V roce 2012 uplynulo 100 let od korunovační slavnosti, kterou věřící z Moravy, Slezska, ale i z Čech vyjádřili svou vděčnost a úctu vítězné ochránkyni Moravy - Panně Marii na Svatém Hostýně. V den slavnosti Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna 1912 byla milostná socha Panny Marie s Ježíškem ozdobena vzácnými korunkami zhotovenými předními českými umělci ze zlata a drahých kamenů.

Historie korunování významným mariánských obrazů a soch
Poprvé ozdobil obraz Panny Marie v Římě zlatou a diamanty posázenou korunou papež Řehoř III. v roce 732, později sám prohlášený za svatého. Chtěl tak světu viditelně připomenout, že Maria má v Božím království místo nejpřednější, po boku svého Syna. V našich zemích jsou známé korunovace obrazů a soch Panny Marie v době barokní - v 18. století: na Svaté Hoře u Příbramě, na Svatém Kopečku u Olomouce a v Brně u sv. Tomáše.
Korunovace na Svatém Hostýně patří však k nejpozoruhodnějším náboženským událostem 20. století uchovaným v paměti statisíců dnes již nežijících účastníků.

Co víme o korunkách
Byly pořízeny ze sbírek věřících z domova i ze vzdálené Ameriky. Korunka Panny Marie má v čelence zdobené dvěma řadami perel vpředu vyrytý nápis: Zůstaň Matkou lidu svému. Obsahuje 27 diamantů, 546 perel, 148 rubínů, 138 smaragdů, 113 safírů, 21 topasů a 47 opálů. Korunka na hlavě sošky Ježíška je jednodušší (má 30 rubínů, 20 velkých adularů a 5 topasů) a zdobí ji nápis: Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.

Co předcházelo korunovaci
Poutníci i turisté, kteří dnes přicházejí do hostýnské baziliky, si zde se zájmem čtou texty vyryté na dvou bílých mramorových deskách, zasazených v roce 1912 do stěn po obou stranách presbytáře chrámu. Na jedné je podána informace o dekretu sv. kongregace obřadů, kterým se dává souhlas ke svatohostýnské korunovaci. Na druhé desce jsou uvedena jména těch, kdo se zasloužili o kladné vyřízení žádosti podané Svatému otci o korunovaci, jakož i jména těch církevních hodnostářů, kteří se vlastní slavnosti zúčastnili: navíc jsou připomenuta památná výroční připadající na rok 1912: 670 let od porážky Tatarů, 125 let zpustošení svatyně a 25 let od uvedení řádu Tovaryšstva Ježíšova na Svatý Hostýn.

První zmínka o přípravě hostýnské korunovace pochází z roku 1909, kdy tehdejší hostýnský superior P. Antonín Rejzek o ní hovořil v Olomouci s arcibiskupem kardinálem Františkem Bauerem, v dubnu příštího roku bylo oznámeno v Hlasech Svatohostýnských, že se korunovace plánuje. Nejdříve však bylo nutné provést k této významné události základní stavební úpravy v kostele i v jeho okolí a postarat se o ubytování velkého počtu poutníků. Během jednoho roku bylo také dokončeno nové schodiště od Vodní kaple až ke kostelu.

Korunky posvětil sám papež
O samotné korunovaci se psalo velmi podrobně v denním tisku. Jakoby trochu v pozadí zůstalo posvěcení korunek, které provedl osobně 21. července 1912 tehdejší papež Pius X. Vzácné korunky do Říma přivezla třináctičlenné delegace, v jejímž čele stál kroměřížský probošt a pozdější nejznámější olomoucký arcibiskup ThDr. Antonín Cyril Stojan, jednatel Matice svatohostýnské, který byl hlavním organizátorem průběhu slavností. Cestou se delegace zastavovala v památných chrámech a schránku s korunkami stavěla v jejich interiérech na oltář, nebo na hrob významného světce. Stalo se tak v chrámu sv. Marka v Benátkách, u sv. Antonína v Padově, u hrobu sv. Cyrila v římském chrámu sv. Klimenta a ve všech čtyřech římských "velkých" bazilikách (baziliky maior). Na zpáteční cestě se delegace s korunkami zastavila v Assisi a v Loretě.
Po posvěcení korunek papež Pius X. krátce oslovil naši delegaci: Blahopřeji vám k takovému významnému výkonu, kterého jste se k oslavě Matky Boží podjali. Zároveň vám za tuto snahu děkuji. Na závěr se s nimi vyfotografoval.

