro tato vystoupení bude nové venkovní pódium
před bazilikou, které se v současnosti buduje.
Vyzýváme proto amatérské divadelní soubory a skupiny (všech
věkových skupin), které působí třeba jen nepravidelně v mnoha
našich farnostech, aby se pokusily zapojit do této přehlídky na
Svatém Hostýně. Pravděpodobným termínem konání bude červen 2012.
Pokud se nám podaří získat dotaci ze Zlínského kraje, budou
účastníkům přehlídek hrazeny náklady na cestu i ubytování.
Pokud máte ve svém repertoáru hry nábožné i světské, neváhejte
je oprášit. Pokud nemáte, zkuste nějaký dramatický text k poctě
Panny Marie Svatohostýnské nastudovat a nazkoušet.
Na Svatém Hostýně bude příležitost k vzájemnému poznání všech,
kdo chtějí Boha a Panu Marii oslavit hudbou, tancem, divadlem,
pohybem i zpěvem.
Vedoucí divadelních souborů se již nyní se mohou přihlásit,
konzultovat své nápady v režii i dramaturgii u člena výboru MSH
Petra Cekoty, tel. 604 738224, e-mail
cekota@hostyn.cz. Zde
můžete také zasílat všechny pozvánky na vaše představení, na
která se rád přijedu podívat.
Petr Cekota
Základy nového podia, stará křížová cesta prohlédla stejně jako fasáda Sarkanderovy kaple
Medailky zobrazující Pannu Marii Svatohostýnskou
prošly na pouti Matice svatohostýnské v
neděli 11. září 2011 svým představením a na schůzce s důvěrníky
se jich prodalo 10 ks. Jedná se o ruční malbu podle původního
vzhledu sochy v provedení pravý
smalt zasazený ve zlatém rámečku 585/1000 nebo v rámečku
stříbrném s nápisem na rubové
straně.
Medailka je k dispozici ve dvou velikostech, v
krabičce s certifikátem. Cena na tomto zaváděcím prodeji byla
1600 Kč u větší zlaté medailky a 950 Kč u větší stříbrné
medailky a do budoucna se může měnit podle výkyvu cen drahých
kovů. Další informace a popis je na připojených fotografiích.
Matice svatohostýnská chystá další "prodejní den" a to na sobotu
26. listopadu na Svatém Hostýně. Pro zájemce, kteří si medailku
předběžně objednají bude tento den k vyzvednutí (samozřejmě po
zaplacení hotově přímo přítomnému výrobci).
Suvenýr ze Svatého Hostýna ve formě čokoládové pochoutky
Ve spolupráci s firmou Carla byly vyrobeny a dodány 70% hořké čokolády o hmotnosti 100g a rozměru 95 x 95 mm s připomenutím Jubilejního roku 2012. Prodávají se na recepci PD č.3 za 35 Kč a na dalších místech na Svatém Hostýně.
 |
 |
Poutě děkanátů za obnovu rodin a kněžská a řeholní povolání budou v roce 2012 na Svatém Hostýně
Tyto poutě v naší arcidiecézi začaly v roce 1995 na dvou místech
na Velehradě a v Olomouci v katedrále. Jednotlivé děkanáty
jezdili na tato místa podle spádovosti. V posledních dvou letech
si mohl každý děkanát zvolit také jiné místo, třeba ve svém
regionu. Úmysl poutě je dvojí a vždy stejný:
1. Prosit za obnovu našich rodin, protože rodina prožívá svou
krizi ve světě i v naší společnosti a jako věřící chceme i tímto
způsobem přispět, aby rodiny dokázaly překonávat všechny
těžkosti.
2. Vyprošovat nová kněžská povolání, kterých je potřeba.
Poutě mají zpravidla stejný program:
1. Rozjímavý růženec, prokládaný zpěvem, případně nějakým
svědectvím -1 hod.
2. Společná adorace vedená knězem s účastí farníků – 1hod.
3. Mše sv., kterou celebruje otec arcibiskup nebo biskup Josef
za spoluúčasti kněží jednotlivých děkanátů.
Celý program je asi 3 hodinový. Do jednotlivých částí se
zapojují jednotlivé farnosti a dávají svým službám někdy vlastní
ráz, stejně tak i službu při liturgii, včetně zpěvu, má vždy
některá farnost.
Kněží během modlitby sv. růžence a adorace zpovídají. Poutě se
konají vždy v sobotu od března do listopadu. Hodina bude
upřesněna.
Přehled poutí děkanátů za obnovu rodin a za kněžská a řeholní povolání na
Svatém Hostýně
Datum - děkanát
24.března – Přerov
14.dubna – Valašské Klobouky
21.dubna – Prostějov a Vyškov
28.dubna – Šumperk a Zábřeh
12.května – Hranice a Šternberk
26.května – Uherské Hradiště
2.června – Olomouc
16.června – Kyjov a Vizovice
7.července– Valašské Meziříčí
14.července– Veselí nad Moravou
1.září – Konice a Svitavy
8.září – Vsetín
15.září – Uherský Brod
22.září – Holešov
29.září – Zlín
6.října – Kroměříž
Nová publikace - Jurkovičova křížová cesta na Svatém Hostýně
Brožura
malého formátu (A6 - 72 stran), s texty a fotografiemi
Jurkovičovy křížové cesty byla vydána Maticí svatohostýnskou a
Duchovní správou na Svatém Hostýně a je tam k dispozici.
Texty k zastavením křížové cesty vybrala a připravila Olga
Kozlová, která napsala i historii cesty v závěru brožury.
Rozjímání křížové cesty byla převzata z Kolosea, kde cestu vedl
Svatý otec Jan Pavel II. Knížečka obsahuje i modlitbu za
obdržení milostí na přímluvu tohoto blahoslaveného papeže.
Úvodní slovo napsal P. Jan Chromeček SJ.
Kniha obsahuje i 37 fotografií, které byly pořízeny v průběhu
posledních pěti let Ivo Buráněm za různých světelných podmínek a
v různých ročních obdobích.
Konečně je na Svatém Hostýně k dispozici publikace spojující
duchovní dimenzi této křížové cesty a architektonického skvostu,
citlivě umístěného v krásné přírodě. Této publikace se
dožadovali jak věřící, tak i ti, kterým se někdy říká
"hledající".
Jurkovičova křížová cesta ve formátu pdf 1,6 MB (brožura je v prodeji za 30 Kč na Svatém Hostýně)
Příprava na výročí v plném proudu
Kromě poutí žije Svatý. Hostýn v letošním roce přípravami na
nadcházející jubileum, sté výročí papežské korunovace sochy
Panny Marie. ,,Připravujeme se zejména po duchovní stránce,
současně chceme opravit některé objekty zkrášlit prostředí a
připravit nábožensko-kulturní akce na podporu mariánské úcty,"
řekl předseda výboru pro přípravu oslav Ivo Buráň.
