Střípky ze života církve a kolem ní v roce 2022
Vědci přišli s teorií, že Vesmír skutečně stvořil Bůh. Popsali jeho přesnou podobu
Žijeme ve světě, kde předpokládáme, že věda a víra se vzájemně vylučují. Pokud je něco považováno za vědecké, pak se to neslučuje s naším náboženským přesvědčením. Zatímco někteří říkají, že teorie velkého třesku stvořila vesmír, jiní jsou přesvědčeni, že vesmír stvořil Bůh. Který názor je správný?
Boží ruce vytvářejí Vesmír
Jak říká doktor Robert Jastrow, zakladatel Goddardova institutu NASA
pro vesmírná studia: "Pro vědce, který žil svou vírou v sílu rozumu,
končí tento příběh jako zlý sen. Zdolal hory nevědomosti; chystá se
dobýt nejvyšší vrchol; když se vytáhne přes poslední skálu, přivítá ho
skupina teologů, kteří tam sedí už po staletí."
Mezi oběma těmito názory se pomalu stírají hranice: už i někteří vědci
nevylučují, že vesmír skutečně stvořil Bůh. Je důležité si uvědomit, že
věda je ze své definice omezená ve svém rozsahu a může nám říci pouze o
přírodních jevech. Může vysvětlit určité zákony existujícího vesmíru,
například přitažlivost dvou objektů (gravitaci) nebo proč je
nitroglycerin nestabilní sloučenina. Může i vysvětit mnohé jevy. Jako
třeba co by se stalo, kdyby někdo upustil onu lahvičku s
nitroglycerinem: gravitace by způsobila, že by lahvička padala na zem
stále větší rychlostí a výsledný náraz na nestabilní sloučeninu by vedl
k výbuchu.
Ale nedokáže nám předpovědět, proč by měl být vesmír vůbec zkonstruován
s gravitací, ani to, zda bylo dobře nebo špatně, že lahvička explodovala
tak, jak explodovala.
Morální otázky jsou filosofické povahy, nikoli vědecké. Věda může být
schopna předpovědět, co se stane, ale morální soudy jsou doménou teologa
a filozofa.
Skutečně velký třesk?
Teorie velkého třesku je jedním z pokusů vysvětlit, jak náš vesmír
vznikl. Před teorií velkého třesku se mnoho vědců domnívalo, že vesmír
existoval odjakživa, tedy nebylo třeba, aby ho stvořil Bůh. Také zde
bylo přesvědčení, že když ve vesmíru existuje nekonečné množství času,
pak se dříve či později někde sejdou všechny správné podmínky pro vznik
života…
Ve dvacátém století se však stalo několik věcí, které myšlenku nekonečně
starého vesmíru radikálně popřely.
Nejprve vědci dokázali, že galaxie jako by se od sebe vzdalovaly,
Einsteinova obecná teorie relativity pak ukázala, že vesmír se musí
rozpínat. Astronom Edwin Hubble si všiml, že světlo hvězd se při jejich
pozorování posouvá do červeného spektra, takže se od sebe vzdalují nejen
hvězdy a galaxie, ale že se roztahuje i samotný prostor mezi nimi.
Důsledky toho, že vesmír nebyl nekonečně starý, dráždily ty, kteří měli
pocit, že se příliš blíží popisu biblického stvoření. Nyní téměř všichni
vědci přijímají fakt, že vesmír měl počátek před konečným časem.
Co je na myšlence vesmíru, který vznikl „velkým třeskem", tak
znepokojivé, že se vědci snažili vysvětlit tuto myšlenku?
Odpovědí je právě existence Boha.
Co přesně "třesklo", že vznikl vesmír? Pokud jsou hmota, prostor a čas
součástí našeho vesmíru, co bylo předtím? Z ničeho nic nevznikne, takže
tam něco muselo být, ale to něco nesmělo být hmotné, nesmělo to být
prostorové a nesmělo to být časově omezené. Těmto kritériím vyhovuje
právě Bůh. Je duch, nikoli hmota, a jako duch přesahuje prostor. Bůh je
také definován jako věčný, proto může být mimo čas.
A proč vesmír vůbec "bouchl" do existence? Jaká změna nastala, aby k ní
došlo a kdo provedl ono bouchnutí? Bez výchozího bodu skončíte u
nekonečného kladení otázky "co pak způsobilo, že se to stalo?" Stává se
logicky nekonzistentním neustále posouvat příčinu o krok zpět - tomu se
říká nekonečný regres. Proto potřebujete první příčinu, která by proces
zahájila, ale něco, co samo o sobě příčinu nepotřebuje - totiž Boha.
Podíváme-li se na to logicky, pak by křesťany neměla představa o
stvoření typu velkého třesku příliš trápit. Hlavní myšlenka vzniku
vesmíru před konečně dlouhou dobou je vlastně obrovským ústupkem ze
strany moderní vědy. A této půdy se vědci dlouho nechtěli vzdát.
Nakonec bychom tedy mohli Boha coby Stvořitele přirovnat ke kvantovému
jevu. Ale Bůh se podle některých vědců může skrývat i jinde. Například
astrofyzik Joel R. Primack říká, že veškeré jevy, které jsou viditelné
lidským okem, tvoří méně než 1 procento celého vesmíru. Bůh je dle
tradiční definice neviditelný, proto mu vesmír poskytuje dostatek
prostoru k utajené seberealizaci. Německý astronom Michael Hippke zase
hledal Boha v mikrovlnném záření, které se zrodilo relativně krátce po
Velkém třesku.
Možná nám nezbyde než přijmout, že věda a víra by měly existovat
společně.
dotyk.cz, Jarouš M Komořanský
Vánoční zpívání s MS bandem Velká Bystřice bude o 4. neděli adventní na poutním místě Stará Voda
Video: Jan Graubner k 1. neděli adventní
Duchovní obnovy pro seniory 2023
Duchovními obnovami v tomto roce budou seniory provázet kněží z olomoucké arcidecéze.
P. Miroslav Jáně - farář v Soběchlebích
- knězem od roku 2009, soudce Interdiecézního soudu Olomouc
Téma: Přátelství s Kristem
Otec Miroslav se bude v promluvách věnovat tématům a otázkám jak
prohloubit svůj vztah s Kristem, který řekl "už vás nenazývám
služebníky, nazval jsem vás přáteli".