Příprava slavnosti
Po návratu domů začala bezprostřední příprava na korunovační slavnosti. Byla vydána provolání do všech katolických novin a časopisů a zároveň byl stanoven přesný pořad slavností.
Začala také jejich technická příprava. Bylo postaveno 35 vojenských stanů pro poutníky, které se osvědčily zvláště při deštivém počasí, k elektrickému osvětlení (obloukovkami a žárovkami svítícími po celou noc) nejenom poutního kostela, ale i kopce, zapůjčila Wichterlova firma z Prostějova lokomotivu, kterou na hostýnský kopec vytáhlo pět párů volů. Telefonicky na způsob vojenského spojení byl připojen klášter s útulnami, poutní kanceláří a s věží. Poutníci přicházející na slavnosti nestačili obdivovat velké vymoženosti začátku minulého století, se kterými mnozí z nich přicházeli do styku poprvé v životě. Za zahradou a hospodou v lese byla postavena velká polní kuchyně se dvěma objemnými sporáky a spižírnou.

Slavnostní korunovace 15. srpna 1912
Hlavních korunovačních oslav na Svatém Hostýně se zúčastnilo sto tisíc poutníků. Slavnostní kázání proslovil z kazatelny na schodišti před chrámem olomoucký arcibiskup kardinál František Saleský Bauer. Podle jednotlivých proseb Modlitby Páně zobrazil život a ctnosti Panny Marie, doporučil všechny přítomné její mateřské lásce a vyzval k úctě k ní.
Další část slavnosti proběhla v kostele. Za zpěvu písně Regina coeli tři kněží vložili na hlavu sochy Panny Marie a Ježíška obě korunky se slovy: Jako rukou naší korunován jsi na zemi, tak kéž si zasloužíme od tebe býti korunováni v nebesích korunou věčné slávy. Následovala pontifikální mše svatá, kterou sloužil pražský arcibiskup kardinál Lev Skrbenský.
Po církevní slavnosti se odpoledne za Sarkandrovkou konala národní slavnost. Účastníci si připomenuli 30. výročí biskupského svěcení kardinála Bauera a vyslovili hold papeži Piu X.

Deset slavnostních dní
Vrcholným dnem slavnosti byl 15. srpen 1912 - den korunovace. Poté následovalo až do 25. srpna 1912 deset dní stavovských a spolkových poutí. Na Svatý Hostýn přicházeli matky, muži, kněží, omladina, terciáři, mariánské družiny, studující mládež. Konala se slavnostní zasedání Matice svatohostýnské, která byla hlavní organizátorkou těchto slavností, a Apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje.
Několik zajímavých statistických čísel
200 tisíc poutníků (15. - 25. srpna 1912)
(mezi nimi 2 kardinálové, 5 biskupů, 6 opatů, představení všech řeholních společenství atd.)
64 zvláštních vlaků
350 poutních průvodů (mimo jiné 1100 osob z Olomouce, 880 z Vídně, 700 z Brna)
1000 mší svatých
24 600 sv. přijímání

Po poutním období svatohostýnském již v řijnu 1912 putovaly korunky do všech pražských chrámů, k hrobům českých patronů. Na zpáteční cestě byly přineseny do Sarkandrovské kaple v Olomouci a do chrámu Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce, kde se v tom roce připomínalo 180. výročí korunovace tamního votivního obrazu Panny Marie. O rok později, u příležitosti 1050. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu byly korunky uvítány ve velehradském chrámu. O této "pouti" svatohostýnských korunek bylo tehdy napsáno: Tak posvěceny jsou korunky netoliko požehnáním náměstka Kristova Svatého otce Pia X. v Římě, nýbrž i přemnohými místy každému katolickému křesťanu a vlastimilu velepamátnými, na nichž byly uloženy k nemalé zajisté radosti a útěše všech, kdož je pomáhali poříditi a na nich pracovali. A směle možno říci, že žádná z korun na celém světě neprožila osudů takových, jako naše korunky svatohostýnské.
Slavnostní chvíle před 90 lety na Svatém Hostýně přispěly k posílení víry jak účastníků korunovační slavnosti, tak všech věřících na Moravě i ve Slezsku.

Slovo na závěr
Málokteré církevní události se dostalo tak dokonalé tiskové dokumentace jako právě hostýnské korunovaci. Největší zásluhu na tom měl profesor P. Antonín Janda z Kroměříže (1868 - 1938), který shromáždil písemné i fotografické materiály (vlastní i svých spolupracovníků), a zveřejnil je na 330 stranách publikace Papežská korunovace Matky Boží Svatohostýnské, vydané rok po slavnostech nákladem Matice svatohostýnské. I v naší době zůstává publikace vzácným, historicky cenným dokumentem.