Jedním z nákladnějších bodů chystaných oslav bude odlití nových
zvonů do věží svatohostýnské baziliky by jich postupně mělo být
přidáno šest. Nejmenší má vážit 225 kilogramů, ten největší dvě
tuny a celkové náklady na jejich zhotovení dosáhnou 3,7 milionu
korun. Dalšími součástmi příprav jsou vydání publikace o
významných osobnostech spojených se Svatým Hostýnem, vydání
korunovační poštovní známky nebo příprava krátkých filmů o
poutním místě.
V rámci příprav celého poutního areálu probíhá na Svatém Hostýně
také oprava kaple sv. Jana Sarkandra a staré křížové cesty.
Přestavbou prochází též venkovní pódium. ,,Byla dokončena
demontáž původního pódia až na základy, které zůstanou součástí
podlahy i nového pódia," uvedl technický administrátor Petr
Janek a dodal: ,,Poděkování patří všem, kteří se podíleli na
opravách baziliky, za jejich dary a příspěvky i za modlitby."
Katolický týdeník - Jiří Gračka
Součástí jednání Jubilejního výboru 2012 dne 27. září 2011 byla i prohlídka rekonstruovaných objektů na vrcholu Hostýna a historicko-archeologická exkurze po zajímavých místech zde
Plakát propagující Jubilejní rok 2012 ve formátu A3 a A4 je k vyzvednutí na Svatém Hostýně
Poděkování za příspěvky na nové pódium
Římskokatolická
duchovní správa na Svatém Hostýně a Matice Svatohostýnská děkují
posluchačům radia Proglas a dalším dárcům za jejich příspěvky na
vybudování venkovního liturgického prostoru na Svatém Hostýně.
Současné provizorní pódium bylo demontované a probíhají stavební
přípravy na nové moderní zastřešené pódium podle návrhu arch.
Františka Zajíčka.
Nový liturgický prostor bude využit pro akce Jubilejního
roku 2012, v němž si připomeneme 100. výročí korunovace sochy
Panny Marie Svatohostýnské a v době velkých letních poutních
slavností, při kterých se počet jejich účastníků nevejde do
baziliky.
Předpokládaná cena venkovního pódia je 2 miliony Kč.
Sbírka s podporou Radia Proglas nadále pokračuje, můžete ji
podpořit příspěvkem na číslo účtu 1040641691/0100, var. symbol
111. Samostatné poděkování za skvělý nápad jak toto pódium
zpropagovat si zaslouží určitě p. Helena
Horáková z vedení Proglasu.
Na Svatém Hostýně zároveň probíhají opravy fasády kaple sv. Jana
Sarkandra a staré křížové cesty.
P.Cekota
Nová publikace k svatohostýnskému jubileu
V souvislosti s přípravou jubilejních oslav 100. výročí
korunovace sochy Panny Marie, které se budou konat v roce 2012
na Svatém Hostýně, rozhodl výbor Matice svatohostýnské vydat
publikaci o význačných osobnostech, jejichž život byl spojen s
nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě.
Plánovaná nová knížka v rozsahu většího sborníku bude obsahovat
životopisná data i životní příběhy 50 mužů, kteří “tvořili“
historii Svatého Hostýna v uplynulých 200 letech. Na tvorbě
publikace přislíbil účast kolektiv sedmi autorů, jejichž
editorem je šéfredaktor Listů svatohostýnských PhDr. Josef Pala.
Ze jmen, která budou sborník obsahovat, připomínáme alespoň
některá: první hostýnský duchovní správce Jan Cibulka, světový
byzantolog František Dvorník z Chomýže, slovenský architekt
Dušan Jurkovič, malíř Jan Koehler, archeolog Karel Ludikovský,
evangelický farář a významný botanik Daniel Sloboda z Rusavy,
olomoucký arcibiskup a mecenáš Svatého Hostýna Antonín Cyril
Stojan, sběratel lidové slovesnosti František Sušil, obnovitel
Matice svatohostýnské Vladimír Tomeček, starosta Bystřice pod
Hostýnem a předseda Matice svatohostýnské Václav Zbořil aj.
Závěr publikace bude obsahovat jména a fotografie z návštěvy
dvaceti významných osobností na Svatém Hostýně od 19. století až
po dnešní dobu. Byli to např. císař František Josef I. (1897),
francouzský kardinál Jean Verdier (1935), nejvyšší představitel
jezuitského řádu Hans Peter Kolvenbach (1990), apoštolský
nuncius Giovanni Coppa (1991), bývalý polský prezident Lech
Walesa nebo prezident Václav Klaus (2007).
Vydání knížky Padesát osobností Svatého Hostýna bude podpořeno
z vydavatelského fondu Zlínského kraje.
Pavel Skála
Opravy Kaple sv. Jana Sarkandera, klasicistní křížové cesty a venkovního podia
Jen necelé tři měsíce po dokončení náročné opravy v bazilice
začínáme v rámci příprav na oslavy jubilea stého výročí
korunovace Panny Marie na Svatém Hostýně opravovat klasicistní
křížovou cestu, Kapli sv. Jana Sarkandera a venkovní podium.
Právě dnes (30.5.) začínáme stavět lešení na prvních zastaveních
křížové cesty. Na její opravu a opravu kaple sv. Jana Sarkandera
se nám podařilo získat dotace ze Zlínského kraje a z
ministerstva kultury. Nejsou to nijak závratné částky, ale
přesto by měly pokrýt asi 1/3 nákladů oprav na tyto dvě akce,
které by měly obnášet zhruba 1.750 000 korun.
Na opravu, respektive odstranění starého a vybudování nového
podia máme stavební povolení. Byla dokončena demontáž původního
podia až na základy, které zůstanou součástí podlahy i nového
podia. V současné době se zpracovává statický posudek jak pro
základové pilíře zastřešení, tak pro nosnou dřevěnou konstrukci
z lepených vazníků, takže zatím ještě není definitivní rozpočet
pro tuto stavbu. Měl by se pohybovat kolem 2 milionů korun.
Na závěr ještě poděkování všem, kteří se jakkoliv podíleli na
opravách baziliky, za dary a příspěvky do sbírek nebo
pokladniček a za modlitbyu za zdar prováděných prací. Myslím, že
můžeme být na sebe hrdí, protože tuto nesmírně nákladnou výměnu
dlažby jsme provedli bez jediné koruny dotace. Věřím, že pod
dohledem Ochránkyně Moravy se nám podaří dokončit i tyto tři
další opravy tak, abychom důstojně příští rok oslavili stoleté
výročí Její korunovace.
Petr Janek
Rekonstrukce venkovního podia a staré křížové cesty v obrazech
Duchovní slovo - Připravujeme se na jubileum
Všem příchozím na vrchol Svatého Hostýna
je od 10. května 2011 výrazně sdělováno, že rok 2012 je rokem významného jubilea.
 |
 |
 |
 |
Pro základní informovanost poutníků i turistů o Jubilejním roce 2012
se podařilo v dostatečném množství vytisknout dva druhy "svatých
obrázků" o rozměru 105 x 75 mm, určených k vložení do kancionálů
a modlitebních knížek. Jeden je s modlitbou k Panně Marii a
druhý s modlitbou za nová kněžská a řeholní povolání.
