Vzpomínka na P. Jana Chromečka SJ
 |
Ve čtvrtek 4. prosince 2014 půl hodiny po půlnoci zemřel v
kroměřížské nemocnici jezuitský kněz Jan Chromeček, dlouholetý
superior hostýnské komunity a rektor zdejší baziliky. Poslední rozloučení se konalo v pátek 12. prosince 2014 ve 14:00 na Svatém Hostýně. Pohřební bohoslužbě předsedal olomoucký arcibiskup a moravský metropolita Jan Graubner. |
Chvála Kristu a Panně Marii!
Srdečně zdravím na Svatý Hostýn v tak bolestné chvíli. Píši Vám pár
zamyšlení, které mě napadly v souvislosti se smrtí P. Jana Chromečka SJ.
Velmi mě zasáhla zpráva o odchodu P. Jana Chromečka. Pán si k sobě povolal
kněze, který celým svým životem sloužil Bohu. Odešel člověk, který mi byl
velmi blízký.
Když jsem se dozvěděl, že otec Jan už není mezi námi, zamýšlel jsem se nad
jeho životem. Pro některé lidi se otec Jan mohl na první pohled zdát poněkud
přísný. Ale kdo jej poznal blíže, tak ví, že to byl člověk, který měl pro
všechny otevřené své srdce i svou náruč.
Měl moc rád děti. Pokaždé když nějaké uviděl, honem utíkal pro pár svatých
obrázků, které jim pak předal spolu s křížkem na čelo. Už jako malý jsem s
rodinou několikrát do roka jezdil na pouť na Svatý Hostýn. Rád jsem
ministroval na mších svatých. A měl jsem velkou radost, když sloužil P.
Chromeček. Ještě před začátkem mše sv. mi řekl větu, kterou od něj slyšelo
mnoho ministrantů: "Pěkně sepni ruce, pěkně na srdíčko, aby měl z tebe Pán
Bůh radost, ne pod pupkem, jak staří chlapi v hospodě, ale pěkně na
srdíčko."
Mši sv. sloužil vždycky plně soustředěný a se vší důstojností. Měl ve velké
úctě Nejsvětější Srdce Pána Ježíše a Neposkvrněné Srdce Panny Marie. Také
rád kázal o Panně Marii Fatimské a zjeveních, která se udála malým pasáčkům
ve Fatimě.
Ve velké úctě měl především Eucharistii. Učil lidi, aby se jí klaněli a
často zpíval chvalozpěv Te Deum-Bože chválíme Tebe. Někdy jej zpíval tak
mockrát, že dostal přezdívku "Te Deum."
Stále se modlil. Jeho život byla jedna veliká modlitba. Jeho kázání byla
často dlouhá, ale nikdy nebyla nudná, vždy své posluchače něčím zaujal. Ať
už nějakou vlastní zkušeností, či příkladem, nebo zajímavým přirovnáním.
Když jsem dospíval a stále rostl, tak mi často s úsměvem říkal: "Ty už jsi
dost veliký, jsi větší, než já, ty už nemůžeš růst." Měl obrovský smysl pro
humor a na tvářích poutníků dokázal vždy vykouzlit úsměv.
Je toho hodně, co otec Chromeček udělal dobrého. Předal mi mnoho cenných rad
a zkušeností ze svého dlouhého a plodného kněžského života. Dodnes si živě
pamatuji na mé poslední setkání s ním, které se uskutečnilo 27. srpna 2014
na Svatém Hostýně. Jeho osobnost by se dala charakterizovat několika slovy:
Láska, úsměv, horlivost, výmluvnost, pokora,...
Takto si otce Jana budu pamatovat já. Jako milého, usměvavého a radostného
kněze. Navždy zůstane v mém srdci. Ať mu Pán odplatí vše dobré, co udělal a
odpustí mu všechny jeho hříchy.
Otče Jene, děkuji za vše! Byl jste jednička!!!
