(Panna Maria Svatohostýnská)

Významné mariánské poutní místo na střední Moravě,
v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji

Svatý Hostýn

Oficiální, denně aktualizované stránky Matice svatohostýnské a Duchovní správy na Svatém Hostýně,
které pro Vás připravujeme s vírou, nadějí a láskou. Jsou zaměřeny do duchovní i světské sféry.

Střípky ze života církve v roce 2017

 

Zimní pouť a XI. Valná hromada Matice velehradské

byla v neděli 12. února na Velehradě

"Valná hromada byla zahájena slavnou mší svatou, kterou ve velehradské bazilice celebroval Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, metropolita moravský a protektor Matice velehradské. V krátké zdravici úvodem valné hromady, nejvyššího orgánu Matice, která působila několik let jako občanského sdružení, nyní jako zapsaný spolek, ocenil deset let trvající rozvoj jejího díla. Zdůraznil také důležitost mezilidských vztahů a vyjádřil přání, aby se členové Matice velehradské aktivně zapojili ke spoluúčasti na díle nového sousoší svatých Cyrila a Metoděje. To bude umístěno na pilířích lemujících vstup z centra Velehradu do poutního areálu.
"Soutěž na realizaci nových soch skončila. Nyní musí dojít k finanční sbírce na pořízení a instalaci. A to bude jeden z hlavních úkolů Matice velehradské. Já jsem už před zahájením valné hromady svůj příspěvek na financování soch odevzdal," svěřil se Jan Graubner.
Plody činnosti Matice nejen za uplynulý rok, ale celé desetiletí od jejího obnovení ve prospěch Velehradu, ale také při profilaci na poli obnovy a ducha prezentoval člen matičního výboru a jeho bývalý místopředseda Petr Hudec. Ačkoliv téměř čtyři roky převyšuje počet členů Matice velehradské devět set, k té tisícové metě se nedostala nejen ke konci roku 2016, ba ani k letošnímu 12. únoru. "Před valnou hromadou čítala Matice 992 členů, dnes se jich z Kyjova přihlásilo sedm, žel na toho tisícího člena si musíme ještě počkat," řekla asistentka Matice Velehradské Věra Bajajová."
Zdeněk Skalička

Další fotografie

 

 

Panna Maria Fatimská - 13. května, 100let od prvního zjevení

Oslavujeme Pannu Marii, která se r. 1917 po šestkrát zjevila u Fatimy v Portugalsku třem dětem ve věku 7 - 10 let, z nichž dvě mladší jsou blahořečené (s památkou 20. 2. a 4. 4.).
Účelem Mariiny návštěvy bylo chránit lidstvo před zlem, které na sebe svými hříchy přivolává. Zejména chránit lidi před peklem. K tomu mají napomáhat oběti, modlitba růžence i uctívání jejího Neposkvrněného srdce, jak si přeje její Syn. To všechno má podporovat i vytvořené poutní místo kolem kaple, kterou požadovala vystavět. Všechna od ní sdělená tajemství se vyplňují.
Jan Chlumský

Vše podstatné o zjevení ve Fatimě před 100 léty, z produkce TV Nova před 10 léty

Panna Maria Fatimská

Modlitební program s Pannou Marií Fatimskou
se připravuje na září 2017 na poutních místech na Moravě a ve Slezsku

Svatý Kopeček u Olomouce
Pondělí 25. 9.2017
Velehrad
Úterý 26. 9. 2017
Frýdek - Místek
Pátek 29. 9. v 10:00
Maria Hilf
Pátek 29. 9. v 16:30
Svatý Hostýn
Sobota 30. 9. v 10:00
Žarošice
Sobota 30. 9. v 17:00

 

 

Významné životní jubileum Mons. Josefa Hrdličky

V polovině ledna 2017 oslavil své 75. narozeniny dnes už emeritní olomoucký biskup Mons. Josef Hrdlička, který patří k velkým ctitelům našeho poutního místa, o čemž svědčí jeho dřívější vyznání pro Listy svatohostýnské.
Pokaždé, když se sám v tichosti modlím v hostýnské svatyni, napadá mi, jak hluboce toto místo ovlivnilo můj život. Vím, že se právě zde za mne modlila má matka, když čekala mé narození. Mihne se vzpomínka na první pouť v dětském věku, první letmé setkání s tímto místem. A pak modlitby bohoslovce a ještě o něco později týden exercicií před kněžským svěcením. Právě zde jsem čerpal sílu pro své rozhodující ANO.
V pohledu na Matku Boží se doslova utvářely mé nejdůležitější životní kroky. A když nyní jako biskup sloužím zde mše svaté s množstvím poutníků, ať už o hlavní pouti, či orelské nebo muklovské, o dušičkové pobožnosti nebo o silvestrovské noci, vnímám to jako Boží dar, a to tak veliký, že ho nemohu obsáhnout. Je větší, než může být můj dík, je větší než rozměr mého srdce.