Na přední
straně je vždy zobrazena horní část sochy ozdobené
posvěcenými korunkami a s připomenutím, že rok 2012 bude rokem
jubilejním. Obrázky jsou k dispozici zejména v bazilice k
volnému rozebrání. Určitě budou
využívány i ke společné modlitbě v bazilice a k modlitbám v
rodinách.
 |
 |
 |
 |
Stolní kalendář k Jubilejnímu roku 2012 je k dispozici v bazilice a na recepci v poutním domě
Likvidací starého venkovního pódia
byla na počátku května 2011 zahájena výstavba pódia nového. Na toto pódium (venkovní oltář) probíhá sbírka, na kterou je možno přispět přímo na Svatém Hostýně, převodem z účtu nebo peněžní poukázkou.
 |
 |
 |
 |
Opravy památek k jubilejnímu roku
Při svatohostýnských oslavách v srpnu 2012 je očekáván zvýšený počet významných hostů a také návštěvníků poutního místa. Generální oprava poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie je nyní před dokončením a tak se pozornost duchovní správy obrací také na opravy objektů ve venkovním prostranství v okolí chrámu. S úředníky památkového ústavu, se stavební firmou a s odbornými kameníky se projednává oprava fasády na kapli svatého Jana Sarkandera, která je také stejně jako chrám evidovanou nemovitou kulturní památkou, oprava fasád na jednotlivých zastaveních staré křížové cesty a renovace kamenného sousoší svaté Anny s Pannou Marií dítětem z roku 1894 stojícího před kaplí. Investor žádá o finanční podporu od Ministerstva kultury ČR a od Zlínského kraje, která by alespoň zčásti pomohla cenu tohoto díla uhradit. Tyto opravy budou provedeny v průběhu letošního roku 2011. Dále se uvažuje o přebudování venkovního pódia, který při větších poutích slouží jako přechodný presbytář s oltářem.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Na přiložených fotografiích vidíme:
č.1: Dav poutníků v srpnu 1912, kaple je v pravém horním roku.
Uvnitř davu je dočasná slavobrána.
č.2-4: Dobové pohlednice asi z 30. let 20. století.
č.5: Záběr asi z předválečného období. Před kaplí je vidět socha
sv. Anny.
č.6 : Záběr asi ze 70.-80. let 20. století.
č.7-10: Záběry kaple, staré křížové cesty a sochy sv.Anny
z ledna 2011. Ze menším zastavením křížové cesty je vidět
zastaralé venkovní pódium.
č.11: Místo odběru jednoho ze vzorků fasády na kapli.
č.12: Mikroskopický snímek z laboratorního zkoumání odebraného
vzorku fasády.
Vyhodnocení statigrafického průzkumu tohoto vzorku:
vrstva č. 1 – vápenná omítka, napuštěná organickou konzervační
látkou
souvrství č. 2 – fragmentární bělavá vrstva s okrovým podkladem,
pigmentovaná zinkovou bělobou, na povrchu znatelné nečistoty,
okrový podklad – vápenný podklad s malým obsahem železitých okrů
vrstva č. 3 – vápenná omítka, pigmentovaná železitou hlinkou,
povrch bez povrchových nečistot
souvrství č. 4 – šedavá vápenná vrstva, pigmentovaná uhlíkatou
černí, s podkladovým souvrstvím, tvořeným třemi vápennými
vrstvami, z nichž první dvě vrstvy jsou pigmentovány uhlíkatou
černí, mírná povrchová krakeláž, na povrchu souvrství znatelná
vrstva povrchových nečistot
vrstva č. 5 – vápenno-cementový přetěr, vystavěný ve dvou
vrstvách, mírná krakeláž povrchu, na povrchu povrchové nečistoty
vrstva č. 6 – vrstva vápenno cementového přetěru, povrch vrstvy
bez zjevných povrchových nečistot, avšak vrstva č. 7 je zateklá
do krakel této vrstvy
vrstva č. 7 – žlutá vrstva, pigmentovaná železitou hlinkou a
žluť vykazující červenou luminiscenci v UV záření (tuto žluť se
nepodařilo blíže identifikovat) povrchu fragmentární nečistoty
vrstva č. 8 – vápenný přetěr, krakeláž povrchu
vrstva č. 9 – vrstva červeného nátěru, pigmentovaného železitou
červení, titanovou bělobou a plavenou křídou, na povrchu
znatelné povrchové nečistoty
Zbyněk Domanský
Svatohostýnská korunovace na poštovní známce
Velkým úspěchem pro bystřické filatelisty je skutečnost, že v roce 2012
vydá Česká pošta další příležitostnou známku s motivem Sv. Hostýna,
tentokrát ke 100. výročí korunovace milostného obrazu Panny Marie
svatohostýnské, nejvýznamnější události v novodobých dějinách tohoto
poutního místa. Česká pošta obdržela pro příští rok více než stovku
návrhů na vydání nových poštovních známek. Vybrán byl ovšem právě návrh
podaný Maticí svatohostýnskou a bystřickým klubem filatelistů. Kterému
grafikovi a rytci bude tvorba známky svěřena, není prozatím ještě známo.
Jisté je, že výjimečná známka vyjde 15. 8. 2012.
Jde již o druhý úspěšný pokus zviditelnit náš region a jeho významná
místa na poštovních známkách. Bystřická kulturní veřejnost má dosud v
živé paměti první vydání známky s motivy Svatého Hostýna v roce 2004.
A. Mužný
100 let od korunovace sochy Panny Marie Svatohostýnské
Co se zatím událo kolem příprav Jubilejního roku 2012 (stav na konci listopadu 2010)
Pozvánka do přípravného týmu
Vidíme, že v letech 1912 a 1937, v době politické svobody, naši předkové
přistoupili k oslavám opravdově a s velkou vervou. O to větší výzvou je
to pro nás, abychom se podobným způsobem zhostili oslav 100. výročí
Korunovace.
Na tuto velkou událost bude potřeba se dobře připravit a to není v
silách jednotlivce. Vyzýváme tedy opravdové přátele Svatého Hostýna a
ctitele Panny Marie svatohostýnské, aby se do příprav osobně zapojili.
Sestavíme přípravný tým (jazykem předků slavnostní výbor), který si vše
vezme na starost. Kdo si nechcete nechat ujít tuto jedinečnou
příležitost, hlaste se do 10. června 2010 u vedoucí hospodářské správy
MSH paní Dagmar Fojtů, e-mail:
matice1@hostyn.cz , tel. 573381693 nebo 607832207.
Na Svatém Hostýně dne 8.5.2010, výbor MSH
Anketa na téma oslav Jubilejního poutního roku
Na valné hromadě Matice Svatohostýnské dne 2.5.2010 otec arcibiskup Jan
Graubner vyhlášení Jubilejního poutního roku osobně potvrdil.
Při této příležitosti přítomní odpověděli na anketní otázku:
• Jak (čím) by jste chtěli oslavit 100. výročí korunovace sochy Panny
Marie svatohostýnské v roce 2012?
Některé odpovědi:
Vydal bych novou pohlednici. Kulturní akce. Slavnostní mší a poutí.
Důstojně. Opravit všechny neopravené budovy a starou křížovou cestu.