Toto zamyšlení bych chtěl zakončit modlitbou zasvěcení, kterou zmiňoval P.
Jan Chromeček na konci promluv a při sv. požehnání: "Vše pro Tebe,
Nejsvětější Srdce Ježíšovo, skrze Neposkvrněné Srdce Panny Marie."
Budu na P. Jana Chromečka pamatovat i nadále ve svých modlitbách.
Díky, Bože za jeho život.
S úctou D.K.
V roce 2002 byl v Listech svatohostýnských zveřejněn rozhovor s P. Janem Chromečkem SJ
Hostýnský duchovní správce sedmdesátníkem
Koncem července oslaví 70. narozeniny P. Jan Chromeček, rektor svatohostýnské baziliky. Při této příležitosti jsme se ho zeptali na jeho kněžský život.
Jak jste se dostal ke kněžství?
To ví nejlépe jenom dobrý Pán Bůh. Jako malý školák jsem chodil docela rád
ministrovat a dokonce téměř denně k svatému přijímání. Ovšem také často ke
sv. zpovědi, protože zrovna nějaký svatoušek jsem nebyl.
Dva roky jsem navštěvoval reálné gymnázium a když mně spolužák oznámil, že
ho rodiče zapisují na Biskupské gymnázium v Brně, poprosil jsem rodiče, aby
mě přihlásili také. Do té doby jsem nevěděl, že nějaké církevní gymnázium
existuje. Často jsem docházel v neděli odpoledne do brněnské salesiánské
oratoře.
A proč jste se stal jezuitou?
Proto, že gymnázium vedli jezuité. Zní to příliš jednoduše, ale šlo vlastně
o způsob práce a apoštolátu. Salesiánská trpělivá práce s nezbednou mládeží
nebo život na faře ve starostech o budovy a polnosti - to mě nějak
neoslovovalo. Univerzálnější okruh činnosti u jezuitů, od všech stupňů
školství až po misie, mně byl bližší, ale snad hlavně rozhodla spiritualita
exercicií, které jsme mohli absolvovat takříkajíc u pramene. Tak jsem v roce
1949 nastoupil do noviciátu, aby nás v roce 1950 zavřeli. Nakonec se na mně
naplnilo i přísloví: Odříkaného chleba největší krajíc - když jsem později
jako kněz žil na faře v pohraničí a pořídil na třech budovách nové střechy a
ve dvou objektech nové elektrické vedení. To všechno však, jako "jezuita"
hlídaný ze všech stran komunistickou VB i venkovskými tetkami -
soudružkami...
Kdy jste byl vysvěcen na kněze?
Za to, že jsem soukromě studoval a usiloval o "tajné" svěcení na kněze ve
skupině jezuitů, dostal jsem pět roků. Byl jsem však amnestován. Nastoupil
jsem do zaměstnání u zedníků a pokrývačů, kde jsem setrval až do roku 1968,
kdy jsme mnozí jezuité odjeli studovat do Innsbrucku v Rakousku. Tam
zjistili, že už ledacos máme nastudované, mnozí měli už i kněžské svěcení, a
tak jsme se do dvou let vrátili domů všichni jako kněží. Tam, kde to bylo
zapotřebí, doplnil nebo opakoval obřady svěcení innsbrucký biskup. Vlastní
svátost se platně udělovala i ve vězení vzkládáním rukou biskupa a určenou
modlitbou.
Připravil I. B.
P. Jan Chromeček, SJ
Narozen v Brně 27. 7. 1932
Tajné kněžské svěcení v Brně 12. 1. 1968
1970 až 1976 kaplan Ivančice
1976 až 1990 duchovní správce: Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Strachotín
1990 až 1991 novicmistr a kaplan Svatý Hostýn
1991 až 1995 farář Štěpánov
Od 1995 duchovní správce na Svatém Hostýně
Listy svatohostýnské č.2 2002