Fotografie

Olomoucký biskup Josef Hrdlička slaví 75 let

 

 

Téměř utajený projev Jiřího Čunka

Bereme lidem odpovědnost za jejich život a nechceme po nich práci za dávky, které jim dáváme. To byla jedna z mnoha výtek senátora Jiřího Čunka, kterou vznesl na přednášce Společnosti pro kulturní identitu – Lipový kříž. Vysvětlil také, proč jsou mladí politici jeho nepřáteli, stejně jako to, že migrační krize nám svým způsobem prospěla. Nejenže bychom se bez ní nezbavili genderového maniaka Jiřího Dienstbiera, ale zároveň přivedla voliče k jinému pohledu na to, co se kolem nich děje.
 
Starostu Vsetína, hejtmana Zlínského kraje a senátora za volební obvod Vsetín Jiřího Čunka si pozval Lipový kříž – Společnost pro kulturní identitu, aby pohovořil na téma "Projevem nemocné společnosti je chybný výklad lidských práv a chybné soudy". Ještě předtím, než politik KDU-ČSL dostal slovo, účastníci této přednášky se společně pomodlili Otčenáš, nejznámější křesťanskou modlitbu. Jiří Čunek je v senátu předsedou podvýboru pro lidská práva a rovné příležitosti. "Myslím, že jedna z chyb této společnosti je, že se přidala na cestu socialismu Evropy. To je něco jiného, než bylo u nás před rokem 1989," vysvětloval senátor v části přednášky, která se týkala lidských práv.
Podle něj se stačí podívat, co se děje ve Francii, v Německu a v jiných státech. "Na to, jak se prosazují podpory všem, kdo něco nemají, všem, komu něco chybí. Podpory se tam i u nás dávají způsobem tak nevhodným, že snímáme z lidí odpovědnost za jejich vlastní život. Tu křičí matka, že má tři děti a neví s kým, že je sama a děti nemají otce, nemá byt, protože ji vyhodili, protože ho neplatila a tak dále. Místo toho, aby se jí všichni zeptali, jak může mít děti a nevědět s kým, jak to, že děti nemají otce, který by na ně platil, jak to, že se tak nezodpovědně rozhoduje, tak když hodně křičí, tak vám garantuji, že téměř všude – na Vsetíně tedy ne – dostane okamžitě bydlení, protože hodně křičí a děti jsou bosé," tvrdil Jiří Čunek.
 
Bereme lidem odpovědnost za jejich život
"Copak ten svět je takový a byl někdy, že všichni měli všechno úplně stejně rovnostářsky? I v tom socialismu, i když jsme žili rovnostářsky, protože byly zavřené hranice, všichni jsme museli pracovat a všichni jsme cítili přirozenou odpovědnost za svůj život. Teď se stalo to, že bereme lidem odpovědnost za jejich život a nechceme po nich práci za dávky, které jim dáváme. Beru to tak, že je velmi správné, že nenutíme dělat člověka, který čtyřicet let pracuje, platí do toho systému na tu svou nezaměstnanost a pak šest měsíců nepracuje a hledá si práci, protože sehnat ji také třeba pro něj není úplně lehké. Ale když je někdo mimo ten systém už rok a více a pořád ho nenutíme pracovat, tak to je špatně," konstatoval vsetínský starosta.
Proto poukázal na to, jak sociální politika dokáže destruovat morálku ve společnosti. "Tím, že podporujeme osamělé ženy a zároveň podporujeme genderovou politiku, byť se zdá, že je to něco jiného, protože gender je rovnoprávnost mužů a žen, tady pak máme osamělé ženy. Ale my chceme, aby ty osamělé ženy se mohly svobodně rozhodnout, a proto jim dáváme peníze a nenutíme toho muže, aby se o ně postaral. Přitom ta žena především má mít odpovědnost za sebe. Dnes se má lépe ten, kdo v tom umí chodit. Když na jednom patře bydlí dvě rodiny, mají po dvou dětech, oba rodiče pracují, tak lépe se mají ti, co se nevzali. Když ta matka prohlásí, že žije sama, tak mají víc peněz," uvedl Jiří Čunek.
 