Upravit rovněž prostranství u Božského srdce Páně. Návštěvou svatého
otce. Hojnou účastí všech – starších i mladých lidí. Dobrým životem v
rodinách. Strávit 7-8 dní ztišením na Svatém Hostýně, vč. ubytování.
Také ve svých farnostech. Velkou kapelou s velkým pěveckým sborem. Mší
svatou v přírodě.
Slavit a oslavovat se má a Pannu Marii zvlášť. Těšíme se, dá-li Pán, že
přijedeme s rodinou a rádi.
To jsou jen některé prvotní náměty a již nyní se jich nastřádalo o hodně
více. Prozatím bylo na valné hromadě MSH rozhodnuto požádat o vydání
poštovní známky ke 100. výročí Korunovace. Vhodnou inspiraci lze hledat
i z historie. Podle archivních materiálů proběhly na Svatém Hostýně v
roce 1912 velké oslavy slavné korunovace a také oslavy v roce 1937 při
příležitosti 25. výročí jubilea. Podle historických záznamů se jenom
korunovační slavnosti dne 15. srpna 1912 zúčastnilo na 70 tisíc
poutníků.
Vyhlášení Jubilejního poutního roku 2012
„Pohled do místních dějin připomene spoustu událostí, které byly
odpovědí na duchovní zkušenost. Tak si v roce 2012 připomeneme stoleté
výročí slavné korunovace sochy Panny Marie. Šlo tehdy o mimořádnou
událost. Lidé se nejen složili na krásné korunky pro Pannu Marii i
Ježíška. Probošt Antonín Cyril Stojan je v doprovodu poutníků zavezl do
Říma, kde je Svatý otec posvětil. Slavné korunovace se pak o slavnosti
Nanebevzetí Panny Marie účastnilo opravdu mimořádné množství poutníků,
pro které se událost stala duchovní zkušeností celoživotně přitahující k
tomuto poutnímu místu. Sté výročí je příležitostí k slavení Jubilejního
poutního roku, který už nyní vyhlašuji na poutní sezonu roku 2012.“
+ JAN GRAUBNER, olomoucký arcibiskup, protektor Matice
svatohostýnské, květen 2010
O korunovaci milostných obrazů a soch Panny Marie
Koruna
bývala u všech vzdělaných národů nejokázalejším znakem nejvyšší
důstojnosti a moci. Odtud koruny císařské, královské, knížecí a jsou
znamením svrchované moci panovnické. U dávných národů, zvláště u Řeků a
Římanů, bývaly koruny přiznávány slavným vítězům jakožto odměna velikých
činu, zásluh, statečnosti.
Zasloužil-li si kdo z lidí tohoto vyznamenání, pak jistě to byla Panna
Maria. Žijíc na zemi v chudobě a pokoře, ač byla dcerou slavného a
starobylého královského rodu Davidova, neměla jiné koruny, mimo trnovou
pro svou duchovní účast na mukách svého božského Syna. Za to však v nebi
jsouc nad všechny tvory vyvýšena, stanula jako Královna nebes i země po
pravici Synově jako Žena oděná sluncem a na hlavě její koruna z dvanácti
hvězd.
Tak učí církev, nazývajíc ji v modlitbách a písních od věků "královnou",
Matkou milosrdenství; a pozdravujíc ji jako "Královnu nebes", ovíjí
Panně přesvaté kolem čela korunový vínek, nejvznešenější čelenku svatého
panenství.
Minuly však dlouhé věky, než církev ozdobila její obrazy a sochy vnějším
odznakem královské Její důstojnosti. Teprve v osmém století se potkáváme
s první korunovací obrazu Panny Marie, a to v době, kdy se šířila
pověstná sekta "Obrazoborců". Papež Řehoř III., chtěje před celým světem
dáti výraz církevní nauce o úctě posvátných obrazů, jakož i chtěje
zavrhnouti hlízu onoho kacířství a zjednati si přispění Královny nebeské
ve válce, která tehdy Římu hrozila, korunoval roku 732 v Římě obraz
Panny Marie korunou z ryzího zlata, diamanty hojně posázenou a nad
oltářem zavěsil druhou podobnou korunu.
Následujícího věku r. 848.věnoval papež Řehoř IV. krásné stříbrné koruny
obrazu P. Marie, uctívanému v kostele sv. Kalista a Kornelia v Římě, aby
P. Maria vyprosila odpuštění hříchů lidem, a přímluvou svou aby jim
zjednala milost u Boha.
Od té doby potkáváme se s takovou korunovací teprve okolo r. 1500. Pro
tehdejší války v Itálii vznikl zhoubný mor. Aby usmířili hněv Boží a
odvrátili od sebe nákazu, uspořádali obyvatelé města Recanati velkolepou
pouť k domku Panny Marie v Lorettě, kteréžto slavné poutní místo je
nedaleko od Recanati. Když jejich prosba byla za krátký čas vyslyšena,
vypravili se vděční oni měšťané podruhé do Loretta, přinášejíce ze
záslibu zlatou korunu, kterou s dovolením sv. Stolce ozdobili hlavu
sochy Panny Marie, která tam ode dávna byla uctívána. Na přání vděčných
obyvatelův města Recanati nařídil ještě papež Julius II, aby se ta
koruna nikdy nesnímala.
Ale korunovace, ty nekonaly se po tu dobu s tak slavnými obřady, jako
později, když je sv. Stolec podrobil jistým pravidlům. Stalo se tak r:
1630, kdy hrabě Alexander Sforza Pallavicini, jezuita, veliký ctitel
Panny Marie, věnoval z majetku svého na věčné časy nadaci, z níž by se
pořizovaly koruny z ryzího zlata těm obrazům nebo sochám P. Marie, o
nichž budou podány důkazy, diecézním biskupem potvrzené, o dílech
milosti, kterými takové obrazy slynou. Papež Urban VIII. nadaci tu
potvrdil a dal zároveň kanovníkům kapitoly vatikánské při velechrámu
knížete apoštolů sv. Petra moc a právo, aby rozhodovali o záležitostech
týkajících se korunovace sv. obrazu, a aby milostným obrazům přesvaté
Královny nebeské zlaté koruny přiznávali a udíleli.
První takový obřad dle těchto předpisů konal se dne 25. srpna roku 1630
za papeže Urbana VIII. v samé basilice vatikánské za přítomnosti
zakladatele hraběte Alexandra Sforza Pallavicini (zemř. 1639), jenž
ještě za svého života byl šťastným svědkem korunovace třinácti
milostných obrazů v různých kostelech římských. Z prvních mezi nimi byl
milostný obraz Maria della Strada v kostele Tovaryšstva Ježíšova al
Gesu.
Od dávných dob uctívá Boží lid Pannu Marii jako Královnu. Svědčí o tom
mariánské modlitby, litanie loretánská, písně, liturgická památka Panny
Marie Královny, křesťanské umění a zvláště poutní místa. Milostné sochy
a obrazy jsou většinou zdobeny korunkami.
U nás podle dostupných listin byla milostná socha Panny Marie Křtinské
ozdobena nynějšími korunkami kolem roku 1670. Této výsady se taky
dostalo i milostné sošce Panny Marie Svatohorské, a tím i celé Svaté
Hoře, která se tak zařadila mezi nejslavnější poutní místa na světě.