P. Jan Mach - farář v Lukově
- knězem od roku 1998, bývalý vojenský kaplan, pořádá kurzy hry na
citery
Téma: Boží vůle II., III. (Velehrad - jaro: navazující seminář II.,
Hostýn - podzim: navazující seminář III.)
Obě duchovní obnovy budou zaměřené na Boží vůli, jedná se o navazující
přednášky na seminář Dar života v Království Boží vůle, který proběhl v
letech 2020 a 2021. Záznamy z předchozích seminářů lze najít na odkaze:
https://www.bozivule.cz/inpage/video-audio/.
P. Milan Palkovič - farář ve Velkých Losinách
- knězem od roku 2001, průvodce ve Svaté zemi a mimo jiné z pověření ČBK
má na starost liturgický dozor nad mešním vínem.
Téma: Svatá země
Cyklus přednášek bude obohacený promítáním fotografií z poutních cest po
dnešním Izraeli. V duchovních promluvách otec Milan určitě zajede na
hlubinu.
Vatikánu druhým dnem nefunguje hlavní webový portál, podle diplomata kvůli Rusům
Vatikánu druhým dnem nefunguje hlavní internetový portál. Podle
představitelů státu pokračují neobvyklé snahy o přístup na stránku,
informovala dnes agentura ANSA. Vatikán dále sdělil, že anomálie pochází
z vícero státu. Podle ukrajinského velvyslance Andrije Juraše stojí za
útokem "ruští teroristé".
Výpadek všech vatikánských webových stránek začal ve středu odpoledne.
Vatikán informoval, že portály byly mimo provoz kvůli "neobvyklým
pokusům o přístup", což lze interpretovat jako popis útoku typu DDoS.
Tento druh útoků spočívá v tom, že počítače ovládané hackery velkým
počtem dotazů zahltí napadený server, a tím ho vyřadí z provozu.
Vatikán
uvedl, že neobvyklé pokusy o přístup na webové stránky pokračují i dnes.
Nadále je mimo provoz hlavní portál Vatican.va, zatímco informační
stránky Vatican News začaly fungovat ve středu večer. Podle prohlášení
pro tisk pokusy o přístup na vatikánské stránky "nepochází pouze z jedné
země".
Vatikán ale neuvedl, z jakých zemí tyto snahy registruje. Ukrajinský velvyslanec při Svatém stolci Andrij Juraš označil vyřazení z provozu vatikánských webových stránek za práci "ruských teroristů". Podle něj jde o ruskou reakci na poslední výroky papeže Františka o válce na Ukrajině.
Hlava katolické církve v rozhovoru s jezuitským časopisem American Magazine odsoudila Rusko jako agresora. Papež obvykle kritizuje obecně válku na Ukrajině. Časopisu řekl, že Rusko nezmiňuje otevřeně jako agresora tak často kvůli diplomatickým ohledům. "Je dobře známo, koho odsuzuji. Není nutné uvádět jméno a příjmení," dodal papež. Výroky dnes kritizoval šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Například papežova slova, že mezi nejbrutálnějšími ruskými vojáky na Ukrajině patří Čečenci a Burjati označil za nekřesťanská, napsala agentura AFP.
ČTK, 1. prosince 2022
Nejen o počasí s Dagmar Honsovou v resortu Hubert
Hukvaldský biskupský environmentání resort Hubert zve v pátek 18. listopadu na besedu s meteoroložkou Dagmar Honsovou. Tématem bude počasí a biometeorologie. Začátek v 17.00 hodin. Vstupné dobrovolné. Více na www.ekohubert.cz
V den slavnosti sv. Hedviky,
která je od založení ostravsko-opavské diecéze její hlavní patronkou,
uděluje biskup Martin David ocenění. V sobotu 15. října ocenil v
katedrále Božského Spasitele v Ostravě pracovníky Charit, zástupce
farností a další nominované. Celkem biskup jménem diecéze poděkoval 24
lidem.
Mezi oceněnými byli taky manželé Jaroslav a Marie Kubečkovi. Za
dlouholetou činnost ve farnosti, obětavou péči o kostel na Gruni a
vedení Domu sv. Josefa. Manželé Kubečkovi působí na Gruni, (farnost
Ostravice), již od roku 1992, tedy 30 let. V dřevěném kostelíku Panny
Marie, Pomocnice křesťanů slouží jako kostelníci a starají se o
koordinaci liturgických, brigádnických i úklidových služeb. V rámci
sdružení Most a Cesta se starají o Dům sv. Josefa, o organizaci a průběh
duchovních cvičení, seminářů i rekreačních pobytů zájemců.
Okno č.11/2022, zpravodaj ostravsko-opavské diecéze
Kdo může být trvalým jáhnem?
Jáhen
nebo také diakon (z řeckého diakonos, služebník) je v katolické církvi
označení pro pověřeného člověka, který vykonává službu charitativního
charakteru, aktivně se podílí na bohoslužbách, předčítá posvátné texty,
vyučuje náboženství a podobně. Pro svůj úřad musí být vysvěcen. V
katolické církvi je jáhenství prvním stupněm svátosti kněžství.
Úkolem jáhna v katolické církvi je především „hlásat Boží slovo“. To
znamená např. předčítat z evangelia při liturgii, křtít, oddávat,
pohřbívat a vyučovat.
Liturgickým oděvem jáhna při bohoslužbě je dalmatika, používané stejně
jako ornát v liturgické barvě. Jáhen na rozdíl od kněze nosí na albě či
rochetě štolu šikmo přes levé rameno a sepjatou na pravém boku.
Jáhni mohou být označováni jako dočasní. Ti jsou na jáhny svěceni pouze
přechod ně, neboť tuto službu má po nějakou dobu zastávat každý, kdo se
má stát knězem. Ti, kdo neaspirují na kněžské svěcení, jsou označováni
jako trvalí jáhnové. Trvalý jáhen může být ženatý, musí mít v pořádku
rodinné záležitosti, musí dosáhnout věku minimálně 35 let, absolvovat
teologické studium a formaci.
Více o službě trvalého jáhna najdete na www.jahni.cz.