Je ekonomicky výhodné, aby se lidé nebrali
Dá se jinými slovy říci, že stát touto politikou podporuje ve skutečnosti stav, aby se mladí lidé nebrali, protože nevzít se je ekonomicky výhodné. "Když si vezmu do pusy dobu před rokem 1989, tak tehdy byly třeba manželské koleje. Ti, co se vzali, měli výhodu a byli na manželských kolejích. Proč to nemáme teď? My nedáváme sezdaným párům žádnou výhodu, mají jenom nevýhody. Zatím. Snad se to změní. Tím příkladem chci říct, aniž bych mluvil o sociální politice, jak ohromný má vliv. Ty dobré rodiny to mají velmi těžké vůči svým dětem, které vidí mezi svými spolužáky, co je výhodné. Stát tak má svou prováděnou politikou velký vliv na morálku ve společnosti," zdůraznil hejtman Zlínského kraje.
 
Tuto problematiku propojil s uprchlickou krizí, s níž se potýká Evropa už od roku 2015. "Myslím si, ale nemusím mít pravdu s vysvětlením, jak k tomu mohlo dojít. Angela Merkelová je akademik, člověk, který toho v normálním životě moc nepobyl. Žila v akademickém prostředí, teď je v politice, nemá děti, zcela se věnuje těm akademickým věcem a politice. Pak jí někdo řekne, že má být milosrdná, říká to i papež, ale ten to má připomínat, zatímco úkolem politiků je to provést. Ale my si sem přece nemůžeme přestěhovat celou Afriku nebo ten Východ. No a když ona řekne o té otevřené náruči – a v tom je ta ohromná nezkušenost, nebo že by to byl úmysl, nevím, ale chci věřit, že to byla ta nezkušenost se životem – tak se to pak stalo," prohlásil Jiří Čunek.
 
Mladí politici by měli být ústavou zakázaní
Problém přitom vidí ve stavu politiky. "Ze mě se stal – a já to říkám veřejně – nepřítel mladých politiků. Nedávno jsem měl na jedné vysoké škole přednášku a zjistil jsem, že jsou to mladí politici. Tak se ptám, proč mě pozvali. Říkali: ‚No, vy jste úspěšný, my bychom od vás chtěli něco získat, abychom byli také my úspěšní.‘ Věkový průměr měli tak třiadvacet let. Já jim na to: ‚Vám nemám co říct, vy jste mí nepřátelé. A to proto, že mladé politiky nesnáším, dokonce bych je ústavou zakázal. Abyste byli úspěšní, tak musíte jít dělat, normálně pracovat. Vystudujte, jděte normálně dělat a o politiku se zajímejte, normálně žijte, mějte děti, abyste poznali, co to je život, co to je dopad těch zákonů a rozhodnutí politiků.‘," líčil senátor své vystoupení před budoucími politiky.
 
Když jdou do politiky rovnou ze školy, jsou odtrženi od reálného života. "Když já teď přijdu do nemocnice, na úřad, tak si pro mě přijde pan ředitel a vyřídí to. Ale já musím vědět, že to není pravda, že takový život není. Ale když je tomu poslanci pětadvacet, získá pocit, že takhle to chodí. Podívejte na tu naši reprezentaci, kolik máme politiků, co nedělali celý život nic jiného. Dnes máme takového premiéra, to si myslím, že by taky mělo být zákonem zakázáno. Vůbec nezmiňuji stranu, zmiňuji systém. Gross měl upřímné oči, a proto byl ve čtyřiatřiceti letech premiérem. Zmíním tu příhodu, když jsem kdysi chtěl získat do vlády profesora Moose, chtěl jsem vyměnit Kalouska, ale pak se ukázalo, že vyměnil on mě, ale ty pády k tomu patří, neuměl jsem se vyznat," nechal vzpomenout Jiří Čunek na dobu, kdy ho Mirek Topolánek s Miroslavem Kalouskem vyšoupli z vlády, ačkoli byl předsedou koaliční strany, která nedlouho předtím Kalouska v čele strany za paktování s komunisty zavrhla.
 