Korunovace se konala 22. června roku 1732. Téhož roku a to 21. září se
konala korunovace na Svatém Kopečku.
Mezi Slovany zbožností a úctou k Panně Marii slynou také Poláci. Tou
dobou, kdy povstala v Římě nadace pro korunování milostných obrazů
mariánských, Polsko trpělo dlouholetými válkami. Ale jakmile nastal na
čas pokoj, postaralo se Polsko brzy o korunovaci své nebeské Královny.
Začátek byl učiněn u obrazu nejstaršího a nejpamátnějšího - na Jasné
Hoře Čenstochovské. Bylo to dne 8. září roku 1717. Přiliv poutníků
netoliko z Polska, nýbrž i ze sousedních zemí byl tak veliký, že od 5.
do 16. září rozdáno 148300 sv. přijímání v jasnohorské svatyni samé,
nepočítajíc sv. přijímání podaných v ostatních kostelech
Čenstochovských. Slavnou korunovaci Čenstochovského obrazu P. Marie za
"Královnu Polsky" vykonal chlumský biskup Krištof Jan Šembek za přísluhy
biskupa poznaňského a vilenského.
Od té doby ještě celá řada milostných obrazů mariánských v různých
krajích polských byla korunována. Popisy všech těch korunovací, které se
tiskem dochovaly, jsou skvělým svědectvím víry, zbožnosti a obětavosti
tehdejších Poláků.
Korunovace slavívaly se s neslýchanou okázalostí a za obrovského
účastenství lidu. Stavívaly se slavobrány, osvětlovaly se milostné
obrazy a chrámy, ano celá města zářívala průsvitnými obrazy
(transparenty) a umělými světly. Koruny z ryzího zlata obyčejně se
posílaly z Říma, avšak v četných případech hotoveny byly korunky
soukromým nákladem. Tak na př. kardinál Hanibal Albani, protektor
království polského, dal ku slavné korunovaci v Sokalu zhotoviti dvě
zlaté koruny v ceně 240.000 K.
Obrazů mariánských slavně korunovaných do roku 1912 bylo po celém světě
asi 238. V krajích polských bylo jich do té doby 31.
Podle knihy "Papežská korunovace Matky Boží Svatohostýnské 1912"
V roce 1913 vyšla nákladem Matice svatohostýnské kniha "Papežská korunovace Matky Boží Svatohostýnské"
Korunovační týden
Korunováním sochy Panny Marie svatohostýnské po poledni ve čtvrtek
15.srpna 1912 církevní obřady, slavnosti a vzdávání díků za tuto událost
neskončily. V kostele nadále sloužil slavnou biskupskou mši sv. primas
Český kardinál Lev Skrbenský a venku další biskupskou mši sv. biskup z
Milwaukee Josef Koudelka, delegát amerických Čechů. Mše sv. byly
celebrovány rovněž na několika jiných místech Svatého Hostýna.
Po ukončení církevních obřadů se konala slavnost národní. Shromáždění
poutníků na prostranství za kaplí Sarkandrovkou oslovil ze své funkce
předseda Matice svatohostýnské biskup Karel Wisnar.Byly zahrány hymny
papežská i císařská, proneseny slavnostní projevy a odeslány telegramy
Svatému Otci i císaři Františku Josefovi.V klášteře i v maršálském stanu
bylo pohoštěno na 400 hostů z řad politiků, zástupců obcí i spolků a
stavů, šlechty, důstojnictva a duchovenstva. Venku šohaji v krojích
podávali hostům moravské víno a hanácké koláče.Všude vládla radostná
nálada, v níž se rozloučil s poutníky děkan Jan Daněk z Jevíčka a
tisícové zástupy se začaly pomalu rozcházet do svých domovů.
Po tomto slavném korunovačním dnu následoval korunovační týden, jehož
jednotlivé dny měly předem přesně určený program.
Hned druhý den, v pátek 16.srpna se konala slavnostní Valná hromada
Matice svatohostýnské. Byla zahájena ještě ve čtvrtek večer světelným
průvodem, modlitbou litanií a za znění zvonů též vzpomínkou na zemřelé
dobrodince a členy Matice svatohostýnské. Světelným průvodem a
modlitbami se začínaly v předcházející večer rovněž všechny poutě
dalších dnů.
V pátek ráno tedy následoval obvyklý, v tomto případě však slavnostně
pojatý program Valné hromady Matice svatohostýnské, vyznamenání
zasloužilých členů a pontifikální mše sv. celebrovaná biskupem
Koudelkou. Po holdu Matce Boží členové odcházeli do svých domovů s
radostí v srdcích.
Třetí den, sobota 17.srpna byl vyhrazen pouti matek s dětmi.Už v
předvečer přicházely maminky, vedoucí za ruce své děti, aby jim
vyprosily požehnání. Přes nepřízeň počasí bylo v sobotu ráno na Svatém
Hostýnu přítomno přes 2000 matek a 1200 dětí.
Čtvrtý poutní den, v neděli 18.srpna uvítal Výbor na přípravu oslav pouť
mužů. Tento den se pokládal vedle dne korunovačního za zvláště významný.
Katoličtí muži celé Moravy se hojnou účastí veřejně přihlásili ke své
odvěké víře a úctě k Matce Boží. Bohoslužby se konaly venku, protože
kostel nestačil pojmout všechny poutníky pro veliký průvod mužů ze
Slovácka.
Pátý den oslav, pondělí 19.srpna byl určen pouti kněží. Ačkoli již v den
korunovace jich na Svatý Hostýn připutovaly stovky a kněží doprovázeli i
všechny poutě po celou dobu trvání slavností, přišlo jich v tento den
dvě stě, aby se poklonili korunované Královně. Už od 4 hodin ráno se
střídali u oltářů v kostele i venku při sloužení mší sv. až do půl
jedenácté. Mezi tím měl v 6 hodin ke všem přítomným věřícím, jichž
přišlo okolo 2000 kázání známý redemptorista F:X: Novák z Vídně.
Slavnou mši sv. sloužil opět biskup Josef Koudelka. V tento den přišlo
na svou pouť také úřednictvo arcibiskupských statků.
Den šestý, v úterý 20.srpna se konala pouť Mariánských družin. Mnoho
sodálů a sodálek bylo přítomno na Svatém Hostýnu už ve hlavním dnu
korunovace. To však nijak neumenšilo jejich počet ve dni, určeném jejich
pouti. Totéž možno říci o Terciářích, kteří rovněž v tento den
připutovali ve velkém počtu na Svatý Hostýn.
Po tomto poutním dnu byly rozebrány vojenské stany a vojíni, zastávající
služby ve stanech a při telefonním spojení byli s hudbou, díky a
požehnáním vyprovozeni v průvodu až pod Vodní kapli, aby se navrátili ke
svým posádkám. Přesto na Svatém Hostýnu zůstalo živo.