Modlitba chval
„Pane Bože, dej, stvoř, pomoz, zachraň, uzdrav, odpusť…“ Všechna tato
činná slovesa v rozkazovacím tvaru umíme denně ke svému Stvořiteli
vysílat. Jde nám to tak nějak přirozeně. Od Boha, který může všechno, s
jakousi samozřejmostí žádáme až nemožné věci a činy. Jde nám to snadno,
protože jsme na podobné pokyny zvyklí. Už od malička. „Při nes, odnes,
zameť, pokliď, umyj, připrav, nachystej, vstaň, sedni, napiš, spočtítej,
podepiš, jdi!“
Bohu ani lidem se tento způsob komunikace příliš nelíbí. Bůh je hoden
chvály a díkůvzdání. A když po něm něco chceme, máme jej prosit. Možná i
sedmkrát. Nebo až sedmasedmdesátkrát? To by nám šlo. Žadonit přece taky
umíme od nejútlejšího věku. Čokoládu, zmrzlinu, cukrovou vatu nebo
bublifuk se každému povedlo na rodičích usmlouvat.
„Děkuji“, které má automaticky následovat, však nevyletí z úst tak
rychle jako samotná prosba. Stává se to malým dětem i dospělým. Ve
vztahu k Bohu i lidem. Podařil se vám v práci nebo doma zvládnout nějaký
více či méně náročný úkol? Asi tisíckrát? A kolikrát následovalo
poděkování?
A jak je to s tou modlitbou chval? Když jsem tento pojem slyšel poprvé,
tak jsem nevěděl, jak se to vlastně myslí. Jak Boha chválit? Jakými
slovy? Nestačí Bohu jen děkovat? Není chvála něco dětinského? Určitě ne.
Když po ní touží i Bůh, musí to být velmi potřebná součást bytí.
Nechválené děti jsou smutné. Malomyslní a zlobí. Pochvala přitom nic
nestojí a dokáže pozvednout náladu, chuť do práce, touhu zlepšovat se a
růst.
„Ty jsi svatý Pán, jen ty jsi Bůh, jenž dělá zázraky. Ty jsi silný,
veliký a nej vyšší. Ty jsi dobro, všechno dobro, nejvyšší dobro, Ty jsi
láska a milování, moudrost, pokora, trpělivost a krása. Jsi jistota,
pokoj, radost a veselí. Spravedlnost a mírnost. Ty jsi všechno
bohatství, které potřebujeme. Jsi laskavost a ochránce. Naše osvěžení,
naděje, víra. Naše velká sladkost. Ty jsi náš věčný život, veliký a
podivuhodný Pán, všemohoucí Bůh, milosrdný Spasitel.“ To jsou příklady
jednoduchých vět modlitby chval, kterými Bohu můžeme dělat radost.
A jak je to s námi lidmi? Když jsme stvořeni jako Boží obraz, musíme mít
stejné potřeby jako Stvořitel. Stejně jako on potřebujeme v komunikaci
mezi sebou slyšet slova chvály, díků a proseb. Od těch a s nimiž
prožíváme své bytí. Když prosbu úspěšně naplníme, přichází ten správný
okamžik na poděkování a pochvalu. Je to jen krátký moment. Správná slova
zafungují jako rychlonabíječka. Hned můžeme s radostí a novým elánem
plnit další prosby, další úkoly, další práci. Zase se radovat z nových
díků a chval. A plnit nová přání a prosby. Pořád dál a dál. Palivo pro
nekonečné mezilidské „Perpetuum mobile“ se skládá jen z těchto tří prvků
a je velmi levné.
Pavel Siuda
Rádio Zet- nterview s o. arcibiskupem Janem Graubnerem ... Podobné téma na CNN Prima
Bílá Voda: vězení pro stovky řeholnic. Proměnily ji a vzpomínají na ni rády
Hostie, jen mouka a voda - str.1 str.2
 |
Lesní kaple v Přílepech u Holešova zasvěcená Panně Marii Svatohostýnské |
 |
Poutní místo Panny Marie Karmelské a klášter karmelitánů v Kostelním Vydří |
Charity pomáhají lidem v Kroměříži, v Holešově i v dalších městech regionu
Charita působila už ve středověku, jejím posláním je podporovat lidskou důstojnost
Papežův muž se v Praze ujal úřadu 13. července
I neslyšící potřebují slyšet Boží slovo
Gregor Johann Mendel (1822 - 1884)
Moderní kostely v ČR budí pozornost
 |
Arcidiecéze olomoucká má od 4. července nového administrátora, |
Modlitba arcibiskupa Graubnera u mariánského sloupu, Praha 2. července
Tři fotogalérie z uvedení arcibiskupa Graubnera na svatovojtěšský stolec, Praha 2. července
 |
Mezi čestnými hosty u tohoto významného odpoledního okamžiku v sobotu 2. července na Staroměstském náměstí v Praze byli i zástupci Matice svatohostýnské, foto Michaela Vraná |
S arcibiskupem Graubnerem se loučil našlapaný olomoucký dóm, přijela celá Morava ...
Fotogalerie: Apoštolský nuncius dorazil na pražské arcibiskupství
Apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo je již v České republice
Ve čtvrtek 30. června jsme se loučili s o. arcibiskupem Janem
Nový olomoucký arcibiskup by měl být znám do roka
Děti v rodinách nebo raději domácí mazlíčci?
Děti dnes prožívají mládí jinak než jsme ho prožívali my
Nejkrásnější věže kostelů v ČR: Němí svědci historie s úžasným výhledem
Ve Valašském Meziříčí můžeme navštívit Florární kostel, tvoří ho 57 stromů
Vyhořel český kostel v USA
 |
Holy Rosary Church in Hostyn, Texas před požárem (snímek je z roku 2014) |
Areál české krajanské farnosti v Hostynu v okresu Fayette v Texasu
poškodil masivní požár. Zasažen byl kostel Královny posvátného
růžence, jehož základní kámen kdysi požehnal kardinál Josef Beran.
Příčinou byl patrně výbuch plynu. Nehoda se stala 9. června ve čtvrtek krátce
před ranní mší svatou, jedna farnice utrpěla popáleniny. Šerif okresu
Fayette Keith Korenek požádal na svém Facebooku o modlitby za farnost a
za zraněnou ženu. Kostel Královny posvátného růžence u řeky Colorado
vyrostl v roce 1869 jako malá dřevostavba pro první osadníky, mezi
kterými byli i imigranti z českých zemí. Nahradil malou kapli z roku
1856. Na vrchu, který přistěhovalci pojmenovali Hostyn, založili také
českou katolickou školu a farní hřbitov. Kostel byl roku 1888 přestavěn
na větší a sloužil až do roku 1907, kdy vyhořel. Třetí budova pak
vydržela až do roku 1966. Největší rozkvět zažívala farnost v první
polovině 20. století: vznikla větší škola a farní gymnázium, lurdská
grotta, křížová cesta s Kalvárií, rozšířil se farní sál a zřídila se
nová jídelna. Farnost získala díky závětím farníků nové pozemky. K
oslavám 100. výročí Hostyna v květnu 1956 se sešlo 10 tisíc lidí.