Nezodpovědná je strana, která nabízí nezkušené kandidáty
Při té schůzce vysvětloval profesoru Petru Moosovi, že by ho jako morální autoritu i odborníka chtěl za KDU-ČSL do vlády. "Probírali jsme nejrůznější témata, no a on mi pak řekl: ‚Já jsem odborník na mosty a dálnice, dovedu spočítat, jak je postavit. Ale dovedete si představit, jak jsem v Tošovského vládě trpěl, když jsem při jednání kolikrát zvedal ruku k úplně jiným tématům a vůbec jsem tomu nerozuměl.‘ Ono je to tak, že v té vládě má každý hlas stejnou hodnotu jak toho ministra, který právě nechává hlasovat o dálnicích a je odborník na dálnice, tak všech dalších. No a pak zase tento ministr hlasuje třeba o sociálních věcech. Jak tu odbornost získá? Všichni dobře víte, že to není možné studiem, ale tu odbornost získáte průchodem života," připomněl vsetínský starosta.
 
"Protože když vám je čtyřicet, máte rodiče, kterým je nejméně šedesát, ale můžete mít i prarodiče, o které je třeba se trochu starat. Víte, co je to nemocnice, domov důchodců, jak je složité zajistit nějakou pečovatelskou službu. K tomu máte děti ve školním věku, zkrátka si děláte obrázek o tom systému. A pak na vládě sedíte, kolegové něco řeknou, vy se začnete ptát po vysvětlení a pak řeknete, že to je blbost a že to nikdy neschválíte. Ale když jste mladý a nevíte vůbec nic, jenom nějakou odbornost, protože jste sotva vystudovali a zvolili vás jenom proto, že máte upřímné oči, tak klidně zvedneme ruku pro to, aby byl premiérem člověk, kterému je čtyřiatřicet. To je přece hrozné. To je také nezodpovědnost voličů, že dokážou volit stranu, která jim to nabízí. Osobně si ale myslím, že se věci mírně narovnávají," přiznal Jiří Čunek.
 
Uprchlická krize přivedla voliče k jinému pohledu na politiky
Následně všechny zaskočil svou teorií, že k tomu mírnému narovnávání nám úplně nejvíce pomohla hrozba spojená s migrační krizí. "Naráz jsme se začali cítit ohrožení. Vybavuji si, když jsem se prvního prosince 1998 ujal funkce starosty. Přišly Vánoce a já jsem měl před plným sálem nějaký projev a na závěr jsem popřál k Vánocům i do nového roku hodně Božích milostí. Viděl jsem, jak se někteří ošívají, někdo se zasmál. Dnes kdybych jim nepopřál křesťanské Vánoce, tak se zlobí většina sálu. To je velký posun. Dnes uprchlická vlna, hloupost těch lidí v Evropě a všech podobně nezkušených lidí, co máme i tady, kteří intuitivně nevědí, co se životem mají dělat, protože sami v tom skutečném nebyli, nás přivedla k tomu, že lidé začínají volit jinak a dívat se na život jinak," všiml si zlínský hejtman.
Voliči si začínají vybírat osobnosti, jejichž historii znají, protože si začínají uvědomovat, že je dobré vědět, co má člověk za sebou, co už v životě udělal. "Zatímco u jiných je to teprve před nimi a my v důvěře, že jsou ti mladí, čistí, nezkažení a nezkazí se, když doteď měli největší problém, když je vyhodili od zkoušky nebo že staršímu museli podržet dveře, tak teď jim řidič otevírá dveře od limuzíny a oni všem říkají, co mají dělat. Jak z toho ven? Já hledám vždy nějaké řešení. Jak jsem ho našel s těmi Romy, cikány a skutečně to bylo pro ně, ne proti nim. Našli jsme správný příklad toho, jak jim pomoci, ale zároveň jim toho moc nedat. Stejně tak teď na základě zákona ti, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, nastoupí na veřejně prospěšné služby. Pokud z té práce odejdou, tak vypadnou z celého systému dávek, nedostanou nic," připomněl Jiří Čunek.
 