V předvečer sedmého dne oslav korunovace, určeném na středu 21.srpna
začala pouť Omladiny. Byla to pouť obzvláště radostná, vždyť k Matce
Boží připutovala v hojném množství se svými díky, prosbami a nadějemi
věřící mládež, budoucnost celé země.
A konečně den osmý, čtvrtek 22.srpna patřil studujícím, akademikům,
učitelům a profesorům. Očekávala se účast slabší, ježto velká část
studentstva i inteligence připutovala již v korunovační den. Přesto se
této pouti zúčastnilo sto padesát studentů a sto reprezentantů
katolických akademických spolků, zástupců katolických profesorů,
učitelstva a různých stavů inteligence.
Tato pouť byla posledním dnem korunovačních slavností. Jednatel Matice
svatohostýnské P. Dr. Stojan se členy slavnostního výboru na Svatém
Hostýnu zůstali, aby pomohli návratu běžného řádu poutního místa a
připravili konání Valné hromady Apoštolátu Sv. Cyrila a Metoděje. Touto
valnou hromadou byly korunovační slavnosti na Svatém Hostýnu, jež trvaly
po celý oktáv svátku Nanebevzetí Panny Marie v neděli 25.srpna před sto
léty důstojně zakončeny.
Miroslava Štěrbová, členka přípravného výboru
Den korunovace Panny Marie Svatohostýnské
Obřady předvečera korunovace Panny Marie na Svatém Hostýně probíhaly do
deseti hodin, kdy padla na vrchol kopce hustá mlha a začalo vytrvale
drobně pršet.Veliký počet poutníků se uchýlil do útulny a ambitů a
množství jich skryly vojenské stany. Značná část musela nocovat venku,
ale i přes nepřízeň počasí až do ranních hodin zněly nad Hostýnem
mariánské písně, modlitby růžence i litanií.
Po této nevlídné noci však přicházel čtvrtek 15. srpna 1912 a den se
probudil do slunného rána korunovačního dne .
V 5 hod. beňovská kapela budila spící poutníky písní „Bože, chválíme
Tebe“a prošla s hudbou vrcholem Hostýna. Ve skutečnosti probudila však
malé množství nocležníků, protože už od 3 hodin ráno byly na 17 místech
Svatého Hostýna, venku i v kostele slouženy mše sv. a na několika
místech se udílelo svaté přijímání. Tento den přistoupilo ke stolu Páně
kolem 10 000 věřících.Hned po páté hodině byla v kostele a na několika
místech Svatého Hostýna pronesena ranní kázání. Mimo jiné významné
církevní osobnosti promluvili i hostýnský superior P. A.Ostrčilík a
jednatel Matice svatohostýnské Msgr. A.C.Stojan.
Slavnou mši sv. sloužil pak J.E. biskup Pavel hrabě Huin s asistencí.
Někteří kněží se k oltáři pro veliký nával ani nedostali
Mezi tím se celý vrchol Svatého Hostýna zaplnil nepřehlednými
zástupy.Všichni očekávali příjezd hodnostářů církevních i světských a
konečně i korunovatele J.E. Františka kardinála Bauera .Ten vystoupal po
schodech jako poutník, aby jménem Svatého Otce vykonal korunovaci sochy
Panny Marie. Po uvítacím ceremoniálu se s průvodem odebral za zpěvu „Ecce
sacerdos magnus“ do kostela a dále do kláštera pro korunovační
klenoty.Hned poté následoval korunovační průvod. Z věží hlaholily zvony,
zněly slavnostní fanfáry a tisíce věřících zpívaly za doprovodu kapel
mariánské písně.Všude vládla slavnostní nálada a nadšení.V čele průvodu
kráčel Dr. Stojan, za ním řady spolků s prapory a stovky družiček z
Moravy, Slezska i Vídně. Následoval Výbor Matice svatohostýnské,
„Omladina“ v národních krojích, „Orlové“, kněžstvo, preláti, biskupové a
primas český kardinál Skrbenský.
Za nimi na nosítkách pod zdobeným baldachýnem byly neseny korunky.Této
cti se dostalo zástupcům kněží i družiček, vybraných ze všech stavů.V
nesení baldachýnu se střídali „Orli“ se šuhaji v národních krojích. A
konečně za baldachýnem kráčel metropolita moravský kardinál Bauer s
asistencí, následováni dlouhým zástupem světských hodnostářů,
zastupujících nejrůznější úřady, spolky a obory. Průvod uzavíral sbor
ostrostřelců z Kroměříže s důstojnictvem, praporem a hudbou.
Na vyvýšeném místě před kostelem vyslechl korunovatel kardinál Bauer
žádost o korunovaci milostné sochy, jíž mu přednášeli zástupci
jednotlivých stavů. Jako první z mnoha pověřených přednesl svou prosbu
malý chlapec za děti a nakonec dlouhé řady jako poslední promluvil za
Americké Čechy biskup z Milwauke .Každá žádost byla ohlášena zvukem
fanfáry. Poté slavnostně přečetl superior Antonín Ostrčilík dekret
papežské kongregace obřadů, jímž byla korunovace Panny Marie povolena.
Dnes, kdy nejen přenos zvuku, ale i obrazu i mimo naši planetu je
samozřejmostí, si můžeme jen představovat heroldy, kteří prosby žadatelů
i čtení dekretu současně slavnostně předčítali na několika místech
Svatého Hostýna, aby se i věřící na vzdálenějších místech mohli účastnit
tohoto dění.
Předseda Matice Svatohostýnské biskup Dr. Karel Wisnar a hostýnský
superior Antonín Ostrčilík potom složili slib, že „budou zlaté korunky
pro slavné korunování divotvorné sochy blahoslavené Panny Marie a jejího
božského děťátka bedlivě opatrovati a střežiti.“
Po kázání vešel kardinál Bauer s průvodem do kostela , aby přistoupil k
vlastnímu obřadu. Za zpěvu „Regina coeli, laetare“ vystoupili s
asistencí k milostné soše. Se slovy: „Jako rukou naší korunován jsi na
zemi, tak kéž zasloužíme od tebe býti korunováni v nebesích korunou
věčné slávy“ vložil korunovatel korunku nejprve na hlavu malého Ježíše a
se stejnými slovy druhou korunku na hlavu Panny Marie.V tu chvíli se
rozzářila okolo milostné sochy světla a zazněl slavnostní hymnus „Te
Deum laudamus.“ Zvony se rozezněly. Kroměřížští ostrostřelci vystřelili
třikrát salvu. Duněly rány z hmoždířů i děla, hudby hrály a fanfáry
ohlašovaly radostnou událost. V této atmosféře pokleky tisíce poutníků k
modlitbě slavného růžencového desátku „Který tě na nebi korunovati
ráčil“, jímž vděčně děkovaly za vyznamenání. Svatohostýnské Panny .
A ve stejnou dobu chrámové zvony celé Moravy zvěstovaly všem, že úsilí a
oběti nepřišly nadarmo, modlitby byly vyslyšeny a Moravané mají od této
chvíle svou Korunovanou Královnu.
Miroslava Štěrbová, členka přípravného výboru
Přípravy na korunovaci sochy Panny Marie Svatohostýnské před sto léty
Nesmírný duchovní význam korunovace milostné sochy Panny Marie pro
poutní místo Svatý Hostýn a tím i pro celou Moravu se snažili pořadatelé
této události zdůraznit i okázalými vnějšími oslavami.