Také nynější zděný kostel vyrostl díky odkazu jednoho z farníků.
Základní kámen požehnal 18. dubna 1966 kardinál Josef Beran během své
cesty po USA a Kanadě. Ve farnosti uchovávají vícero památek na domov
předků: v lurdské jeskyni je umístěna deska z moravského Svatého
Hostýna, na nádvoří stojí kaple zasvěcená sv. Václavu, darem někdejšího
pražského arcibiskupa kardinála Karla Kašpara je pak replika sošky
Pražského Jezulátka.
KT, A. Scheinostová
Království české versus Markrabství moravské - list 1, list 2, list 3, list 4
První zkušenosti z diplomatické mise v tropických poměrech střední Afriky
 |
Tohle je generace. která nás v budoucnu nahradí, foto ČaV |
Matice svatohostýnská měla své zastoupení
na Katholikentag ve Stuttgartu ve dnech 25. - 29. května
Vedle našeho stánku na Katholikentag besedoval i německý kanclléř Olaf Scholz
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Na Svatojánských slavnostech Navalis v Praze (15.5.)
měla Matice svatohostýnská své zastoupení
 |
 |
 |
 |
 |
Svatojánské slavnosti ovládly Prahu 1 (video)
Arcidiecézní charita Olomouc ve zkratce
Věřící v ostravsko-opavské diecézi se budou podílet na platech kněží
Radiožurnál, dvacet minut s Mons. Janem Graubnerem
Historik Šebek: Graubner otupí napětí.
Morava ale z jeho jmenování není nadšená, je tam skutečně oblíbený
Jmenováním Jana Graubnera novým českým primasem a pražským
arcibiskupem si vzal papež František oddechový čas. A vsadil na klidnou
sílu, která nebude ani tweetovat, ani blogovat. "Tak razantně jako
kardinál Dominik Duka do veřejného prostoru vstupovat nebude," říká
církevní historik Jaroslav Šebek.
Lidovky.cz: Stalo se už někdy v historii české církve, že olomoucký
arcibiskup "zaskočil" na pražský trůn?
Nestalo, tedy pokud budeme mluvit o moderní historii. V roce 1916 ale
došlo k tomu, že se český primas Lev Skrbenský stal arcibiskupem
olomouckým. Důvody však byly jiné: rakouské úřady vnímaly pražského
arcibiskupa jako příliš benevolentního, a proto ho odsunuly do Olomouce.
Na jeho místo pak do Prahy přišel z Brna biskup Paul de Huyn, velmi
silně německy cítící prelát, který přispěl k tomu, že církev byla
vnímána v českém veřejném mínění negativně. Po vzniku Československa na
svůj úřad rezignoval. Daleko pozitivnější přechod z Moravy do Prahy je
spojován s kardinálem Františkem Tomáškem. Trochu připomíná současný
příběh Jana Graubnera. Tomáška také čekal neznámý terén, vůbec se do
Prahy netěšil. Problém s Prahou má i Jan Graubner. Vyjádřil to svými
slovy "Pražané si mě nevybrali, ani já jsem si Pražany nevybral". Není
to tedy úplně srdeční vztah, je to spíš oběť.
Lidovky.cz: Být duchovním na Moravě, kde je tradičně církev silnější
v kramflecích, je asi velký rozdíl.
Církev na Moravě skutečně funguje jinak než česká. Nicméně Tomášek, na
kterého se pražské intelektuální prostředí dívalo podezíravě, si vybral
dobrý okruh spolupracovníků. Ti mu vytvořili zázemí a z nerozhodného
biskupa se stal jasnou protikomunistickou ikonou.
Lidovky.cz: Čeká něco podobného i Jana Graubnera? Přivede si do Prahy
svoje lidi? Není tajemstvím, že vztahy na Pražském arcibiskupství nejsou
úplně ideální.
Jeden z důvodů, proč byl nakonec Jan Graubner papežem jmenován, je podle
mě to, že se od něj očekává zklidnění situace, otupení napětí. A to i v
"baráku", tedy na arcibiskupství. Je otázkou, do jaké míry chce
personálně zasahovat, protože jde úplně na neznámý terén a navíc s velmi
krátkou časovou perspektivou. Můžeme se bavit tak maximálně o pěti
letech. Je ale teoreticky možné, že by mohl získat i kardinálský titul.
Příští rok v dubnu dovrší kardinál Duka osmdesát let a tím mu skončí
možnost volit papeže. Jan Graubner podstoupil přechodem do Prahy oběť a
jeho velká loajalita vůči papeži může být oceněna právě i tím, že bude
jmenován kardinálem. Většinou totiž tento titul dostávali právě pražští
arcibiskupové. Kardinál je určitě kariérní završení pro každého
duchovního.
Lidovky.cz: Necítí se Češi uraženi, že Vatikán nebyl schopen vybrat
českého primasa z českého prostředí? Nehrozí "rebelie" české církve?
Jan Graubner není tím, kdo by vzbudil rebelské nálady. Prostě nejsou
lidé, shoduje se většina. A sázet na nováčka, který se vůbec nebude v
situaci orientovat nebo bude polarizující, to není ideální. V tuto
chvíli je daleko lepší, abychom měli arcibiskupa na přechodnou dobu.
Nicméně kritické hlasy se určitě ozvou. V danou chvíli je ale opravdu
lepší sázet na jistotu a na člověka, který by snad mohl situaci
zklidnit. Mohli bychom se z toho poučit, pokud jde o volbu prezidenta,
aby se vybral také člověk, který bude situaci v zemi zklidňovat. Větší
část svého arcibiskupského působení v Praze stráví Jan Graubner s novým
prezidentem, to je další oříšek, který bude muset rozlousknout.
Lidovky.cz: Z pohledu Moravy: není zklamaná, že jí Čechy berou Jana
Graubnera?
Morava z tohoto kroku skutečně není nadšená. Olomoucký arcibiskup
Graubner si tam získal obrovskou autoritu a oblibu. Ani jemu se ale
nevyhnuly aféry a skandály, například laxnost při řešení sexuálního
skandálu kněze Františka Merty, což je v jeho kariéře černým puntíkem.