Změna je už v tom, že dokázali vyměnit genderového maniaka Dienstbiera
Zavzpomínal na obvyklý jev z doby, než zákon platil. "Když jsme je vzali do práce k Technickým službám, tak se nám tak zhruba do tří hodin ztratili úplně všichni a vzali s sebou kolečka, lopaty a všechno. Nikde s nimi už nepracovali, ale dali se pak koupit ve frcu velice levně. Dnes jsme jich na začátku loňského října vzali sto a uteklo jich šest. To je proto, že když zavedete systém, tak i na ně zabírá. Proč by nezabral na nás, proč by nezabral na všechny? Cožpak je něco zadarmo? A to je základ mého postoje, stejně tak dělám politiku. Skutečně ji dělat nemusím, to je moje velká výhoda, ale dělám ji rád, protože si myslím, že můžeme některé věci změnit. Když to pomohlo tam, proč by to nepomohlo tady? Já jsem přesvědčen, že bychom měli všichni spolupracovat na tom, abychom svět kolem sebe skutečně začali měnit," uvedl senátor.
 
Kdyby ale nepřišla migrační vlna, je přesvědčen, že by se propad v naší republice nezastavil. "Teď se mi zdá, že se zastavil. Vezměte si už jen to, že toho genderového maniaka Dienstbiera dokázali vyměnit. Nevěřte tomu, kdyby nepřišla migrační vlna, že by se to stalo. Nic by se nestalo. Mnoho lidí, kteří tu žijí, pobíhají a myslí si, že jediným projevem jejich politiky je ten liberální svět, kde si každý dělá, co chce. Ale zapomínají, že to je za naše peníze. Mám dokonce takovou teorii, že říkám: ‚Dobrá, já vám nemůžu a ani nechci vnucovat, jak máte žít, žijte nesezdaní, rozveďte se, ale nechtějte po státu nic.‘ Teď se jim přes peníze ulehčuje život a dopřává se jim tento způsob života. To je cesta k tomu, abychom se změnili," konstatoval Jiří Čunek.
 
Dokonce i komunisté se teď hlásí ke křesťanské Evropě
K tomu podotkl, že člověk se mění nejvíc při hrozbě. "Každý to nejlíp vidí sám na sobě. Vede nějaký způsob života, přijde nemoc a naráz je to všechno jinak. A teď hrozí, že k nám přijdou muslimové a najednou se dokonce i komunisté hlásí ke křesťanské Evropě. Třeba křesťanské svátky jsme chtěli uzákonit daleko dříve. Nedostalo se to ani do výborů, natož do prvního čtení, a najednou máme Velký pátek. To si myslíte, že bez uprchlické vlny muslimů bychom měli Velký pátek jako státní svátek? Kdo si to myslí, tak to je blázen, fakt. Na tom, že se člověk mění při hrozbě, není nic nepřirozeného. Přece strach z hladu, jak a co s dětmi, čím je nasytit, směřoval lidi k nějakému chování. Dnes je to tak, že v rodinách táta vydělává a děcka mu říkají, co má dělat s penězi," poukázal vsetínský starosta na to, jak to také někde chodí.
Dal k dobrému historku se svou už dospělou dcerou z doby, kdy ještě chodila na základní školu. "Nějak se nechovala, tak jsem jí jednu vlepil. Řekla mi, že si bude stěžovat, protože se učili, že mají tato práva a že na ně nemůže nikdo sahat. Tak až druhá facka jí to vyhnala z hlavy. Já bych to vzal jako legraci, ale ona to říkala úplně vážně, že se to naučili ve škole. Samozřejmě ta facka byla přiměřená, to se tak trochu jistím, když mě budou vyšetřovat. Ale ono to tak je, když mají děti dobré základy, tak už dojdou k tomu, že nakonec v životě je to jinak. Ke mně jako ke starostovi si dřív chodili stěžovat na ředitele školy, že neřeší, že učitel dal nějaký lehounký pohlaveček největšímu grázlovi. Jeho táta za mnou přišel, když jmenujeme ředitele školy, tak ať tam uděláme pořádek. Tak jsem mu řekl, že první ztřískám já jeho a pak si to prohodíme. To jsem udělal asi třikrát a od té doby už nikdo nepřišel," pochlubil se Jiří Čunek.
 