Stejně, jako při ojedinělém otevírání Cesty Světla v současnosti, kdy
mnoho podnikatelů i věřících dalo k dispozici své schopnosti a
prostředky, i tehdejší živnostníci, továrníci i ti věřící, mající jen
svou pracovní sílu, si pokládali za čest, moci dle svých možností se
zdarma obětavě účastnit slavnostních příprav.
Mezi první úkoly tehdy patřilo důkladné očištění chrámu a obnova maleb.
Dokončen byl velkolepý mozaikový obraz Panny Marie Svatohostýnské v
průčelí chrámu , který byl zhotoven dle návrhu českého malíře Viktora
Foerstera a pořízeny nové zlacené svícny. Stará útulna pro poutníky, už
zdaleka nepostačující, byla znovu vystavěna a upravena.Postaveno bylo
též zvláštní schodiště ke korunovaci.
Hlasy svatohostýnské již delší čas psaly o pracích a všem dění okolo
významné nadcházející události. Nyní bylo zapotřebí podrobně ohlásit
celý postup, pořad a význam těchto slavnostních dnů. Ve všech
katolických listech, kterých tehdy bylo v Čechách a na Moravě velké
množství, byly po čtrnáct dní před korunovací zveřejňovány zprávy a
pokyny, týkající se této události. Hlavní provolání Matice
svatohostýnské spolu s pozváním na korunovační slavnosti vydaly všechny
tyto listy v červenci 1912. Pozadu nezůstaly ani české noviny v Americe
a katolické listy jiných slovanských národů, které rovněž zvěstovaly
božímu lidu radostnou zvěst o korunování Svatohostýnské Královny.
Celý vrchol Svatého Hostýna byl nádherně vyzdoben. Poutníky,
přicházející od Slavkova, vítala slavobrána zdobená chvojím, vlajícími
stuhami a prapory. Široké schodiště nad Vodní kaplí, rozdělené tehdy
zábradlím, zdobila dokonce slavobrána dvojitá. Celé schodiště bylo pak
lemováno ozdobnými stožáry, které byly rozmístěny i po prostranství a
rovněž ozdobeny chvojím, vlajkami a stuhami. Tyto věnce a girlandy
vázaly dívky z blízkých obcí již několik dní předem.
O výpomoc bylo požádáno Ministerstvo války. Matici svatohostýnské jím
byly ochotně zapůjčeny a postaveny vojenské stany, sloužící k nočnímu
ubytování poutníků, i stany pro slavnosti holdovační a pohostinský stan
maršálský.Jeden nocležní stan mohl v případě potřeby poskytnout útulek i
stu poutníků. Prostranná polní kuchyně, postavená za hospodou,
zajišťovala občerstvení.
Vojsko se postaralo i o místní telefonní spojení mezi všemi
strategickými místy Svatého Hostýna: mezi poutní kanceláří, sakristií,
věží, klášterem, útulnou a ošetřovnou. Ta byla provizorně zřízena v
kaplance a po celou dobu trvání slavností zde zajišťovali obětavě dva
lékaři ve dne i v noci naléhavou zdravotní péči. Upomínkové předměty si
mohli poutníci zakoupit ve stáncích, svěřených Mariánským družinám,
jejichž členky tak prokázaly Matici svatohostýnské nemalou službu.
Na Svatém Hostýně tehdy nebylo zavedeno elektrické vedení, které při
takto veliké události bylo potřebné už i pouze z důvodů bezpečnostních.
Proto firma z Prostějova ochotně zapůjčila parní stroj i s obsluhou a
další firmy z Kroměříže ostatní potřebná zařízení k výrobě , rozvodu a
konečnému osvětlení celého prostranství.Zřízení tohoto osvětlení a
samotné dopravení lokomobily na Hostýn bylo největším problémem, který
za tehdejších podmínek bylo nutno zdolat. Nakonec 45 centový stroj
vytáhlo po rozmoklých cestách do kopce deset tažných
volů. Námaha, vynaložená na zajištění elektrické energie přinesla za
odměnu do té doby nevídanou krásu osvětlení baziliky i celého Hostýna.
Za zvláštní zmínku stojí zdaleka viditelný veliký světelný kříž, který
zářil nad kopulí kostela.
Bylo též učiněno opatření proti požáru. Členové hasičského sboru z
Bystřice p.H. drželi po celou dobu oslav hlídky ve dne i v noci a v
pohotovosti hasičskou stříkačku. Spolu s nimi dohlíželi na pořádek
vojíni zeměbrany, zastávající službu ve stanech.
Při oslavách , nejen náboženských, zastává důležitou roli hudební
doprovod. Ten byl šťastně zajištěn kapelou z Beňova a k samotnému
ceremoniálu korunovace byli pozváni fanfáristé ze Žerotína.Známá kapela
vlčnovská oživila hudbou slavnosti po dva dny a rovněž tak přispěly ke
kráse obřadů kapely ze Štítné a hudba Thonetova ze Vsetína. Se svou
vlastní kapelou přicházely též mnohé poutní průvody.
Připraveny byly i ohňostroje a hmoždíře k umocnění slavnostních
okamžiků. Nemusely na své uplatnění dlouho čekat. Hned v předvečer
korunovace byly slavnostně vypáleny tři dělové rány ve jménu Nejsvětější
Trojice.Následovalo deset raket na znamení růžencového desátku a další
dělová rána s množstvím prskavek. Druhý desátek růžencový představovalo
dalších deset vypálených velkých raket. Po opětné dělové ráně uviděli
poutníci na obloze vítěznou palmu církve. Po ní následovala papežská
tiára, v jejíž gloriole se objevilo veliké písmeno „M“ s korunou. Na
závěr tohoto zahajovacího předvečera vzplála na nejvyšším bodu náspu nad
vodní nádržkou poblíž slavkovské brány mohutná hranice, ohlašující
nastávající slavnostní den.
V současnosti, po stu létech od těchto událostí se připravují rovněž
oslavy jako radostná vzpomínka na tehdejší vyznamenání Vítězné
ochránkyně Moravy. I když dnes, po několika generacích, jsou lidská
mentalita i okolnosti odlišné od myšlení a vkusu tehdejší doby, věříme,
že se Výboru pro přípravu jubilea podaří zorganizovat jako doplněk ke
stěžejní, duchovní části oslav i důstojný vnější projev tohoto slavného
stoletého výročí.
Miroslava Štěrbová, členka přípravného výboru
Z historie korunování významných mariánských obrazů
Podnětem ke korunovaci mariánských soch a obrazů byla v pohnutých dobách
8. století idea papeže Řehoře III., že Panna Maria zaslouží být uctívána
jako Matka Boží a Královna na prvním místě vedle svého syna Ježíše
Krista. Svou myšlenku realizoval v roce 732 slavným korunováním
ikonografického obrazu Panny Marie v římském kostele Santa Maria
Maggiore zlatou korunou posázenou diamanty. V následujícím století, roku
848 věnoval papež Řehoř IV. krásné stříbrné koruny s prosbou o přímluvy
Matky Boží obrazu Panny Marie uctívanému v kostele sv. Kalista a
Kornelia v Římě.