Pak je tam ještě soudně vyřešená pře kolem arcibiskupských vinných
sklepů. Toto vše mu však vůbec neubírá na obrovské oblibě a autoritě na
Moravě. Je tam velmi ceněn i proto, že nehrotí situace. Je skutečně
oblíbenou figurou. O to větším problémem nyní bude výběr jeho vhodného
nástupce.
Lidovky.cz: O některých jménech se už mluví.
Samozřejmě je v Olomouci situace jednodušší v tom, že tam jsou dva
pomocní biskupové. Hodně se hovoří o Josefu Nuzíkovi, že by možná mohl
být dočasně jmenován jako apoštolský administrátor a pak by se zase
hledal další. Vždy se ale může ukázat, že Vatikán má jinou představu.
Lidovky.cz: Čeká tedy Olomouc podobný model jako Prahu?
Nejen Olomouc, takové to teď bude ve všech biskupstvích. Výběr biskupů
se bude dělat velmi obšírně. Mám z toho všeho pocit, že personální krize
se zde dotýká hlavně lidí kolem šedesátky, kteří jsou pro biskupský úřad
optimální. V církvi jsou jiná personální kritéria než v běžném životě. V
církvi člověk dosahuje důchodu až v 75 letech. A to limituje jakoukoli
volbu. V okamžiku, kdy je biskup či arcibiskup zvolen v padesáti, tak to
má na minimálně 25 let, což asi ve Vatikánu nechtějí. Tak dlouhá doba ve
funkci není dobrá, protože se z toho pak stane stereotyp, negenerují se
změny. Optimální věk je proto kolem šedesáti. Jenže tady se právě
ukazuje, že v této věkové skupině je personální krize.
Lidovky.cz: Mladší generace reformistů si musí počkat?
Oni ti mladší mají někdy i tendenci úřad odmítnout, protože se na něj
necítí. A pokud jde o volbu českého primasa, tam si myslím, že se mohlo
stát to, že někteří kandidáti byli vnímáni jako trochu polarizující
osobnosti. A ty nebyly v danou chvíli pro Vatikán akceptovatelné. Vsadil
na jistotu a získal čtyři či pět let, než se objeví další lidé, budou už
mít akceptovatelný věk, budou se současně i profilovat a může se stát,
že se u těch polarizujících otupí hrany. Zrovna pražský arcibiskup je
funkce, v níž se musí hodně vyjednávat i s politiky. V tom je Jan
Graubner, už i titulu funkce předsedy České biskupské konference i
arcibiskupa olomouckého, velmi úspěšný. Je to člověk konsenzu. Nemá ani
zálibu na rozdíl od kardinála Duky psát hned emotivně nějaké komentáře k
událostem.
Lidovky.cz: Tedy nebude tweetovat ani blogovat?
Nebude, nikdy to nedělal. Nicméně dokázal velmi rychle a jasně reagovat
na situaci, která vznikla vloni v létě kolem členů mediálních rad
spojených s katolickou církví. Zásadně se proti nim vymezil, zatímco
kardinál Duka je podpořil. Nebudeme však svědky toho, že by nějak
aktivně vystupoval s veřejnými komentáři. To u něj nenastane. Jeho
vystupování bude umírněné. Tak razantně jako kardinál Duka arcibiskup
Graubner do veřejného prostoru vstupovat nebude.
Lidovky.cz: Je pro nového českého primasa hendikepem, že nemá
zkušenost ze zahraničí?
Upřímně si myslím, že to žádný hendikep není, protože se od něj
neočekává, aby dával vize. Očekává se od něj zklidnění situace. On je
člověk, který je hluboce duchovně orientovaný, Vatikán si ho vybral už v
roce 1990 do Olomouce proto, že byl velmi schopným pastýřem. I v
komunistických podmínkách získával velkou část mladých lidí. Byl velmi
úspěšným farářem ve Vizovicích, přitahoval lidi duchovně, to oceňují i
teď. Velmi silně reflektoval i svoji zkušenost na prahu smrti, když před
dvěma lety onemocněl těžkou formou covidu. Pro sekulární společnost se
to může zdát nepodstatné, ale je to důležitá složka jeho osobnosti.
Lidovky.cz: Může touto svou klidnou silou zkultivovat i české
politické prostředí? Jak je vůbec politiky vnímán?
Nebude asi podporovat extrémní politická hnutí na rozdíl od kardinála
Duky. Bližší jsou mu spíše strany trojkoalice, zejména pak lidovci a
ODS. Bude ale vystupovat rozhodně nadstranicky, což dělal i v Olomouci.
Pokud by se stalo, že by dokázal zkultivovat veřejnou debatu, bylo by to
jenom dobře. My tady totiž moc těch kultivátorů nemáme.
Lidovky.cz: Odcházející primas Dominik Duka byl původně v roce 2010
vítán také vstřícně. Kdy a proč se pak nazírání na něj u některých
změnilo?
Osobně pozoruji zlom v roce 2015 v důsledku migrační krize. A vůbec v
celé té sérii útoků na Evropu o rok později. Kardinála Duku hodně
zasáhla událost, která se stala v červenci 2016, kdy byl zavražděn ve
Francii přímo v kostele katolický kněz jen proto, že byl křesťanem a
knězem. Od té doby vidíme, že se Duka stal obhájcem konzervativního
světa. Tyto události zásadně změnily postoje celé řady lidí v církvi.
Velmi silně konzervativní orientace Duky vede k tomu, že vystupuje
razantně proti liberálnějším tendencím ve společnosti. A to hlavně v
nejcitlivější otázce pro katolíky, která přebíjí všechna jiná témata – v
otázce rodiny, partnerských vztahů, ve vztahu k sexuálním menšinám a v
otázce gender ideologie. Pro mnoho katolíků je toto hlavní terén, ve
kterém se chtějí pohybovat. Kvůli tomu se pak ale zapomíná na mnoho
jiných důležitých věcí, které by měla církev vykonávat. Z tohoto
hlediska by se mohla po nástupu Jana Graubnera pozice církve změnit. Má
sice stejné názory jako kardinál Duka na otázky rodinného a partnerského
soužití istejně velké obavy z islámu a migrace z muslimských zemí, ale
současně je autorem celé řady charitativních projektů. To je jeho
přidanou hodnotou. Například známá tříkrálová sbírka, která se stala
vlajkovou lodí katolické charity, je jeho projektem. Prokázal, že má
velký organizační talent.
Lidovky.cz: Ten měl ale kardinál Duka také: vyjednal církevní
restituce a spor o katedrálu.
Jeho největším úspěchem je dosažení dohod o církevních restitucích,
pokud jde ale o katedrálu, ta je pro některé katolíky sporným bodem.
Lidovky.cz: Církevní majetek je pro církev nejen zadostiučiněním, ale
především obrovskou starostí, které se Jan Graubner nevyhne.
Proslýchá se, že jméno Graubner "posvětil" i český byznys. Hlavní zájem
na tom, aby se stal Jan Graubner arcibiskupem, měl papež František. Ten
o tom rozhodl v nestandardně krátké době. Myslím si, že papež se nakonec
rozhodl tak, protože si chtěl Vatikán vybrat oddechový čas na to, aby se
našel další člověk, který pak arcidiecézi povede delší období. A jestli
na tom má zájem byznys? To může teoreticky souviset s tím, že je zde
pořád poměrně značná suma z církevních restitucí, které mohou být
nějakým způsobem ekonomicky zhodnoceny. Proslýchá se, že v minulosti
některé investice v pražském arcibiskupství za kardinála Duky nebyly
provedeny úplně šťastně. Takže pokud tady třeba nějaký zájem z
ekonomického hlediska je, tak je to dáno tím, že Jan Graubner je
považován za schopného hospodáře.
Lidovky.cz: Nicméně také se spálil, když investoval stovku milionů
korun do potápějící se kontroverzní skupiny Arca Capital.
To se určitě nepovedlo, měli být v Olomouci obezřetnější, ale na druhou
stranu se mu povedla velká investice do obnovy poutního areálu Velehrad.
V tomto směru se ukázal být velmi úspěšný a z Velehradu se stává centrum
církevní turistiky, což považuji za pozitivní fenomén.
21.05.2022 lidovky.cz - Iveta Křížová, Lidovky.cz
Diplomatem ve Středoafrické republice
Prohlédněte si šikmý kostel s autorkou Šikmého kostela
Zlínský kraj - kraj ve kterém žijí křesťané
Slavnostní neděle 8. května 2022 na Svatém Kopečku zahrnula i setkání moravských poutních matic
Novým pražským arcibiskupem se stává skutečný duchovní pastýř
Odchod Jana Graubnera do Prahy je pro Olomouc ztráta, shodují se osobnosti
Tisková konference ke jmenování nového arcibiskupa pražského
 |
 |
Arcibiskup Graubner povede olomouckou arcidiecézi do 2. července. Budoucí a současný primas. |
V pátek 10. června se uskuteční Noc kostelů i na Kroměřížsku, napsala Naďa Fraisová
V Býškovicích zasvětili kapli patronce uhořelé dívenky
Čtení na neděli ze 100+1 - středověký hoax
Na věčnost odešel oblíbený kněz P. Josef Červenka Záznam pohřební mše.sv.
Snad už je to jenom milá vzpomínka na Velikonoce 2020, zpívají děti
Svatý Longin, světec, kolem kterého jsou známy různé legendy
Svatý týden v české lidové tradici
Kristus - Oráč, zhudebněná báseň v prostředí Jurkovičovy křížové cesty (sestavila Miroslava Štěrbová)
Květná neděle v české lidové tradici
Křížová cesta Dušana Jurkoviče a Jano Köhlera .
Postní doba v české lidové tradici
 Křížová
cesta za mír ve světě, inspirovaná poselstvím papeže
Františka k postní době 2022 ... |
|
Hodnota
míru ... |
|
V Ostravě jsou pravoslavní, kteří říkají válce na Ukrajině
-
Je
to ruská agrese ... |
|
Arcibiskup Graubner:
Nebojte se! |
Slovo biskupů k uvolňování pandemických opatření
| Covidová pravidla
pro církve a náboženství Covidová pravidla pro ubytování v našich poutních domech Covidová pravidla pro provoz restaurací a zahrádek Covidová pravidla pro kulturu |
Konference A. C. Stojan – arcibiskup a senátor ve službě a dialogu církve a státu
Konference představila arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana a jeho
všestranné působení a službě církvi a národu a připomenula další
církevní představitele, kteří rozvíjeli jeho odkaz, byli na straně
národa a sehráli významnou roli ve vztazích církve a státu v historii
Československa.
Konala se v Praze v Senátu Parlamentu ČR v úterý 15. března 2022
odpoledne v Hlavním sále Valdštejnského paláce. Konference se zúčastnila
téměř stovka zájemců z řad odborné veřejnosti.
I.B.
Pozvánka, program konference, její průběh a hllavní přednášející
Senát si připomněl arcibiskupa Stojana
Arcibiskup A. C. Stojan udržoval kontakty s představiteli církve na
Ukrajině a zval je na Velehrad.
Olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan se narodil 22. května 1851 v
Beňově u Přerova. V polovině března se v Senátu konala připomínka jeho
100. výročí jmenování arcibiskupem olomouckým.
"Připomenutí osobnosti arcibiskupa a senátora Antonína Cyrila Stojana je
v těchto dramatických chvílích mezinárodního politického napětí
symbolické. Jeho životní cesta a odkaz duchovního dědictví, morálních
hodnot a budování československé státnosti dávají smysl také našim
činům, důležitosti pevných postojů a ochrany společenských hodnot,"
poznamenala místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová.
"Konference je inspirující, protože je stále oslavující zájem A. C.
Stojana jako kněze i politika o potřebné, kterým slouží," připomněl
olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Podle účastníků konference Stojan
vynikal nejen jako teolog a politik, ale i ve společenském a kulturním
životě.
Sloužil v Příboře, Dražkovicích u Vyškova, v Kroměříži a v roce 1907 byl
jmenován kanovníkem olomoucké kapituly. "Snažil se o povznesení kláštera
na Velehradě a založil spolek Cyrilometodějské družstvo Velehrad. Stál
také u zrodu Akademie velehradské.
Zasloužil se o poutní místo Svatý Hostýn a z jeho popudu navštívil
Hostýn i císař František Josef I.," uvedl historik Jaroslav Šebek.
Stojan také dokázal spojit kněžské povolání s profesí politika. Byl
členem Katolickonárodní strany na Moravě, za kterou byl zvolen říšským
poslancem, kterým byl až do konce monarchie, několikrát byl poslancem
Moravského zemského sněmu a v politické činnosti pokračoval i po vzniku
Československé republiky – v parlamentních volbách v roce 1920 získal
senátorské křeslo v Národním shromáždění.
V roce 1921 byl jmenován olomouckým arcibiskupem. Antonín Cyril Stojan
zemřel 29. září 1923. Je pochován v kapli velehradské baziliky.
Dítě domkáře
Antonín Stojan (jméno Cyril je biřmovací) se narodil jako páté z osmi
dětí v rodině domkáře, ševce a později kostelníka Františka Stojana a
Josefy, rozené Kubíčkové.
Po absolvování obecné školy odešel studovat k piaristům v poutním místě
Stará Voda u Budišova. Po dvou letech přešel na piaristické gymnázium v
Příboře a po čtyřech letech pak do Kroměříže, kde v roce 1872 maturoval
s vyznamenáním. Rozhodl se pro kněžství a v letech 1872 až 1876
vystudoval teologii v Olomouci. Působil v různých farnostech, hlavně na
dvojjazyčných územích, například ve Svébohově na Šumpersku.
Věřící na arcibiskupa dodnes vzpomínají, protože zakládal knihovny a
pořádal sbírky na podporu poutních míst Svatého Hostýna a Velehradu.
"Právě jeho zásluhou je jak obnovení zanedbané baziliky bez duchovní
správy na Svatém Hostýně, tak založení tradice unionistických kongresů
na Velehradě," připomněl Šebek.
Olomoucký arcibiskup Josef Karel Matocha zahájil v roce 1948 proces na
jeho blahořečení. Současný papež František uznal jeho "heroické ctnosti"
v roce 2016. Jeho životním krédem bylo: Mám, co jsem dal druhým.
25.03.2022 5plus2 – Dalibor Maňas
Fotogalérie účastníka konference okouzleného i prostředím Valdštejnského paláce a jeho okolí a fotogalérie ze stránek Senátu
Na doplnění - A. C. Stojan jako obnovitel Svatého Hostýna Oldin1 Oldin2
Poslední rozloučení s o. biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem
Vzpomínky na o. biskupa - březnové Okno 1, březnové Okno 2
|
Videozáznam TV Noe z posledního rozloučení,
Pohřeb biskupa Františka Václava Lobkowicze, sobota 26. února, Rozloučení s otcem biskupem Františkem pátek 25. února, Parte |
Intelektuál Halík i lidový kazatel Kodet: ke stejnému cíli směřují jinými cestami
 |
 |
Někdejší generální představený karmelitánského řádu v Česku Vojtěch Kodet se představuje titulem rozhovorů Bůh své bitvy neprohrává. Autor dialogu Jan Paulas je empatickým a zasvěceným tazatelem. V místech, kde Kodeta kvůli jeho tradičnímu postoji škádlí, je kniha nejsilnější. S konzervativní orientací to přitom není u Kodeta černobílé. "Službu kněze jsme tak klerikalizovali, že v určitém období bez kněze nebylo možné dělat ve farnosti vůbec nic. Jde tedy o to, jestli nás Pán Bůh nevede k jakémusi přehodnocení farního systému, který jsme tak bezděčně přijali z dob Marie Terezie a lpíme na něm," říká například a jeho slova by podepsal každý liberál.
Kodet se stal pro katolickou hierarchii podezřelým kvůli modlitbám za takzvané uzdravení rodových kořenů. Kněz odmítá, že by šlo o magické úkony, nebo že by snad potomci nesli vinu za své předky. Potřebují se s ní ale vypořádat a osvobodit nejen psychicky, nýbrž také duchovně.
Kodet často operuje s pojmem démon. Nemyslí tím obecný princip zla, ale duchovní bytosti, padlé anděly. Kodet byl přitom zhruba po stoleté pauze ustanoven prvním českým exorcistou, modlitbami vyháněl z lidí zlé duchy. Popisuje stavy, kdy posedlý vládne nadlidskou silou a o svém chování přitom neví. Nepomohla medikace ani psychiatrie, pomohla modlitba – někdy jediná, jindy práce s nešťastníkem trvala roky.
Než byl Kodetovi odebrán souhlas k vykonávání exorcismu, věnoval se mu intenzivně. Na druhou stranu se razantně vymezuje vůči ezoterice, pokládá ji za nebezpečnou. Činí to ale zkratkovitými argumenty, je zjevné, že pro ni nemá nejen pochopení, ale ani dost informací.
Kodet je otevřený, vtipný, sebekritický. Nedbá na vlastní kněžskou důstojnost – zde by se od něj mohl Halík učit. Je osvěžující od vzdělaného člověka slyšet, že na to, aby vstoupil v mládí k jezuitům, nebyl dost chytrý.
Dnes nemá Kodet ani vlastní farnost a působí jako jakýsi lidový kazatel. V kostele měl narváno, už když coby mladý kaplan působil na venkově, a jeho emotivní slova katolíky táhnou stále. "Církev zde není proto, aby se světu přizpůsobila," říká. Zároveň ale nepožaduje to, co mnozí jiní konzervativci, tedy aby se církvi přizpůsobil svět.
Potřeba proměny církve je naopak leitmotivem úvah Tomáše Halíka v jeho knize Odpoledne křesťanství. Víra, o jaké Halík sní, nereaguje jen na aktuální výzvy světa, ale poskytuje mu k těmto proměnám duchovní základ. Konečnou pravdu, kterou křesťan nachází v Bibli, samozřejmě Halík nezpochybňuje, ale pokouší se Písmo číst nově. "Živé křesťanství je v pohybu, děje se, je stále nehotové, je teprve na cestě ke svému eschatologickému završení. V křesťanství jde opravdu o to,narodit se znovu‘, o proměnu," zamýšlí se Halík.
Touto proměnou však nemá být změna názorů či morální polepšení, to snad může být důsledkem, nikoliv podstatou víry. "Kristus nepřišel nabídnout,učení‘ (doktrínu), nýbrž cestu, na níž se neustále učíme proměňovat naše lidství, náš způsob, jak být člověkem." Ježíš pro Halíka není ani tak učitelem morálky, jako spíš učitelem života.
Halík si svou vizi neusnadňuje, prochází paradoxy víry a pokouší se pojmenovávat její podstatu i ve chvíli "smrti Boha", kdy Kristus podle tradice o Velikonocích sestoupil do pekel. "Žádné dogma nám nezakazuje naději, že po Ježíšově průchodu peklem zůstává peklo prázdné," píše.
Halíkovo křesťanství je intelektuální a přitom otevřené. Kodet klade na první místo zkušenost a prožitek. Oba duchovní mají široké a vyhraněné pole příznivců, budí respekt i bouřlivý nesouhlas. Zjednodušeně řečeno: Halík je příliš liberální, Kodet moc konzervativní. Jejich nové knihy ukazují římskokatolickou církev v pestrosti kritických hlasů. Že je takové uvažování často vnímáno oficiálními strukturami jako ohrožení, jen dokládá, o jak nehybný monolit jde. Naštěstí církev nejsou jen průvody s korouhvičkami a strach o "dědictví otců" ohrožené modernitou. Je to i živá cesta k současnosti. Halík s Kodetem nabízejí dva směry, kudy se k ní vydat. Cíl pak zůstává oběma společný.
iHNed.cz, 18.02.2022, Aleš Palán
Setkání náboženských představitelů na podporu lidí na Ukrajině
Fotografové diecézního společenství ČaV vytvářejí fotorodinu
Nové Svatokopecké muzeum zve po přestávce znovu návštěvníky. Nabízí i komentované prohlídky
Týdeník Kroměřížska (20.2.) psal o knězi-botanikovi Františku Gogelovi
Playlist Pavla Siudy
Máte písničku, která vás dokáže chytnout za srdce? Určitě je jich
spousta. Když ji moderátor pustí v rádiu, zesílíte zvuk a s radostí se
zaposloucháte do tónů melodie, vyklepáváte prsty o stůl rytmus nebo si
ji sami pobrukujete. Když znáte slova, máte chuť si ji i zanotovat nebo
ji rovnou zazpíváte.
Každá píseň v sobě nese určité poselství. Textaři si pohrávají se
slovíčky, kombinují rýmy a sdělují posluchači krátký příběh podbarvený
melodií a hlasem zpěváka či zpěvačky. Když dokážeme textu porozumět,
máme možnost pochopit sdělení. Může nás dokonce i hluboce zasáhnout.
Prostě chytit za srdce.
Myslím si, že i písně může použít Bůh k tomu, aby k nám promluvil. A
nemusí to být jen skladby z kancionálu nebo zpěvníku Hosana. Klidně to
mohou být i aktuální hity, které denně slyšíme z rádia. Správné
načasování slov a melodií linoucích se z reproduktoru mohou na duši
člověka působit stejně jako hlas z hořícího keře.
Za pár dní to budou dva roky, kdy se v éteru poprvé rozezněla písnička
Marka Ztraceného s názvem „Tak se nezlob“. Je vyznáním muže z
nedokonalosti ve vztahu k partnerce. Vyjmenovává v ní všechno možné, co
v životě zanedbal, a chlapsky lituje promarněného času. Tato forma
zpytování svědomí se zalíbila řadě mediálně známých tváří, které se v
klipu vžili do role muže toužícího po změně.
Přesně
tuto písničku, kvůli které jsem mnohdy zvyšoval hlasitost autorádia,
zařadilo do vysílání rádio Čas právě ve chvíli, kdy jsem před dvěma
týdny ležel na operačním sále. Na rozdíl ode mne nechal lékař hlasitost
trochu snížit, aby s kolegy mohl dát do pořádku mé srdce. „Asi jsem si
všímal jenom sám sebe, jen svých problémů, nedělil se napůl, zapomínal,
neobjímal, kvůli práci ponocoval…“ znělo mi v uších a refrén: „Tak se
nezlob, že jsem takovej vůl“ mi už vůbec nepřipadal legrační.
„Playlist“ mého životního restartu měl nekonečných 120 minut.
Zněly songy v angličtině, z nichž jsem zachytil slova „God“, „Love“ a
„Heart“. Zvlášť citlivě jsem vnímal české interprety. V písni Terezy
Kerndlové se dlouhé čtyři minuty opakuje: „Bůh ví, že chci umřít vedle
tebe... a ty schody, co jdou z nebe“. Kapela Mirai k tomu po hodině
komplikovaného zákroku spustí: „Měl bych jednu malou otázku: ‚Jaký je
můj úděl? A proč život visí na vlásku‘?“ Lékaři spalují falešnou dráhu,
která narušuje pravidelný rytmus srdce. Netuším, jak to všechno dopad
ne, a společně s Richardem Krajčem už jen v duchu opakuji: „Zůstaň tu se
mnou!“
Když vše dobře skončí, zahraje mi ABBA svůj hit „Dancing Queen“.
Pavel Siuda, šéfredaktor diecézního zpravodaje Okno a Listů
svatohostýnských
Homilie ze mše svaté 23.1.2022, P. Marián Pospěcha
Prožijte si naplno opomíjený svátek Hromnice
Kasičky v kostelech doplňují terminály, lidé si ale zvykají jen pomalu
Funkcionalistický kostel Krista Spasitele na Barrandově v Praze je architektonický skvost
Holešov čeká rekonstrukce morového sloupu
Dvě fotogalérie z Tříkrálové sbírky v Olomouci
Ave Maria, krátké info k modlitební akci
Akce bude probíhat od půlnoci rána do půlnoci večera 13. ledna. Má
název Mariin den. Modleme se třináctého v měsíci, tak jak byl 13. den
vybrán pro zjevení ve Fatimě, zda jak si žádala Panna Maria - Rosa
Mystica, aby právě tento den byl zasvěcen Matce Boží.
Modlí se biskupové, kněží, řeholníci a laici z mariánských a jiných
poutnických míst za vítězství Neposkvrněného srdce Panny Marie
Organizuje to Slovenská úmluva za rodinu pod záštitou o. biskupa Kuboša,
ale vysílat to budeme z Polska, z kláštera Sester v Krakowě -
Lagiewnikách.
Oslovili jsme více než 20 poutních hlavně mariánských měst po celém
světě (Kibeho, Lurdy, Fatima, La Sallete, Censtochowa, Niepokalanowo,
Guadalupe, Loreto, San Giovani Rotondo, Gargano …). Většina už potvrdila
účast, časy od 15:00 do 22:00 jsou už obsazené. Postupně to doplňujeme.
Každé poutní místo má 1 hodinu, během které by se mělo pomodlit 2
růžence a krátké zasvěcení se Panně Marii. Ideálně, pokud by to bylo v
češtině, polštině, italštině a angličtině – pro tyto jazyky máme
tlumočníky. Je zapotřebí mít live kamery a YT kanál, nebo umět vysílat
živě přes stream.
Pro Svatý Hostýn to bude ve 20:00 -
https://youtu.be/yItCeG7UEEI
Přeji požehnaný den, Erik Zbiňovský
Staročeské pranostiky v průběhu roku
Týden modliteb za jednotu křesťanů 18.– 25. ledna