Společnost začala Romům dávat dávky, aby se zbavila odpovědnosti
Přestože se takové události rozkřikly, tak ho lidé stejně volili. "Protože pořád je většina lidí, kteří nakonec vnitřně vědí, jak to je. Přece je většina české společnosti, která cítí, jak to je s těmi migranty. Kdo z nás by nechtěl člověku, který je v nouzi, pomoci? Ale musíme vědět, jak mu pomoci. Naše společnost začala Romům, tedy cikánům, dávat dávky, aby se zbavila odpovědnosti a aby s nimi nemusela nic dělat. No a teď to přešlo na mladé, a tak máme sedmadvacet let po revoluci pětačtyřicetileté lidi, kteří nikdy nepracovali, protože v tom systému umějí chodit. A nic je pracovat nedonutí. Přece není problém černý vedle bílého, tady máte košťata a jděte zametat. To není nic trýznivého," zdůraznil senátor.
 
Jde o to, ať si každý odpovídá za svůj život a nechce peníze nás všech ostatních. "Vždyť to je normální. Opravdu začínám být optimista. Zdá se mi, že se to mění, lidé se mění kvůli tomu ohrožení, které tady je. Zaplať pánbůh za něj, protože jinak bychom se nevzpamatovali a ten pád do toho genderu, do těch LBGT a toho všeho, co tady máme, by už byl tak velký, že bychom se z toho nevymanili. Mnozí slyšeli přednášky profesora Bárty o tom, jak zanikají civilizace. Ta naše civilizace zanikne úplně stejně, když nebude ctít mravní principy, které nám jsou dány, které máme geneticky v sobě. Takže je třeba, abychom byli stateční, bojovali za správné věci správným způsobem, nebáli se a šli s optimismem do dalších let," ukončil Jiří Čunek svou přednášku.
 
Poděkoval Babišovi za nabídku, ale raději ho ve volbách porazil
Úvodní dotaz směřoval k jeho slovům o migraci. "V našem životě – a možná to je i Boží plán – nás na cestě přece usměrnily i negativní věci. Kdyby Merkelová neudělala tu chybu, tak bychom se propadali dál. Velvyslanec Schapiro by tady chodil s průvodem snad každý den, ne jen jednou za rok," připomněl zlínský hejtman velvyslance USA a jeho podporu pochodu Prague Pride. "Vždy nás zarazí jen povodeň, oheň, ztráta nejbližšího, ohrožení života, ohrožení státu, v tu chvíli se člověk restartuje. Myslím, že už je společnost většinově naladěna jinak," zmínil Jiří Čunek a zareagoval i na to, jak si vedou jeho lidovci. "V parlamentních volbách, které jsou systémem stejné jako krajské volby, jsme měli v roce 2013 u nás v kraji třináct procent hlasů. Před krajskými volbami mi Andrej Babiš říkal: ‚Pojď ke mně, budeš mi dělat lídra a uvidíš, že budeš hejtmanem.‘ A já odpověděl, že mu to věřím, děkuju za nabídku, opravdu si jí vážím, ale to umí každý blbec, aby s ním zvítězil. A že ho radši porazím," pochlubil se na podzim zvolený zlínský hejtman.
Krajské volby dopadly pro KDU-ČSL dobře. "Řekl jsem svým kolegům lidovcům v kraji, protože jsem tváří té kampaně, že nebudeme mít žádné heslo. My jsme měli jediné: Čunek hejtmanem. A žádné jiné. To zabralo. Je vidět, že lidé už mají dost – a teď si dovolím říct – keců, hesel, prázdných frází, ale chtějí někoho, kdo něco udělá," vysvětloval Jiří Čunek a obhajoval účast své strany v koalici. "Být důstojným partnerem ve vládě není tak špatné. Nemůže být vše podle nás, když tam jsou tři strany. Jsem přesvědčen, že jsme se v té vládě, byť v ní nejsem, zásadním způsobem nezpronevěřili a že v té budoucí vládě je naší povinností křesťanů udělat všechno pro to, abychom v ní byli a zabránili některým věcem. Ale nejenom tak, že brzdíme, ale musí to být trochu zásadnější. To předpokládá, že známe život, máme zkušenost a víme, co chceme," prohlásil senátor.
 
Spojit se se Zelenými je pro lidovce totéž jako spojit se s komunisty
Tím rozproudil vášnivou debatu, kterou vyostřil jeden z přítomných, který se do něj pustil. "Vy tu nejste od toho, abyste mluvil o spravedlnosti, vy jste stejný zločinec. Vyčítáte, že ženy mají potomky za svobodna, že zneužívají stát. Proč neřeknete o sobě, že máte dva platy," bouřil rozlícený muž. "Já vás opravím, já mám tři platy. Jsem starostou, senátorem a zároveň hejtmanem. Ty funkce budou stejně obsazeny, takže o nic nepřicházíte, vždy ten plat někdo bere, ať už já nebo někdo jiný. Už jednou jsem z pozice starosty odcházel a udělal jsem to blbě. Takže teď ten jediný důvod, proč jsem starostou ještě zůstal, je, že jsme ve Vsetíně rozjeli aktivity za dvě a půl miliardy korun, a když to nedokončím, nenastavím to a odejdu, tak je možné, že ten, co přijde po mně, se zastaví, začne se učit, co má dělat první, a ujede mu vlak," řekl vsetínský starosta.
 
Mnohem více však bylo mezi přítomnými těch, kterým vadilo, že KDU-ČSL má ve svých řadách takového člověka, jako je ministr kultury Daniel Herman, přičemž mu nejvíce za zlé měli podbízení se sudetským Němcům. "Do situace mezi lidovci v Praze nemohu zasahovat. Také nesouhlasím, co se tam děje, že se KDU-ČSL spojí se Zelenými. To je pro mě téměř jako spojit se s komunisty. Možná bych se s vámi shodl, že je to i horší, protože to je ten liberální svět, gender a to všechno. Já s tím nesouhlasím, ale v Praze nejsem. Souvisí to ale i s personální nedostatečností a ta je ve všech stranách," zareagoval Jiří Čunek na poznámky přítomných věřících, že Zelení jsou pro spolupráci s lidovci absolutně nepřijatelní.
 
ČSSD je rozdávačná, úplná rodina také není její prioritou, tak není co řešit
Dotazován byl také na rýsující se spolupráci se STAN. "Většina starostů jsou křesťané a dokážou se dohodnout na základních věcech, jako je vztah k rodině. A teprve nad tím jsou ty ostatní věci. Ale starostové obvykle jsou pro změny v sociálním systému, aby to vedlo k něčemu pořádnému, takže se můžeme domluvit. Je to ohromná výzva, ale vůbec to ještě není dohodnuté. Třeba s Gazdíkem, on je můj radní, komunikujeme dobře, ale spolupráce to je jako s pytlem blech. To u hnutí ANO je to tak, že Andrej Babiš má přímý vztah k drtivé většině těch lidí, a proto může velet. U těch ostatních stran to tak není, musejí se na tom dohodnout všichni. Ta integrační síla se mi líbí, myslím, že to je velká výzva, ale zvládnout to, to chce připravené lidi," připomněl senátor a reagoval i na otázku, jestli se lidovci spolu se STAN chystají na koalici se hnutím ANO.
 
"Když bude Babiš vládnout, což je nejpravděpodobnější, tak je lepší, když má dobrého partnera, který mu říká, v čem ano a v čem ne. Myslím, že s ním by se dala dělat ta dobrá politika. Myslím nerozdávačná. To jsou věci, které se dají měnit, ale určitě ne se sociálními demokraty. Kdo tady má něco proti LGBT? Ať si žijí, ale nepotřebují ukazovat společnosti, jak je špatná. Máme ukazovat dobré vzory, ne špatné. Jednou jsem měl čas, tak jsem šel v pochodu pro rodinu, bylo nás sto padesát. Zároveň šel pochod LGBT, bylo jich patnáct tisíc, pan Schapiro je podporoval, s námi nešel. Pro mě je to jasné. Obama a Clintonová jsou ze stejného vrhu, Schapiro tam s nimi chodí, tak ať jde zpátky domů, k nim, do té opoziční politiky a ať je tam někdo jiný. To je můj postoj i směrem k politice, že nemůžeme chtít jenom to, co je katolické, křesťanské. Máme jít do koalice, ale jen za určitých podmínek a některé věci musíme ctít," uzavřel Jiří Čunek.

Jiří Hroník, 8. 2. 2017

 

 

 

 

Pokračování