Od té doby se setkáváme s takovouto korunovací teprve okolo roku 1500.
Tehdy uspořádali obyvatelé města Recanati pouť k domku Panny Marie v
Loretě a jako projev díků za skončení války a morových ran přinesli
darem zlatou korunu. Papež Julius II. později nařídil, aby se tato
koruna z hlavy sochy Panny Marie nikdy nesnímala.
Korunování poutních obrazů a mariánských soch jako slavný obřad bylo
ustanoveno v katolické církvi v roce 1630 na podnět markýze Alexandra
Sforzy Pallavicina, který založil ze svého majetku pro tento účel
nadaci. Po potvrzení této nadace papež Urban VIII. pověřil vatikánskou
kapitulu rozhodováním a schvalováním korunovace nejvýznamnějších
mariánských obrazů a soch.
Navázal tím na úmysl papeže Řehoře III. poukázáním na to, že zlatá
koruna, insignie vládnoucích světských knížat a králů, přísluší v prvé
řadě a především Královně nebes a jejímu Synu.
Podle papežských ustanovení byl předpokladem korunovace dlouhodobý
věhlas obrazu, podložený vyslyšenými modlitbami, který věřící širokého
okruhu uctívali jako zázračný.
Ve vatikánské bazilice se ještě za života Pallaviciny konala první z
třinácti korunovací v římských kostelech. Mezi prvními byl korunován i
milostný obraz Maria della Strada v kostele Tovaryšstva Ježíšova Al Gesu.
Se souhlasem vatikánské kapituly byly potom korunovány mariánské obrazy
a sochy v nejslavnějších poutních místech v Itálii a později i jinde ve
světě. V roce 1717 to byl nejprve obraz nejstarší a nejpamátnější – na
Jasné Hoře u Čenstochové v Polsku.
Následovala korunování obrazu Panny Marie v Anconě v Itálii a sochy
Černé Madony na Montserratu v Katalánsku. Obrazů mariánských slavně
korunovaných do roku 1912 bylo po celém světě asi 238, v sousedním
Polsku jich bylo do té doby 31.
Výsady korunovace v českých zemích se dostalo jako první milostné sošce
Panny Marie Svatohorské a tím i celé Svaté Hoře u Příbrami, která se tak
zařadila mezi nejslavnější poutní místa na světě. Korunovace byla
schválena v roce 1731 vatikánskou kapitulou a potvrzena papežem Klemen-tem
XII. Svatohorská korunovace se konala 22. června 1732. Její výročí se
slaví od té doby každým rokem až do současnosti. Později následovaly
ještě v době barokní slavné korunovace obrazů a soch Panny Marie na
Svatém Kopečku u Olomouce v roce 1732, v roce 1736 byl korunován obraz
Panny Marie v augustiniánském kostele sv. Tomáše v Brně. V roce 1783 byl
tento obraz přenesen do kostela Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně.
Obraz na Svatém Kopečku, vyznamenaný korunkami darovanými z Říma, přišel
krádeží a vandalizmem o tyto památné klenoty v roce 1919. Nové korunky z
roku 1924 požehnal o mnoho desítek let později až papež Jan Pavel II.
při svém dnes už legendárním setkání s mládeží na Svatém Kopečku u
Olomouce v roce 1995.
Korunovace Svatohostýnské Madony před 100 lety se zařadila mezi
nejvýznamnější církevní události našich zemí 20. století, o níž dnes již
nežijící účastníci vyprávěli po celý život.
Ve čtvrtek 15. srpna 1912 v den slavnosti Nanebevzetí Panny Marie byla
milostná socha Panny Marie s Ježíškem korunována vzácnými, umělecky
provedenými korunkami. Texty, popisující tuto událost, si mohou poutníci
přicházející na Svatý Hostýn, přečíst vyryté na mramorových deskách
zasazených po obou stranách presbytáře baziliky. Na pravé straně od
oltáře čteme informaci o souhlasu kapituly sv. Petra v Římě s korunovací
sochy Panny Marie Svatohostýnské. Vlastní korunovace je následně
prováděna biskupem podle pontifikálního ritu. Nalevo jsou pak uvedena
jména těch, kdo se zasloužili o vyřízení této žádosti podané papeži Piu
X., dále pak jména církevních hodnostářů, kteří se korunovace
zúčastnili. Jsou zde vzpomenuta i památná výročí připadající na rok
1912: 670 let od porážky Tatarů, 125 let zpustošení hostýnské svatyně a
25 let od uvedení řádu Tovaryšstva Ježíšova na Svatý Hostýn.
Korunovační klenoty z ryzího zlata a drahých kamenů byly pořízeny ze
sbírek pořádaných v zemích českých i v zámoří, kam v té době odcházely
mnohé rodiny za prací. O lásce emigrantů k Panně Marii Svatohostýnské
svědčí i vybudování jejich vlastního Hostýna v Texasu. Kroniky
vzpomínají nevšední obětavosti i těch nejchudších věřících, kteří
radostně dávali ze svého nedostatku dary na uctění Panny Marie.
Korunka Panny Marie Svatohostýnské má v čelence, zdobené dvěma řadami
perel, uvnitř vyrytý nápis: Pořízena jsem byla zbožností lidu cyrillo -
methodějského z lásky k Marii Panně, v touze větší slávy Boží. Praha
jest rodiště mé, posvěcena jsem byla Piem X. v Římě L. P. 1912. Je v ní
zasazeno 27 diamantů, 546 perel, 148 rubínů, 138 smaragdů, 113 safírů,
21 topasů a 47 opálů a nese emailové znaky Čech, Moravy a Slezska. Na
vnější straně korunky je vyryta prosba: Zůstaň matkou lidu svému.
Do korunky na hlavě sošky Ježíška bylo vsazeno 30 rubínů, 20 velkých
adularů a 5 topasů a obepíná ji tepaný nápis: Tyto klenoty byly
zhotoveny podle návrhu předního pražského umělce, profesora techniky
Josefa Fanty, který za všechnu svou velikou a zodpovědnou práci i péči
nepřijal žádný honorář. Dle svých slov vše vykonal na oslavu Královny
nebes a k povznesení českého církevního umění. Celé toto dílo zadal
výhradně českým řemeslníkům a umělcům a stalo se unikátní zlatnickou,
klenotnickou, ciselérskou, ryteckou, emailérskou a vynikající řemeslnou
prací hodnou k uctění Panny Marie Svatohostýnské.
Miroslava Štěrbová, členka přípravného výboru
Jak to tehdy vlastně bylo na Svatém Hostýně
V přiložené fotodokumentaci můžete nahlédnout na papežský dekret o korunovaci, rukopis překladu dokumentu o udělení milostí a výsad poutníkům, schválení jubilejní písně, otisk jubilejní básně, pozvánku biskupu Dr. Visnarovi, všeobecnou pozvánku, vyhlášku o korunovační slavnosti, přehled prozatímního programu a ohlášky při mši svaté.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |